Bitva u Kresčaku

Dějiny od roku 1197 do roku 1378 (smrt Karla IV.) - Přemyslovští králové, 1. dvě generace Lucemburků.

Moderators: elizabeth, Ježek, Katerina

User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Bitva u Kresčaku

Unread post by acoma »

Zajímalo by mne, kdo všechno z èeských šlechticù zemøel spoleènì s Janem Lucemburským v bitvì u Kresèaku. Víte nìkdo, kde se to dá dohledat? Díky.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3677
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 5 times
Been thanked: 3 times

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by Ježek »

acoma wrote:Zajímalo by mne, kdo všechno z èeských šlechticù zemøel spoleènì s Janem Lucemburským v bitvì u Kresèaku. Víte nìkdo, kde se to dá dohledat? Díky.
V celkovém pøehledu nevím, tìžko to bude nìkdo sepsáno...
Leda porovnat genealogické tabulky jednotlivých rodù, takže nic jednoduchýho...
p(o)sel z budoucnosti

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by p(o)sel z budoucnosti »

acoma wrote:Zajímalo by mne, kdo všechno z èeských šlechticù zemøel spoleènì s Janem Lucemburským v bitvì u Kresèaku. Víte nìkdo, kde se to dá dohledat? Díky.
Me by spis zajimalo kolikrat si Jan svihnul mecem.Si treba myslite ze si z toho delam srandu ale vzijte se do Janovi situace.Vjede se svojema kumpana primo do bitevni vravy a slepy kral sviha kolem sebe mecem.Neni treba mozne ciste teoreticky ze kral odpravil jednoho ze svych vudcu v domeni ze je to protivnik?proc ne.Ani bych se toho nevsimnul.Ale spise bych rek ze jan byl sestrelen sipem.Na francouzskou neusporadanou formaci zautocila usporadane postupujici anglicka lucistnicka formace .Paklize francouzi (zcela jiste) chteli tuto formaci rozmetat jizdou(a byl tam Jan)je vice nez pravdepodobne ze tam vsichni padali jako mouchy.Proto si myslim ze jan byl sestrelen a dobyt pesima.

Jeste ze byl slepej.Aby nevidel tu nehoraznou ostudu utocit v nezformovanem siku proti radne postupujici jednotce.To je zaklad vsech zakladu.A jan padl diky lehkovaznosti veleni :roll:
Andrew
Sedlák
Posts: 12
Joined: 08 Jun 2006 19:11

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by Andrew »

trosku to opravim, z antropologickeho zkoumani Janovy kostry je zrejme, ze smrtelne pro nej byly dve rany, prvni byla pod levou lopatkou a zpusobila velke vnitrni krvaceni, tato rana mohla ale nemusela byt kopim, kterym ho srazili z kone, druha rana byla jasne urcena, ze byla zasazena uzkou trojhrannou dykou, takovou jakou pouzivali pesaci na dobiti protivnika. kdyz lezel na zemi. skrz pruzor ho nekdo bodl dykou do oka a rana pronikla az do mozku. z tohoto duvodu se predpoklada, ze rana pod lopatku prisla prvni, pravdepodobne kopim, ale mohlo se jednat i o tu dyku, se kterou by utocnik lehce prorazil jeho brneni, ale jiste to neni. Jan nebyl blazen, jeho slepota ho zrejme docela nicila a s vedomim, ze si muze vydobit hrdinnou smrt, vyrazil jako slepy do bitvy. nic by stejne neztratil. jako dobry velitel se proste rozhodl, ze pomuze svym kolegum, kteri dostavali docela kapky, byla to defakto jeho moralni povinnost. navic, adrenalin v bitve s vami muze udelat divy. vsechny tyto faktory zpusobily, ze proste nemohl brat ohled na to, zda tam zarve nebo ne, nerespektoval pokyny svych velmozu, kteri ho od toho zrazovali a sel do toho, jim pak nezbyvalo, nez sveho krale nasledovat. zda pronesl onu pamatnou vetu, se muzeme jenom dohadovat, ale ja si myslim, ze skutecnost byla daleko prozaictejsi a ve vsem se rozhodovalo v nekolika sekundach, Jan do toho proste sel po hlave a zachoval se tak, jak mu velela jeho prikladna moralka a cest.
p(o)sel z budoucnosti wrote:
acoma wrote:Zajímalo by mne, kdo všechno z èeských šlechticù zemøel spoleènì s Janem Lucemburským v bitvì u Kresèaku. Víte nìkdo, kde se to dá dohledat? Díky.
Me by spis zajimalo kolikrat si Jan svihnul mecem.Si treba myslite ze si z toho delam srandu ale vzijte se do Janovi situace.Vjede se svojema kumpana primo do bitevni vravy a slepy kral sviha kolem sebe mecem.Neni treba mozne ciste teoreticky ze kral odpravil jednoho ze svych vudcu v domeni ze je to protivnik?proc ne.Ani bych se toho nevsimnul.Ale spise bych rek ze jan byl sestrelen sipem.Na francouzskou neusporadanou formaci zautocila usporadane postupujici anglicka lucistnicka formace .Paklize francouzi (zcela jiste) chteli tuto formaci rozmetat jizdou(a byl tam Jan)je vice nez pravdepodobne ze tam vsichni padali jako mouchy.Proto si myslim ze jan byl sestrelen a dobyt pesima.

