Houska - brána do pekel - historické teorie a také bludy

Hradiště, hrady, tvrze a jiná sídla nobility. Dnešní propagace a obnova.

Moderator: Zany

petr
Panoš
Posts: 36
Joined: 08 Jul 2007 21:13
Location: Nový Bor

Houska - brána do pekel - historické teorie a také bludy

Unread post by petr »

Houska - snad nejtajemnìjší hrad v Èechách, není to ale jen snaha o popularizaci této památky?
Dovolil jsem si vytáhbout text z servru blokove.cenrtum.cz. Je to èlánek odpovídající všeobecnému názoru na hrad s vìdeckými ale i romanickými (dìtinskými). Ten jsem opravil (bludy z neznalosti - velká písmena) a doplnil poznámkami.

Hrad Houska se tyèí na vysokém, strmém OSTROHU chránìným vìncem kolmých skal, v severní èásti Kokoøínska. Je nejen nejzachovalejším hradem Z DOBY Pøemysla Otakara II. (TÍM JE ALE BEZDÌZ !!!), ale také jedním z mála, který se v restituci vrátil zpìt do soukromých rukou. Staronoví majitelé nelitují námahy a prostøedkù k jeho rekonstrukci.
V povìsti (?) zaznamenané již Václavem Hájkem z Liboèan, JE TU brána do samotného pekla. Podle NÌHO nìho byla na Housce k vidìní "díra, odkud duchové zlí se ukazovali a pozmìòovali v zvíøata, a proto hrad pustý zùstával." Tato díra byla pozdìji zasypána a nad ní vystavìna hradní kaple. TA DÍRA BYLA NA MISTÌ KAPLE SV. JIØÍ NAD HRADEM, ALE V DOBÌ TÉTO VÝSTAVBY ŠLO O PŠOVANSKÉ HRADIŠTÌ, KTERÉ STÁLO ALE ZCELA JINDE, I KDYŽ NEDALEKO.
O podivných úkazech, pro Housku typických, hovoøí i Pøehled hradních a zámeckých strašidel autora Karla Bøeziny, kde je zaznamenán ještì výskyt postavy v mnišské kápi, která nemá oblièej, nebo èerný stín jiného muže. Navíc se v noci hradem, vystavìným na skále vysoko nad krajem, nesou podivné zvuky, tajemné kroky kohosi neviditelného a z hradního podzemí, kde je mimochodem chránìné zimovištì netopýrù, se ozývají i tajemné údery. Výskyt podivných vìcí potvrzuje i jedna ze souèasných majitelek ing. Zuzana Šimonková. "Ano, obèas jsme na nádvoøí našli vìtší poèet mrtvých poštolek, které zahynuly z neznámého dùvodu. Nìkdy se také stane, že psi, které tu používáme pro ostrahu, se nìèeho zøetelnì bojí," sdìlila paní inženýrka tiskové agentuøe Korzo.
Nezdá se však, že by to souèasné hradní paní nìjak vadilo. Naopak. "Snažíme se využít atraktivnosti našeho hradu i za pomoci jeho strašidelné minulosti. Kromì obvyklých prohlídek, kdy zájemcùm ukazujeme hradní kapli, kde mìl být Hájkùv vstup do pekla, poøádáme i noèní prohlídky, strašidelná divadelní pøedstavení pro dìti a pøes strašidla sem na rùzné spoleèenské akce taháme i populární osobnosti," dodala s lehkou nadsázkou Zuzana Šimonková.
NÁSLEDUJICÍ VÌTA JE NESMYSL: Hrad Houska sloužil už od svého vzniku až do vybudování mladšího Bezdìzu jako lovecké sídlo krále Otakara II. HRAD MU NEPATØIL, STAVÌL SE V SOUÈASNÌ DOBÌ JAKO BEZDÌZ A POSTAVILA HO KRÁLOVNA (mìl 2 manželky, s první Markétou Babenberskou se rozvedl, v roce 1261 si vzal Kunhutu Uherskou) - HSTORIE VÌNNÉHOU PANSTVÍ MÌLNICKO SE TÁHNE AŽ KE SV.LUDMILE, KTERÁ SE JAKO DÌDIÈKA PŠOVSKA VDALA ZA BOØIVOJE I. A TÍM TENTO MAJETEK PATØIL NADÁLE KRÁLOVNÌ, OVŠEM JEN V DOBÌ, KDY BYL KRÁL ŽENATÝ, JINAK O TOMTO MAJETKU ROZHODOVAL SÁM, PROTO MLADŸ VÁCLAV II. MOHL SEVERNÍ PŠOVSKO DÁT BERKùM I S HOUSKOU.
Další vìty bych škrtl pro nejapnost- hrad však nefungoval jako èeská pohranièní pevnost, protože trpìl nedostatkem vody. To potvrzuje i jedna z povìstí o hradu. Ta øíká, že vše zavinil ïábel, který se nastìhoval do hradní studny a bránil z ní lidem èerpat vodu. Pozdìji mìl dokonce zazdít všechny okolní prameny. Když se mu v tom snažil místní sedlák zabránit, vzal ho za to ïábel s sebou do pekla. U blízké myslivny je dodnes v Ïáblovì kameni údajnì otisknut øetìz a èertovo kopyto.
VYSVÌTLENÍ - NA HRADÌ BYLA STUDNA, DNES ALE JIŽ NEPOUŽÍVANÁ, HRAD BYL TZV. ZEMÌPANSKÝ, BYDLELI TU MAJITELÉ PAMSTVÍ.
Ještì jedna povìst se váže k hradu Houska. Po skonèení tøicetileté války se zde roku 1640 (ZASE BLUD - 30LETÁ VÁLKA SKONÈILA AŽ 1648 !!!) skrýval se svojí bandou švédský žoldák Oront. Protože zle plenil v celém kraji, vypsalo mìsto Mìlník odmìnu 100 tolarù za jeho hlavu. Úkol se rozhodli splnit dva pøátelé z okolí hradu. Protože však byl Oront údajnì ve spojení s ïáblem, museli si na to nejdøíve za pomoci kouzel a zaøíkávání ulít speciální kulku. Pak už odvážlivcùm nezbylo nic jiného, než pod vhodnou záminkou vylákat Švéda na mušku. Povedlo se, Oronta skolili první ranou a hrad Houska, zbavený lupièe s nadpøirozenými schopnostmi, pak byl rychle dobyt. (VIZ SEDLÁÈEK DEJINNÌ POVÌSTI ÈESKÉHO LIDU).
Další poznámky?
Hrad byl podle dodnes živé povìsti (øíkal mi ji i nedávno zesnulý p. RAMPOUCH z Tubože) postaven jinde, se stavbou se mìlo zaèít na místì dnes zvaném Zkamenìlý zámek (dle Sedláèka Koèièí) na jižném svahu Janovy hory. Prý tam zaèala skála praskat a tak hrad postavili na souèasném místì.
Podle Hájka byla ona díra do pekel nedaleko a pøíšery tak lidi otravovali lidi, že ti radìji odešli. Oba díra, jak bylo psáno, byla va vrcholu Zámeckého vrchu, kde jsou dnes zøíceniny koslelíka sv. Jana, proto hradištì NEMOHLO stát na tomto vrcholu. Po dlouhém bádání jsem asi pøišel na místo onoho hradištì, je to návrší od hradu severnìji , s názvem NA BERKÁCH - jde o okrouhlou stolní horu a na stranách jsou hrany, v dolní èásti dokonce dvì. Plocha hradištì je ale hodpodáøsky již nevyužívaná a tak pøíšernì zarùstá. Pøi výzkumu nebylo nic staršího než 17. století objeveno, ale podle Hájka se tu žilo jen krátce, takže se neutvoøila kulturní vrstva.
Vìzte, že myšlenka, že Housku založla Kunhuta, je nová, ale má svou logickou souvislost. Když se doposud hovoøilo o staviteli hradu, nokdo se nestaral o to, komu toto území v dobì výstavby patøilo - a to byla KRÁLOVNA jako vìnný majetek, což jsem již vysvìtloval.
Stejnýproblém se dá obdobným postupem vyøešit pøi zjišování majiele hradu u osady Kluky (obec Dubá).
Na závìr malou pozámk ke královnách - po vdavkách a korunování se jí dostaly do moci ohrmné majetky - napø. Nymburk, Dvùr Králové, Hradec Králové a taky Mìlník. Královan bývala jedním z nìjvìtších feudálù ve støedovìku a na to se právì v dìjinách Housky zapomíná.[/i]
KOMOŃ
Vévoda
Posts: 892
Joined: 22 Apr 2007 12:41
Location: na slamniku/pod stolem

