Hradská soustava a služebná organizace

[Viola]

Já tvrdím, že není, a je pod lavičkou a stromy mimo hřbitov. Pan Varadzin pravil, že se tam co nejrychleji podívá, tak jsem zvědav. Od tohoto místa se kopalo asi 5 metrů. V místě tzv. Libušiny mohyly se kopalo pečlivě, nic tam prostě nebylo a není.

Mluvil jsi o tom přímo s ním?

[Ingolf]

Tak jsem hledal zprávy a nalezl jsem velmi pozoruhodnou revizní zprávu pana Varadzina. Probral všechny dřívější zprávy, prošel keramiku a napsal nový názor na datování. Hroby předatoval do doby založení, které definoval jasně na Boleslava I. dříve neopevněné sídliště z pravěku, popelnice pražského typu.

To předatování do mladší doby je i na informačních tabulích přímo na Libušíně, nevím už od koho, asi právě od Varadzina.. Třeštík vychází ze Slámy, podle kterých měl být Libušín postaven v kruhu hradišť někdy za Spytihněva kolem r. 900, revizní výzkum to ale takhle zpochybňuje..

[slavicekvac]

Já tvrdím, že není, a je pod lavičkou a stromy mimo hřbitov. Pan Varadzin pravil, že se tam co nejrychleji podívá, tak jsem zvědav. Od tohoto místa se kopalo asi 5 metrů. V místě tzv. Libušiny mohyly se kopalo pečlivě, nic tam prostě nebylo a není.

Mluvil jsi o tom přímo s ním?

Jen mailem, ale napsal, že se tam podívá co nejdříve.

[slavicekvac]

Tak jsem hledal zprávy a nalezl jsem velmi pozoruhodnou revizní zprávu pana Varadzina. Probral všechny dřívější zprávy, prošel keramiku a napsal nový názor na datování. Hroby předatoval do doby založení, které definoval jasně na Boleslava I. dříve neopevněné sídliště z pravěku, popelnice pražského typu.

To předatování do mladší doby je i na informačních tabulích přímo na Libušíně, nevím už od koho, asi právě od Varadzina.. Třeštík vychází ze Slámy, podle kterých měl být Libušín postaven v kruhu hradišť někdy za Spytihněva kolem r. 900, revizní výzkum to ale takhle zpochybňuje..

Revize je velmi solidní, hlavně se opírá o datování keramiky.

[Ingolf]

Jak byl loni publikován nález základů kostela na Vyšehradě, podle rozlohy největšího kostela střední Evropy v době kolem r. 1000, tak je možné, že byl zasvěcen sv. Klimentovi.
Takové zasvěcení udává falsum opisu zakládací listiny vyšehradské kapituly, které se hlásí do r. 1088. Po stavbě kapitulního kostela se objevuje klimentské zasvěcení pro kapli tohoto kostela, zmiňován je listině Přemysla Otakara I. r. 1222 a Václava I. r. 1240. Kaple mizí po husitských válkách.
A zase ten kostel spadá do rané přemyslovské doby a zase je nad řekou.. Zpracuju to časem do vlastního článku, těch informací už je dost.

[Ježek]

Jedinou výjimkou mohou být tzv. kobylí pole, doloženy už v polovině 11. století a poté průběžně po celý středověk, včetně svodů práv. Krátce o tom je zde: http://www.jardavid.ic.cz/text-kobyla.pdf

Kobylí pole podle Žemličky, Království v pohybu, s. 178:

Někde se uplatňovalo právo „kobylího pole" (campus iumentorum; cobyle pole), dokládané i v Polsku. Jeho náplň prošla sítem diskusí. Kde se pod širým nebem chovaly plemenné klisny (sveřepice), mohl je­ jich vlastník po vymezenou roční dobu a s ohledem na zrání a skli­zeň obilí užívat k pastvě svého stáda i pozemky sousedů.