Jeste ze byl slepej.Aby nevidel tu nehoraznou ostudu utocit v nezformovanem siku proti radne postupujici jednotce.To je zaklad vsech zakladu.A jan padl diky lehkovaznosti veleni :roll:
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by Jiří Motyčka »

Andrew wrote:... druha rana byla jasne urcena, ze byla zasazena uzkou trojhrannou dykou, takovou jakou pouzivali pesaci na dobiti protivnika. kdyz lezel na zemi. skrz pruzor ho nekdo bodl dykou do oka a rana pronikla az do mozku...
Já jsem nìkde èetl, že se také mohlo jednat o zástøel šípem, tj. rovnìž vícehranným úzkým hrotem. Každopádnì toto zranìní bylo smrtelné...
Andrew wrote:...Jan nebyl blazen, jeho slepota ho zrejme docela nicila a s vedomim, ze si muze vydobit hrdinnou smrt, vyrazil jako slepy do bitvy. nic by stejne neztratil. jako dobry velitel se proste rozhodl, ze pomuze svym kolegum, kteri dostavali docela kapky, byla to defakto jeho moralni povinnost. ...
Už toho od života moc neoèekával, jeho prvorozený syn byl krátce pøed bitvou, 11. 7. 1346 zvolen øímským králem, zdraví už také nesloužilo jako za mlada a navíc všudepøítomná slepota. Jan, poslední opravdový rytíø na èeském trùnu v žádném pøípadì nechtìl zemøít v posteli. A tak...
User avatar
Jiří Motyčka
Král
Posts: 1175
Joined: 29 Jun 2006 20:29
Location: Budíkov

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by Jiří Motyčka »

acoma wrote:Zajímalo by mne, kdo všechno z èeských šlechticù zemøel spoleènì s Janem Lucemburským v bitvì u Kresèaku. Víte nìkdo, kde se to dá dohledat? Díky.
Historièka Lenka Bobková se odkazuje na anály opatovického opata Neplacha a v souladu s Palackým uvádí pouze 2 jména. Jedná se o Jindøicha z Rožmberka, nejstašího syna Petra z Rožmberka a Jan z Lichtemburka. Palacký dodává, že padlých èeských pánù a rytíøù patrnì tìch, kteøí Jana a Karla doprovázeli z Rhens do Trevíru bez udání jmen, bylo na 50...
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

Re: jména padlých u Crésy

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

Jiøí Motyèka wrote:...anály opatovického opata Neplacha a v souladu s Palackým uvádí pouze 2 jména....
Ty dvì jména, která uvádí Palacký, jsou právì z Neplacha. A Neplach to v kronice vyøešil šalamounsky - vynechal si dva a pùl øádku, že tam ten zbytek jmen dopíše. A co myslíte? ...nedopsal! :(
Andrew
Sedlák
Posts: 12
Joined: 08 Jun 2006 19:11