Re: Houska - brána do pekel - historické teorie a také bludy

Unread post by KOMOŃ »

Domnívám se že Houska je jen profláklou nezajímavou turistickou atrakcí kde normálního èlovìka netáhne samotný hrad ale debilní senzace!

Hrad patøí dispoziènì mezi tipy s obvodovou zástavbou která je jediným možným øešením vzhledem k terénu.Nevìøte kdejakému blogu kterej vám tvrdi že hrad je situován tak aby hlídal nìco co by mohlo uniknout z hradu.Totiž jednoduchá logika nám totiž øíká že tajemná síla pokud opravdu existuje si s takovým hle "vìzení"kdykoli hravì poradí :lol:

Je patrné že Houska vznikla døíve než Bezdì a stavìla ho stejná hu jako Bezdìz.

Nejsem si jistej jestli právì Houska patøila mezi lovecké hrady.Totiž Houska vzhledem k vývoji vojenství za éry Pøemysla II mìla silnì dominantní postavení a vlastnila mimoøádné vojenské kvality díky špatné pøístupnosti.Ale souvislost že èásteènì Houska mìla funkci jako oddechové místo není vylouèeno nebot´na zdech sou malovány lovecké motivy.(Ale to už je tuším dílo šlechtických rodù kteøí tam sedìli).
...I když víme že Pøemyslovci rádi lovily na berounsku.

O té kapli skuteènì nemohu nic víc napsat ale bylo bìžnou praxí stavìt kaple právì tam kde pùsobily pohanské kmeny.Zajisté tradice existuje i dnes a proto na známých kopcích stávají kaple. :!:

O strašidelnosti bych mohl psát do nekoneèna.Napøíklad o hradu Valdštejn se traduje že tam majitéle neradi moc se zdržovali nebot´ prý tam strašilo.Celkem zajmavá paralela je i ta že Valdštejn byl vyhledáván poustevníkama a co je ještì zajímavìjši že poustavníci vyhledávali právì taková místa kde prý údajnì strašilo.(skuteènì zajmavé že? :lol: )

Jak takové drby o strašidelnosti vznikají?
Tøeba jako dnes kdy pøi bouøli¨vých letních nocích kvíly meluzína.V takových prostorných chodbach se to muselo náramì rozléhat...Nebo tøeba spadlo brnìní,obraz talíø èi cokoli jiného a lidská fantazie povìrèivého èlovìka zaène pùsobit na maximum.

Že jim na Housce pošli poštolky?Taky zajmavá teorie o vyslovení duchaøské tématiky.Dnes kdy øádí virus H5N1 jim chcípají ve velkém u kašny poštolky a oni ani neznají pøíèinu smrti i když to musejí podle zákona zjistit.(docela by mì zajmalo kterej hajzl ty poštolky a holubi tráví)

Takže mùj postoj je k tomu asi takový že na lidi pùsobí silný sugestivní pocit vlivem rozšíøené fámy.