[Ježek]

K služebné organizaci a služebným vesnicích dost skepticky David Kalhous: Úvahy nad možnostmi poznání sociální struktury raně středověkého přemyslovského knížectví
https://karolinum.cz/casopis/praehistor ... lanek-6683

[Ježek]

Tady původní články Třeštíků:

Krzemienska, B. - Třeštík, D. 1964: Služebná organizace v raně středověkých Čechách. Československý časopis historický 12, s. 637-667. https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid: ... 1143e3f55c

Krzemienska, B. - Třeštík, D. 1965: Přemyslovská hradiště a služebná organizace přemyslovského státu. Archeologické rozhledy 17, s. 624-644, 649-655. https://www.digitalniknihovna.cz/knav/v ... 1143e3f55c

Krzemienska, B. - Třeštík, D. 1979: Hospodářské základy raně středověkého státu ve střední Evropě (Čechy, Polsko, Uhry v 10.-11. století), Československý časopis historický 27, s. 113-130. https://kramerius.lib.cas.cz/view/uuid: ... 1143e3f55c

[Simplex]

K služebné organizaci a služebným vesnicích dost skepticky David Kalhous: Úvahy nad možnostmi poznání sociální struktury raně středověkého přemyslovského knížectví
https://karolinum.cz/casopis/praehistor ... lanek-6683

Trochu mě překvapilo, kde to vyšlo, ale jinak perfektní článek bez zbytečných emocí či osobních invektiv. Je to hodně suchý čtení, ale dokážu si to představit jako studijní text-jakýsi úvod do problematiky.

[Ježek]

V listině Soběslava pro vyšehradskou kapitulu asi nejúplnější výčet hradů (zde jako civitates) k jednomu okamžiku. Vyšehrdská kapitula má vlastnit desetinu ročního příjmu z Prahy, Vyšehradu, Žatce, Sedlce, Litoměřic, Bíliny, Děčína, Boleslavi, Kamence (v Lužici? I když pořadí v listině spíš napovídá východní Čechy), Hradce, Opočna, Chrudimi, Kouřimi, Plzně (Plzence), Libice a Vrátného (Friedrich neví, co za hrad to má být). Pak jsou zmíněny ještě tři "provincie" Rokytno (to snad na místě Rakovníka - diplomka zde), Čáslav a Chýnov.

Pro některé lokality se v pramenech vůbec neobjevuje jejich kastelán (Děčín snad až v 13. století), Opočno, Kouřim, Libice, Vrátno. Chtělo by to jít do archeologických dat, jestli tam hradiště nezaniklo nebo prostě jen máme málo písemných pramenů (a šlo spíše o druhořadé lokality).

[Simplex]

Není to ani celkový ani podle důležitosti (vojenské/hospodářské) uspořádný seznam, protože tam mimo jiné absentuje v té době ještě stále přinejmenším z vojenského hlediska důležité Kladsko čí s Chýnovem rovnocenná Prácheň atd. Prostě to je soupis hradišť, ze kterých měla kapitula požitky i když to vypadá, že "výrobce" listiny postupoval od Prahy na západ a posléze na východ a dále. Naše představy o počtu a důležitosti jednotlivých hradišť můžou být dost vzdálené tehdejší realitě, pochopitelně především díky nedostaku pramenů.

V polovině 14. s. se objevuje ve vých. Čechách (Boleslavsko) KAMENECKÝ DĚKANÁT a už klasici hledali stejnonojmenné hradiště, ale dodnes se přesně neví, kde se ten název vzal.
Dvořák Tomáš: Farní klérus v kameneckém děkanátu v letech 1354-1436, ÚSH 2004

To, že z doby existence mnohých hradišť neznáme žádného kastelána, nemusí vůbec nic vypovídat o jejich významu. Roku 1186 vdával v Ústí kníže Bedřich dceru, takže zdejší hrdiště muselo splňovat patřičné požadavky, avšak dodnes nebyl lokalizován ani kostel, bez něhož by se ta sláva neobešla. Naopak o nedalekém Chlumci víme pouze díky slavnému vítězství Soběslava I., ačkoli o vztahu a hierarchii obou blízkých hradišť nevíme nic. A i když patrně raně středověká hrance v oblasti labských pískovců byla severněji (Donínsko, Honštejnsko), tak Děčín byl prvním hradištěm na skutečně českém území.