Re: jména padlých u Crésy

Unread post by Andrew »

nedopsal pac nemel jak to vyhledat? nebo to nestihl? nebo se to nekomu nehodilo do historickeho zameru?
Przemysl de Nyestieyky wrote:
Jiøí Motyèka wrote:...anály opatovického opata Neplacha a v souladu s Palackým uvádí pouze 2 jména....
Ty dvì jména, která uvádí Palacký, jsou právì z Neplacha. A Neplach to v kronice vyøešil šalamounsky - vynechal si dva a pùl øádku, že tam ten zbytek jmen dopíše. A co myslíte? ...nedopsal! :(
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by acoma »

Už toho od života moc neoèekával, jeho prvorozený syn byl krátce pøed bitvou, 11. 7. 1346 zvolen øímským králem, zdraví už také nesloužilo jako za mlada a navíc všudepøítomná slepota. Jan, poslední opravdový rytíø na èeském trùnu v žádném pøípadì nechtìl zemøít v posteli. A
tak...
Závì prý sepsal už ve ètyøiaètyøiceti. A podle dobových pramenù byl schopen za den urazit v sedle 80-120 km. Vzdálenost Praha - Paøíž mu trvala cca 12-14 dní. Musel být poøád ještì ve formì, vytrénovanej leè slepej.:(
Image
Last edited by acoma on 04 Apr 2008 18:51, edited 2 times in total.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
p(o)sel z budoucnosti

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by p(o)sel z budoucnosti »

Nedelej na me oci.At chces nebo nechces musis uznat ze bitva u Krescaku bylo jasnym selhanim francouzske vojenske strategie
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Názor Jana Bauera

Unread post by acoma »

Podle Bauera meli zaroven s Janem zemrit i Jindrich z Rozmberka, Jindrich Bitovsky z Lichtenburka a Jindrich z Klinberka. Mate nekdo stejne info? A jinde jsem nasla jeste Hermana z Milicina.
Last edited by acoma on 17 Dec 2006 18:42, edited 1 time in total.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3677
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 5 times
Been thanked: 3 times

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by Ježek »

p(o)sel z budoucnosti wrote:Nedelej na me oci.At chces nebo nechces musis uznat ze bitva u Krescaku bylo jasnym selhanim francouzske vojenske strategie
Selhání spíš koordinace útoku francouzské jízdy, ale ani pøesto by zøejmì francouzi nemìli tolik šancí proti skvìle postaveného anglickému støeleckému vojsku na kopci
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Den sv. Rufa

Unread post by acoma »

Image
"hle, v den svatého Rufa muèedníka, 26. dne mìsíce srpna, král Jan, zranìn mnoha støelami, podlehl smrti a s ním mnoho šlechticù Království èeského." Proè se to datum smrti opakuje zase u tak významného panovníka a zase u bitvy? Nejdøív Pøemysl Otakar II. a Moravské pole, pak Jan Lucemburský a Kresèak.
Last edited by acoma on 23 Dec 2006 22:30, edited 1 time in total.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Re: Bitva u Kresèaku

Unread post by acoma »

Andrew wrote:trosku to opravim, z antropologickeho zkoumani Janovy kostry je zrejme, ze smrtelne pro nej byly dve rany, prvni byla pod levou lopatkou a zpusobila velke vnitrni krvaceni, tato rana mohla ale nemusela byt kopim, kterym ho srazili z kone, druha rana byla jasne urcena, ze byla zasazena uzkou trojhrannou dykou, takovou jakou pouzivali pesaci na dobiti protivnika. kdyz lezel na zemi. skrz pruzor ho nekdo bodl dykou do oka a rana pronikla az do mozku. z tohoto duvodu se predpoklada, ze rana pod lopatku prisla prvni, pravdepodobne kopim, ale mohlo se jednat i o tu dyku, se kterou by utocnik lehce prorazil jeho brneni, ale jiste to neni.
Podle E. Vlèka získal posmrtnì ve své poslední bitvì ještì nìkolik seèných ran, které zlodìjùm usnadnily získání prstenù a zbranì ze ztuhlých prstù. Což znamená, že nezemøel ve stanu anglického krále, jak se lze nìkde doèíst, ale na bojišti. A co je zajímavé, byl mumifikován. Vlèek uvádí, že v historických pramenech je zmínka o tom, že tìlo bylo vloženo do sudu a to podle Vlèkova antropologického nálezu do sudu kratšího než bylo samotné tìlo (Jan mìl cca 170 - 171 cm). Po vyjmutí srdce byl Jan Lucemburský konzervován ponoøením do horké pryskyøice díky èemuž se i pøes posmrtné putování celkem "zachoval".
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
Maršálek
Kníže
Posts: 380
Joined: 22 Jan 2007 10:38
Location: HK

