Kde je Wogastisburg?

[KOMOŃ]

Potom mi pošli odkaz na té mapě.Na mápách od seznamuu nic moc nevidím, mimo hradišť.

Tak stěma Zábrušanama je to problém.Všechny valové opevnění jsou z 9-10 století, takže to neodpovídá.

Jiná situace je i v Bílině.O kostelu se ví, nemohou ho ale archeologicky prokázat.

Teď mluvíš o kostelu v Zabrušanech? Stačí deset centimetrů a mají rotundu, a na ten saský to není třeba, tam jsou šutry napovrchu, fotil jsem je a změřil si délky nárožních. Když tam někdo bude chtít kopat, nebo aspoň udělat sondu, tak přijedu a ukážu. Ale stačí na to Google earth.

To právě říká Lutovský a kolektiv.
A na mysli mám kostel na bílině.

[stýv]

http://keltoman.sweb.cz/Hledani_Wogastiburgu.pdf

[Ježek]

http://keltoman.sweb.cz/Hledani_Wogastiburgu.pdf

No, je to jen jedna z hypotés a jako taková může být jen více či méně přijatelná - nic víc.
Nicméně dokazovat cokoli pomocí pofidérních K-kruhů, se mi nezdá jako vědecká metoda.
Další přípomínka se týká vítězství jižního proudu - k tomu aby určité vojsko zvítězilo, nepotřebovalo nutně početní přesilu - mimo to, Slované v tehdejší době nebyli výrazně hůře vybaveni než Frankové (stačí vzpomenout úspěchy Slovanů proti Byzanci).
Nájezdy Slovanů do Durynska neznamenají, že přes hory bylo centrum říše, znamená to jen tolik, že Durynsko stálo za to napadnout a že bylo v dosahu říše (nikoli centra říše) Sáma.
Největší hloupost celého dílo, bylo napsat, snažit se tlačit na to, že výprava Franků měla zlikvidovat
slovanský živel v zdejší kotlině - to zavání hloupým nacionalismem nejhrubšího zrna. Žádná tehdejší výprava se nedá pojmenovat vyhlazovací - cílem byla kořist (mezi kořist se počítají zajatci), v lepším případě naklonění politiky souseda k vlastní politice, politická kontrola nebo likvidace jeho státu, nikdy ne likvidace obyvatel toho státu. Vyhubení určitého etnika vede k destabilisaci určitého regionu a byla by hloupost provádět takové věci.

[sidlah]

A co Hostýn

[Ježek]

A co Hostýn

Podle mne to je mimo hlavní trasy a relativně mimo centrum Sámovi říše.

[sidlah]

Hostýn je staré keltské opidum na jantarové stezce

[slavicekvac]

Hostýn je staré keltské opidum na jantarové stezce

Je to docela mohutná keltská pevnost. Asi bych neřekl oppidum, to už je vlastně město. Hostýn není srovnatelný se Strádonicemi, ani Závistí.
Že by tam byl průkaz na Sámovu říši, to si nemyslím. Dokud se nebude dělat keramika na rok vzniku, tak to budou vždy dohady v rozpětí stovek let.
Wogastisburk je nutné mít dobře srovnán s analistickým líčením tažení. Podle mě tomu líčení nejlépe vyhovují Zabrušany. Ale je to zcela subjektivní výklad. Jako všechny ostatní, včetně Hostýna

[Ingolf]

Připadl jsem na tohle to při zpracovávání hradiště v Šárce u Prahy v tématu o hradské organizaci- http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... rka#p61946" onclick="window.open(this.href);return false; ale tam byla Šárka jen úvodem k tomu hlavnímu problému, tak tohle dám spíš sem. -

Praha patřila ještě před doloženými Přemyslovci k jedněm z center českého kmene. Na hradišti v Divoké Šárce se našlo několik předmětů patřící elitě, hlavně lité bronzové věci. ... Pak význam Šárky a jiných osídlení ustupuje, v 9. století nejpozději se centrem Prahy stává místo dnešního pražského Hradu. Tady byl kultovní okrsek Žiži a kamenný stolec, zasedal tu kmenový sněm (kde došlo v této době ke konfliíktu mezi přívrženci Bořivoje a Strojmíra).