Napøíklad sem si dnes zjistil že bìhem 5 let pùsobení jedné prùvodkynì v Bozkovských dolomitových jeskyní museli za celou tu dobu vyvést pouze jednoho silnì vystresovaného psa...Totiž je vìdecky už dokázané že psi cítí ze svého páníèka emoce a podle toho se i pøizpùsobují...
Zajmavé je že v Bozkovì se nevypráví o strašidlech ani o temných sílách a proto se návštìvníci nemusejí nièeho bát(leda že se praští do hlavy stejnì jako já :lol: :lol: :lol: )Prostì a jednoduše kde nic není ani smrt nebere 8)
A to v Bozkovì mìli v letošním kvìtnu 2 miliontého návštìvníka.
Takže zhruba tohle je z mé strany dost a dìkuji že ste to doèetli až sem.
Bez piva to není ono.
petr
Panoš
Posts: 36
Joined: 08 Jul 2007 21:13
Location: Nový Bor

Unread post by petr »

Vážení,
jedna drobná reakce na pøedešlou sta:
Text: Je patrné že Houska vznikla døíve než Bezdìz a stavìla ho stejná hu jako Bezdìz.
Odpovìï: nechápu, jak nìkdo tvrdí, že je patrné, že je Houska starší než Bezdìz - èím je to patrné? SHP potvrdíl stejné stáøí - TEÈKA.
Text: Nejsem si jistej jestli právì Houska patøila mezi lovecké hrady.Totiž Houska vzhledem k vývoji vojenství za éry Pøemysla II mìla silnì dominantní postavení a vlastnila mimoøádné vojenské kvality díky špatné pøístupnosti.Ale souvislost že èásteènì Houska mìla funkci jako oddechové místo není vylouèeno nebot´na zdech sou malovány lovecké motivy.(Ale to už je tuším dílo šlechtických rodù kteøí tam sedìli).
...I když víme že Pøemyslovci rádi lovily na berounsku.
Odpovìï: Houska nebyla NIKDY hradem loveckým, ale zemìpanským, byla vždy sídlem panství, by tedy nìkdy k nìèemu pøipojeným. Houska nemìla nic spoleèného s Pøemyslem Otakarem II., protože mu NEPATØILA. Houska v dobì výstavby patøila jeho ženì Kunhutì. Funkce hradu ODDECHOVÉHO je asi nesmysl ovlivnìný od 60.let 20. století bouølivým rozvojem chalupáøství. Pokud jde o lovecké hrady, mám dojem, že vznikaly až za Václava II. (napø. Jinvo), ale i tak je to vlastnì výjimka. Pokud jde o lovocké výjevy na Housce, jsou tu ale až od 16. století. Pøesto je možné, že tu nìjaká byly i døív, lovectví bylo zábavou panstva odjakživa a proto bych nespojovat lovecký hrad s malbami. Ostatnì, je asi málo hradù a zámkù, kde bychom dnes nenašli nìjaký lovecký motiv, pokud tedy mají mobiliáø.
Na závìr poznámku - Houska je velice snadno pøístupná, neplemì si to s Bezdìzem. Dokonce si také uvìdomme, že velmi blízký kopec pøed ní je dokonce vyšší, což je tedy z hlediska vojenského veliký nedostatek. Houska z vojenského hlediska nebyla významná, její role pøi vzniku byla úplnì jiné - správa severní èásti královnina majetku (opìt vysvìtlím - od doby sv. Ludmily, která jako dìdièka Pšovska si vzala Boøivoje). A že se hrad dostal do rukou šlechty, je dùsledkem toho, že toto území Václav II. daroval Berkùm v dobì, kdy byl svobodný a tím pádem mu královniny majetky patøily.
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

oddechové hrady

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

petr wrote:Funkce hradu ODDECHOVÉHO je asi nesmysl ovlivnìný od 60.let 20. století bouølivým rozvojem chalupáøství.
Tuhle èást textu musím vytrhnout a viditelnì vyvìsit, protože se mi moc líbí!! :D Protože obèas stále pøežívá dogma o "bezvýznamných hradech", které sloužily jako nìjaké odpoèinkové sídlo.
KOMOŃ
Vévoda
Posts: 892
Joined: 22 Apr 2007 12:41
Location: na slamniku/pod stolem

Unread post by KOMOŃ »

Velevážení...

Houska je nespornì starší než Bezdìz.Tvrdím to nejenom já ale tvrdí to i nejlepši souèasní hradologové kteøí právì Housce vìnovali dostatek energie a èasu aby mohli poznat že Housku stavìla stejná hu jako právì Bezdìz.
Z toho jednoduchou logikou si dosadíme že jestliže v roce 1278 byl Bezdìz v podstì dostaven( z valné èásti) tak Houska musela být už dostavena dávno pøedtím.
Nejen že je to logické ale je to i pravdìpodobné nebo právì Bezdìz je obecnì považován za poslední hradní dílo Pøemysla Otakara II které nestihnul dokonèit.
A že Houska má nevýhodnou polohu?No to slyším poprvé co by mìl asi øíkat Èeský Šternberk,Karlštejn,Týøov a jiné velmi silné hrady kde dokonce v pøípadì Karlštìjna všechny kopce sou vyšší a kde byl za "husitského podvodu století" dokonce ze tøech kopcù ostøelován.
:lol: :lol: :lol:
K vyjádøení kdy èlovìk srovnává v 21 století pøístup do hradu když hrad evidentnì byl postaven ve století 13 si každý mùže udìlat pøedstavu sám.Ale kdo tomu alespoò malinko rozumí a ma trochu pøedstavivosti dokáže si velice snadno pøedstavit jeho špatnou pøístupnost a výbornou hájitelnost.

Dále se mi nechce ani moc vìøit že Houska byla majetkem královny.Obvzláštì dnes kdy se na svìtlo svìta rodí stále nové dùkazy o kmenech které ùdajnì snámi splynuli v dobách prvních pøemyslovcù když se už skoro ví že nìkteré kmeny u nás zcela urèitì ani nepùsobily.

