Houska - brána do pekel - historické teorie a také bludy

[petr]

Houska - snad nejtajemnější hrad v Čechách, není to ale jen snaha o popularizaci této památky?
Dovolil jsem si vytáhbout text z servru blokove.cenrtum.cz. Je to článek odpovídající všeobecnému názoru na hrad s vědeckými ale i romanickými (dětinskými). Ten jsem opravil (bludy z neznalosti - velká písmena) a doplnil poznámkami.

Hrad Houska se tyčí na vysokém, strmém OSTROHU chráněným věncem kolmých skal, v severní části Kokořínska. Je nejen nejzachovalejším hradem Z DOBY Přemysla Otakara II. (TÍM JE ALE BEZDÌZ !!!), ale také jedním z mála, který se v restituci vrátil zpět do soukromých rukou. Staronoví majitelé nelitují námahy a prostředků k jeho rekonstrukci.
V pověsti (?) zaznamenané již Václavem Hájkem z Libočan, JE TU brána do samotného pekla. Podle NÌHO něho byla na Housce k vidění "díra, odkud duchové zlí se ukazovali a pozměňovali v zvířata, a proto hrad pustý zůstával." Tato díra byla později zasypána a nad ní vystavěna hradní kaple. TA DÍRA BYLA NA MISTÌ KAPLE SV. JIŘÍ NAD HRADEM, ALE V DOBÌ TÉTO VÝSTAVBY ŠLO O PŠOVANSKÉ HRADIŠTÌ, KTERÉ STÁLO ALE ZCELA JINDE, I KDYŽ NEDALEKO.
O podivných úkazech, pro Housku typických, hovoří i Přehled hradních a zámeckých strašidel autora Karla Březiny, kde je zaznamenán ještě výskyt postavy v mnišské kápi, která nemá obličej, nebo černý stín jiného muže. Navíc se v noci hradem, vystavěným na skále vysoko nad krajem, nesou podivné zvuky, tajemné kroky kohosi neviditelného a z hradního podzemí, kde je mimochodem chráněné zimoviště netopýrů, se ozývají i tajemné údery. Výskyt podivných věcí potvrzuje i jedna ze současných majitelek ing. Zuzana Šimonková. "Ano, občas jsme na nádvoří našli větší počet mrtvých poštolek, které zahynuly z neznámého důvodu. Někdy se také stane, že psi, které tu používáme pro ostrahu, se něčeho zřetelně bojí," sdělila paní inženýrka tiskové agentuře Korzo.
Nezdá se však, že by to současné hradní paní nějak vadilo. Naopak. "Snažíme se využít atraktivnosti našeho hradu i za pomoci jeho strašidelné minulosti. Kromě obvyklých prohlídek, kdy zájemcům ukazujeme hradní kapli, kde měl být Hájkův vstup do pekla, pořádáme i noční prohlídky, strašidelná divadelní představení pro děti a přes strašidla sem na různé společenské akce taháme i populární osobnosti," dodala s lehkou nadsázkou Zuzana Šimonková.
NÁSLEDUJICÍ VÌTA JE NESMYSL: Hrad Houska sloužil už od svého vzniku až do vybudování mladšího Bezdězu jako lovecké sídlo krále Otakara II. HRAD MU NEPATŘIL, STAVÌL SE V SOUČASNÌ DOBÌ JAKO BEZDÌZ A POSTAVILA HO KRÁLOVNA (měl 2 manželky, s první Markétou Babenberskou se rozvedl, v roce 1261 si vzal Kunhutu Uherskou) - HSTORIE VÌNNÉHOU PANSTVÍ MÌLNICKO SE TÁHNE AŽ KE SV.LUDMILE, KTERÁ SE JAKO DÌDIČKA PŠOVSKA VDALA ZA BOŘIVOJE I. A TÍM TENTO MAJETEK PATŘIL NADÁLE KRÁLOVNÌ, OVŠEM JEN V DOBÌ, KDY BYL KRÁL ŽENATÝ, JINAK O TOMTO MAJETKU ROZHODOVAL SÁM, PROTO MLADŸ VÁCLAV II. MOHL SEVERNÍ PŠOVSKO DÁT BERKůM I S HOUSKOU.
