Páni z Polné

[Viola]

Trochu jsem pátrala po pánech z Polné, ale moc toho není, bohužel - nevíte někdo, ke kterému rozrodu měli náležet?

Já ted jen rychle bez hlubšího zkoumání, dívala ses na Marvartice ? Podle Otty se páni z Polné odvozují od Chvala, bratra Havla z Lemberka. Chval založil klášter ve Světlé nad Sázavou.
JInak Vikart z Polné, třetí manžel Elišky (Přemyslovny) ale jiné, dcery PO II a Anežky z Kuenringu. Třeba by se něco našlo i tímto směrem.

Já to hledala právě v souvislosti s tím Vikartem.

Zakladatelem rodu měl být právě onen Zbislav, jehož syn měl být Jan z Polné, jeho synové potom Vikart a Záviš. Je v tom ale spousta zmatků, takže se na to musím pořádně podívat. Zmínku o nich má i J. Urban v Lichtemburcích, ale jako na potvoru jsem je v úterý vrátila .

[Katerina]

Já to hledala právě v souvislosti s tím Vikartem.

Zakladatelem rodu měl být právě onen Zbislav, jehož syn měl být Jan z Polné, jeho synové potom Vikart a Záviš. Je v tom ale spousta zmatků, takže se na to musím pořádně podívat. Zmínku o nich má i J. Urban v Lichtemburcích, ale jako na potvoru jsem je v úterý vrátila .

No zmatky to jsou, zase jsem trochu pátrala, ale fakt chybí souvislosti a návaznosti.
Nicméně je zřejmě nutné hledat u Markvarticů, když jsem se dívala na rodokmen opavských Přemyslovců, Vikart je u Elišky uveden jako Vikard z Polné, brněnský purkrabí a u jména erb s markvartickým lvem.
To mě přivedlo na hypotézu, zda se nejednalo o Markvartice, pukrabího v Brně, který se usadil na Polné a převzal pak predikát. Jenže to nesedí s tvými informacemi a tím, že jsem pak taky našla zmínku o bratru Závišovi z Polné.

U jedné obce - s prapodivným názvem Přepeř jsem našla zmínku o tzv. válce o dědictví turnovské mezi Marvartici - jmenovitě pány z Lemberka, Vartmberka a z Vladštejna. Autor pan Stanislav Kasík zde zminuje, že Vok z Rotštejna vedl spoustu sporů u soudů v Praze, Nymburce a Bydžově, jejichž záznamy se zachovaly. Žaloval spoustu svých příbuzných plus drobnou šlechtu v kraji. Vok z Rotštejna byl jeden ze 4 synů Jaroslava z Hruštice a Turnova a tedy starším bratrem Havla z Lemberka, Marvarta z Vartmberka a ze Scharfensteina a Kasík dále uvádí cituji : snad jejich bratrem měl být také jistý Chval, který je považován za předka pánů z Polné a Všeně.
Potíž je s tím snad a také s tím , že jsem ho zatím v této souvislosti u Lemberků nenašla.

Ale je zde ještě zmínka, že Vok byl v těch svých sporech podporován pouze jedním pánem, který byl ale příbuzný všech zúčastněných - a to Vikartem ! z Trnavy, Tírné.

[Kateřina_z_Landštejna]

Ta Eliška byl dobré číslo (a nebo chudinka, jak se to vezme) - třikrát vdaná (Oldřich z Drnholce (†1274), Jindřich z Kuenringu (†1281),Vikart z Polné (?) )

Přemýšlím, jestli ten Jindřich byl bratranec, nebo strýc...
Je to pěkně propojené - Vítkovci, Přemyslovci, Kuenringové.

Ale souvislost s Polenskými jsem zatím nenašla. Také ještě popátrám.

[Viola]

To je právě to, to snad... Nicméně o tom, že by měl Havel z Lemberka ještě bratra Chvala, který měl být zakladatelem pánů z Polné, jsem slyšela včera poprvé - a nutno dodat, že v mnoha mně známých publikacích se vůbec nevyskytuje. Navíc mi přijde trochu divné, že by se od něj mohli odvozovat právě páni z Polné, pokud Jan z Polné byl Havlův vrstevník...