Ohledně té Šárky jsem narazil na jednu teorii vzniklou ze srovnávací archeologie (nebo jak to nazvat). Při zkoumání přažského osídlení se uvažuje se o tom, že centrum pražských Slovanů se přesunulo ze Šárky na Hrad, odpovídá tomu čas i nálezy, které patřily elitě. V Šárce se povedlo objevit bronzové lité věci, které byly buď přímo avarské provenience, nebo avarskou kulturu jakožto "nejelitnější" napodobovaly. Přemyslovci by se tedy buď přestěhovali blíže centru, nebo by na Šárce byl konkurenční knížecí rod, který by nějak marginalizovali..

Existují minimálně dvě další hradiště, kde se našla také bronzová litá garnitura avarského typu, a všechna tři mají něco společného. Ta další jsou Kal u Nové Paky na Jičínsku a vrch Rubín u Podbořan. Všechna jsou na vyvýšených místech, ale zároveň rozlehlá, což napovídá většímu osídlení, ne jen sídlu elity. A všechna mohou být tak trochu mimo centrum osídlení. Šárka leží mimo budoucí centrum Prahy.

Kal leží v podhůří Krkonoš. Země je tam nepříliš úrodná, pěstují se tu hlavně brambory a ty když jdou do obchodů, tak jsou hned poznat, protože je na nich nalepená červená hlína, protože půda tam je nějaká železitá a nevhodná pro pěstění něčeho jiného (a taky se lepí na boty a je v ní plno kamení, když jsme tam brouzdali po poli a hledali nějaký polodrahokamy, protože kopce u Nové Paky jsou součástí Ještědsko-Kozákovského hřbetu, v Pace je taky muzeum drahých kamenů). Prostě Novopacko není typem území, kde by se Slovani rádi usazovali.

Rubín leží na kraji západočeských nížin podél Ohře nebo Bíliny, dál jsou už pahorkatiny. Taky neleží ve středu osídlení.. Mimo bronzových věcí se tu našly dva hřebeny, což nebyla žádná věc denní potřeby pro široké vrstvy. V Čechách se v rané slovanské době našlo 8 hřebenů a dva jsou z Rubínu, na Moravě jich je něco přes deset. hřebeny se dělaly podle pozdně atncikého vzoru, že se vzalo držadlo, na něj se vyryly nějaké ozdoby, a k němu se přinýtovaly na obě strany kostěná česátka nebo jak to nazvat.. Bylo potřeba nějakých nástrojů a zručnosti, takže hřebeny byly tehdy opět znakem elity. Pak se na Rubínu našly zbytky železných zbrojí - kus drátěné košile a franciska, to byla vrhací sekera užívaná Franky. Železo bylo té době velmi vzácně užívané, zase si ho nemohl dovolit kdekdo.
Ta franciska napovídá, že na Rubín mohl být hledaným Wogastisburgem, ale i kdyby ne a franciska se sem dostala jako kořist nebo v rámci obchodu, tak to ukazuje na význam Rubínu jako sídla elity, co má buď bohatství, nebo vojenskou funkci, nebo oboje.

Všechna tři hradiště byl tedy ležela na kraji osídlení, ale byla obývaná elitou. Šárecké hradiště by tak leželo asi naschvál mimo centrum Prahy, aniž by se muselo vzdávat nároku na centrum politické nebo vojenské. Mohl to být stejně nejasný důvod jako stavění keltských oppid mimo hlavní zemědělské osídlení. Napadla mě kultovní funkce, zvláště když hradiště stála na kopcích, ale o kultovních nálezech nemám informace.