Houska je evidentnì postavená jako spoleèna simbioza s Bezdìzem.kdy jeden hrad mìl vìtší správní moc než li ten druhý...O vodì diskutovat taky moc nebudu.Karlštejn ji taky nemìl....
8)
Bez piva to není ono.
petr
Panoš
Posts: 36
Joined: 08 Jul 2007 21:13
Location: Nový Bor

Unread post by petr »

Vážení,
já se historií Housky zabývám desetiletí. Pak mne tedy mrzí, že zase a neustále nìkdo vylézá se svými teoriemi o vzniku hradu, a tøeba má pìt titulù pøed jménem. NIKDO se totiž vùbec nesnažil zjistit, KOMU toto území patøilo v dobì výstavby. Protože se tím zabývám velmi dlouho a myslím si, že mám logické myslení, pravím proto toto:
Celé Kokoøínsku od Mìlníka po Dubou bylo ve slovanském dávnovìku sídlem chorvatské (???) slovanské skupiny a øíkali si Pšované. Nechci se tímto lidem dál zabývat, ve vztahu k Housce to není tak dùležité. Co je dùležité, že posledním známým knížetem (a pøiznávají to dnes i "autority") byl Slavibor. Ten mìl syna Housku a postavil pro nìho hradištì Houska (další vìci k tomuto hradišti jsou opìt bezpøedmìtné).
Co z toho vyplývá? Aè je to podle Hájka, mìlo by se uznat Slaviborovo knížectví až sem. A pak když Slavibor i Houska zemøeli, zùstala po nich jen jedna žena, a to Ludmila, pozdìji sv.Ludmila. Tím, že si vzala za muže èeského knížete Boøivoje I., pøešlo celé Pšovsko k Pøemyslovcù, tedy Pražsku, jak jsem se již nìkde vyjádøil. A to, že se tato zemì dostala k Pražsku pøes ženu, tedy její vìno, zùstalo celé Mìlnicko až do Dubou vìnným majetkem KRÁLOVNY. Tak tøeba - Eliška Pøemyslovna zemøela v Mìlníku.
Myslím, si, že kdo toto nechápe, mìl by se zabývat nìèím jiným než historií, to má pøece naprostou logiku a také to potvrzují mnohé dùkazy.
Tak se ptám - KDO stavìl Housku? Žádný Berka v dobì Branibrù, žádný král, který mìl své sídlo nedaleko a zdejší území mu NEPATØILO! Odpovìï si øeknìte každý sám. Jen tak naokraj, jmenovala se Kunhuta.
A teï k tomu, jak se Houska dostala do rukou šlechty. Vìnné (nevím, zda se píší dne NN) majetky patøily královnì, ale když byl král svobodný, tak jemu. Takže je jasné, že když se mladíèek Václav II. usadil na èeském trùnu, mohl svobodnì rozdávat i majetek své budoucí ženy. A tak s Houska dostala do rukou Berkù, z jejich rodu ty byl døíve napø. kastelánem Záviš ze Stružnice.
Dìkuji všem za pozornost a doufám, že není tøeba nic vysvìtlovat.
KOMOŃ
Vévoda
Posts: 892
Joined: 22 Apr 2007 12:41
Location: na slamniku/pod stolem

Unread post by KOMOŃ »

petr wrote:Vážení,
já se historií Housky zabývám desetiletí. Pak mne tedy mrzí, že zase a neustále nìkdo vylézá se svými teoriemi o vzniku hradu, a tøeba má pìt titulù pøed jménem. NIKDO se totiž vùbec nesnažil zjistit, KOMU toto území patøilo v dobì výstavby. Protože se tím zabývám velmi dlouho a myslím si, že mám logické myslení, pravím proto toto:
.

Petøe.Dìláš dobøe že se Houskou zabejváš tak dlouho.Ale ten výklad jména bych trochu pozmìnil.Houska se døíve totiž nazývala Hùska (husa)jenom proto že skála pøipomínala husí krk a tak dostala jméno Hùska.

Jak sem psal minule tak dodnes si vùbec nikdo není jist jak to bylo s osídlením vùbec celých Èech(tedy nemyslím moravu).Sou totiž pádné domnìnky, že kmeny které se dnes bìžnì vyuèují na našem území ani nebyli a nebo jen z malé èásti...

Pakliže by Houska byla tak stará jak se domníváš urèitì by to bylo poznat z archeologických prùzkumù.Navíc toto hradištì(pokud to tedy bylo za Boøivoje nic jiného to být nemohlo)by v tomto pøípadì neuniklo ani Boleslavovi I. který nìkterá hradištì dobil a kousek od nich postavil nová.(tímto zpùsobem likvidoval silnou konkurenci).

Takže už nevím co bych k tomu napsal.Pokud máš dotaz nebo snad i stížnost tak to sem napiš.Já se mezitím podívám na mapu všech okolních rannì støedovìkých hradiš a i pravìkkých abych si ještì nìco málo ujasnil :D
Bez piva to není ono.
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

pùvod jména Húsky

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

KOMOÑ wrote:Houska se døíve totiž nazývala Hùska (husa)jenom proto že skála pøipomínala husí krk a tak dostala jméno Hùska.
Tady musím s Komoném souhlasit, protože a Houska nebo Húska jistì nebude køestním (osobním) jménem už z podstaty a navíc ženském rodì pro muže, to odporuje èeštinì...
Spíš bych to vidìl jako kronikáøskou nebo lidovou zkazku... podobnì jako lidové poudaèky o pùvodu jmen, kdy se místopisný název Rychlov vysvìtluje jako místo hojné na zvìø (Rychlý lov). :lol:
petr
Panoš
Posts: 36
Joined: 08 Jul 2007 21:13
Location: Nový Bor

Unread post by petr »