Jinak Vikart, co měl mít snad za ženu Přemyslovu dceru, přežil svého bratra Záviše o více než 30 let, což je pro mě poněkud zarážející.

[Katerina]

No tak se to zamotává ještě mnohem víc a vypadá to na dlouhé pátrání (tak jak má v úmyslu Přemek).
Když jsem hledala tohoto pána , tak jsem narazila na toto:
Páni z Frenštejna (dnes Podhradí na Dyji) patřili ke starým moravským rodům, a sloužili v zeměpanstkých službách, nejznámější byl Vikart z Trnavy, který patřil k družině PO II. (sic!) a byl pukrabím na Vranově. Měl statky kolem Bítova a je uváděn jako Vikart z Trnavy ( Thurnau).

Dále jsem k nim našla, že to byl původně rakouský rod Thurnau, zeměpisně zhruba v oblasti Přemyslova babemberského dědictví - a odkaz na článek : Plaček M,, 1997 - Rakouský rod pánů z Thurnau a jejich vztahy k Moravě , ČMaTM 116, str. 79-92.

Jenže jaká je zde souvislost s tím, že tento pán měl být příbuzný s Markvartici ?
Na webu genealogy (vím, musíme být opatrní na nepřesnosti) jsem našla
Markvarta z Trnavy ! jehož manželkou byla dcera POII. a Anežky z Kuenringu , a pozor, tento Marvart je zde uveden jako syn Beneše I. z vartmberka, tudíž bratr Ješka z Vartmberka.
Dle genealogy měl mít s manželkou 2 syny - Beneše staršího z Vartmberka a Jindřicha z Vartmberka.

Myslím, že je nutné dopídit se toho článku pana Plačka.
Zdánlivě nezkombinovatelné dvě větve : Markvartici a Trnava(Thurnau) mají přece jen nějaké spojené body:
1. Přemysla Otakara II. v jehož družině měl Vikart sloužit
2. jeho dceru
3. pukrabství na Moravě

Otázka na závěr, nedávno jsem v jednom článku o Markvarticích četla, že s klidem, a jako prý více českých pánů používali dvě jména - jak německé, tak české - nebo počeštělé - odkaz je zde např. na Vítkovce (Ulrich - Oldřich) Markvartice samotné - Heřman, Markvart, apod.
Mohl by tedy být Markvart z Trnavy ztotožněný s Vikartem z Trnavy ?
Zatoulání se Markvartice z jejich tradičních držav na Moravu by se dalo vysvětlit službou u POII a predikát z Trnavy jako převzetí po pánech z Thurnau.
No otázek víc než dost.

[Kateřina_z_Landštejna]

Já myslím, že Markvart z Trnavy a Vikart z Trnavy (resp. Polné), jsou jedna a tatáž osoba.

Jan z Polné byl otčímem Vikarta z Trnavy. Proto ta změna predikátu.

Vikart je rovněž zmiňován jako Viktor.
-----------------------------------------------------------------------------------

Zde jsem našla zajímavý text k historii obce Všeň:

První písemná zpráva o Všeni pochází z roku 1318, kdy se proti Vokovi z Rotštejna zdvihli Valdštejnové Zdeněk, Hynek, Heník, Albrecht, Jan a Ctibor, Jaroslav z Rohozce, turnovští m칝ané, i někteří Lemberkové a Vartenberkové. Voka uvznili, vyplenili jeho statky a vypálili hrad Rotštejn – při této příležitosti si zaloupili také na statcích Vikarta z Polné v Příšovicích, Všeni a Olešnici. Existence tvrze ve Všeni není písemnými prameny doložena, ač by tomu nasvědčovaly archeologické nálezy na Hrádku (viz. Jan Filip: Dějinné počátky Českého ráje). O tvrzi nepochyboval ani náš nejvýznamnější pojizerský historik, Prof. J. V. Šimák. Zanikla již ve 14. století, když Všeň příslušela k hradu Kosti.Pokud jde o název Všeň, dovozuje se, že pochází z osobního jména Všen či Všeň, které je zkratkou jména Všemil, Všerad, apod.