Další věty bych škrtl pro nejapnost- hrad však nefungoval jako česká pohraniční pevnost, protože trpěl nedostatkem vody. To potvrzuje i jedna z pověstí o hradu. Ta říká, že vše zavinil ďábel, který se nastěhoval do hradní studny a bránil z ní lidem čerpat vodu. Později měl dokonce zazdít všechny okolní prameny. Když se mu v tom snažil místní sedlák zabránit, vzal ho za to ďábel s sebou do pekla. U blízké myslivny je dodnes v Ïáblově kameni údajně otisknut řetěz a čertovo kopyto.
VYSVÌTLENÍ - NA HRADÌ BYLA STUDNA, DNES ALE JIŽ NEPOUŽÍVANÁ, HRAD BYL TZV. ZEMÌPANSKÝ, BYDLELI TU MAJITELÉ PAMSTVÍ.
Ještě jedna pověst se váže k hradu Houska. Po skončení třicetileté války se zde roku 1640 (ZASE BLUD - 30LETÁ VÁLKA SKONČILA AŽ 1648 !!!) skrýval se svojí bandou švédský žoldák Oront. Protože zle plenil v celém kraji, vypsalo město Mělník odměnu 100 tolarů za jeho hlavu. Úkol se rozhodli splnit dva přátelé z okolí hradu. Protože však byl Oront údajně ve spojení s ďáblem, museli si na to nejdříve za pomoci kouzel a zaříkávání ulít speciální kulku. Pak už odvážlivcům nezbylo nic jiného, než pod vhodnou záminkou vylákat Švéda na mušku. Povedlo se, Oronta skolili první ranou a hrad Houska, zbavený lupiče s nadpřirozenými schopnostmi, pak byl rychle dobyt. (VIZ SEDLÁČEK DEJINNÌ POVÌSTI ČESKÉHO LIDU).
Další poznámky?
Hrad byl podle dodnes živé pověsti (říkal mi ji i nedávno zesnulý p. RAMPOUCH z Tubože) postaven jinde, se stavbou se mělo začít na místě dnes zvaném Zkamenělý zámek (dle Sedláčka Kočičí) na jižném svahu Janovy hory. Prý tam začala skála praskat a tak hrad postavili na současném místě.
Podle Hájka byla ona díra do pekel nedaleko a příšery tak lidi otravovali lidi, že ti raději odešli. Oba díra, jak bylo psáno, byla va vrcholu Zámeckého vrchu, kde jsou dnes zříceniny koslelíka sv. Jana, proto hradiště NEMOHLO stát na tomto vrcholu. Po dlouhém bádání jsem asi přišel na místo onoho hradiště, je to návrší od hradu severněji , s názvem NA BERKÁCH - jde o okrouhlou stolní horu a na stranách jsou hrany, v dolní části dokonce dvě. Plocha hradiště je ale hodpodářsky již nevyužívaná a tak příšerně zarůstá. Při výzkumu nebylo nic staršího než 17. století objeveno, ale podle Hájka se tu žilo jen krátce, takže se neutvořila kulturní vrstva.
Vězte, že myšlenka, že Housku založla Kunhuta, je nová, ale má svou logickou souvislost. Když se doposud hovořilo o staviteli hradu, nokdo se nestaral o to, komu toto území v době výstavby patřilo - a to byla KRÁLOVNA jako věnný majetek, což jsem již vysvětloval.
Stejnýproblém se dá obdobným postupem vyřešit při zjišování majiele hradu u osady Kluky (obec Dubá).
Na závěr malou pozámk ke královnách - po vdavkách a korunování se jí dostaly do moci ohrmné majetky - např. Nymburk, Dvůr Králové, Hradec Králové a taky Mělník. Královan bývala jedním z nějvětších feudálů ve středověku a na to se právě v dějinách Housky zapomíná.[/i]

[KOMOŃ]

Domnívám se že Houska je jen profláklou nezajímavou turistickou atrakcí kde normálního člověka netáhne samotný hrad ale debilní senzace!