[Ježek]

V polovině 14. s. se objevuje ve vých. Čechách (Boleslavsko) KAMENECKÝ DĚKANÁT a už klasici hledali stejnonojmenné hradiště, ale dodnes se přesně neví, kde se ten název vzal.
Dvořák Tomáš: Farní klérus v kameneckém děkanátu v letech 1354-1436, ÚSH 2004

Koukal jsem na to, to bude ono.

dekanat.jpg

Dějiny správy - Kamenecko je č. 40.

Z tamtéž i hradská správa

sprava.jpg

To, že z doby existence mnohých hradišť neznáme žádného kastelána, nemusí vůbec nic vypovídat o jejich významu. Roku 1186 vdával v Ústí kníže Bedřich dceru, takže zdejší hrdiště muselo splňovat patřičné požadavky, avšak dodnes nebyl lokalizován ani kostel, bez něhož by se ta sláva neobešla. Naopak o nedalekém Chlumci víme pouze díky slavnému vítězství Soběslava I., ačkoli o vztahu a hierarchii obou blízkých hradišť nevíme nic. A i když patrně raně středověká hrance v oblasti labských pískovců byla severněji (Donínsko, Honštejnsko), tak Děčín byl prvním hradištěm na skutečně českém území.

Neznámí kasteláni znamenají, že nám uniká v pramenech celá řada poměrně významných šlechticů + nejspíš někteří ve svědečných listinách nemají uvedenou svoji funkci. Další související věc je zkoumání, zda u dvora nejsou častěji kasteláni z pohraničí (Přimda, Kladsko, Loket za PO2, na Moravě Brumov).

No a myslím, že v tomhle se uplně nepropojuje archeologie s historií, přesně tam, kde má - archeologové budou mít tipy na lokality, které známe z písemných pramenů. Ale na to se podívám a zjistím.

[Simplex]

Koukám, že tě doba Soběslava I. nějak podezřele zajímá ...
Aniž bych to prověřoval, tak to vypadá, že Kamenec (ať už byl čímkoli) mizí z pramenů ve stejné době, kdy se začala objevovat Mladá (Nová) Boleslav. S těmi hradišti to je složitý, vždyť ani nevíme, kde ležel hrad Skála, na který se stáhl Soběslav II.

Jak ukazuje před nedávnem publikovaný příběh tzv. Bohuticů, tak je stále co objevovat, jen se tomu musíš věnovat. Díky patrně definitivně uzavřenému počtu informací tam už patrně nečeká životní příběh srovnatelný s osudy Hroznaty Tepelského, ale podobných Bohuticů tam zřejmě ještě pár čeká.

Nevím jestli jsem porozumněl tomu závěru, ale pokud jsou publikovány výsledky archeologického výzkumu, tak je můžeš využít dle libosti.

[Simplex]

Podle posledních názorů to Ježku vypadá, že oním Kamencem byo jakési hradiště předcházející hradu Bezdězu, což zní celkem logicky. A protože to byl kraj lesní, abych parafrázoval kronikáře Kosmu, byl patrně hodně ve stínu sousedního Boleslavska.
Klimek Tomáš, Cílek Václav, Bolina Pavel: Staré cesty v krajině středních Čech 2018, s. 553-565.

gSbcfO_437x550_e3bdd8d50d0e3b01.jpg

[Ježek]

Hradská soustava je jasná - existují nějaké hrady (hradiště), které jsou centry vlastních provincií a mají různé funkce (výběr daní, soudnictví, shromáždění vojska). Zároveň existují hrady, které tyto funkce nemají (slouží asi jako strážní, možná posádkové). I když dnes vidíme tu soustavu jako stabilní a hierarchickou, určitě byla dynamická. Mohly se měnit provincie, jejich sídla (Tetínsko, Dřevíčsko), není moc jasné, jak fungovaly ty lesní provincie (Vltavsko).