Všeň bývala někdy sídlem potomního statku Kosteckého nežli vystaven byl hrad Kost. Měla v letech dvacátých XIV. století své držitele: Voka ze Všeně a r. 1329 jeho syna Viktora z Polné na Všeni a Olešnici, z roku Markvarticů. Za doby utrakvistické fara opatřena byla vždy správcem, poslední známý byl Daniel Dentulín.


A ještě toto (jsou tam i prameny):

Petr Matoušek (Všeň 1941):

Ponejprv objevuje se jméno Všeně v starém rodopise Markvarticů, uloženém v gerstorfské knihovně v Budyšíně (Bautzen). Praví se v něm: ... Markvart, druhý syn Heřmanův urodil 4 syny: Havla, Chvala, Jaroslava a Markvarta. Chval učinil lášter ve Světci a urodil Voka, Vok pak Vikarta ze Všeně...
Podobně zní tento rodopis v knize Paprockého O stavu panském, vydané r. 1606. Praví se zde v druhé části zápisu totéž poněkud jinými slovy: ... Chval založil a nadal klášter ve Světlé a zanechal syna Voka ze Všeně, jehož syn byl Vikart.


Snad to bude alespoň trošku k užitku.
Jest ještě třetí, však odchylnější verse té rodopisné zprávy. Ta řadí Vikarta do rodové linie vartmberské, nikoli lemberské. Rozcházejí se ty staré paměti nejen navzájem, ale hlavně též s prameny spolehlivými, jak praví prof. Dr. J. V. Šimák, od něhož vlastně víme to vše.

Nicméně pronikají z těch nepřesných zpráv i skutečnosti nesporné. Vidíme, že někdejší samostatné vladyctví všeňské, které zajisté existovalo, získali Markvartici; že člen toho rodu, jménem Vok někdy z počátku 2. pol. XIII. století držel kraj kol Všeně jako svůj úděl, že na Všeni sídlil a dle ní se psal.

Syn Vokův, Vikart, píše se pozdějí “z Polné, dle sídla svého otčíma Jana z Polné, /za něhož se jako vdova provdala matka Vikartova Eufemie, dcera Vikarta z Trnavy,mocného pána moravského). Vikart z Polné byl r. 1303 purkrabím brněnským. Za manželku měl Alžbětu, dceru krále Přemysla Otakara II.

Panství všeňského, by vzdáleného, se Vikart z Polné do své smrti nevzdal a když mu r. 1318 bylo popleněno, stihal škůdce žaloby z r. 1319, která zapsána jest v Pozůstatku desk zemských a zní: “Vikart z Polné žaluje na Heníka z Valdensteina, Alberta odtudž, Jana odtudž, Hynka odtudž, že učinili mu škodu svou mocí loupeží v Přísovicích a ve Všeni, dědictví jeho, zhubivše dobytek, nábytek, za 200 hřiven stříbra. Týž žaluje na Kubína z Březovice, že učinil mu škodu podobnou loupeží na Všeni a v Olešnici za 500 hřiven stříbra”.

(O Vokovi a Vikartovi ze Všeně viz. Dra J. V. Šimáka “Příběhy města Turnova” díl I. str. 8, 9 a 14. Též článek jeho “Počátek města Dubu a komendy sv. Jana” ve věstníku “Od Ještěda k Troskám” roč. I. str. 49).

Po smrti Vikartově (1326) splynulo všeňské panství s panstvím Vartmberků soboteckých, s rodem matky Vikartovy spříbuzněných, které po brzkém nato vystavění hradu Kosti zváno kosteckým.