Hrad patří dispozičně mezi tipy s obvodovou zástavbou která je jediným možným řešením vzhledem k terénu.Nevěřte kdejakému blogu kterej vám tvrdi že hrad je situován tak aby hlídal něco co by mohlo uniknout z hradu.Totiž jednoduchá logika nám totiž říká že tajemná síla pokud opravdu existuje si s takovým hle "vězení"kdykoli hravě poradí

Je patrné že Houska vznikla dříve než Bezdě a stavěla ho stejná hu jako Bezděz.

Nejsem si jistej jestli právě Houska patřila mezi lovecké hrady.Totiž Houska vzhledem k vývoji vojenství za éry Přemysla II měla silně dominantní postavení a vlastnila mimořádné vojenské kvality díky špatné přístupnosti.Ale souvislost že částečně Houska měla funkci jako oddechové místo není vyloučeno nebot´na zdech sou malovány lovecké motivy.(Ale to už je tuším dílo šlechtických rodů kteří tam seděli).
...I když víme že Přemyslovci rádi lovily na berounsku.

O té kapli skutečně nemohu nic víc napsat ale bylo běžnou praxí stavět kaple právě tam kde působily pohanské kmeny.Zajisté tradice existuje i dnes a proto na známých kopcích stávají kaple.

O strašidelnosti bych mohl psát do nekonečna.Například o hradu Valdštejn se traduje že tam majitéle neradi moc se zdržovali nebot´ prý tam strašilo.Celkem zajmavá paralela je i ta že Valdštejn byl vyhledáván poustevníkama a co je ještě zajímavějši že poustavníci vyhledávali právě taková místa kde prý údajně strašilo.(skutečně zajmavé že? )

Jak takové drby o strašidelnosti vznikají?
Třeba jako dnes kdy při bouřli¨vých letních nocích kvíly meluzína.V takových prostorných chodbach se to muselo náramě rozléhat...Nebo třeba spadlo brnění,obraz talíř či cokoli jiného a lidská fantazie pověrčivého člověka začne působit na maximum.

Že jim na Housce pošli poštolky?Taky zajmavá teorie o vyslovení duchařské tématiky.Dnes kdy řádí virus H5N1 jim chcípají ve velkém u kašny poštolky a oni ani neznají příčinu smrti i když to musejí podle zákona zjistit.(docela by mě zajmalo kterej hajzl ty poštolky a holubi tráví)

Takže můj postoj je k tomu asi takový že na lidi působí silný sugestivní pocit vlivem rozšířené fámy.

Například sem si dnes zjistil že během 5 let působení jedné průvodkyně v Bozkovských dolomitových jeskyní museli za celou tu dobu vyvést pouze jednoho silně vystresovaného psa...Totiž je vědecky už dokázané že psi cítí ze svého páníčka emoce a podle toho se i přizpůsobují...
Zajmavé je že v Bozkově se nevypráví o strašidlech ani o temných sílách a proto se návštěvníci nemusejí ničeho bát(leda že se praští do hlavy stejně jako já )Prostě a jednoduše kde nic není ani smrt nebere
A to v Bozkově měli v letošním květnu 2 miliontého návštěvníka.
Takže zhruba tohle je z mé strany dost a děkuji že ste to dočetli až sem.