A nejvíc pravděpodobná je funkce ochrany země, hlavně v případě Wogastisburku. Řešilo by to i otázku, jestli takový mocný hrad mohl ležet v mimo centrum říše, (pak je W. kladen většinou na Moravu), nebo jestli byl hraničním hradem, aktuálně zpevněným, ale pak by nebyl tak pevný jako hradiště v centrální části Sámovy říše.. Moje hypotéza spojuje přednosti obou předpokladů, hrad by byl mocný, aniž by ležel v centru říše, byl by obsazen elitou a plnil by stálou vojenskou funkci. Rubín by tomu odpovídal se vším všudy.

[stýv]

to Ingolf:

Nevím jestli si na Rubínu někdy byl , určitě to bylo důležité místo na staré cestě, ale vrcholek kopce má tak 140 /70 metrů maximálně , plus předhradí , studna na vodu nebyla na vrcholu . Rubím leží min.20 kilometrů od hlavní stezky kolem Ohře , takže nebyl určitě problém ho obejít a vyhnout se mu !

[Ingolf]

Na Rubín se chystám, osobně ho neznám.

Jestli leží stranou hlavní cesty, tak to právě má společné s těmi ostatními. Pak je otázka, pokud táhnul nepřítel, jestli si mohl dovolit takové hradiště obejít a nechat si válečníky vpadnout do zad. Pak mohla hrát roli bojová morálka, že když se vytáhne bojovat, tak se hrad neobejde..
Při jiném vpádu byl obléhán Canburg a pokud je to nynější Hradsko u Kaniny, tak to leží v Kokořínském údolí také stranou cest, a přesto by bylo vystaveno útoku. Na druhou stranu právě odlehlost Kaniny je brána jako argument proti ztotožnění Kaniny s Canburgem.

Ta rozloha je tedy menší nebo stejná jako u běžných hradišť?

[stýv]

Někde se uvádí dokonce že rozměry jsou 110 /60 metrů , pokud byly na hoře nějaké budovy hradby , tak tam vojáků moc nebylo , je to dost malé a tvar spíš trojůhelník, lichoběžník, možné je že v té době tam bylo hradiště na obchodní stezce , ale že na Franky čekali na výstupu z Dopovských hor u řeky Ohře, tedy někde na Kadaňsku, na Úhošti /Wogast/ nebo na hradišti Hradec u Kadaně , které je daleko větší než Rubín..., nebo někde jinde

http://www.podborany.net/turistika/pama ... i/?more=19



Jinak Hradsko / Kanina , leží na staré obchodní stezce , a je daleko větší než Rubín.

[Ingolf]

Díky, to si dohledám.., a na Rubín zajedu osobně to prozkoumat
Ta stezka přes Kaninu by vedla kam? Směrem od Prahy na sever se mi to zdá málo průchodný a kolem Bezdězu i málo osídlené.., tam probíhala kolonizace za Přemysla Otakara II. a ne moc úspěšně.

[Ingolf]

Největší hloupost celého dílo, bylo napsat, snažit se tlačit na to, že výprava Franků měla zlikvidovat
slovanský živel v zdejší kotlině - ... Žádná tehdejší výprava se nedá pojmenovat vyhlazovací - cílem byla kořist (mezi kořist se počítají zajatci), v lepším případě naklonění politiky souseda k vlastní politice, politická kontrola nebo likvidace jeho státu, nikdy ne likvidace obyvatel toho státu. Vyhubení určitého etnika vede k destabilisaci určitého regionu a byla by hloupost provádět takové věci.

Konkrétně ocituji: "Bitva u Wogastisburgu v roce 631(632?) je událostí dokumentovanou, ale časově velmi vzdálenou, málo připomínanou, tím snáze se na význam zapomíná. Málo se veřejnosti zdůrazňuje, že se tehdy skutečně rozhodovalo o dalším bytí či nebytí slovanského lidu v našich zemích, protože cílem útoku Franků bylo vyplenění a pokoření země, zničení mocné a rozrůstající se Sámovy říše, pro Franky nebezpečných slovanských sil, vydrancování a vypálení země. Kdo by přežil, stal by se utlačovaným nebo by byl odvlečen do otroctví. Vtírá se otázka: Nebýt Sáma a vítězství u Wogastisburgu - byli bychom tu dnes? ... Osobnost Sáma a jeho písemně doložených činů stále patřičně neuctíváme."

