Kladrubská listina (1115)

Dějiny do roku 1197 (druhý nástup Přemysla I.) - stěhování národù, Sámova říše, Velká Morava, Přemyslovské knížecí Čechy, dějiny ostatních států ve stejném období.

Moderator: Ježek

User avatar
Wladislaus
Kníže
Posts: 319
Joined: 18 Jan 2020 08:41

Kladrubská listina (1115)

Unread post by Wladislaus »

Že je zakládací listina benediktinského kláštera Kladruby falzum, nebo přesněji všechny tři její verze, je nezpochybnitelné. Že samotný klášter onoho roku 1115 byl nejspíše opravdu založen, je celkem dost pravděpodobné. Zkoumána byla leckým a z leckterého úhlu a zdá se, že nic nového už k ní asi nejde říct. Zejména určit dobu, kdy k darování jednotlivých majetků vyjmenovaných ve falzu B je dost obtížné a většina z nich se udála za doby vlády Soběslava I. či na počátku vlády Vladislava II., stejně tak jako některé snad až v 60. letech 12. století, neboť mezi donátory je jmenován i skromný dar Vladislavova syna z prvního manželství Svatopluk (*1143/1144 †po 1169), který daroval jeden poplužní dvůr v jakési vsi Bonaticih (Zuatoplic dux).

Dá se přesněji určit doba některých darů? Samozřejmě, jak psal jinde Ingolf, cituji: může nastat situace, že se klášter ve svém falzu z roku 1250 odvolává na donace z roku 1050 a přidá k tomu osoby, které žily roku 1100-1150. Písař sáhne hluboko do historie, ale už nemá informace jaké osoby byly současné. A to je také případ mnoha osob ve falzu B Kladrubské listiny. Přesto si nemyslím, že by soupis všech darů v něm vyjmenovaných vznikal tak, že by jeden mnich seděl a podle toho jak by si vzpomínal na jednotlivé dary a dárce, tak další mnich by je házel na papír. Přesně už se asi nedá vystopovat, kdy který dar klášter dostal, ale myslím si, že věta SUB TEMPORE DUCIS ZOBEZLAI (CDB I, str. 401) by mohla být onou hranicí, do níž je možné počítat když ne všechny, tak určitě většinu darů vypsaných před touto větou. Tedy v době vlády knížete Soběslava I. v letech 1125-1140, což hned následně potvrzuje pokračování SUB TESTIMONIO HORUM VIRORUM LUPOLDI FILII BORIUOY. Jak známo, nejstarší syn Bořivoje II. Luitpold žil snad v letech 1102/1103-1143.

Dále listina tvrdí (hned před oznámením o Soběslavových časech), že tehdejší opat Berthold získal pro klášter majetek o jistého rytíře Heinricha Ketlicha. Jeho osoba je poměrně zajímavá. On či jeho potomci koncem 12. století odešli do Slezska, kde se usadili a vzešel z nich polsko-německý rod von Kittlitz/Kietlicz, jejichž potomci žijí dodnes. Dokonce snad jeden z nich založil i ves Kytlice na Děčínsku. Další z nich, Heinrich Kietlicz, byl v letech 1199-1219 arcibiskupem v Hnězdnu https://pl.wikipedia.org/wiki/Kittlitz_(r%C3%B3d)

Důležitější je však osoba kladrubského opata Bertholda, který podle klášterních záznamů byl prvním opatem v letech 1115-1118, poté ho vystřídal Wizimann, aby se Berthold vrátil k opatské berle v letech 1124-1131. Z toho vyplývá, že dobu donací lze z let Soběslavova panování upřesnit na léta 1125-1131.

Můžeme si dále všimnout, že mezi svědky za Bořivojovcem Luitpoldem jsou jmenováni i Hrděbor a jeho bratr Vacemil. O Vacemilovi z kroniky Kanovníka Vyšehradského víme, že byl popraven ve Vyšehradském procesu roku 1130 (FRB II, str. 211 a 394).

A pokud je tento Vacemil totožný s Hrděborovým bratrem, pak by se daly donace z doby Soběslavovy vlády upřesnit na léta 1125-1129, přičemž pravděpodobně se tak nestalo před bitvou u Chlumce v únoru 1126.

Poznámka na závěr: Kanovník Vyšehradský uvádí, že společně s Vacemilem byl popraven i jistý Heinrich (ačkoli Letopisy Hradišťsko-Opatovické uvádí jakéhosi Albrechta). Co když to byl Heinrich Ketlich? A co když jeho poprava byla tím, co motivovalo odchod jeho synů z Čech do Slezska?
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Re: Kladrubská listina (1115)

Unread post by Ježek »

"Jeden z příbuzných arcibiskupa, jenž se shodou okolností rovněž jmenoval Jindřich Kietlicz, zastával ve druhé polovině 12. století významnou pozici krakovského kaste-lána a byl podle všech indicií manželem Vojslavy, sestry Hroznaty Tepelského" http://www.matice-moravska.cz/files/mag ... 2007-1.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;
Původně to je teorie Petra Kubína, v Blahoslaveném Hroznatovi.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
Wladislaus
Kníže
Posts: 319
Joined: 18 Jan 2020 08:41