Mnohem problematičtější je ta služebná organizace. Pochybná je už etymologická postata té teorie. To je spíš přání otcem myšlenky. Za prvé nevíme příliš dobře názvotvorbu těch vesnic - to je prameně doloženo u těch Hedčanů a pak víme až u kolonizačních vesnic, jak a proč byly pojmenovávány (podle lokátorů, zakladatelů). Nic dalšího. Problém je také v tom, profese a název služebné vesnice sedí asi jen v 4 případech z 400. Jedno procento není ani statistická odchylka. Darovaných lidí i názvů služebných vesnic je násobně víc v Čechách než na Moravě. Není jasné, nakolik je ta organizace plánovitý počin knížete, ale výsledek náhody, místních zvyklostí, tradice a jenom alternativní forma zdanění - mimo naturálie typu obilí nebo peníze?

Ale ti služební lidé skutečně existují, jenom zde nastávají další komplikace. Je "sviňák" pasák prasat v knížecím dvorci, nebo někdo kdo chová prasata doma a část z nich odvádí? Podobně oráči. Nejsou ale názvy těch povolání nezávislé na odváděných dávkách? V polské Třebnici, při založení kláštera fundace dostává v roce 1204 služebné lidi - sokolník Štěpán tam odevzdává voly a med, lovec Rusín šest kol, jiný lovec zase med. Polské bádání to řeší podivným úkrokem stranou, že v listině jsou jejich bývalá povolání. Jaký smysl má psát bývalé zaměstnání a pominout současné?

Polská historiografie, která s touto teorií přišla (a na podobně vratkých základech, jenom tu teorii nikdo nezpochybnil a je stále rozvíjena) v 80. letech řešila, jestli ta organizace je vztažena k hradům nebo dvorcům. To je myslím falešné dilema, část robot a služeb mohla být alokována k hradům, část k dvorcům. Příjemce výrobků se mohl lišit podle výrobku (štít asi spíš na hrad než dvůr), doby odevzdání, lokálních zvyklostí. Část příjmů mohla být rovnou konzumována a přerozdělována knížecí družině bez uskladnění.

Otázka míry nesvobody – existovaly různé vrstvy obyvatel, Žemlička v Počátcích Čech královských uvádí nějaký pramen ke vsi Radonice, kde osm svobodných sedláků „dobrovolně“ vstoupilo v nájemní vztah. Mělo to ale své výhody, nesvobodný nájemce byl chráněn šlechtou, měl lepší odbytiště, větší pocit jistoty. Ztratil nějaká práva, ale je otázkou, nakolik je využíval, a nakolik se ho jakožto svobodného týkala nejvíce daň z hlavy.

Snad by šlo uvažovat, že svobodní se museli účastnit válečných tažení, tedy i riskovat své životy. Což mohl být argument se tíživé svobody vzdát.

Vždycky mě hrozně zajímalo, jaký je zdroj tvrzení, že tributum pacis odváděli svobodní lidé platícího útvaru. Od začátku jsem přesvědčen, že to tak nebylo. Zkus to doložit pramenem. Nic takového jsem při testování pojmu Tributum pacis nenašel.

Ten vnitrostátní tribut je doložen několikrát v listinách, na pravé k roku 1130, na zfalšované k roku 1115 - je tedy otázka, jestli existoval už v 11. století. Původně se asi týkal všech svobodných, důkladně podle pramenů (platbu svobodnýcmi na základě listiny z roku 1160) to řeší Krofta: https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:bcd ... f3fc9bb22f

[Simplex]

Takže nebýt manželů Třeštíkových, tak na nás ta polská pomsta vůbec nedopadla To, že něco bylo možná v Polsku, ale neznamená, že to muselo být i u nás. Tady totiž v myslích některých lidí stále hraje určitou roli mýtický velkomoravský základ, ač Karpatský oblouk mohl být dost výrazný kulturní zlom.

Ona je taky otázka jaké bylo postavení těch nejdůležitějších dvorců (Sadská), které mohly být v celkové "správní" hierarchii výše než-li většina hradišť druhého či třetího řádu. Zajímavým příkladem může být zrovna vztah Radonic nad Ohří a relativně nedaleko ležící lesní Dřevíče. I když se zdá, že ty nejdůležitější a nejvýnosnější dvorce skončily postupně v rukách církve nebo na jejich místě přímo kláštery vznikly. Na příkladu toho nešťastného Jindřichova Hradce je navíc vidět, že přinejmenším část hradišť nižšího řádu ani neznáme nebo k nim povětšinou řadíme objekty využíváné především ve starších epochách.

