.Takže - reflekce bitvy u Kresčaku a Janovy účasti v ní .. postupně :
Nejvznešenější z Filipových cizích spojenců byl Jan Lucemburský, český král, a jeho syn Karel, který byl zvolen římským králem 11.7.1346 a měl být 27.8. také korunován ! (a to je zajímavé , víme, že korunovace v Bonnu se časově posunula- kvůli Kresčaku, myslím).
Dle Villaniho kroniky přijeli v čele 500 mužů a k nim se přidali Raoul , vévoda z Lorraine, hrabata z Namours, Salmu a Saarbruckenu a savojský kontingent vedený Luisem de Vaud a mladým Amadeem Savojským. Byl tam i v exilu žijící Jaime II. král Malorcy.
....
a při sčítání padlých pokračuje hodnocení :
.. Navíc k těmto spojencům to byl Jan Český pravděpodobně nejslavnější rytířskou osobnost Evropy, dále Filip ztratil bratra , Karla , hraběte z Alenconu, a synovce Ludvíka de Chattilon, hrabětě z Blois.
.. tohle je zajímavé -
Jako dozvuk Crécy začaly Evropou kolovat letáky se seznamy prominentních šlechticů padlých za Filipa IV.
Ten masakr elit nakonec vedl k omezování osobní účasti vznešených bojovníků - tedy laicky řečeno, už tam neměli příště lézt, aby se jim nic nestalo.
A k Janovi ještě toto :
Král Jan Český byl jeden z nejzkušenějších starších velitelů u Crécy, ale většina jeho bitev byla svedena v jeho rané dospělosti (Esslingen , Muhldorf). Od té doby se sice zúčastnil více než mnoha čestných - a tady je použito termínu stand - off , což bych přeložila jako ("bitva s odstupem!" - tedy to, co tak rád praktikoval třeba Ludvík Bavor, jede se do bitvy, vojsko se třeba i rozloží, nebo taky ne, pak zachrastí se trochu zbraněnmi , ale ke krvavé řeži nikdy nedojde) - autor uvádí např. proti Karlovi I. Maďarskému 1331, nebo proti Ludvíku Bavorovi (
1336. Tak nad tím jsem se zamyslela - bylo to skutečně tak ? nebo bitvy za Porýním autor už nepovažoval za bitvy ? Samozřejmě 3 křižácká tažení na Litvu do bojových zkušeností asi nejde započítat - nebo ano ? A pak boje v Polsku ? Co myslíte ?
Ale pokračujme v překladu :
A ze zvláštním zřetelem ke Crécy, byl také pozorovatelem u Bouvines a Buissontosś.
Král Jan byl nejrytířstější osobnost v křesťanském světě
, navíc ve světě , ve kterém se politická elita chápala zbraní sama osobně, byl si vědom, více než kdokoliv jiný , že obezřetnost bývá obvykle tou lepší částí odvahy. V den bitvy u Crécy se mu dostalo silného připomenutí týkajícího se rizika spojeného s ukvapenými akcemi. Dne 19.7. 1346 - několik dní po Edwardově vylodění u La Hongue , byli král Jan a jeho syn Karel (aha, tak tady je také zmíněn) zděšenými pozorovateli bitvy u Vottem , kde skoro 4 000 mužů těžké jízdy bylo poraženo liežskou městskou pěchotou. To byla vskutku "divošská avantýra" - osudová především fatální účastí krále Jana u Crécy.
Janova smrt připravila Filipa IV. o loyálního přítele a nedocenitelného spojence a také zdůraznila jeho vlastní opuštění bojiště .!!!
tak ted zas chvilku já - tohle je moment , kdy bych chtěla upozornit na dvě věci :
1) ve světle kronik a výše napsaného a to je jen zlomek ! si stojí témeř mlčení českých kronik dost trapně .. a existuje samozřejmě teorie, a to jak v Čechách , tak hlavně v německém prostředí, proč tomu tak je, viz. např. Kovařík
2) stejnému problému - že opustil bojiště čelil i Karel , ten se s tímn ale vypořádal doma po svém - nechal napsat kroniky , a tak ho všichni litovali, vždyt tam byl chudák několikrát raněn, atd. - zatímco kroniky především frankofonní gentlemansky o něm bud mlčí nebo napíší , že opustil spořádańě bojiště. A věnují se pak Janově hrdinství. Na syny hrdinů se neplive.
Tak a ted zas překladám:
Na Fiilipovu obranu je nutno připomenout , že většina písemným záznamů popisuje, že se snažil vojsko znovu sebrat, že se pokoušel zasáhnout do boje osobně , a že to byl jeden z jeho služebníků Jean of Hainaut (Jan Henegavský ?? ten měl být po celou bitvu u Filipa a, zatímco jeho vojům velel Jan) ho odvedl z bitvy.
Dále je nutno zdůraznit, že ústup nebyl nic nečestného. Geoffry de Chaury ve své "Knize rytířstvaúí ? " napsané jen několik let po Crécy doporučuje, že je naprosto akceptovatelné bezpečně a se ctí ustoupit, když nastane čas to udělat.
Stále se ale zdá, že mnoho Filipových mužů se u Crécy rozhodlo jinak. Samozřejmě dnes si nemůžeme být jisti co jim táhlo hlavou, at již každému vzlášt, či kolektivně , a také je pravda, že Kresčak byl bitvou nelítostnou.
tak a prozatím konec překládání.