Re: Kladrubská listina (1115)

Unread post by Wladislaus »

"Jeden z příbuzných arcibiskupa, jenž se shodou okolností rovněž jmenoval Jindřich Kietlicz, zastával ve druhé polovině 12. století významnou pozici krakovského kaste-lána a byl podle všech indicií manželem Vojslavy, sestry Hroznaty Tepelského" http://www.matice-moravska.cz/files/mag" onclick="window.open(this.href);return false; ... 2007-1.pdf
Původně to je teorie Petra Kubína, v Blahoslaveném Hroznatovi.
Existuje někde nějaká polská verze CDB, kde by byl přepis listin? Ten krakowský kastelán by mě docela zajímal, i jak na to ten Kubín přišel. Mám jenom knížku Hroznatovci a páni z Gutštejna od Jiřího Jánského a tam je Vojslava (†1228) také uvedena jako jeho manželka. V CDB II je už spousta Heinrichů, ale žádný krakowský kastelán.

Co jsem tak našel ještě na netu je tohle, ale tam se o žádném kastelánovi nepíše:
https://www.yumpu.com/xx/document/view/ ... -81-mb-pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

Jenom pro přehlednost všichni Heinrichové (a Ketlichové/Kietliczové), které jsem vyšťoural:
Image
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Re: Kladrubská listina (1115)

Unread post by Ježek »

W dokumencie fundacyjnym klasztoru w Kladrubach
(falsyfikat z przełomu XII i XIII w.) występuje jakiś Henryk Kietlicz, właściciel wsi
Tuřany. Sam kasztelan być może był żonaty z siostrą błogosławionego Hroznaty
z Tepli - Wojsławą, która po jego wygnaniu mogła schronić się w klasztorze na
Zwierzyńcu pod Krakowem. Możny o tym imieniu pojawia się też w dokumencie
Henryka Brodatego z 1203 r. dla Trzebnicy, ale nie mamy pewności czy to dawny
kasztelan krakowski
Pierwszym zna-
nym imiennie kasztelanem, a nie komesem należącym do potomków
dawnej arystokracji plemiennej, był Henryk Kietlicz, ojciec znanego re-
formatora kościoła polskiego arcybiskupa Henryka Kietlicza, kasztelan
krakowski z nominacji Kazimierza II, zwanego później Sprawiedliwym.
Henryk Kietlicz starszy wywodził się ze służebnego rycerstwa łużyckie-
go szukającego w Polsce kariery
https://rcin.org.pl/Content/5508/PDF/WA ... lewski.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;
strana 29.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Simplex
Panoš
Posts: 53
Joined: 07 Aug 2022 10:43

Re: Kladrubská listina (1115)

Unread post by Simplex »

Nevím,
proč P. Kubín stále opakuje, že by Vojslava mohla být matkou arcibiskupa Henryka Kietlicze, když je to bez brutálního posunu jejich předpokládaných narození biologicky nemožné. Vojslava byla starší nežli Hroznata Tepelský a P. Kubín klade její narození k roku 1160, což se zdá pravděpodobné. (Narození Hroznaty se posunulo zhruba do poloviny 60. let 12. s., zvláště pokud poprvé svědčil na listině knížete Bedřicha z roku 1180 - CDB I, č. 292, s. 261. Neviděl jsem jeho monografii, avšak všechny polské internetové zdroje uvádějí jako datum narození Henryka Kietlicze shodně rok 1150 a jeden zdroj dokonce rok 1145!
Kubín Petr: Bl. Hroznata ve světle nového bádání, MZK 52,2017, s. 13-14.
Kubín Petr: Ctihodná Vojslava, nejstarší životopis české šlechtičny, MZK 38,2003, s. 36.
Ale zaráží mě,
že žádný zdroj neuvádí ani náznak předchozí církevní dráhy-vypadá to, jako by arcibiskup spadl do Hnězdna rovnou z nebe. Tedy alespoň mě z netu nic nevypadlo. Ještě nedávno se tvrdilo, že pocházel z jakéhosi důležitého polského (malopolského) velmožského rodu, ale to by se v pramenech museli nějak projevit i jeho případní další příslušníci, což se nestalo. Takže prozatím lze uvažovat o jeho příslušnosti k původně lužickému rodu i když jeho vztah k ostatním členům, kteří se kolem Krakova motali na přelomu 12. a 13. s., je zatím nejistý.

Kytlice na Děčínsku žádný člen rodu nezaložil, pokud vím, tak je první zmínka o nich hodně pozdní! A není mi známo, že by v širokém okolí cokoliv vlastnili. A kdyby tam působili, tak v lepším případě jako klienti Ronovců či Markvaticů. Nevím o žádném majetku, který by s nimi mohl být ve středověku v Čechách spojován, až na ty problematické Tuřany.