Možná to je hloupost, ale nemůže to označení za sokolníka či lovce znamenat primárně jeho vyšší sociální status oproti běžnému rolníkovi? Bez ohledu na to zda "funkce" stále existovala nebo ji zastával pouze v době, kdy v místě pobývala vrchnost? Navíc to může i znamenat, že zastával třeba nejnižší postavení v tehdejším místním správním aparátu. Což mu dávalo i při občasném styku s elitou určitou šanci na společnský či spíše hospodářský vzestup. Na rozdíl od obyčejného rolníka, který se s těmito lidmi nedostával do styku prakticky nikdy.

Píšeš, že vývoj hradské soustavy byl nesporně dynamický, ale podle mě mohl být ještě dynamičtější vývoj společenský. Zvlášť cca od počátku 12. s., kdy se naplno rozjela vnitřní kolonizace, která tohle všechno, ať to v nějaké formě existovalo či ne, musela zákonitě rychle poslat do minulosti. A taky se mi zdá, že to je už spíše teoretický problém, protože pramenů je uzavřené množství a nic nového se na jejich základě už patrně neuvaří. Navíc to je primárně spojeno existenci tzv. státu středoevropského typu, který je už mrtvý a stínem Dušana Třeštíka, který medievalisty stále straší

[Ingolf]

Ale ti služební lidé skutečně existují, jenom zde nastávají další komplikace. Je "sviňák" pasák prasat v knížecím dvorci, nebo někdo kdo chová prasata doma a část z nich odvádí? Podobně oráči. Nejsou ale názvy těch povolání nezávislé na odváděných dávkách? V polské Třebnici, při založení kláštera fundace dostává v roce 1204 služebné lidi - sokolník Štěpán tam odevzdává voly a med, lovec Rusín šest kol, jiný lovec zase med. Polské bádání to řeší podivným úkrokem stranou, že v listině jsou jejich bývalá povolání. Jaký smysl má psát bývalé zaměstnání a pominout současné?

Petráček rozebírá něco podobného v té knize o nesvobodných lidech. V nejstarších listinách jsou uváděni konkrétní lidé s konkrétními údaji typu, kdo byl čí syn. Když se listiny opisovaly klidně za další dvě generace, tak ta jména se opisovala taky celá, i když ti lidé už dávno nežili. Petráček to přičítá tomu, že v této době byli nedostatkovým zbožím lidé, nikoli půda, takže se o těch lidech psalo takto dopodrobna. Je to mimochodem doba, kam spadá i příchod Hedčanů, protože byl zájem o lidi. Tudíž přesídlenecké vsi, pokud skutečně existovaly, by naprosto zapadaly do logiky raného středověku.

Pak nastává zlom, lidí už je více, výrazem bohatstvím se stává i půda, a tak v listinách se píše o darech vesnic, resp. vesnic i s lidmi, a tak jména konkrétní osob (resp. darovaných osob, ne autorů a příjemců) z listin mizí.
Ten zlom nastává kolem r. 1150, což je současně doba, kdy třeba románská architektura zažívá kvantitativní rozmach, ale snižuje se její kvalita. Když spojím ty dva procesy, tak mi to vychází na nějaký extenzivní rozmach - populační i ekonomický, kdy více populace ze sebe vytvoří i takový vzorek, který si může dovolit ve městě prostou kamennou budovu, ale nikoli nějaké panské sídlo s vyspělou architekturou. Zároveň důraz na půdu a rozmach rolnické populace by hypoteticky mohl souviset s rozmachem pozemkové šlechty oproti beneficiární taky kolem poloviny 12. století., a jak píše Simplex, tak v této době se rozjíždí vnitřní kolonizace. Nevím, jestli to někdo takhle zkoumal, zajímalo by mě to (jestli nezkoumal, tak mám do budoucna téma na článek).

Zpátky k těm jménům a starým povoláním - nevím, jestli to souvisí, neznám to polské prostředí, ale je to jenom poznámka, že psaní zaniklých údajů u konkrétních lidí možné bylo; jen najít ten důvod.

