Velké dějiny zemí koruny České

[Napo_Leon]

Jelikož znám velmi dobře všechny zmiňované syntézy, tj. Palackého, Tomkův Dějepis, Dějiny Čech a Moravy nové doby (původně ovšem Česko-moravská kronika, jak J. Rak zřejmě neví) i Laichterovky, tak musím říct, že VDZKČ jsou z nich asi nejrozsáhlejší a odborně nejvíce stojící na výši, ovšem po stránce slohové a stylistické mají ze všech zmiňovaných projektů nejnižší úroveň, čest výjimkám, tj. díly Čorneje nebo Klimka.

Avšak i VDKZČ trpí všemi neduhy, kterými trpěly hlavně Laichterovky, tj. celková nekonzistentnost a nevyženost jednotlivých dílů, což je bohužel nezbytná daň za kolektivní dílo vycházející na přeskáčku. Stejně tak mně běhá mráz po zádech, když někde čtu, že se jedná o první a jedinou dokončenou syntézu českých dějin, když projekt končí rokem 1945, přičemž si troufnu tvrdit, že řada lidí dychtivě očekávala hlavně díly zaměřené na komunistické Československo. Minimálně díl XVI., který měl původně obsahovat léta 1945 - 1960, vyjít mohl, jelikož z oněch aktérů již mnoho nežije, kromě toho je většinový názor historiků i společnosti na počátky režimu u nás celkem jednotný. Každopádně to ukazuje na to, že česká společnost a bohužel také historická věda u nás ještě nejsou připraveny na potřebnou sebereflexi moderních dějin. Osobně se domnívám, že sepsání dějin do roku 1992 (1993) bylo reálné, chyběla jen větší vůle nakladatelství a hlubší zájem na straně historiků. Nejspíše i větší poptávka čtenářstva.

Přesto je potřeba projektu VDZKČ vyseknout jednoznačnou poklonu, protože vydat kolekci podobného rozsahu, s přispěním tolika významných domácích badatelů, a ještě v tak krátkém čase (15 let je skutečně na podobné dílo úctyhodný počet), je vskutku uznáníhodné. Avšak teprve budoucnost ukáže, jestli VDZKČ dokáží stanout vedle výše zmiňovaných slovutných historiografických projektů, a nebýt jen zmíněny coby jediná "dokončená" syntéza českých dějin, jelikož některé díly mají vskutku nižší kvalitu oproti jiným, někde se prostor věnoval více kulturním dějinám, jinde zase autor pouze shrnoval svou dosavadní práci s otevřenými závěry, atd...

[slavicekvac]

Dokončeno nebude nikdy, projekt se nepochybně bude opět opakovat podle rostoucího poznání.

[kacuro]

VDZKČ je jistě dobrý počin, ale u odborné veřejnosti je tato edice brána poněkud s despektem. Alespoň když jsem knihy citoval různě v seminárkách a dalších pracech, bylo mi to vytýkáno s tím, proč jsem raději nečerpal z nějaké speciálněji zaměřené monografie či článku v časopise. Takže je zde otázka, zda je edice primárně zaměřena spíše na laického čtenáře, nebo ji lze považovat za skutečně odbornou řadu ...

[Napo_Leon]

Takže je zde otázka, zda je edice primárně zaměřena spíše na laického čtenáře, nebo ji lze považovat za skutečně odbornou řadu ...

Ano, to je právě ono. Není to totiž to ani to. Laický čtenář vyhledává povětšinou literaturu, kde je text psán popularizačně, tedy přístupně i pro ty, kteří s historiografickými termíny, formulacemi a pracemi běžně nepřicházejí do styku. To řada dílů VDZKČ není, třeba díly V. Vaníčka jsou klasickou ukázkou, kdy je to už na hraně přístupnosti laické veřejnosti. Já osobně s těmito díly problém nemám, ale znám dost lidí, které to odradilo. Co se týče odbornosti, tak tam je skutečně asi problém vzhledem k tomu, že některé díly mají až děsivé rozpětí, např. hned I. díl, který pokrývá pravěk i celý raný středověk. Tam není zase tolik neočekávané, když někdo do seminárky, kde třeba píše o problematice hradské knížecí soustavy, napíše do použité literatury VDZKČ, I. díl, jelikož tam se třeba tomuto tématu věnují na dvou stranách, ap. Tady je skutečně lepší vyhledat jinou literaturu. Přečíst by si to měl však asi každý student historie, když jsem na FF Uk v Praze studoval já, tak v doporučené literatuře vždy VDZKČ byly...

[Ingolf]

Já jsem to od začátku vnímal jako syntézu dějin vycházející z aktuálního stavu poznání, bez polemik a prosazování osobních pohledů autora na problém.
Proces bádání historiků probíhá "odspoda", že se píší studie založené na pramenech, z nich nějaké menší dílo věnované jedné otázce, do toho polemiky, jestli byly prameny interpretovány správně, jestli se nějaké nevynechaly, jestli se výsledek dá nějak srovnat s jinými výsledky atd. Pak se napíše kniha věnovaná určitému období založená na všech těch informacích. A z těchto knih se dá napsat syntéza typu Velkých dějin. Tedy pro VŠ studenta je určitě lepší brousit si intelekt na studiích a pramenech, pro běžného člověka je lepší syntéza.
Přečíst jeden díl zabere dost času i mně a čtu to po částech, a běžný člověk s jinými zájmy nemá čas pročítat všechny knihy věnované časovému rozpětí jednoho dílu. O to větší je odpovědnost autora, aby vybral z knih to nejvíce pravděpodobné a objektivní, právě ten Vaníček popisuje Přemysla Otakara II. na můj vkus až moc idylicky a pomalu jako oběť mezinárodních intrik.