Je to taková zkratka, že vítězství Sámových bojovníků u Wogastisburku zachránilo existenci Čechů, podobně jako když se učí, že vítězství Karla Martela u Poitiers zachránilo Evropu před islámem. A často narážím i na to, že Sámovi se věnuje málo pozornosti.
Ono to je ale asi těžké vzhledem k tomu, jak málo o Sámovi víme. Ale hlavně proběhly další bitvy s Franky, o kterých se ví ještě méně a které jsou veřejnosti takřka úplně neznámé. Tak třeba r. 849 proběhla franská trestná výprava do Čech. Frankové útočili na opevnění, byli odraženi. Nastoupilo vyjednávání, část Franků nebyla s výsledkem spokojena, znova zaútočila, Slované je zahnali a pokračovali dále, dokud neporazili celou franskou výpravu. Máme tu analogii, kde frankové útočí na opevnění, ale jsou poraženi a zahnáni. A přesto nikde neslyším, že se tu zachránila česká existence..

K té tezi o ohrožení české existence - máme zase analogie z jiných vpádů, kde je vidět, jaká byla franská politika. R. 805-806 došlo k franským tažením, Čechové se vzdali, byli podrobeni tributu - jedná se o tribut 120 volů a 500 hřiven stříbra, který Palacký přisoudil až k tažení Jindřicha Saského proti svatému Václavovi r.929. Žádné vyhlazení nebo asimilace, stejně jako neproběhlo vyhlazení r. 929.. A stejně jako Frankové, ač vedli postupně války se všemi svými sousedy, nikdy žádné etnikum nevyhladili..

[stýv]

Když sem tam byl naposledy tak to bylo hodně zarostlý, Rubín, výhled je tam pěkný , ale v té době asi byly všude kolem lesy .

Naproti Hradsku je přes údolí - Kokořín, údolím asi vedla stezka z Prahy na Českou Lípu a dále na Žitavu .
když dáš mail , pošlu pěknou mapu

[Ingolf]

Ten Rubín jsem to vymýšlel den po silvestru, kdy jsem nevylezl z postele, koukal do počítače a knížek a plánoval do novýho roku, kam se pohnu, až jednou vstanu.. Blízko jsou Oploty, tam je naleziště více kultur, na jihu Vroutek s kostelem..
Právě součástí té mojí hypotézy bylo, že hradiště jsou plochá, tudíž asi velká a schopná pojmout více lidu, ale jak se píše i v tom odkazu, tak Rubín je asi 25x menší než plocha u Uhoště, tak to je zase argument proti..

Cesta na Lípu by kolem Kokořína mohla vést.. Ze Žitavy znám hlavně cestu přes Jablonné v Podještědí a odtud do Prahy oklikou přes Mladou Boleslav. Snad to byla trasa jedné via sacra z Oyvína na jih, v Českém Dubu a Mladé Boleslavi stály na cestě johanitské komendy, a johaniti měli od svého založení během křížových výprav za úkol ochranu poutníků..

[Irek]

Kde leží Wogastisburg? Rozluštění hádanky.
zde v němčině:

http://universumskristall.blogspot.de/2 ... t-der.html
A tady v polském jazyce:

http://krysztalowywszechswiat.blogspot. ... mnica.html

[Ježek]

To je spíš nějaká historická beletrie/fantasy, ne?