[petr]

Vážení,
jedna drobná reakce na předešlou sta:
Text: Je patrné že Houska vznikla dříve než Bezděz a stavěla ho stejná hu jako Bezděz.
Odpověď: nechápu, jak někdo tvrdí, že je patrné, že je Houska starší než Bezděz - čím je to patrné? SHP potvrdíl stejné stáří - TEČKA.
Text: Nejsem si jistej jestli právě Houska patřila mezi lovecké hrady.Totiž Houska vzhledem k vývoji vojenství za éry Přemysla II měla silně dominantní postavení a vlastnila mimořádné vojenské kvality díky špatné přístupnosti.Ale souvislost že částečně Houska měla funkci jako oddechové místo není vyloučeno nebot´na zdech sou malovány lovecké motivy.(Ale to už je tuším dílo šlechtických rodů kteří tam seděli).
...I když víme že Přemyslovci rádi lovily na berounsku.
Odpověď: Houska nebyla NIKDY hradem loveckým, ale zeměpanským, byla vždy sídlem panství, by tedy někdy k něčemu připojeným. Houska neměla nic společného s Přemyslem Otakarem II., protože mu NEPATŘILA. Houska v době výstavby patřila jeho ženě Kunhutě. Funkce hradu ODDECHOVÉHO je asi nesmysl ovlivněný od 60.let 20. století bouřlivým rozvojem chalupářství. Pokud jde o lovecké hrady, mám dojem, že vznikaly až za Václava II. (např. Jinvo), ale i tak je to vlastně výjimka. Pokud jde o lovocké výjevy na Housce, jsou tu ale až od 16. století. Přesto je možné, že tu nějaká byly i dřív, lovectví bylo zábavou panstva odjakživa a proto bych nespojovat lovecký hrad s malbami. Ostatně, je asi málo hradů a zámků, kde bychom dnes nenašli nějaký lovecký motiv, pokud tedy mají mobiliář.
Na závěr poznámku - Houska je velice snadno přístupná, neplemě si to s Bezdězem. Dokonce si také uvědomme, že velmi blízký kopec před ní je dokonce vyšší, což je tedy z hlediska vojenského veliký nedostatek. Houska z vojenského hlediska nebyla významná, její role při vzniku byla úplně jiné - správa severní části královnina majetku (opět vysvětlím - od doby sv. Ludmily, která jako dědička Pšovska si vzala Bořivoje). A že se hrad dostal do rukou šlechty, je důsledkem toho, že toto území Václav II. daroval Berkům v době, kdy byl svobodný a tím pádem mu královniny majetky patřily.

[Przemysl de Nyestieyky]

Funkce hradu ODDECHOVÉHO je asi nesmysl ovlivněný od 60.let 20. století bouřlivým rozvojem chalupářství.

Tuhle část textu musím vytrhnout a viditelně vyvěsit, protože se mi moc líbí!! Protože občas stále přežívá dogma o "bezvýznamných hradech", které sloužily jako nějaké odpočinkové sídlo.

[KOMOŃ]

Velevážení...

Houska je nesporně starší než Bezděz.Tvrdím to nejenom já ale tvrdí to i nejlepši současní hradologové kteří právě Housce věnovali dostatek energie a času aby mohli poznat že Housku stavěla stejná hu jako právě Bezděz.
Z toho jednoduchou logikou si dosadíme že jestliže v roce 1278 byl Bezděz v podstě dostaven( z valné části) tak Houska musela být už dostavena dávno předtím.
Nejen že je to logické ale je to i pravděpodobné nebo právě Bezděz je obecně považován za poslední hradní dílo Přemysla Otakara II které nestihnul dokončit.
A že Houska má nevýhodnou polohu?No to slyším poprvé co by měl asi říkat Český Šternberk,Karlštejn,Týřov a jiné velmi silné hrady kde dokonce v případě Karlštějna všechny kopce sou vyšší a kde byl za "husitského podvodu století" dokonce ze třech kopců ostřelován.

K vyjádření kdy člověk srovnává v 21 století přístup do hradu když hrad evidentně byl postaven ve století 13 si každý může udělat představu sám.Ale kdo tomu alespoň malinko rozumí a ma trochu představivosti dokáže si velice snadno představit jeho špatnou přístupnost a výbornou hájitelnost.