[kacuro]

Ano, a proto znovu kladu otázku: pro koho jsou tedy VDZKČ vlastně určeny? Odborník si raději přečte původní podrobné studie, laik si zase raději přečte Toulky českou minulostí, protože tam najde pro sebe lépe čtivé vyprávění o historii, které není zbytečně obsáhlé (na rozdíl od svazků VDZKČ). Někdy mám z toho pocit, že ta syntéza je vlastně vydaná jen proto, aby bylo konečně završeno to, co se ve starších syntézách nedotáhlo do konce, nebo jen aby v knihovnách byla celá česká historie narovnána pěkně v jediné polici ...

[Ingolf]

Toulky jsou naopak hodně jednodušší, Velké dějiny jsou informačně nabušenější.. Když teď znova čtu postupně první díl a vedle toho čtu Břetislava I. od Krzeminské, tak z Velkých dějin mám plno výpisků a dobrý přehled, kdežto z Břetislava zatím pocit, že to je o tezích a dokazování, ale informací si v úměře k počtu stran odnáším méně..

[Napo_Leon]

Toulky jsou naopak hodně jednodušší, Velké dějiny jsou informačně nabušenější.. Když teď znova čtu postupně první díl a vedle toho čtu Břetislava I. od Krzeminské, tak z Velkých dějin mám plno výpisků a dobrý přehled, kdežto z Břetislava zatím pocit, že to je o tezích a dokazování, ale informací si v úměře k počtu stran odnáším méně..

Břetislav I. od Krzeminské je vynikající, i když je pravda, že se Břetislav samotný i jeho vláda poněkud utápí v líčení dějin soudobé střední Evropy a konstrukcí tezí tak, aby zapadaly do koncepce, který byl autorkou dán Břetislavovi. I když je pravda, že její konstrukty ohledně připojení Moravy a Břetislavova "sňatku" mají jistou logiku.

I. díl VDZKČ je velmi kvalitní, osobně ho řadím k těm lepším hned vedle dílů od Bobkové a Čorneje, abychom zůstali ve středověku...

[Viola]

I. díl VDZKČ je velmi kvalitní, osobně ho řadím k těm lepším hned vedle dílů od Bobkové a Čorneje, abychom zůstali ve středověku...

No, mně přišel taky kvalitní, až na tu pasáž týkající se Bořivoje až vraždy sv. Václava - jako by neexistovaly pochybnosti o tom, jak se to stalo, a hlavně kdy.

[Napo_Leon]

I. díl VDZKČ je velmi kvalitní, osobně ho řadím k těm lepším hned vedle dílů od Bobkové a Čorneje, abychom zůstali ve středověku...

No, mně přišel taky kvalitní, až na tu pasáž týkající se Bořivoje až vraždy sv. Václava - jako by neexistovaly pochybnosti o tom, jak se to stalo, a hlavně kdy.

Tak tady se domnívám, že je na vině omezený prostor, který byl autorům u jednotlivých kapitol vyřazen, což předem eliminovalo případné vylíčení celé problematiky šířeji a hlouběji, popřípadě nastínění jiných alternativ logistiky dějů. Kromě toho se zvláště I. díl VDZKČ, který snad vyšel jako úplně první (?) v roce 1999 snažil dodržet pravidlo, které v počátku celé edice měla, tedy: stručné shrnutí převažujícího aktuálního pohledu na danou problematiku. Ale prostor byl v poznámkovém aparátu, to tam vážně nic "navíc" nebylo? Já se bez mučení přiznám, že zrovna u tohohle úseku jsem do poznámek nekoukal, jelikož jde trochu mimo můj hlavní zájem (11. - 12. století)...

[Viola]

Ale prostor byl v poznámkovém aparátu, to tam vážně nic "navíc" nebylo? Já se bez mučení přiznám, že zrovna u tohohle úseku jsem do poznámek nekoukal, jelikož jde trochu mimo můj hlavní zájem (11. - 12. století)...

Nemám to u sebe, ale myslím, že ne, ono těch poznámek k tomuto období ani moc není.

[Ježek]

Shodou okolností jsem se dostal k reakci Martina Nodla na Čornejův díl VDZKČ v ČMM 2/2001. Předmětem kritiky je Čornejovo tvrzení, že mor v letech 1380 snížil českou populaci o 30% a uspíšil tím husitskou revoluci. Nodl připomíná na absenci přímých (vylidnění venkova) i nepřímých (zvýšení kultu morového světce sv. Rocha, zvýšení počtu špitálů, celkově změna mentality společnosti) důsledků, které by byly zachyceny prameny - naopak záznamy mluví o tom, že úmrtnost kněžstva byla v této době pouze v řádu procent.
Kritice je podrobeno také Čornejovo pojetí "krise pozdního středověku", které se zastavilo v 70. letech a mladší prace nereflektuje a nerespektuje.

https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:bbe71290- ... 5056822549 tady a dále @Napo_Leon