***

Mnohem problematičtější je ta služebná organizace. Pochybná je už etymologická postata té teorie. To je spíš přání otcem myšlenky. Za prvé nevíme příliš dobře názvotvorbu těch vesnic - to je prameně doloženo u těch Hedčanů a pak víme až u kolonizačních vesnic, jak a proč byly pojmenovávány (podle lokátorů, zakladatelů). Nic dalšího.

Dával jsem sem do vlákna kdysi příspěvek o vsích jménem Týnec, kolem kterých jsou vsi se jmény, která se dají vztáhnout na služby a přesídlence.
U Panenského Týnce jsou Vinařice, pak Týnec, Úherce a Kobylníky, v tomto pořadí od západu - https://mapy.cz/zakladni?planovani-tras ... 24131&z=12
U Týnce poblíž Mladé Boleslavi jsou Vinařice, pak Týnec, Úherce a Kobylnice, i to pořadí je identické - https://mapy.cz/zakladni?planovani-tras ... 91402&z=13

Etymologicky - Týnec by mělo pocházet ze slova otýněný, tedy opevněný. Nebyl by to správní hrad větší oblasti, u toho boleslavského Týnce je vzdálenost mezi krajními body asi deset kilometrů. Tohle vychází na místní dvorec, kde probíhá správa okolních vsí. Taky je nápadné, že tyto obce nesou jméno Týnec, ale nikdy Týn; možná ten Týn je vyhrazen větším hradům a Týnec jen hrádkům.
Jména vsí - jsou tam po jednom jméno etnické, jméno podle rostlinné výroby a podle živočišné výroby. Máme tady sadu vsí se čtyřmi stejnými jmény (Kobylníky a Kobylnice se neliší významem), to může být sotva náhoda. Samozřejmě samotný výklad jmen a spojení s hypotetickou hradskou soustavou je věc další.

[Ježek]

Takže nebýt manželů Třeštíkových, tak na nás ta polská pomsta vůbec nedopadla To, že něco bylo možná v Polsku, ale neznamená, že to muselo být i u nás. Tady totiž v myslích některých lidí stále hraje určitou roli mýtický velkomoravský základ, ač Karpatský oblouk mohl být dost výrazný kulturní zlom.

Já bych s tím Polskem byl dost opatrný, tam ten vývoj jde jinak a je časově posunutý. Zatímco u nás máme prameny k služebným lidem do poloviny 12. století, v Polsku až v 13. a občas i v 14. století. Kolonizace, rozpad starého způsobu knížecího velkostatku, vznik šlechtických dominií tam probíhá mnohem později, v podstatě až když je u nás na vrcholu. Možná i kvuli tomu posunu jsou tam služební lidé nazýváni nejenom podle profesí ale taky podle skupin - jsou tam smerdové, naročníci, lazeki - těžko říct co byli jejich povinnosti, z názvů to moc nevyplývá a historici jen staví hypotézy. Služebná organizace podle etymologie je tam podobně mizerně doložená jako u nás (je tam nějaká villa sagittarii), ale bere se jako dogma.
Uhry jsou podobně problematické - tady je zase skupina udvornici, u nich je dost jasné, že jde o čeleď připojenou ke dvorům. No a pak jsou známé vesnice kočovníků, většinou podél hranic, kde žije cizí etnikum (Pečeněhové, Sikulové, Kumáni, aj.), kteří mají chránit a strážit hranice. A mají vlastní samosprávu. To se ale podobá spíše těm zajateckým vesnicím.

Ona je taky otázka jaké bylo postavení těch nejdůležitějších dvorců (Sadská), které mohly být v celkové "správní" hierarchii výše než-li většina hradišť druhého či třetího řádu. Zajímavým příkladem může být zrovna vztah Radonic nad Ohří a relativně nedaleko ležící lesní Dřevíče. I když se zdá, že ty nejdůležitější a nejvýnosnější dvorce skončily postupně v rukách církve nebo na jejich místě přímo kláštery vznikly. Na příkladu toho nešťastného Jindřichova Hradce je navíc vidět, že přinejmenším část hradišť nižšího řádu ani neznáme nebo k nim povětšinou řadíme objekty využíváné především ve starších epochách.

