Saltzmann píše:Nevím jestli to budeme řešit tady nebo jinde, ale exaktní vědou může být jen věda založená na axiomech, s nahrazování axiomů "realitou" klesá i exaktnost vědy a roste fabulace viz klasický příklad biologie... Dokládání prameny není "samospasitelné". Jen pro info pokud různě citujete CDm nebo RBM berete třeba do úvahy Bočkova falza? (dotaz) To vám prameny nevyřeší, ale vy musíte (z literatury) vědět, že je to falzum, tak jako třeba z literatury musíte vědět, že některá listina může být problematická a proč. K citacím literatury. Je ve vědě běžné, že vycházím mj. i z toho, že využívám to, na co už přišli ostatní a odkazuji na ně. Pokud se okrajově zmíním o Rukopisech, tak přece nemusím znovu provést důkaz jejich falešnosti (přece to není to hlavní o čem píšu) aler odkáži , kteří to už udělali přede mnou... Problém bylo Elisabethino "nařčení" z neobjektivity. Podle mého se Baletka může mýlit (apod. ale stejně budu rád, když mi to Elisabeth na příkladech doloží), ale jsem přesvědčen, že není neobjektivní...
Tak je nám jasné, že prameny nejsou samy o sobě jedinými doklady - pak můžeme začít šťourat v tom, jestli Emler či jeho kolegové při přepisu neudělali chybu nebo zda neurčili špatné datum.
Nicméně podle mě samotný odkaz na literaturu nemusí být většinou dostačující - já to alespoň dělám tak, že se snažím listiny podle něčí informace dohledat a porovnat, příp. dojdu k tomu, že těch pramenů je několik, ale že si odporují, tak ale napíšu, že máme ty a ty prameny, odporují si v tom a v tom a já sama se přikláním k něčemu; samotné vyjevení svého názoru bez odkazu na prameny a bez poukázání na to, že jde jen o můj názor, mi přijde špatné. Jenže to je právě to, co mnohdy dělal právě J. Šusta, takže pro mě osobně je jakákoliv jeho informace nepodepřená odkazem na pramen podezřelá.
Uvedu příklad, už jsem to tedy psala do jiného tématu - zajímám se třeba o první Rožmberky, podle všeho není jasné, z jakého rodu byla manželka Voka, jenže Březan někde má Dobrušku, Šusta má Dobrušku a Dobruška se pořád opisuje. Otevřu monografii o pánech z Dobrušky - je mi jasné, že dcera kohosi je jen okrajovou záležitostí - a samozřejmě je tam půlstránková teorie o tom, proč si Rožmberk vzal někoho z Dobrušky podložená opět pouze Šustou. Aby nedošlo k mýlce, já Šustu ohromně uznávám, udělal spoustu práce - ale na druhou stranu je třeba zohlednit dobu, v jaké pracoval, a brát jeho vývody s rezervou. Jen si prostě říkám, jestli je správné chtít po autorech, aby se zabývali i tímhle - na jednu stranu chápu, kolik práce dá napsat takovou knihu, na druhou stranu pro mě jako pro čtenářku v důsledku může jít o naprosto bezcenné informace.
Opět problém historie jako neexaktní vědy a (oblíbené) srovnání s oblíbenou kvantovou teorií...