Unread post by Maršálek »

nna téma Kresèak napsal Ješek velmi zajímavou studii, požádám ho o ni. Momentálnì mám pøístup k vlastním poznámkám, když mì požádal o oponenturu - crésy je tak trochu mé hoby 8)

Ješkova seminárka se zabývá nejenom stále rozebíranou otázkou, zda Jan prakticky bojoval meèem, nebo se do anglických øad ani nedostal. Podkladem pro seminárku byly dobové prameny:
London, British Library, M.S. Harley 4379, (Jeann Froissart, Chronicles), cca 1390
London, British Library, M.S. Royale 20 C VII., (Les Grandes Chroniques de France), 2. pol. 14. st.
Paris, Bibliotheque Nationale de France, ms.fr.1584, (Guillaume de Machaut, Oeuvres), cca pol. 14. st.
Paris, Bibliotheque Nationale de France, ms.fr. 2813, (Les Grandes Chroniques de France), 2. pol. 14. st.

Z èeských pøekladù pak Jean le Bell a jeho líèení bitvy (ÈERNÝ, V.(ed). Staré francouzské kroniky. 1. vyd. Praha: SNKLU, Živá díla minulosti sv. 31,1962, 416 s.) , dále pak Jean Froissart a jeho 2 interpretace bitvy, první je okrajovì zmínìna v publikaci Nejedlého (NEJEDLÝ, M. Fortuny kolo vrtkavé. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Aleš Skøivan ml., 2003, 426 s.), druhá, výraznì mladší in: FROISSART, J. Kronika stoleté války. BEJBLÍK, A.(ed). 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1677, 231 s.), z èeských pramenù je to pøedevším Zbraslavská kronika (HEØMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd. Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, 597 s.) a epitaf ke smrti jana Lucemburského je na poèátku veršù Machauta (DE MACHAUT, G. Mé srdce pokorné. FRANCL, G.(ed). 1. vyd. Praha: Odeon, 1977, 94 s.), bitvou samou vèetnì jejích dùsledkù ale i pøíèin se zabývá samozøejmì Spìváèek (SPÌVÁÈEK, J. Král diplomat. 1. vyd. Praha: Panorama, 1982, 276 s.; SPÌVÁÈEK, J. Karel IV. 1. vyd., Praha: nakladatelství Svoboda, 1979, 720 s.).

O tom, že bitva byla katastrofou pro Francii a ostudnou porážkou její chevalerie není pochyb. Pøesto byla tato bitva tolikrát rozdílnì interpretována, že si neodpustím pár údajù. La Bell který byl souèasníkem se zmiòuje, že na anglické stranì padlo v bitvì na 300 rytíøù, tedy ne kmánù, jak by mohlo laikovi vyznít, ale plnì vyzbrojených a v tìžké zbroji odìných pasovaných rytíøù (ono pasování uvádím zámìrnì proto, že ostruhy si museli, aè urození, vysloužit a prokázali tedy své kvality, jež jim dovolili zaøadit se mezi tehdejší elitu. Pro srovnání, i tak otøelý váleèník a uznávaný vojevùdce jakým Jan Žižka z Trocnova zcela nezpochybnitelnì byl, si musel na své ostruhy poèkat a dával pak své rytíøství, na nìž byl jistì právem pyšný, okázale najevo mezi svými husitskými spolubojovníky. Jistì tedy nešlo ani v pøípadì zmiòovaných anglických rytíøù o nezkušené nováèky, viz citáty o Eduardovi Èerném princi, který si ostruhy vydobyl právì touto tak ostrou bitvou).