Možná to je hloupost, ale nemůže to označení za sokolníka či lovce znamenat primárně jeho vyšší sociální status oproti běžnému rolníkovi? Bez ohledu na to zda "funkce" stále existovala nebo ji zastával pouze v době, kdy v místě pobývala vrchnost?

Tohle je klidně možné.
Jinak ale vrchnost se dostávala do styku s poddanými asi celkem běžně, myslím, že je rámcově znala. Tady je ten příklad toho utíkajícího Jindřicha Zdíka, kterého najde v lesích jeho poddaný. Zdík ho zná aspoň od vidění a chce po něm, aby přivedl svého otce, kterého Zdík zná jménem. Je to u dvorce, ale myslím, že ta znalost byla. Zvlášť když pak i velká dominia šlechty v 13. století jsou i tak maximálně stovky nebo nižší tisíce lidí.

A taky se mi zdá, že to je už spíše teoretický problém, protože pramenů je uzavřené množství a nic nového se na jejich základě už patrně neuvaří. Navíc to je primárně spojeno existenci tzv. státu středoevropského typu, který je už mrtvý a stínem Dušana Třeštíka, který medievalisty stále straší

Petráček nenapasoval prameny na importovanou teorii, ale poctivě a dúkladně je (skoro všechny) prošel. Až za generaci nebo dvě přijde někdo s novým paradigmatem, ale zatím myslím, že to je vrchol současného bádání.

Petráček rozebírá něco podobného v té knize o nesvobodných lidech. V nejstarších listinách jsou uváděni konkrétní lidé s konkrétními údaji typu, kdo byl čí syn. Když se listiny opisovaly klidně za další dvě generace, tak ta jména se opisovala taky celá, i když ti lidé už dávno nežili. Petráček to přičítá tomu, že v této době byli nedostatkovým zbožím lidé, nikoli půda, takže se o těch lidech psalo takto dopodrobna.

Všechny ty seznamy jsou ale spíš jen strohé seznamy (i když se to občas zdá podrobné). Kromě toho, že za pár let se počet těch lidí přirozeně promění, tak tam vlastně není napsáno, co má být odváděno (jen občas), kdy, v jakém množství. Prostě celá ta situace počítá s výraznou mimolistinnou pamětí - jak na straně vrchnosti, tak i komunity (poplatník).
Změna lidí na půdu to vůbec neřeší - i tak není specifikováno, o jakou půdu přesně jde, kde jsou její hranice (to mohlo být a spíš vyměřeno a zůstávalo tak v paměti), jaké byly odvody. Prostě listiny jsou jen špičkou ledovce kolektivní paměti o ekonomickém systému.

Ten zlom nastává kolem r. 1150, což je současně doba, kdy třeba románská architektura zažívá kvantitativní rozmach, ale snižuje se její kvalita. Když spojím ty dva procesy, tak mi to vychází na nějaký extenzivní rozmach - populační i ekonomický, kdy více populace ze sebe vytvoří i takový vzorek, který si může dovolit ve městě prostou kamennou budovu, ale nikoli nějaké panské sídlo s vyspělou architekturou. Zároveň důraz na půdu a rozmach rolnické populace by hypoteticky mohl souviset s rozmachem pozemkové šlechty oproti beneficiární taky kolem poloviny 12. století., a jak píše Simplex, tak v této době se rozjíždí vnitřní kolonizace. Nevím, jestli to někdo takhle zkoumal, zajímalo by mě to (jestli nezkoumal, tak mám do budoucna téma na článek).