Dále se mi nechce ani moc věřit že Houska byla majetkem královny.Obvzláště dnes kdy se na světlo světa rodí stále nové důkazy o kmenech které ůdajně snámi splynuli v dobách prvních přemyslovců když se už skoro ví že některé kmeny u nás zcela určitě ani nepůsobily.

Houska je evidentně postavená jako společna simbioza s Bezdězem.kdy jeden hrad měl větší správní moc než li ten druhý...O vodě diskutovat taky moc nebudu.Karlštejn ji taky neměl....

[petr]

Vážení,
já se historií Housky zabývám desetiletí. Pak mne tedy mrzí, že zase a neustále někdo vylézá se svými teoriemi o vzniku hradu, a třeba má pět titulů před jménem. NIKDO se totiž vůbec nesnažil zjistit, KOMU toto území patřilo v době výstavby. Protože se tím zabývám velmi dlouho a myslím si, že mám logické myslení, pravím proto toto:
Celé Kokořínsku od Mělníka po Dubou bylo ve slovanském dávnověku sídlem chorvatské (???) slovanské skupiny a říkali si Pšované. Nechci se tímto lidem dál zabývat, ve vztahu k Housce to není tak důležité. Co je důležité, že posledním známým knížetem (a přiznávají to dnes i "autority") byl Slavibor. Ten měl syna Housku a postavil pro něho hradiště Houska (další věci k tomuto hradišti jsou opět bezpředmětné).
Co z toho vyplývá? Ač je to podle Hájka, mělo by se uznat Slaviborovo knížectví až sem. A pak když Slavibor i Houska zemřeli, zůstala po nich jen jedna žena, a to Ludmila, později sv.Ludmila. Tím, že si vzala za muže českého knížete Bořivoje I., přešlo celé Pšovsko k Přemyslovců, tedy Pražsku, jak jsem se již někde vyjádřil. A to, že se tato země dostala k Pražsku přes ženu, tedy její věno, zůstalo celé Mělnicko až do Dubou věnným majetkem KRÁLOVNY. Tak třeba - Eliška Přemyslovna zemřela v Mělníku.
Myslím, si, že kdo toto nechápe, měl by se zabývat něčím jiným než historií, to má přece naprostou logiku a také to potvrzují mnohé důkazy.
Tak se ptám - KDO stavěl Housku? Žádný Berka v době Branibrů, žádný král, který měl své sídlo nedaleko a zdejší území mu NEPATŘILO! Odpověď si řekněte každý sám. Jen tak naokraj, jmenovala se Kunhuta.
A teď k tomu, jak se Houska dostala do rukou šlechty. Věnné (nevím, zda se píší dne NN) majetky patřily královně, ale když byl král svobodný, tak jemu. Takže je jasné, že když se mladíček Václav II. usadil na českém trůnu, mohl svobodně rozdávat i majetek své budoucí ženy. A tak s Houska dostala do rukou Berků, z jejich rodu ty byl dříve např. kastelánem Záviš ze Stružnice.
Děkuji všem za pozornost a doufám, že není třeba nic vysvětlovat.

[KOMOŃ]

Vážení,
já se historií Housky zabývám desetiletí. Pak mne tedy mrzí, že zase a neustále někdo vylézá se svými teoriemi o vzniku hradu, a třeba má pět titulů před jménem. NIKDO se totiž vůbec nesnažil zjistit, KOMU toto území patřilo v době výstavby. Protože se tím zabývám velmi dlouho a myslím si, že mám logické myslení, pravím proto toto:
.

Petře.Děláš dobře že se Houskou zabejváš tak dlouho.Ale ten výklad jména bych trochu pozměnil.Houska se dříve totiž nazývala Hůska (husa)jenom proto že skála připomínala husí krk a tak dostala jméno Hůska.

Jak sem psal minule tak dodnes si vůbec nikdo není jist jak to bylo s osídlením vůbec celých Čech(tedy nemyslím moravu).Sou totiž pádné domněnky, že kmeny které se dnes běžně vyučují na našem území ani nebyli a nebo jen z malé části...