Jestliže tedy srovnáme poèty, jež nám zmiòuje La Bell, jako nejbližší a nejvìrohodnìjší zdroj informací o oné bitvì, pomìr padlých rytíøù francouzských ku anglickým zhruba 5:1, pak máme naprostou jistotu že se nejen Francouzi na èele se svými princi do anglických øad probili, ale že samotná øež, jež se následnì rozpoutala v boji muže proti muži musela být pøi takových anglických ztrátách velmi lítá. To dle mého zcela vyvrací domnìnky, že Francouzi k Anglièanùm vùbec nedojeli a pokud ano, nijak významnì je neohrozili, tedy ani èeský král Jan. Naopak to svìdèí o odvaze a individuálním váleèném umìní Francouzù, kteøí prodali své životy velmi draho. Nepochybuji o tom, že pøi prùniku Francouzù se luèištníci povìtšinou stáhli, èi již bojovali povìtšinou jako lehcí pìšáci a hlavní boj vedli Angliètí tìžkoodìnci obklopeni svými družinami. Froissart, jako pøed ním i La Bell navíc zmiòují, že Jan vedl své druhy v útoku spoøádanì, budeme-li brát vážnì onen zmiòovaný poèet 50 rytíøù (k nimž náležejí ještì jejich družiny, tedy mùžeme smìle pøedpokládat cca 500 jízdních v jednom koordinovaném šiku) dostaneme uprostøed toho zmatku, umírání a opakovaných nájezdù drobných skupinek francouzské šlechty (jimž tím oba kronikáøi rozhodnì neupírají odvahu až šílenou), a jež už nikdo nevede, neb princové buï padli, èi ustoupili, jakoby zázrakem náhle Janovým povelem k sešikování, kompaktní obrnìný klín železných jezdcù, jež je železnou kázní veden (o jejich kvalitách svìdèí již to, že jsou Èeši a rytíøi z pøedních rodù, tedy vskutku výkvìt) prvním rytíøem a vojevùdcem Evropy - tedy tehdejšího svìta. Nemáme pøedstavu, kolik Francouzù se k tomuto šiku pøidalo, ale dle již zmiòovaných kronikáøù šlo v podstatì o jediný koordinovaný útok za celou bitvu. Proto i jeho úèinek na protivníkovu morálku musel být strašlivý (viz prosby obou anglických marešalù, jež mìli na starost bezpeèí Èerného prince, o pomoc a osobní královu úèast na èele záloh). Sami Anglièané udávají tento útok za nejnebezpeènìjší a pøipisují mu nejvíce vlastních ztrát!!!! To že se oba kronikáøi nezmiòují o ztrátách prostých pìšákù obou stran je typické, nejde jen o pohrdání prostými lidmi, ale i o jejich nízké spoleèenské postavení, pro nìž byli postradatelní, navíc sèítání anglických heroldù se zcela logicky omezilo toliko na urozené. Jejich poèty na obou stranách pak ale mùžeme považovat za vìrohodné, neb byli nalézáni a zapisováni jednotliví páni a rytíøi, identifikovaní dle svých erbù. Ti pak byli svými rodinami vyhledáni právì pøes zmiòované heroldy a šlo li o padlé nepøátele, byla jejich tìla buï rodinami vykupována, èi jim jako gesto rytíøskosti a úcty vrácena k øádnému pohøbení. O èemž svìdèí i uložení padlých domácích pánù v jejich rodinných hrobkách. Vlèkova