[Ingolf]

Asi tak.
Další z nesčetných variací "utajených dějin" o "Árioslovanech" a podobných záležitostech, kde Slované dají základ všemu včetně etnogeneze Germánů..
Hodně to teď jede na Slovensku - https://dennikn.sk/blog/zlaty-fond-slov ... -slovanov/" onclick="window.open(this.href);return false;

[Wladislaus]

Připojím se s úvahou k názvu:

Ve třech verzích opisu originálu se vyskytuje ve formách castro Wogastisburc, castro Vocastensem a castro Vocastinsem. Shoda panuje v názoru, že nejblíže k tehdy používanému názvu má první v znich a zbylé dva jsou spíše polatinštělou verzí.

Koncové slovo –burc/-burg je germánského původu, ve významu "hradiště, opevněná osada". Nikde jsem nenašel žádné potvrzení pro teorii, že to původně znamenalo "kupeckou osadu", jak se někdy uvádí. A to platí i pro římské -burgus, které vždy znamenalo "hrad, opevněné město, strážní věž". Takže netuším, kde se tato teorie vzala.

Naproti tomu se slovem gast je to ošemetnější. Je sice pravdou, že germánské jazyky užívaly tohoto slova ve významu "host", ale v naprosto všech německých toponymech, které ho obsahují, je odkazem na slovanské osídlení (s výjimkou několika severoněmeckých, kde prokazatelně bylo osídlení germánských Frísů). V německých toponymech vzniklo zkomolením slovanského gostь (ve stejném významu "host", což v obou jazycích představuje společné indoevropské dědictví). Nicméně vždy jím tato toponyma končí (např. Badegast, Laubegast, Wolgast). Spojení slovanského gostь a germánského burg by tedy bylo jedinečné a jinde se vůbec nevyskytující. Proto se zdá pravděpodobnější, že nejde o jejich spojení, nýbrž o spojení germánského burg s osobním jménem Wogast. Známe řadu staroslovanských jmen s kořenem "host" – Budihost, Dobrohost, Domahost, Ljubhost, Milhost, Načehost, Hostislav, Hostirad, Hostimysl a další. Přestože se mezi nimi nevyskytuje žádné, které by se podobalo Wogastovi, známe několik dalších jmen, které sice neznějí slovansky, ale o jejich nositelích víme, že patřili ke Slovanům, respektive Antům. Ten, kdo jejich jména zapsal, slovanským jazykem nemluvil, a proto je zkomolil a my se pouze můžeme dohadovat, jak zněla jejich správná podoba – Kelegast, Ardagast, Pirogast. V případě Wogasta se uvažuje o jménu Úhost (přesněji Uhost). V dochovaných písemných pramenech není doloženo, ale řadilo by se k dalším jménům začínajícím na samohlásku "u", jež doložená máme: Ubičest, Ubislav, Umysl, Unata, Utěch a další. Jeho existenci dosvědčují toponyma – v západních Čechách již zaniklá obec Úhošť, v Polsku tři obce Ugoszcz. Aby to ale nebylo tak jednoduché, máme doložena také čistě germánská jména – Arbogast, Cunigast, Hruotgast, Ratgast, Suabgast, Hiltigast, Hadugast, Widogast a další. Do mysli se vtírá myšlenka, jestli zmíněná antská jména neměla původ spíše v germánských jazycích.

Mimo to se nám dochovaly dvě velmi zajímavé listiny. Jedna ze dne 28. června 836 stvrzuje dar majetku sester Gerlinde a Irmintrude klášteru Fulda, přičemž mezi svědky je uveden také jistý Vogast. Není důvod si myslet, že se jednalo o Slovana, když ostatní svědci mají germánská jména – Friduhelmi, Styrmi, Uualahi, Erbeonis, Uuillihades, Uuisbrahti, Luof, Eburrati, Bernharti, Bernmari, Gundbrahti, Heribrahti (Codex Diplomaticus Fuldensis, č. 492). V jiném dokumentu z roku 826 pro změnu čteme ve svědečné řadě jméno Uagast, opět ale mezi dalšími germánskými jmény: Adalfridi, Arnes, Galamanni, Uuotani, Theotheri, Albharti, Romanni, Erpf, Hiltuuigi, Uuargeri, Gerhohi, Assonis, Morichonis, Hruadfridi (Codex Diplomaticus Fuldensis, č. 465).