Pakliže by Houska byla tak stará jak se domníváš určitě by to bylo poznat z archeologických průzkumů.Navíc toto hradiště(pokud to tedy bylo za Bořivoje nic jiného to být nemohlo)by v tomto případě neuniklo ani Boleslavovi I. který některá hradiště dobil a kousek od nich postavil nová.(tímto způsobem likvidoval silnou konkurenci).

Takže už nevím co bych k tomu napsal.Pokud máš dotaz nebo snad i stížnost tak to sem napiš.Já se mezitím podívám na mapu všech okolních ranně středověkých hradiš a i pravěkkých abych si ještě něco málo ujasnil

[Przemysl de Nyestieyky]

Houska se dříve totiž nazývala Hůska (husa)jenom proto že skála připomínala husí krk a tak dostala jméno Hůska.

Tady musím s Komoném souhlasit, protože a Houska nebo Húska jistě nebude křestním (osobním) jménem už z podstaty a navíc ženském rodě pro muže, to odporuje češtině...
Spíš bych to viděl jako kronikářskou nebo lidovou zkazku... podobně jako lidové poudačky o původu jmen, kdy se místopisný název Rychlov vysvětluje jako místo hojné na zvěř (Rychlý lov).

[petr]

Vážení,
s tím jménem Houska či Husek nebo podobně bych moc nepolemizoval, protože jde vše o staré záznamy, podívejte se do Hájka.
Co se týká hradiště (Hájek píše HRAD), bych podotkl, že není jisté, kde vůbec stálo. Je vesměs obvyklé, že hrad, ves či město nesoucí snad jméno či tradici bývalého hradiště, stojí na zcela jiném místě - viz Kouřim aj.
Jak říkám, existuje dodnes živá pověst, že i hrad Houska byl původně stavěn na jiném místě (Zkamenělý zámek), to znamená, že je možno i hradiště hledat jinde. Je to však hradiště doposud fiktivní a píše o něm Hájek (str.169, rok 878). ten ale také uvádí, že hrad byl pro ony příšery za krátký čas opuštěn. Viz také Balbín k roku 878. Pokud připustíme jejich verzi, a jinou nemáme, hradiště existovalo jen krátce a tak archeologický výzkum je jen obtížný, protože tam po lidech velmi málo zbylo. Pak ale také není možné, aby existovalo i za dalších českých knížat.
Sám uvádím jako nejpravděpodobnější lokalizaci hradiště na okrouhlé po stranách ale velmi skalnaté návrší zv. dnes Na Berkách (dřív Auf der Borka). Je to vpravo nad silničkou z Horní do Dolní Housky.
Podívejte se tam a možná budete šastnější při hledání zašlých časů (archeologie), já tam našel doposud jen asi 17. století.
Co se týká jiných knížectví na území dříve obývané Bóji, tedy Bohemie, o tom asi nikdo NEPOCHYBUJE - viz křest 14 knížat v Řezně, zápisy o podkrálích apod. Jen bych připustil, že asi můžeme pochybovat o jejich názvech. Já jsem prošel jen filozofií M-E, ale i tito již zprofanovaní VÌDCI říkali, že zakladem státu je rodina. Proto je pravděpodobné, že postupným slučováním rodin vznikaly postupně rody, vícerody atd. až po menší a pak i větší knížeství. Jejich sloučením (násilým, vdavky apod.) pak vznikl stát. Tohle trvalo dejme tomu 300-400 let, pokud jde o Slovany na našem území. Pak tedy musíme také předpokládat, že v určitém stádiu vývoje našeho státu tu nebyly jen přemyslovské Čechy v okolí Prahy, ale i další vládcové. Jejich některá jména dokonce známe, jen je nemůžeme přiřadit k nějakému území. Takže nepochybujme o knížectvích, kterých se Přemyslovci zmocnili, aby vytvořili stát přibližně v dnešních hranicích, ale hlavně mimo Chebska.
Co se týká onomastiky, má mnohá parvidla, ale je to věda založená ponejvíce na naprosté teorii, fikcích a bohužel i na diletantských názorech mnoha romantiků nebo žáků "staré školy". Ti totíž tvrdí, že mnohé jméno obce je po někom - tedy Chotovice podle Chota, Běchovice podle Běcha, Mechěnice podle Měcha atd. (někdy to ale asi platí - Kundratice podle Kundráta), další podle nějaké příhody či do chování obyvatel (do té doby byla pak ves anonymním, což je blbost) atd. Je to tedy věda, kterou je se nutno věnovat, když chceme být důležití a kdy máme prázdný pytlík skutečných informací. Na druhou stranu ale uvádím, že spousta vsí i měst má jméno naprosto konkrétní - Jägersdorf (Lada) podle manského sídla, kde žili lovci, Chomouty podle toho, že tu do kopce zapřahaly na pomoc vozům další chomout s tahačem (třebas volem nebo koněm) atd. Pak také Praha je podle prahů v řece, které umožňovaly snazší brodění.
A nápad za jedničku či 500 bodů: skála jako husí krk? Bohužel původní podobu skály vestavěné do hradu neznáme, ale je to dobrá myšlenka - viz nedaleký Čap podle stavidla a podoba je skvělá. Dík.