zpráva o pøíèinách smrti krále Jana pak jednoznaènì svìdèí o boji zblízka. Dle mého názoru navíc odpovídají zranìním, které by utrpìl jezdec, zastavený pìšími (tedy po té, co vjel do houfu a byl obklopen). Bodná rána v zádech odpovídá hrotu kopí, nebo jiné døevové zbranì – její úhel pak tomu, že byl bodnut zespoda nahoru, stejnì tak seèná zranìní pravé ruky v pøedloktí a levé nohy v holeni svìdèí o seèných ranách vedených smìrem nahoru. Druhá smrtelná rána odpovídá nejvíce ze všeho miserikordii – tedy šlechtické dýce, kterou se prorážela zbroj (pozor – je na to potøeba opøít se o disky záštity plnou vahou a na protivníka nalehnout!). Tato zbraò byla natolik specifická a drahá, že neobstojí možné teorie o tom, že by ji mìl nìkdo z Velšanù, kteøí vybíhali k ranìným pøed luèištníky. Také naprosto nesouhlasím s interpretacemi, že seèná zranìní ruky a nohy vznikly až po smrti (v pùvodní zprávì se k nim Vlèek vyjadøuje opatrnì a protože si není jistý, dodává, že k nim mohlo dojít i bezprostøednì po smrti, protože dlouho nekrvácely). A se nìkdo pokusí useknout ruku s meèem v plné zbroji – rád k tomu poskytnu svou zbroj i kus masa s kostí, poskytnu i vlastní ostrý meè… Totéž k ostruhám! Budu-li chtít odebrat mrtvému meè ze ztuhlé ruky, daleko ménì se nadøu, když mu prostì zlámu prsty (jako to po celá staletí dìlali marodéøi), stejnì tak ostruhy – proè bych proboha zkoušel useknout nohu v kotníku pøes kroužkovou punèochu a zesilovací lamelové pláty, když mùžu prostì rozepnout pøezku øemení ostruh :twisted: Navíc se nikde neobjevila informace, že by byl Jan – Perla koruny rytíøstva po smrti okraden. Dovedu si pøedstavit, že by si nejenom kronikáøi, ale i sám Eduard III. takovou informaci nenechali pro sebe (viz. popis okradeného tìla Pøemysla Otakara II., který rozhoøèil celou Evropu). Navíc mìl Jan nejenom „drahocenný“ meè a zlaté ostruhy, ale i skvostný zlatý rytíøský pás vykládaný kameny (jak odpovídal jeho rytíøskému i panovnickému postavení), dále nepochybnì zdobenou dýku, varkoè z drahocenné látky a bohatì vyšívaný (hedváb, aksamit?), zlacené pøezky na zbroji (zesilovací pláty, plátový kabátec, helmice, štít, atd. + totéž na koni) – tím naznaèuji, že toho drahocenného k ukradnutí by bylo výraznì více, prakticky by ho svlékli jako Pøemysla :twisted: Nemáme jedinou zprávu, která by se zmiòovala o nìjaké možné ztrátì, naopak máme informace o tom, že Eduard Èerný princ sejmul z Janovi helmice tøi pera z køídla, tvoøícího klenot, aby je pojal za vlastní odznak. To jsou mé argumenty proto, abych vylouèil pochybné pokusy vysvìtlit nìkterá zranìní krádežemi. Obecnì – udolat chlapa v plné zbroji je opravdu døina. Není tedy od vìci zdùraznit, že zabýt chlapa ve zbroji nejde tak snadno, i když už se moc nebrání 8)