Vážení,
s tím jménem Houska èi Husek nebo podobnì bych moc nepolemizoval, protože jde vše o staré záznamy, podívejte se do Hájka.
Co se týká hradištì (Hájek píše HRAD), bych podotkl, že není jisté, kde vùbec stálo. Je vesmìs obvyklé, že hrad, ves èi mìsto nesoucí snad jméno èi tradici bývalého hradištì, stojí na zcela jiném místì - viz Kouøim aj.
Jak øíkám, existuje dodnes živá povìst, že i hrad Houska byl pùvodnì stavìn na jiném místì (Zkamenìlý zámek), to znamená, že je možno i hradištì hledat jinde. Je to však hradištì doposud fiktivní a píše o nìm Hájek (str.169, rok 878). ten ale také uvádí, že hrad byl pro ony pøíšery za krátký èas opuštìn. Viz také Balbín k roku 878. Pokud pøipustíme jejich verzi, a jinou nemáme, hradištì existovalo jen krátce a tak archeologický výzkum je jen obtížný, protože tam po lidech velmi málo zbylo. Pak ale také není možné, aby existovalo i za dalších èeských knížat.
Sám uvádím jako nejpravdìpodobnìjší lokalizaci hradištì na okrouhlé po stranách ale velmi skalnaté návrší zv. dnes Na Berkách (døív Auf der Borka). Je to vpravo nad silnièkou z Horní do Dolní Housky.
Podívejte se tam a možná budete šastnìjší pøi hledání zašlých èasù (archeologie), já tam našel doposud jen asi 17. století.
Co se týká jiných knížectví na území døíve obývané Bóji, tedy Bohemie, o tom asi nikdo NEPOCHYBUJE - viz køest 14 knížat v Øeznì, zápisy o podkrálích apod. Jen bych pøipustil, že asi mùžeme pochybovat o jejich názvech. Já jsem prošel jen filozofií M-E, ale i tito již zprofanovaní VÌDCI øíkali, že zakladem státu je rodina. Proto je pravdìpodobné, že postupným sluèováním rodin vznikaly postupnì rody, vícerody atd. až po menší a pak i vìtší knížeství. Jejich slouèením (násilým, vdavky apod.) pak vznikl stát. Tohle trvalo dejme tomu 300-400 let, pokud jde o Slovany na našem území. Pak tedy musíme také pøedpokládat, že v urèitém stádiu vývoje našeho státu tu nebyly jen pøemyslovské Èechy v okolí Prahy, ale i další vládcové. Jejich nìkterá jména dokonce známe, jen je nemùžeme pøiøadit k nìjakému území. Takže nepochybujme o knížectvích, kterých se Pøemyslovci zmocnili, aby vytvoøili stát pøibližnì v dnešních hranicích, ale hlavnì mimo Chebska.
Co se týká onomastiky, má mnohá parvidla, ale je to vìda založená ponejvíce na naprosté teorii, fikcích a bohužel i na diletantských názorech mnoha romantikù nebo žákù "staré školy". Ti totíž tvrdí, že mnohé jméno obce je po nìkom - tedy Chotovice podle Chota, Bìchovice podle Bìcha, Mechìnice podle Mìcha atd. (nìkdy to ale asi platí - Kundratice podle Kundráta), další podle nìjaké pøíhody èi do chování obyvatel (do té doby byla pak ves anonymním, což je blbost) atd. Je to tedy vìda, kterou je se nutno vìnovat, když chceme být dùležití a kdy máme prázdný pytlík skuteèných informací. Na druhou stranu ale uvádím, že spousta vsí i mìst má jméno naprosto konkrétní - Jägersdorf (Lada) podle manského sídla, kde žili lovci, Chomouty podle toho, že tu do kopce zapøahaly na pomoc vozùm další chomout s tahaèem (tøebas volem nebo konìm) atd. Pak také Praha je podle prahù v øece, které umožòovaly snazší brodìní.
A nápad za jednièku èi 500 bodù: skála jako husí krk? Bohužel pùvodní podobu skály vestavìné do hradu neznáme, ale je to dobrá myšlenka - viz nedaleký Èap podle stavidla a podoba je skvìlá. Dík.
User avatar
Viola
Královna
Posts: 2794
Joined: 02 Jan 2007 15:55
Has thanked: 1 time

Unread post by Viola »

petr wrote:Houska z vojenského hlediska nebyla významná, její role pøi vzniku byla úplnì jiné - správa severní èásti královnina majetku (opìt vysvìtlím - od doby sv. Ludmily, která jako dìdièka Pšovska si vzala Boøivoje). A že se hrad dostal do rukou šlechty, je dùsledkem toho, že toto území Václav II. daroval Berkùm v dobì, kdy byl svobodný a tím pádem mu královniny majetky patøily.
Tak obávám se, že se zde jedná o nìkolik nepøesností. Myslím, že není historicky doložen Ludmilin pobyt na Mìlníce, ani to, že údajný hrad Pšov je s pozdìjším mìlnickým hradem totožný, aèkoliv se do jeho blízkého okolí èasto lokalizuje. Místo není dosud spolehlivì zjištìno!

Ani s tou vìnnou državou Mìlníka, resp. Mìlnicka to není tak jisté. Kolem roku 1000 dávat razit knìžna Emma Regina mince s nápisem "civitas melnic", další ženou v historii Mìlníka by mìla být Kunhuta Štaufská, manželka Václava I. a poté až Eliška Pøemyslovna, která ovšem zemøela v domì svého bratra, vyšehradského probošta, nikoliv na Mìlníce (tam pouze žila v "internaci"). Mezi vìnné královské mìsto však Mìlník zaøazuje až Karel IV.

Poøád se ovšem mluví pouze o Mìlníku, nikoliv Mìlnicku. Lze nalézt dùkazy toho, že okolní vsi a mìsteèka patøily v rùzných dobách rùzným šlechticùm, resp. duchovním.
petr wrote:TENTO MAJETEK PATØIL NADÁLE KRÁLOVNÌ, OVŠEM JEN V DOBÌ, KDY BYL KRÁL ŽENATÝ, JINAK O TOMTO MAJETKU ROZHODOVAL SÁM, PROTO MLADÝ VÁCLAV II. MOHL SEVERNÍ PŠOVSKO DÁT BERKùM I S HOUSKOU
Tak pokud pøijmu Tvou hypotézu, mìl na toto "rozdávání" Václav II. pouhé 2 roky, resp. 20 mìsícù, pokud chci být pøesná. Nejen z tohoto dùvodu se domnívám, že Houska nepatøila k vìnnému majetku královen. Jen tak na okraj - vìnné statky královny v této dobì nebyly jednoznaènì dlouhodobì vymezeny, nýbrž šlo o souhru tradice, okolností, zájmu konkrétní královny, svatební smlouvì apod. Víme napø., že královna Konstancie mìla vìnné statky u uherských hranic, Richenza zase pojištìné na východoèeských mìstech, Guta držela Lysou nad Labem, Kunhuta zase na statcích na pomezí Èech a Moravy (okolo Polièky vèetnì Svojanova), takže zde podle mì alespoò do doby vrcholného støedovìku neexistuje stálé pravidlo vìnných statkù.
petr
Panoš
Posts: 36
Joined: 08 Jul 2007 21:13
Location: Nový Bor