Nedlouho však Všeň ke Kosti patřila. Roku 1371 dělili se bratři Petr a Markvart z Vamberka o Kostecko. (Hranice v lesích mezi panstvím svijanským a kosteckým je z té doby). Markvart obdržel sever Kostecka, jež připojil k Rohozci, který ukoupil. Všeň připadla tak k Rohozci.

V době Karlově – snad po onom oddělení Všeňska od Kosti – vystavěn byl na Všeni krásný chrám. Jeho dosud zachované presbyterium, na svou dobu velkolepé, patří k nejcennějším památkám gotickým našeho kraje.

(O kostele našem viz. Dra J. V. Šimáka “Severní Čechy” díl I., str. 350. Též jeho “Soupis památek historických a uměleckých”).

[Katerina]

Ta Eliška byl dobré číslo (a nebo chudinka, jak se to vezme) - třikrát vdaná (Oldřich z Drnholce (†1274), Jindřich z Kuenringu (†1281),Vikart z Polné (?) )

Přemýšlím, jestli ten Jindřich byl bratranec, nebo strýc...
Je to pěkně propojené - Vítkovci, Přemyslovci, Kuenringové.

Ale souvislost s Polenskými jsem zatím nenašla. Také ještě popátrám.

No to je právě to, na co jsem narazila v souvislosti s pány z Polné.
Některé české prameny ji právě vdaly 3x, jiné (např. právě ten rodokmen opavských Přemyslovců uvádí jen Vikarta, a když jsem zabrousila do zahraničí, Midlands project - tam jsou uvedené nemaželské děti POII s Anežkou z Kuenringu , tak jak je známe - Mikuláš, jedna dcera a poslední Eliška- manžel uvedený taky pouze Vikart z Polné, ALE
uvádějí ještě dvě další dcery POII s jinou milenkou, kde oba zbývající pánové především Jindřich z Kuenringu jsou uvedeni jako manželé této další nemaželské dcery POII s neznámou milenkou.
Pak by to logiku mělo, protože blízké příbuzenství by tím bylo vyloučeno a záhada zda chudáka Elišku provdaly za strýce či bratrance by byla vyřešena.

[Katerina]

Díky moc Katko za tu Všeň, tím jsme se zase o kus posunuli.
Je jasné, že v pramenech i genealogiích se pořád objevují obě verze - tedy lemberská i vartmberská.

Nicméně jsi našla to spojení mezi páni z Trnavy (moravští, původně rakouští páni) a Markvartici, které jsem hledala.
Je to tedy přes manželku Eufemii , dceru Vikarta z Trnavy, kterého tím pádem, ale nemůžeme ztotožnit s Markvartem z Trnavy.

Jestli jsem to správně pochopila, tak Vikart z Trnavy byl děd (z matčiny strany) Vikarta z Polné, manžela Elišky, levobočné dcery POII.
Ted to sedí a dává smysl, jméno zdědil po dědovi, predikát po otčímovi, (a zamotal tím hlavu badatelům na následujících několik stovek let ).
Tím by se více potvrzovala lemberská linie, a zbývá nám zjistit, co je zač a zda vůbec existoval onen Markvart z Trnavy .. jeden ze synů Beneše I. z Vartmberka.

Mimochodem genealogy je uvádí oba a oběma přisuzuje jednu z nelegitimních Přemysloven (takže v tomto se oba zdroje Midlans i genealogy shodují - jedna nemanželská Přemyslovna - manžel : Markvart z Trnavy , druhá, jmenovitě Eliška : manžel - Vikart z Polné.
Oba zdroje se pouze rozcházejí v údaji o matce obou Přemysloven, Genealogy je obě přiřazuje Anežce z Kuenringu, Midlands má tu druhou neznámou milenku(viz výšče).


(jo a v těch Lichtemburcích, co zminovala Viola, je bohužel jako předek pánů Přibyslava a Jana z Polné, jmenován další pán - Zbislav z Bratřic, bohužel zatím jsem ho jinde nedohledala).