Odkaz na Codex Diplomaticus Fuldensis:
https://archive.org/details/codexdiplom ... 8/mode/2up


Podle mě to vypadá, že název hradiště byl germánského původu. To ale neznamená, že ho nemohli ovládat Slovani a Fredegar jen uvedl jeho běžně užívaný název.

[Wladislaus]

Pokračování předchozí úvahy, tentokrát o lokalizaci Wogastisburgu:

Pokusíme-li se najít nějakou lokalitu s názvem podobným Wogastisburgu, najdeme pouze jedinou, která už dnes ale neexistuje. Listina datovaná k roku 1017 stvrzuje výměnu majetku mezi bamberským biskupem Eberhardem a jeho bratrem Chunem, přičemž předmětem výměny bylo mimo jiné také allodium Wugastesrode (půda či statek ve výhradním vlastnictví). Pečlivá analýza prokázala, že se jedná o padělek zhotovený kolem poloviny 12. století v kanceláři bamberského biskupa, který vznikl za účelem zajištění ochrany biskupského majetku. Okolnosti vzniku dokumentu nejsou podstatné, důležitější je její věcná správnost a lokalizace biskupských statků, z níž vyplývá, že alodium se nacházelo v místech dnešní obce Roth asi 17 km severně od Bambergu. Pokud jde o koncové slovo rode, ve středověké terminologii označovalo odlesněnou oblast vhodnou k osídlení a jde o označení mladší, v 7. století ještě neznámé. Pro spojení Wugastesrode s Wogastiburgem nemáme žádný přesvědčivý důkaz a je možné, že jde jen o shodu okolností, kdy tamní les prostě patřil nějakému Wogastovi a po něm byl pojmenován. Vzhledem ke středověkému zvyku dědění jmen v rámci rodu a pro velmi vzácný výskyt jména Wogast by ale o náhodu jít nemuselo. Dle některých teorií by pak nejvhodnější lokalitou pro Wogastisburg bylo hradiště Staffelberg u obce Bad Staffelstein o 13 km severněji. Jedná se o stolovou horu s plochým vrcholem o rozloze zhruba 3 hektarů a obvodem v délce 700 metrů se strmými, prakticky nezdolatelnými skalnatými srázy. Archeologové zde našli známky osídlení už od neolitu, které vystřídalo keltské oppidum, svou pozorovací stanici tu vybudovali Římané a po nich ji využívali i Germáni. Slovanské osídlení přímo na Staffelbergu doloženo není, zato v širokém okolí ano. Hradiště se totiž vypíná nad řekou Mohan, v jejímž okolí sídlily slovanské kmeny Mohanů, byť nijak zvlášť početné. O prvních Slovanech osidlujících střední Evropu víme, že než začali stavět vlastní opevněná hradiště, v dobách ohrožení využívali jako útočiště rozvaliny těch starých keltských. Jinak poslední osídlení je na Staffelbergu doloženo v 8. století. Možná jde jen o náhodu, ale s koncem sídelní aktivity byl na plošině kopce postaven románský kostelík zasvěcený Sámově současnici Aldegundě (*kolem 630 †684/695), světici z Franské říše, zakladatelce kláštera Maubiege (lat. Malbodium) na severu Francie.

Můžeme ještě něčím jiným podpořit lokalizaci Wogastisburgu na Staffelberg? Pouze nepřímo. Staffelberg se nachází v podstatě na dohled od Durynského lesa, což je pohoří táhnoucí se po celé jižní hranici historického Durynska, kam Sámo po vítězství nad Dagobertem opakovaně prováděl výpady. Mimo to řeka Mohan pod Staffelbergem tvořila přirozenou hranici mezi Franskou říší a slovanským osídlením, v dobách Karla Velikého známou jako Limes Sorabicus. Přes tuto hranici nesměli Frankové dovážet zbraně Slovanům žijícím na východ od ní a navíc na ní byla postavena řada opěrných pevností.