Unread post by petr »

Vážení,
o sv. Ludmile najdeme v historických pramenech podle mého tak dva øádky a kdoví jestli. Dùkazy o jejím pobytu nìkde je podle mého skuteènì sporná, dokonce ani nevíme pøesnì to, kdy a kým byla pokøtìná!!! A to je prohlášená za svatou!!! Takže hovoøit o tom, kdy a jestli byla na Mìlníku, je skuteènì problém. Co není problém, to je to, že Mìlnicko, resp. Kokoøínsko, bylo Pšovskem - viz tøeba øíèka Pšovka.
Že byl Mìlník vìnným majetkem královny? Víme pøece, že množství informací z konce 13. století je úmìrnì závislé na váleèných událostech, požárech, krádìžích, likvidaèních nálad nìkterých lidí atdatd. Z toho vyplývá, že máme tak málo dùkazù vlastnì pro cokoli, že vìtšina závažných tvrzení je vlasnì jen a jen hypotézou. Na druhou stranu musím pøiznat, že pro tvrzení, že Mìlník byl vìnným majetkem královny, je daleko více dùkazù než proto, že nebyl.
Vìta: Poøád se ovšem mluví pouze o Mìlníku, nikoliv Mìlnicku. Lze nalézt dùkazy toho, že okolní vsi a mìsteèka patøily v rùzných dobách rùzným šlechticùm, resp. duchovním. Nevím, proè do íématu patøí tato vìta. Samozøejmì se stoupajícím letopoètem víme toho více, nejsem však takovým znalcem této oblasti, abych chrlil letopoèty a jména. Napø. v Pšovce (ejhle- opìt Pšovsko!!), èásti Mlìníka, byl klášter, takže i církev tu mìla majetky.
K tomu, že Václav II. mìl na rozdávání vìnných královniných majetkù 20 mìsícù, nemám co dodat, na to, aby ho rozdal, by mu mohl staèil JEDEN DEN.
Zda Houska patøila k vìnnému majetku královen, je moje hypotéza, má nìkdo o tehdejším majiteli území LEPŠÍ a logiètìjší? Já tvrdím, že NIKDO a prošel jsem toho moc a moc. Jak jsem uvedl, pramenù na 70. léta 13. století je jen velmi málo, napøíklad o stavbì Bezdìzu nemáme ANI JEDNU. Zkrátka najednou hrad stál a byl v nìm uvìznìn Václal II. Nemalujme si, že je všechno známé. Jak jsem již uvedl, mnohé skuteènosti jsou jen hypotézou. Ale pro obhajobu - najdìte lepší a logiètìjší øešení. A to stejné je u Housky. Najdi lepší øešení a neodvolávajme se jen na autority. Najdìme nìco lepšího a tøeba odvážnìjšího. A myslím si, že vìtšina pøetitulovaných autorit se právì toho BOJÍ, protože to ukazuje na nìco jiného, než sami napsali a myslím si, že mnohdy ani sami nevymysleli. Howk!
User avatar
Viola
Královna
Posts: 2794
Joined: 02 Jan 2007 15:55
Has thanked: 1 time

Unread post by Viola »

Já mám prostì jenom problém s Tvou dedukcí, Petøe. Obávám se, že linie

sv. Ludmila na Mìlníce --- Eliška na Mìlníce jako svém vìnném hradì

mezi nìž tedy vložím to, že byla i Kunhuta na Mìlníce, a tudíž byla stavitelkou Housky, není ani zdaleka dostateènì prùkazná o tom, kdo byl stavitelem a vlastníkem Housky. Neøíkám, že to tak nebylo (aèkoliv tomu opravdu nevìøím), ale nezlob se, tahle konstrukce prostì stojí na vodì. Zaènu tomu vìøit až ve chvíli, kdy bude

a) doložen vztah Kunhuty k Mìlníku, a to jako k jejímu vìnnému mìstu,
b) urèena rozloha mìlnického (vìnného) panství v letech cca 1260-80 s tím, že Houska se bude na nìm nacházet.

Navíc se obávám, že si ta teorie trochu odporuje - nejprve je Houska souèástí mìlnického panství ve vlastnictví Kunhuty, potom Václav II., dokud nemá manželku, Housku zastaví, naèež Eliška pobývá na svém vìnném Mìlníce, pøitom Houska je stále v držení Berkù z Dubé...
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

Soupeøení o pravdu

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

Milí fóøané,
zbyteènì se tu zvyšuje napìtí. Je dobøe, že každý má vlastní teorii a ještì lepší, pokud je ta teorie odvážná, je-li podepøena vìrohodnou hypotésou nebo argumenty.
Ale stavìt na Hájkovi v tomto pøípadì, to je trochu riskantní, a obávám se, že do budoucna se nebude zvyšovat množství podpùrných argumentù, ale spíš intensita nadávání na pány doktory (i když je fakt, že nìkteøí z nich jsou mimo; pøesto jejich odborné práce potøebujeme, jinak se ponoøíme zpìt na úroveò poznání 16tého století). :?

Ještì bych se rád vrátil k dataci stavby hradu Housky... V literatuøe se to hodnotí dost nejednotnì. Starší literatura vùbec vychází z prvních písemných zmínek, takže hrad pøipisuje Berkùm z Dubé.
Jinak se uvažuje o rozmezí let v dobì vlády Pøemysla Otakara II. V souèasné dobì se nepochybuje o tom, že byla Houska stavìna stejnou stavební hutí jako Bezdìz - a tedy ve stejné dobì.