[Kateřina_z_Landštejna]

Markvart z Trnavy byl majitelem a zřejmě i stavitelem hradu Kumburk, který se připomíná k r. 1325. Měl tři syny - Beneše st., Jindřicha a Beneše ml. Jindřich měl syna Jana, kterým v r. 1410 rod vymírá.

Měl žít v letech cca 1272 - 1358
Což mi připadá nějak moc na tehdejší dobu - 86 let, to je požehnaný věk i dnes.
Přežil syna Beneše st (+ 1356) a možná i Beneše ml. (+ kolem 1358).
Syn Jindřich měl zemřít r. 1379-

Buď to byla náramně dlouhověká rodina, nebo jsou to spojené dvě generace dohromady. Ti Benešové by seděli, ale Jindřich se mi nezdá - kdyby mu v r. 1379 bylo, řekněme, 60 let, pak se narodil r. 1319 a to už bylo tátovi 47 let.
On je trošku problém i s matkou - byla-li to Eliška Česká (jak jsem ji viděla psanou), pak se musela narodit někdy kolem r. 1300 - a to už bylo Markvartovi skoro 30! Že by se ženil ve 45 letech nebo ještě později - de facto stařec?

Ta zmínka na webu Přepeří je opravdu zajímavá. Na stránkách Scharfensteina jsem našla poznámku, že hrad Scharfenstein (Ostrý u České Kamenice) patřil Markvarticům (Marquartinger). Vybudovat jej měl Markvart z Heřmanic ve 30. letech 13. století. Českokamenicko Vartenberkům patřilo, takže, kdo ví...

Lajdáci středověký, kdyby si ty jména alespoň psali pořádně, kdo se v tom pak má orientovat #-o

[Kateřina_z_Landštejna]

To mám radost

Protože mám málo času, tak se zmohu jen na náhodné nástřely, za což se omlouvám
O to víc mne těší, když náhodou zasáhnu nějaký ten cíl

Jestli se nakonec jmenoval Markvart z Vartenberka a ráčkoval, tak si to asi okolí docela užívalo

[Kateřina_z_Landštejna]

Jo, na to nejdůležitejší jsem zapomněla #-o

Při svých nočních toulkách jsem narazila na tuhle diplomku, tedy zmínku o ní - PF UJEP 1998, obor ČJ-Dě, Nesvadbová, Dita: Vývoj osídlení na teritoriu panství děčínských Vartenberků do konce 14. století. (vedl Doc. PhDr. T. Velímský, oponent: PhDr. J. Smetana) -

To by nám mohlo také pomoci.

[/b]

[Bohuslav]

Velímského jako historika mám fakt rád. Ta diplomka se dá nějak sehnat?

[Przemysl de Nyestieyky]

Koukám, že jste se pěkně rozjeli, mám z toho radost, i když jste teprve na začátku (a já se ještě ani k tomu začátku nedobral ).
Jen stručně... já prolistoval většinu toho, co mě doma napadlo a sestavil jsem si náčrtky rozrodu (vyšlo mi asi pět rozdílných). Možná by nebylo od věci, utvořit si nejprve jistý základ podložený prameny, nikoliv literaturou.

Vikarta z Trnavy, kterého tím pádem, ale nemůžeme ztotožnit s Markvartem z Trnavy.

To by byl taky omyl, tito dva jsou opravdu odlišní. Markvarta z Trnavy je nutno hledat (jak uvedla již Katka z Lanšteina) u hradu Kumburka. Pravděpodobně byl i stavitelem hradu.
Kolem roku 1325 se ale psal s predikátem "z Goldenburka" (pozdější Kumburk). Nevím ale o zmínkách, kdy se psal "z Trnavy."

...při této příležitosti si zaloupili také na statcích Vikarta z Polné

Ta tvrzení k válkám z let 1318-1325 se trochu zjednodušují. Nicméně Valdštejnové se tehdy opravdu postavili i proti Vikartovi z Polné. Trnem v oku jim však byl Vok II. z Rotštejna, proti němuž se postavila celá šlechta od Nymburka až k horám. Z těchto soudních pří také víme o Markvartovi z Goldenburka a Trnavy. Vikart se ale soudil i s jinými, než jen s Valdštejny a nejspíše s "rotštejnskou válkou" jeho případ neměl nic společného.