Já tam vidím nebo spíš tuším ještě jeden důležitý prvek - rozvoj platbou hotovostí a vnitřního trhu. Lepší dostupnost na trhu (ve vyšší kvalitě než je výrobek roboty) činí většinu těch služebných lidí zbytečných, zaplatí se penězmi a koupí se to na trhu v momentě potřeby. Ale musím zjistit, jestli se mění používání peněz v průběhu 12. století.
Co se mění kolem roku 1100 je způsob pohřbívání, končí lánová pohřebiště na úkor hřbitovů u kostelů - to lze spojit s nařízeními Břetislava II. proti pohanům. Ve stejné době jsou doloženy první soukromé majetky šlechty (to může být náhoda). na začátku 12. století tak začíná velká mentální změna v životě společnosti. Do toho později kamenné kostely prokazatelně šlechtické, vnitřní kolonizace. Začínám vidět tu éru jako zlom, kdy se nastartovalo století proměn - 13.

[Simplex]

S tím Polskem to byla spíš sranda a vím, že byli v přijímání těch "západních" novot trochu za náma. Ostatně taky na rozdíl od nás měli daleko čilejší styky i s Ruskem a Skandinávií, než se západem. Kdysi jsem u někoho četl, že ty první zaznamenané majetky šlechty a vůbec vzestup moci velmožů, může souviset s čtvrtstoletí zmatků na poč. 12. s. Což se mi zdálo jako celkem rozumný argument, když si uvědomím ten chaos mezi smrtí Břetislava II. a nástupem Soběslava I.
---Měl jsem už první vydání Petráčkovy knihy a poctivě jsem ji přečet, ač to moc velká zábava nebyla. Je to hodně specifický téma, který není a nikdy nebude pro každýho. To diskutovat o původů Vítkovců je onačejší zábava
---K vnitřní kolonizaci by pochopitelně nikdy nedošlo, kdyby tu před tím nebyla populační exploze, která pro ni dodala lidi. Takže se na to muselo zadělat už za dlouhé vlády krále Vratislava a jeho syna Břetislava. Břetislav II. byl sice Kosmův oblíbenec, ale jinak je vnímán spíš jako ten co zadělal na pořádnej zmatek. Změnu pohřebního ritu jistě ovlivnil i rozvoj církevní správy a stavba dřevěných kostelů, jejich počet mohl být značný.
---Ingolf nemusí být s těmi Týnci úplně mimo, protože u Týnce nad Labem jsou Krakovany a na druhém břehu taky Vinařice + Kobylnice. Uvádí se, že tam byl starý brod přes Labe na cestě k severu. Možná by bylo dobré k tomu přidat i Týniště, protože např. tomu nad Orlicí se připisuje dost velký význam ve struktuře osídlení.

týnec nad labem.jpg

[Ježek]

Já tam vidím nebo spíš tuším ještě jeden důležitý prvek - rozvoj platbou hotovostí a vnitřního trhu. Lepší dostupnost na trhu (ve vyšší kvalitě než je výrobek roboty) činí většinu těch služebných lidí zbytečných, zaplatí se penězmi a koupí se to na trhu v momentě potřeby. Ale musím zjistit, jestli se mění používání peněz v průběhu 12. století.

Podle Ivoše Štefana se počet peněz v oběhu výrazně mění už za Vratislava II.

S tím Polskem to byla spíš sranda a vím, že byli v přijímání těch "západních" novot trochu za náma. Ostatně taky na rozdíl od nás měli daleko čilejší styky i s Ruskem a Skandinávií, než se západem. Kdysi jsem u někoho četl, že ty první zaznamenané majetky šlechty a vůbec vzestup moci velmožů, může souviset s čtvrtstoletí zmatků na poč. 12. s. Což se mi zdálo jako celkem rozumný argument, když si uvědomím ten chaos mezi smrtí Břetislava II. a nástupem Soběslava I.

Tam je několik velmi mocných a podle pozdějších záznamů i velmi bohatých (zakladatelé desítek kostelů) palatinů - to je ten Piotr Włostowic.

---Ingolf nemusí být s těmi Týnci úplně mimo, protože u Týnce nad Labem jsou Krakovany a na druhém břehu taky Vinařice + Kobylnice. Uvádí se, že tam byl starý brod přes Labe na cestě k severu. Možná by bylo dobré k tomu přidat i Týniště, protože např. tomu nad Orlicí se připisuje dost velký význam ve struktuře osídlení.

Tohle jsem dostal za úkol ověřit, takže na to kouknu, jestli to platí i jinde.