Koukám, že jste se pěkně rozjeli, mám z toho radost, i když jste teprve na začátku
(a já se ještě ani k tomu začátku nedobral
).
Jen stručně... já prolistoval většinu toho, co mě doma napadlo a sestavil jsem si náčrtky rozrodu (vyšlo mi asi pět rozdílných). Možná by nebylo od věci, utvořit si nejprve jistý základ podložený prameny, nikoliv literaturou.
Katerina píše:Vikarta z Trnavy, kterého tím pádem, ale nemůžeme ztotožnit s Markvartem z Trnavy.
To by byl taky omyl, tito dva jsou opravdu odlišní.
Markvarta z Trnavy je nutno hledat (jak uvedla již Katka z Lanšteina) u hradu Kumburka. Pravděpodobně byl i stavitelem hradu.
Kolem roku 1325 se ale psal s predikátem "z Goldenburka" (pozdější Kumburk). Nevím ale o zmínkách, kdy se psal "z Trnavy."
Kateøina z Landštejna píše:...při této příležitosti si zaloupili také na statcích Vikarta z Polné
Ta tvrzení k válkám z let 1318-1325 se trochu zjednodušují. Nicméně Valdštejnové se tehdy opravdu postavili i proti Vikartovi z Polné. Trnem v oku jim však byl Vok II. z Rotštejna, proti němuž se postavila celá šlechta od Nymburka až k horám. Z těchto soudních pří také víme o Markvartovi z Goldenburka a Trnavy. Vikart se ale
soudil i s jinými, než jen s Valdštejny a nejspíše s "rotštejnskou válkou" jeho případ neměl nic společného.
* Také nevím, co měl společného Markvart z Trnavy s Vikartem z Polné.
* Nemyslím si, že lze jméno
Vikart ztotožnit se jménem Viktor.
* Ani jeden z nich však nejspíš neměl co dočinění s lemberskou větví Markvarticů.
* Děčínští a šarfštejnští Vartemberkové nesouvisejí s kumburskou větví.
Kateøina z Landštejna píše:Jindřich se mi nezdá
Jindřich z Vartemberka na Kumburce je tak trochu problém. Vůbec celá rodina Markvarta z Trnavy (viz. Špráchal, Kumburk, 2005). Já si myslím dokonce, že Jindřich zemřel mnohem později než r. 1379.
Viola píše:Zakladatelem rodu měl být právě onen Zbislav, jehož syn měl být Jan z Polné..
Tak to uvádí i Šimák (Turnov I., 1903). Zbyslav z Bratřic (podle jiných "z Bratčic, z Bračic) byl otcem Jana z Polné a vlastně s ním je už spojená první písemná zmínka o Polné (1242). Tady jako Šimák, i Hrady (1989). Ale zatímco Šimák mu (Janovi) připisuje za potomky Vikarta a Záviše, v Hradech se mluví jen jako o příbuzných.
Šimák totiž vyvrací teorie starších autorů, že by Vikart z Polné byl synem Voka ze Všeně a vnukem Chvala z Vartemberka, přestože to tak uvádí i Paprocký (Diadochos, 1602) a zmiňované zápisy Gersdorfské. Březan Vikarta dokonce připsal Chvalovi (Nachvalus). Podle těchto starších prací psali i Pekař (Paměti, 1889, 1892) a Sedláček (Hrady X., 1895).
Jaroš (Polná, 1989) také sice jmenuje Jana z Bratčic - z "Polmny", ale i když se s jinou literaturou rozchází v dataci jeho smrti, uvádí, že zemřel bez mužských dědiců, panství zdědil ze (Jan z Dobřan) a až dalšími majiteli byli teprve bratři Vikart se Závišem.
Ani Waldstein-Wartenberg (Markvartici, 2000) se do toho moc nechtěl potápět, ale naznačoval podle jiných prací souvislost Záviše z Polné se Závišem z Dobřan (jako zakladatelem pánů z Polné).
Podle zmiňovaného Matouška (Z dějin Všeně, 1941; brožura Všeň, 1993) byl také Vikart synem Voka a Jan z Polné jen jeho otčímem.
Peče Jana z Polné (z Dobřan), 1282
Jan a Záviš pečetili takovýmto erbem, kde se polovina vykládá na markvartického lva a Vikart z Polné pečetil jenom markvartickým lvem.