Vrátím-li se zpìt k bitvì a poètùm padlých, nemohu opomenout dùležitý fakt, který znaènì ovlivnil poèty mrtvých na obou stranách, nebo pøímo poèítané anglické ztráty tvoøí padlí šlechtici v bitvì, o ranìných a tìch, kdož na následky utrpìných zranìní zemøeli pozdìji se nikdo nezmiòuje. Naproti tomu ztráty Francouzù narostly o ranìné, kteøí bez pomoci zemøeli do druhého dne na bitevním poli, nebo byli následujícího rána po rozpuštìní anglických øad dobiti. Anglièané totiž z obavy pøed dalšími možnými francouzskými útoky setrvali celou noc a následující ráno v šiku. Angliètí ranìní šlechtici byli svými družinami nepochybnì vynášeni z boje k ošetøení, zatímco velká èást opuštìných zranìných Francouzù buï vykrvácela, nebo byla dobita. Pokusy o jejich vyproštìní vlastními družinami byli jistì v nastalém zmatku a pod salvami šípù témìø nemožné a rovnali se tak velmi pravdìpodobnì sebevraždì.

To jen na okraj, vlastnì jsem chtìl jednou krátkou vìtou øíct, že by asi bylo vhodné upøesnit, že poèítané anglické ztráty byli velmi vysoké i na tak zázraènì vyhranou bitvu. Ono zmiòování prostých èísel bez udání šlechty se naopak traduje k Azincourtu, kdy je tento zázrak pøièítán Boží pøízni a sv. Kryšpínovi. Sv. Ruf byl zjevnì o dost krvelaènìjší proanglický patron, neb pøes toto skvìlé vítìzství trvalo obìma stranám plných deset let, než se mohli opìt støetnou ve velké polní bitvì a jistì nešlo jen o vyèerpání Francouzù. O této skuteènosti svìdèí i to, že až teprve po bitvì u Poitiers mìli Anglièané naèas své jisté, ale pak pøišel maršálek de Guieslin a Karel V. vyzískal ztracená území zpìt a tak dokola... Snahy našich obrozencù o bagatelizaci této bitvy a pøedevším pak Janovi pochybné úèasti v ní mì obèas zvedají ze židle. Proè máme stále problém si pøiznat, že Jan se dostal až mezi pìšáky, když to tak popisují svornì všechny zúèastnìné strany? Mimochodem v Crésy je nejenom povìstný Croix de Boheme, ale na námìstí stojí pomníèek Janovým rytíøùm. Francouzi sami nás tam velmi ctí. O jejich vdìku k Janovi svìdèí i epitaf na Croix de Boheme: zde padla perla koruny rytíøstva, král èeský a hrabì lucemburský Jan, který v záchvatu šlechetné šílenosti padl v beznadìjném boji za cizí zemi… Mimochodem v hrabství Poitou (kam patøí Crésy) se traduje rèení: pevné jako slovo èeského krále…

maršálek

P.S. mohlo by se to jmenovat nìkolik pár deset tisíc slov :lol: jezte a pijte u toho ètení, jinak zemøete hlady a žízní (èlovìk vydrží jen 3 dny bez vody)... :P
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

na http://dvur.radekpl.net/

Unread post by acoma »

Martova pole: Významné bitvy: Kresèak 1346
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Unread post by acoma »

Kdo z Èechù u Kresèaku padl teeda moc nevíme. :cry: Víme aspoò, že padl Raoul Lotrinský a Ludvík z Nevers.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
Maršálek
Kníže
Posts: 380
Joined: 22 Jan 2007 10:38
Location: HK

Unread post by Maršálek »

acoma wrote:Kdo z Èechù u Kresèaku padl teeda moc nevíme. :cry: Víme aspoò, že padl Raoul Lotrinský a Ludvík z Nevers.
výèet padlých princù a nejvýznamnìjších pánù je jak v Le Bellovi, tak i ve Froissartovi a je velmi dlouhý, na èeskou otázku tam však odpovìï není :cry:
servo
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

Èeské ztráty u Kresèaku

Unread post by acoma »

Jednoho jsem našla - mìl tam padnout Jan Bítovský z Lichtenburka.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
User avatar
acoma
Královna
Posts: 1151
Joined: 19 Aug 2006 00:38

smrt Jana Lucemburského

Unread post by acoma »

Ještì jsem našla citaci od Jeana le Bela o Janovì smrti - podotýkám, že Froissart pøebíral informace od le Bela a upravoval si je po svém (Václav Lucemburský byl jeho mecenášem...)

le Bel:

"Nuže je tøeba, abych vám vypoèítal prince a knížata, kteøí tam zùstali mrtvi,výèet tìch ostatních bych nemohl dovést dokonce. Tak zaènu s nejvznesenìjším a nejudatnìjším, jímž byl èeský král, který, zcela slepý, chtìl být v bitvì hned od zaèátku a naøídil svým rytíøùm pod trestem stìtí hlavy, aby jej vedli co nejvíce dopøedu, aby mohl bít nìjaké nepøátelé meèem."

Froissart:

"Tak zaènu s udatným a vznešeným králem panem Karlem, králem èeským, který byl slepý a chtìl být v bitvì první a poruèil a zvláštì naøídil svým rytíøùm, aby jej vedli, a už jakkoli, tak dopøedu, aby mohl bít nepøátelé meèem. A oni vyplnili jeho pøání a zùstali u nìj všichni tito rytíøi, a byli nalezeni mrtvi kolem dobrého krále.



:arrow: Froissart byl v dobì bitvy u Kresèaku malej kluk a le Bel prý èerpal info pøímo od Jana z Beaumontu a jeho rytíøù.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!