* Také nevím, co měl společného Markvart z Trnavy s Vikartem z Polné.
* Nemyslím si, že lze jméno Vikart ztotožnit se jménem Viktor.
* Ani jeden z nich však nejspíš neměl co dočinění s lemberskou větví Markvarticů.
* Děčínští a šarfštejnští Vartemberkové nesouvisejí s kumburskou větví.

Jindřich se mi nezdá

Jindřich z Vartemberka na Kumburce je tak trochu problém. Vůbec celá rodina Markvarta z Trnavy (viz. Špráchal, Kumburk, 2005). Já si myslím dokonce, že Jindřich zemřel mnohem později než r. 1379.

Zakladatelem rodu měl být právě onen Zbislav, jehož syn měl být Jan z Polné..

Tak to uvádí i Šimák (Turnov I., 1903). Zbyslav z Bratřic (podle jiných "z Bratčic, z Bračic) byl otcem Jana z Polné a vlastně s ním je už spojená první písemná zmínka o Polné (1242). Tady jako Šimák, i Hrady (1989). Ale zatímco Šimák mu (Janovi) připisuje za potomky Vikarta a Záviše, v Hradech se mluví jen jako o příbuzných.
Šimák totiž vyvrací teorie starších autorů, že by Vikart z Polné byl synem Voka ze Všeně a vnukem Chvala z Vartemberka, přestože to tak uvádí i Paprocký (Diadochos, 1602) a zmiňované zápisy Gersdorfské. Březan Vikarta dokonce připsal Chvalovi (Nachvalus). Podle těchto starších prací psali i Pekař (Paměti, 1889, 1892) a Sedláček (Hrady X., 1895).
Jaroš (Polná, 1989) také sice jmenuje Jana z Bratčic - z "Polmny", ale i když se s jinou literaturou rozchází v dataci jeho smrti, uvádí, že zemřel bez mužských dědiců, panství zdědil ze (Jan z Dobřan) a až dalšími majiteli byli teprve bratři Vikart se Závišem.
Ani Waldstein-Wartenberg (Markvartici, 2000) se do toho moc nechtěl potápět, ale naznačoval podle jiných prací souvislost Záviše z Polné se Závišem z Dobřan (jako zakladatelem pánů z Polné).
Podle zmiňovaného Matouška (Z dějin Všeně, 1941; brožura Všeň, 1993) byl také Vikart synem Voka a Jan z Polné jen jeho otčímem.

Peče Jana z Polné (z Dobřan), 1282

Jan a Záviš pečetili takovýmto erbem, kde se polovina vykládá na markvartického lva a Vikart z Polné pečetil jenom markvartickým lvem.

[Kateřina_z_Landštejna]

Já Ti Přemku závidím, že můžeš listovat!
Já jsem zatím odkázána na net, protože naše knihovna se nachází stále ještě v bednách. Nadělíme si ji až pod stromeček, až to tu ještě trošku uspořádáme

[Kateřina_z_Landštejna]

Velímského jako historika mám fakt rád. Ta diplomka se dá nějak sehnat?

Asi v Ústí na fakultě. Na netu jsem ji nenašla.

[Viola]

Jaroš (Polná, 1989) také sice jmenuje Jana z Bratčic - z "Polmny", ale i když se s jinou literaturou rozchází v dataci jeho smrti, uvádí, že zemřel bez mužských dědiců, panství zdědil ze (Jan z Dobřan) a až dalšími majiteli byli teprve bratři Vikart se Závišem.

Já jsem také našla dva "Jany" - jednoho z Polné a druhého z Polmny, přičemž někdy jsou ztotožňováni, ovšem každý měl zemřít v jiném roce (1245, resp. 1254). Ze Jana z Polmny měl být Jan z Obřan (někdy ztotožňovaný s Janem II. z Polné) a po něm jeho příbuzní Vikart a Záviš.