Mohl být Staffelberg naším Wogastisburgem, přestože se od centra Sámovy říše na Moravě nachází dost daleko?

O postupu Dagobertových armád nám Fredegar sděluje toto: Proti Vinidům byly vyslány tři voje a také Langobardi pomohli Dagobertovi tím, že nepřátelsky zaútočili na území Slovanů. Ti museli být k obraně připraveni na několika místech a vojsko Alamanů v čele s vévodou Chrodobertem nad nimi zvítězilo namístě, kde na jejich území vstoupilo. Také Langobardi zvítězili a podobně jako Alamani zajali velké množství Slovanů. Austrasijští obklíčili pevnost Wogastisburg, kde se opevnila většina nejsveřepějších Slovanů, a ve tři dny trvající bitvě jich byla spousta porubána a zbytek byl zahnán na útěk. Austrasijští se tedy obrátili k domovu a přitom útěku nechali na místě všechny stany a výzbroj.

Bohužel se nedovídáme, kudy se armády ubíraly a můžeme pouze spekulovat. Pravděpodobně se všechny tři armády měly spojit v předem určeném místě blízko centra Sámovy říše, což byla oblíbená strategie už od dob Římské říše. Z textu je nicméně zřejmé, že žádná z armád se nespojila s jinou a každá musela postupovat jiným směrem. O směru útoku Langobardů z Friulska na severovýchodě Itálie nemusíme pochybovat a pravděpodobně byl veden do Korutan, případně podél Alp směrem ke staré římské pevnosti Carnuntum při soutoku Moravy s Dunajem. Alamani sídlící na jihozápadě Německa patrně postupovali podél Dunaje po staré římské cestě, která kdysi spojovala římské opěrné body na jeho pravém břehu. Otázkou zůstává, kam měli namířeno a kam až se dostali. Možným cílem mohl být průnik do Čech přes Šumavu, pravděpodobněji ale spíš do Rakouska, odkud už by bylo centrum Sámovy říše dosažitelnější. Co se týče Austrasijců, častým shromaždištěm a výchozím místem vojenských tažení bylo austrasijské město Metz (čes. Méty) na severozápadě Francie nedaleko hranic s Lucemburskem. Víme, že například roku 805 odtud vyrazilo vojsko pod vedením syna Karla Velikého, do Čech vstoupilo skrze Chebsko, postupovalo podél řeky Ohře, kudy vedla starobylá trasa ve středověku zvaná "Královská cesta", a nakonec donutilo české kmeny platit tribut. Podobných výprav se uskutečnilo ještě několik a je docela dobře možné, že Dagobert určil pro své vojsko rovněž tuto cestu. Cílem Austrasijců by pak bylo vpadnout do Sámovy říše ze západu. Tím odpadají všechny teorie hledající Wogastisburg v rakouském Podunají, jako například umístění do římského tábora u Albingu na řece Aist, jejíž starší název zněl Agasta.

Z Fredegarova textu vyplývá, že proniknout hlouběji na území Slovanů se podařilo Langobardům a Alamanům. O Austrasijcích se pouze dovídáme, že oblehli Wogastisburg, ale nezdá se, že by se dostali někam daleko, protože Fredegar nepíše vůbec nic o tom, že by získali nějakou významnější kořist, na rozdíl od Langobardů a Alamanů. Proto musíme Wogastisburg hledat někde na okraji Sámovy říše. Nutně to ale neznamená, že musel být přímo na západním okraji sídelní oblasti. Klidně to může znamenat, že se nacházel dál od ní, třeba na území spojenců, a patrně byl první větší pevností, kde se dalo Frankům postavit. Tím odpadají všechny teorie umisťující Wogastisburg do centra Sámovy říše, například do dnešní Bratislavy.