Fórum zájemců o historii

Kdysi vydalo nakladatelství Beatris pohlednici s erbem rodu dvou sekerek, i když tinktury jsou pochopitelně nejisté.

Král Jiří z Poděbrad povolil Albrechtovi Bezdružickému z Kolovrat roku 1465 vybudovat v JImlíně hrad. Je to nedaleko od Pravdy a podle něj se dále nazývala větev Novohradští z Kolovrat. nový hrad.jpg Hrad Pravda vznikl nejpozději v první pol. 14. s. a od roku 1995 má svoji monografii. 2024-03-24_201...

Bez ohledu na to, kdo byl onen Henryk Kietlicz z kladrubského falza, panuje dnes shoda, že směna proběhla v době vlády Soběslava I. a zaniklé Tuřany ležely na Řezenské cestě. Od publikace studie roku 2005 nikdo lokalizaci nezpochybnil, J. Žemlička ani P. Kubín se k ní dodnes nevyjádřili. Řezáč Milan...

Na Petrových kamenech řádila čarodějnická sekta. Chlastali, žrali, skákali a obcovali, říká historik
https://www.youtube.com/watch?v=ezin-aoRuKw

---Pro nejstarší období jsem nečekal žádný zázrak, ale odvolávat se při popisu vývoje západočeské šlechty na Václava Novotného, mi nepřipadá důstojné, zvláště když autor zcela pomíjí nedávné práce Michala Tejčka. Nezmiňuje ani studie T. Velímského o Milhosticích či rodu z Potvorova, natož podle mě d...

Jen pro doplnění: Kytlicko, sklářské vsi na Horní Kamenici-Slavíčková Hana, Cvrk František, Děčín 1993 Kytlice byly založeny roku 1758 uprostřed starého Falknova, jehož počátky jsou dnes kladeny do druhé pol. 15. s. Jméno vsi dal zdejší podnikatel ve sklářství Jan Josef Kittel, který dostal souhlsas...

Jiří Jurok napsal ve Vlastivědném sborníku Novojičínska 2023 článek Počátky pánů a hrabat z Hückeswagen a Příbora v Porýní a jejich genealogie. https://www.archives.cz/web/soka/novy_jicin/publikace/#vlastiv-dn--sborn-k-novoji--nska-2023 To bude nejspíš přínosné. Nikdo, včetně mne, neprocházel říšsk...

Bavorovici se pyšnili několika neobvyklými či málo frekventovanými jmény a jedním z nich je Ivan. Jako u dalších rodů bylo pojmenování členů nejpestřejší ve 12. a poč. 13. století. Pohledem do diplomatáře zjistíte, že se Ivan objevil pouze mezi pravděpodobnými příslušníky rodu či u jeho klientely. Z...

Bakalářka Rod s erbem dvou beraních rohů a jeho větve z Popovic a Věteřova Tohle mne Libor mohl říct, ne nutně, abych to oponoval, ale aspoň o tom věděl :roll: To by mě zajímalo, jaký téma bude mít jeho magisterka? Díval jsem se do holštejnskýho almanachu (Almanach, 750 let od první písemné zmínky ...

Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2023, 178 s. Obsah je zřejmý z názvu a je to další dílek do našich představ o nejstarším osídlení Severní Moravy a navíc se dá volně stáhnout ze stránek UPOLu. http://vffup.upol.cz/edice/archaeologica-olomucensia/vladimir-horn-jakub-novak-zazemi-...

J. Polách ve své studii o Bolemilině donaci upozorňuje na listinu, podle níž se měl budoucí Bavor I. ze Strakonic poprvé objevit ve svědečné řadě po boku otce už v Opavě roku 1222. Jak uvádí, listiny si nepovšimli autoři monografií, jako údajný Bočkův podvrh se nedostala do CDB, ale J. Šebánek proká...

Tak Hlubek se zabýval i Senicí, což jsem přehlédl. Hlubek Lukáš: Pravěké a raně středověké osídlení na katastru obce Senice na Hané, ZVMO 2014, s. 5–24

Aktuální snímky výše zmiňovaného Vítkova hrádku u Blažejova (potažmo Jindřichova Hradce). Hrad se po vykácení, které naštěstí nic nepoškodilo, kompletně vizuálně proměnil a lesní habitat vystřídala nízká vegetace. Prostor brány, paláce, věže a dalších zahloubenin je dobře vykreslen. Při letech jsem...

Kniha nejen právního historika má přes skromný název 1000 stran a jak sám uvádí, začala vznikat před více než dvaceti lety. Pokud se zajímáte o Chebsko a tamější opevněná sídla, pak autora určitě znáte. Jen je patrně škoda, že tlustopis není v němčině, protože u nás bude okruh zájemců o tak specific...

Zpravodaj vlastivědného muzea v Olomouci od roku 1951 po aktuání čísla, jen pozor na přírodopisnou řadu, která má stejný název.
https://www.vmo.cz/digitalni-archiv-casopisu-zvmo

K služebné organizaci a služebným vesnicích dost skepticky David Kalhous: Úvahy nad možnostmi poznání sociální struktury raně středověkého přemyslovského knížectví https://karolinum.cz/casopis/praehistorica/rocnik-34/cislo-2/clanek-6683 Trochu mě překvapilo, kde to vyšlo, ale jinak perfektní článek...

Kdybych ztotožnil Bořitu z Ředhoště s Bořitou Vokovým, tak bych neměl problém, kam napojit vladyky ze Senice. Hosákův rodokmen je logický. Vedlejší Seničkou se zabýval archeolog Lukáš Hlubek, který se osídlení této oblasti věnuje a napsal i studii o Šternbersku. Zatím jsem to nečetl, ale podívám se...

Jen pro dokreslení situace ve Strakonicích byla v knize Středověké hrady v Čechách a na Moravě od T. Durdíka a P. Boliny (2001) publikovaná tato kresba. Ze které je zřejmé, že by se Bavorové v době své největší slávy z okna dívali na cizí hrad, což nebylo zrovna obvyklé. střela.jpg A o stáří Vítkova...

---Proč vlastně Jiří založil klášter zrovna v Milevsku, když v okolí patrně před tím nic nevlastnil? Proč ho nezaložil na Toužimsku, které prokazatelně vlastnil i když ani rozsah jeho zdejší držby není úplně jasný. Možná už tehdy plánovali Hroznatovci založení kláštera na Tepelsku a Jiří musel hleda...

Co když Vítkovu+Vokovu pečeť spojuje jen osoba "výrobce", proto mohou být vzhledově velmi podobné. Je celkem pravděpodobné, že si je Vítkovci nechali "vyrobit" někde v Podunají a tam snad lze objevit i výtvarně podobné pečeti. Taky se zapomíná, že i když má pečeť tvar štítu, nepl...