O Janovi z Polmny (Johannes de Polmna) je zmínka v Regestech, kde svědčí na listině Přemysla II. z roku 1254 (Reg. II. č. 36, s. 16), jinak nic. Tou dobou tedy musel nepochybně být naživu. Sám Emler má však u ztotožnění Polmny s Polnou otazníček...

Vikart z Polné je doložen jako brněnský purkrabí roku 1303.

Jan z Polné je zmiňován v tzv. Ždárské kronice jako podporovatel mnichů, bohužel v kronice neexistuje přesnější datace ani určení jeho rodu. Vodítko nám však může poskytnout jedna věta z této kroniky, v níž nejprve Jan žádá Oseckého opata Slavka o poskytnutí několik mnichů (zřejmě k založení nového kláštera), které mu nakonec Slavek posílá. V poznámce je uvedeno, že Slavek zemřel před rokem 1250 (naposledy doložen 1240), takže tato událost se musela odehrát před tímto datem. Jenže úmysl s klášterem nevyšel (podle kroniky snad pro nějaké pomluvy byli mniši povoláni zpět). V Drobovicích u Čáslavi měl vystavět kostel věnovaný křižovníkům. Jakmile mniši odešli, o půdu původně určenou Janovu klášteru se začal zajímat Přibyslav z Křižanova, nakonec se dohodli zřejmě na darování půdy novému Přibyslavově klášteru (tedy Žďáru nad Sázavou).

Tento Jan měl být pochován právě v Drobovicích.

Problémem je, že relevantní dokumenty k době Václava I. nejsou ještě bohužel naskenovány a v CDM se Polná - kromě roku 1303 - neobjevuje.Jeho nejlepším přítelem měl být Vikart z Trnavy (také pohřben v Drobovicích), který měl být "děd oněch v Polné" (znamená to předek pánů z Polné???). Kronika by měla být psána okolo roku 1300, ale její autor Jindřich podle svých slov do kláštera přišel okolo roku 1259, takže lze předpokládat, že události poměrně nedávné byly ještě v živé paměti jeho kolegů.

[Viola]

Pro nás by měla být klíčová listina ze 7.6.1242 - nemáte ji někdo?

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsem zase pohrabošila a našla toho:

- Jan z Polmny zemřel r. 1254 bez mužských dědiců
- Panství získal jeho ze Jan z Dobřan, což by mohl být Jan II z Polné
- 1282 vlastní Polnou bratři Vikard a Záviš z Polné.
- 1318 spor mezi Vikardem z Polné a vladyky Billnagem ze Žumberka a Bohuňkem z Popovic o náhradu škody způsobené při přepadu vesnic Nížkov, Poděšín a Sirákov
- Vikard umírá cca 1326

- Polenské panství připadá Jindřichu z Lipé (hrad Polná s městem, Brzkov, Buková, Česká Jablonná, Dobroutov, Dolní Jablonná, Nížkov, Olešenka, Poděšín, Poříčí, Rosička, Sirákov, Šachotín, Špinov a Věžnice)

1338 - invaze kobyla způsobila na panství hladomor

[Viola]

- Panství získal jeho ze Jan z Dobřan, což by mohl být Jan II z Polné

Jenom bych opravila, že z Obřan. Ve Žďárské kronice se ještě píše, že dcera Jana z Polné ("spoluzakladatele" kláštera) měla být zasnoubená Smilovi z Obřan (Berneku), ale ten zemřel ještě před svatbou.

[Kateřina_z_Landštejna]

Mne tam zaujala ta jména účastníků sporu. Třeba by to mohl být další stupínek někam.

A tohle je na webu obce Janovice:
http://obec-janovice.unas.cz/historie.htm

Ale nevím, kde by ta listina mohla být. Všicni se na ni odkazují, ale asi mi uniklo, kde je uložena.