Připojím se s úvahou k názvu:
Ve třech verzích opisu originálu se vyskytuje ve formách
castro Wogastisburc,
castro Vocastensem a
castro Vocastinsem. Shoda panuje v názoru, že nejblíže k tehdy používanému názvu má první v znich a zbylé dva jsou spíše polatinštělou verzí.
Koncové slovo
–burc/
-burg je germánského původu, ve významu "hradiště, opevněná osada". Nikde jsem nenašel žádné potvrzení pro teorii, že to původně znamenalo "kupeckou osadu", jak se někdy uvádí. A to platí i pro římské -burgus, které vždy znamenalo "hrad, opevněné město, strážní věž". Takže netuším, kde se tato teorie vzala.
Naproti tomu se slovem
gast je to ošemetnější. Je sice pravdou, že germánské jazyky užívaly tohoto slova ve významu "host", ale v naprosto všech německých toponymech, které ho obsahují, je odkazem na slovanské osídlení (s výjimkou několika severoněmeckých, kde prokazatelně bylo osídlení germánských Frísů). V německých toponymech vzniklo zkomolením slovanského
gostь (ve stejném významu "host", což v obou jazycích představuje společné indoevropské dědictví). Nicméně vždy jím tato toponyma končí (např. Badegast, Laubegast, Wolgast). Spojení slovanského gostь a germánského burg by tedy bylo jedinečné a jinde se vůbec nevyskytující. Proto se zdá pravděpodobnější, že nejde o jejich spojení, nýbrž o spojení germánského burg s osobním jménem Wogast. Známe řadu staroslovanských jmen s kořenem "host" – Budihost, Dobrohost, Domahost, Ljubhost, Milhost, Načehost, Hostislav, Hostirad, Hostimysl a další. Přestože se mezi nimi nevyskytuje žádné, které by se podobalo Wogastovi, známe několik dalších jmen, které sice neznějí slovansky, ale o jejich nositelích víme, že patřili ke Slovanům, respektive Antům. Ten, kdo jejich jména zapsal, slovanským jazykem nemluvil, a proto je zkomolil a my se pouze můžeme dohadovat, jak zněla jejich správná podoba – Kelegast, Ardagast, Pirogast. V případě Wogasta se uvažuje o jménu Úhost (přesněji Uhost). V dochovaných písemných pramenech není doloženo, ale řadilo by se k dalším jménům začínajícím na samohlásku "u", jež doložená máme: Ubičest, Ubislav, Umysl, Unata, Utěch a další. Jeho existenci dosvědčují toponyma – v západních Čechách již zaniklá obec Úhošť, v Polsku tři obce Ugoszcz. Aby to ale nebylo tak jednoduché, máme doložena také čistě germánská jména – Arbogast, Cunigast, Hruotgast, Ratgast, Suabgast, Hiltigast, Hadugast, Widogast a další. Do mysli se vtírá myšlenka, jestli zmíněná antská jména neměla původ spíše v germánských jazycích.
Mimo to se nám dochovaly dvě velmi zajímavé listiny. Jedna ze dne 28. června 836 stvrzuje dar majetku sester Gerlinde a Irmintrude klášteru Fulda, přičemž mezi svědky je uveden také jistý
Vogast. Není důvod si myslet, že se jednalo o Slovana, když ostatní svědci mají germánská jména – Friduhelmi, Styrmi, Uualahi, Erbeonis, Uuillihades, Uuisbrahti, Luof, Eburrati, Bernharti, Bernmari, Gundbrahti, Heribrahti (Codex Diplomaticus Fuldensis, č. 492). V jiném dokumentu z roku 826 pro změnu čteme ve svědečné řadě jméno
Uagast, opět ale mezi dalšími germánskými jmény: Adalfridi, Arnes, Galamanni, Uuotani, Theotheri, Albharti, Romanni, Erpf, Hiltuuigi, Uuargeri, Gerhohi, Assonis, Morichonis, Hruadfridi (Codex Diplomaticus Fuldensis, č. 465).
Odkaz na Codex Diplomaticus Fuldensis:
https://archive.org/details/codexdiplom ... 8/mode/2up
Podle mě to vypadá, že název hradiště byl germánského původu. To ale neznamená, že ho nemohli ovládat Slovani a Fredegar jen uvedl jeho běžně užívaný název.