Vyveïte mne z omylu, pokud se pletu, ale královský hrad Bezdìz byl vystavìn poblíž pomezního hvozdu. Nedaleká Houska tedy taky ohranièovala svým zpùsobem urèité území... dodnes je kolem Housky pomìrnì øídce osídlená krajina a proto bych spíš usuzoval na pevnost vojenského charakteru než na residenèní - natož vìnný statek.
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

Rekonstrukce hradu HOUSKA

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

Image
Podle mì to byl hezkej hrádek... :)
KOMOŃ
Vévoda
Posts: 892
Joined: 22 Apr 2007 12:41
Location: na slamniku/pod stolem

Re: Soupeøení o pravdu

Unread post by KOMOŃ »

Przemysl de Nyestieyky wrote: Vyveïte mne z omylu, pokud se pletu, ale královský hrad Bezdìz byl vystavìn poblíž pomezního hvozdu. Nedaleká Houska tedy taky ohranièovala svým zpùsobem urèité území... dodnes je kolem Housky pomìrnì øídce osídlená krajina a proto bych spíš usuzoval na pevnost vojenského charakteru než na residenèní - natož vìnný statek.
Kdyby tam stál jen pouze Bezdìz bylo by to velice málo.Bylo potøeba hradù stavìt více.Tíhu pomezního hvozdu prostì jeden hrad držet nemohl.
Proto se nejdøív postavila Houska.Která byla blíž a dostupnìjší a teprve poté se pøistoupilo ke stavbì silnì komplikované Bezdìzské!
Je snad nìkde nìco nelogického?
Bez piva to není ono.
petr
Panoš
Posts: 36
Joined: 08 Jul 2007 21:13
Location: Nový Bor

Unread post by petr »

Vážení,
vtip je v tom, že se NIKDE nepíše, že Houska je starší, SHP dokázalo, že je Houska SOUÈASNÍKEM Bezdìzu.
Když pøipustím, že by Houska byla starší, to by se stavìla naneèisto, jako zkouška? Nebo co? Proè by to Pøemysl dìlal, jednak tento hrad NEPOTØEBOVAL, nepotøeboval ho asni jeho syn Václav II. Není proto logické, že tak blízko Bezdìzu stavìl hrad souèasnì nìkdo jiný, nìkdo ale z královské vrstvy? Berkové to pøece nemohli být, porovnejte tøeba jejich nejvýznamnìjší hrad, Èeskou Lípu, resp. Lipé, na jaké úrovni byla postavena - kulatá vìž, ohradní zeï a jeden kamenný palác, døevìné stavby neumím jmenovat. Proè by na okraji své državy stavìli tak mohutný hrad, který u nich nehrál žádnou významnou roli. Nepøiøazujte Housce aké nìco, co nikdy nebyla - hranièní pevnost. Jestli to tam nìkdo znáte, jistì chápete, že by se tudy do zemì nikdy nepøítel nehnal, proè by se proto proti nìmu pevnost stavìla.
Opìt kladu myšlenku - hrad stavìla královna, ta jediná mìla tolik prostøedkù, pro ní mìl smysl jako správní sídlo severní èásti državy bývalého Pšovska. A asi využila stavební hu pracující vedle na Bezdìzu, takžé jsou do vslastvì dvojèata.
Pokud jde o Berky, hrad jim patøil v roce 1316, což je první zmínka o hradu. Stala se údajnì hlavním sídlem Jindøicha Berky Jednookého, ale ten ji pøidelil jako dìdictví svému až nejmladšímu synovi - proè? Na druhou stranu Jindøich na svém území vìtší hrad nemìl - Èap, Zakšín, Lov atd. se nemohly Housce rovnat.
SHP (stavebnì historický prùzkum) byl na Housce provádìn v roce 1985 a zveøejnìn byl v Castellologica Bohemica 1 v roce 1989. Uvedu jen kus: Oba královské hrady, Bezdìz i Houska, budovala soubìžnì jedna stavební hu. Nápadná je shoda dospozice i celkového architektonickéhom øešení... a závìreèné vìty - Houska a Bezdìz tvoøí velmi poutavou skupinu sesterských hradù P.O.II.... Zatím nedovedeme odpovìdìt na zásadní otázku, proè postavil P.O.II souèasnì dva královské hrady v tak blízkém sousedství. - komce citce. Kdyby Líbala, Macka èi Novosadovou napadlo se zabývat možným majitelem území, jstì by došli k podobnému øešení jako já.
Vìta, že bylo potøeba víc hradù na ochranu hranic, je omyl - pak by øada hradù zákonitì pokraèovala, ale kde byly další královské hrady na ochranu hranic? Snad Støekov na severozápad a na východ? Ani nevím. Proè by tedy mìl dva hrady tak blízko sebe a pak dlouho dlouho nic? Ano, Houska leží a ležela v øídce osídlené krajinì, tak proè ji tak CHRÁNIT? Já pøece uvažuji, že šlo o správní sídlo severního královnina hvozdu. Ten nebyl jen u Bezdìzu. takže na jednom severu hvozdu královský Bezdìz a na druhém královnina Houska.
Pøicházím se zcela novou myšlenkou a nové myšlenky bolí, hlavnì ty, kteøí ji nechápou. A jak jsem øekl - najdìte logiètìjší a hlavnì možné øešení. Mnì se to podaøilo po 40 letech, kdy jsem Housku poprvé navštívil.
Pobavmì se tøeba o Liticích. Proè na nìj dalí odvézt pražští a kutnohorští m욝ané zajaté èeské pány? Kdo jim ten hrad pùjèil? Byl to král Jindøich Korutanský a našel jim hrad také na pomezí hvozdu. Víte kde? Je to zejmì hrad u dnešní Hvìzdy nad Blíževedly. Ona totiž pod ním leží vesnice Litice. Takže opìt královský hrad a znáte ho? Nedá se srovnat s výstavností Bezdìzu a Housky, pøesto byl královský. Takže vidíte, že jiné hrady patøící králi byly mnohem skromnìjší a najednou by král stavìl takøka vedle sebe tak nákladné stavby. Tak opakuji, to pøece nemá logiku.
KOMOŃ
Vévoda
Posts: 892
Joined: 22 Apr 2007 12:41
Location: na slamniku/pod stolem

Unread post by KOMOŃ »

petr wrote:Vážení,
vtip je v tom, že se NIKDE nepíše, že Houska je starší, SHP dokázalo, že je Houska SOUÈASNÍKEM Bezdìzu.
Když pøipustím, že by Houska byla starší, to by se stavìla naneèisto, jako zkouška? Nebo co? Proè by to Pøemysl dìlal, jednak tento hrad NEPOTØEBOVAL, nepotøeboval ho asni jeho syn Václav II. Není proto logické, že tak blízko Bezdìzu stavìl hrad souèasnì nìkdo jiný, nìkdo ale z královské vrstvy? Berkové to pøece nemohli být, porovnejte tøeba jejich nejvýznamnìjší hrad, Èeskou Lípu, resp. Lipé, na jaké úrovni byla postavena - kulatá vìž, ohradní zeï a jeden kamenný palác, døevìné stavby neumím jmenovat. Proè by na okraji své državy stavìli tak mohutný hrad, který u nich nehrál žádnou významnou roli. .
Ja uz fakt nevím co ti k tomu mám napsat...Polde tebe Houska nemá strategické místo a nepøítel by tam tudy nikdy netáhnul.Pøesto roku 805 bylo støetnutí s Karlem Velikým právì v okolí Housky...

Jak správnì poznamenáváš funkce strážních pohranièních hradu pokraèuje(ono se jen staèí dívat).Ale za éry Pøemysla II už tuto funkci nemìl král ale mìla ji k dispozici šlechta která musela zajišovat bezpeènost ,úrdžbu a stráž tìchto míst.Z toho znovu logicky lze odvodit že šlechta si stavìla hrady ale hrady strážní tak zanedbatelné že je známe jen podle názvu urèitých míst a i to nìkdy ne!
Pøemysl II navíc zval obyvatelé z cizích zemí a dosazoval je do pohranièí a do neobsazených konèin.(všeobecnì známá vìc) takže si myslím že už tehdy se reálnì poèítalo s rozdìlováním pùdy v daných lokalitách.
Proto se nìkde tøeba píše že Bezdìz byl stavìn pro upevnìní královy moci v severním hvozdu.Stím mohu jenom souhlasit!Ze stejného dùvodu byla nejspíš postavena simbiotická Houska.
A protože tam hradiš bylo hned nìkolik vùbec nevìøím že tam žádná stezka nebyla.

To by pro dnešek mohlo snad už staèit.Jdu na pivo tak mì po ránu zase nenaserte :lol: bo jak každej ví tak zítra to bude druhý den co sem bez práce a v evidenci žadatelù o práci. 8)
Bez piva to není ono.
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

Houska

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

petr wrote:...že by se tudy do zemì nikdy nepøítel nehnal
...to samé si mysleli i u vpádu Polákù do Èech (1110) pøes Krkonoše. Podiv vzbudilo už jen to, kudy byli schopni se do Èech dostat. Protož nebuïme naivní a nemysleme si, že by nepøítel vždy pøicházel jen po širokých cestách... (i když by to bylo snažší i pro obránce).
petr wrote:najednou by král stavìl takøka vedle sebe tak nákladné stavby.
Ona ta Houska zas tak nákladná nebyla. Vlastnì se jednalo o trojkøídlou budovu, nìco jako výstavnìjší dvùr vyšších pater. Pøedešlý obrázek je rekonstrukcí stavu zhruba o 200 let pozdìji.
petr wrote:Pokud jde o Berky, hrad jim patøil v roce 1316, což je první zmínka o hradu.
Sice to moc nesouvisí s funkcí hradu, ale za první zmínku o hradu se považuje zápis královské listiny z r. 1291, v níž je jmenován purkrabí na Housce Záviš ze Stružnice (Zavissii, purchravii de Husta). Snad nìjaký ronovecký pøíbuzný.
User avatar
Viola
Královna
Posts: 2794
Joined: 02 Jan 2007 15:55
Has thanked: 1 time

Unread post by Viola »

Historie Housky spolu s rùznými názory na její stáøí je pomìrnì pìknì popsána tady:
http://hrady.dejiny.cz/houska/dejiny.htm
Przemysl de Nyestieyky wrote:za první zmínku o hradu se považuje zápis královské listiny z r. 1291, v níž je jmenován purkrabí na Housce Záviš ze Stružnice (Zavissii, purchravii de Husta). Snad nìjaký ronovecký pøíbuzný.
Zrovna jsem o tomhle Závišovi zaèala psát :wink: . Ta listina je z 23.5.1291, problémem je, že možná ani není jisté, zda tím "Husta" je mínìna Houska... Teï si tím nejsem úplnì jistá, ale mám pocit, že pokud je v Emlerových Regestech (z nichž autoøi nepochybnì èerpali, protože tato listina se v nich nachází) uvedeno nìco kurzívou, jako právì ta "Husta", není to úplnì stoprocentní. Ale možná jsem si to jen špatnì zapamatovala.
User avatar
Przemysl de Nyestieyky
Král
Posts: 1110
Joined: 09 Jun 2006 15:05
Location: in Alta civitate

Záviš ze Stružnice

Unread post by Przemysl de Nyestieyky »

Viola wrote:Zrovna jsem o tomhle Závišovi zaèala psát
Tak to je skvìlý! :D Bude v rejstøíku?
Jinak to, ke kterému rodu Záviš v tomto pøípadì náležel, je taky až výsledkem odborného studia.
Ostatnì :-s sama nahlédni do RDBM II.665, èís.1545 :wink:
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 2&page=674