[Viola]

Houska z vojenského hlediska nebyla významná, její role při vzniku byla úplně jiné - správa severní části královnina majetku (opět vysvětlím - od doby sv. Ludmily, která jako dědička Pšovska si vzala Bořivoje). A že se hrad dostal do rukou šlechty, je důsledkem toho, že toto území Václav II. daroval Berkům v době, kdy byl svobodný a tím pádem mu královniny majetky patřily.

Tak obávám se, že se zde jedná o několik nepřesností. Myslím, že není historicky doložen Ludmilin pobyt na Mělníce, ani to, že údajný hrad Pšov je s pozdějším mělnickým hradem totožný, ačkoliv se do jeho blízkého okolí často lokalizuje. Místo není dosud spolehlivě zjištěno!

Ani s tou věnnou državou Mělníka, resp. Mělnicka to není tak jisté. Kolem roku 1000 dávat razit kněžna Emma Regina mince s nápisem "civitas melnic", další ženou v historii Mělníka by měla být Kunhuta Štaufská, manželka Václava I. a poté až Eliška Přemyslovna, která ovšem zemřela v domě svého bratra, vyšehradského probošta, nikoliv na Mělníce (tam pouze žila v "internaci"). Mezi věnné královské město však Mělník zařazuje až Karel IV.

Pořád se ovšem mluví pouze o Mělníku, nikoliv Mělnicku. Lze nalézt důkazy toho, že okolní vsi a městečka patřily v různých dobách různým šlechticům, resp. duchovním.

TENTO MAJETEK PATŘIL NADÁLE KRÁLOVNÌ, OVŠEM JEN V DOBÌ, KDY BYL KRÁL ŽENATÝ, JINAK O TOMTO MAJETKU ROZHODOVAL SÁM, PROTO MLADÝ VÁCLAV II. MOHL SEVERNÍ PŠOVSKO DÁT BERKůM I S HOUSKOU

Tak pokud přijmu Tvou hypotézu, měl na toto "rozdávání" Václav II. pouhé 2 roky, resp. 20 měsíců, pokud chci být přesná. Nejen z tohoto důvodu se domnívám, že Houska nepatřila k věnnému majetku královen. Jen tak na okraj - věnné statky královny v této době nebyly jednoznačně dlouhodobě vymezeny, nýbrž šlo o souhru tradice, okolností, zájmu konkrétní královny, svatební smlouvě apod. Víme např., že královna Konstancie měla věnné statky u uherských hranic, Richenza zase pojištěné na východočeských městech, Guta držela Lysou nad Labem, Kunhuta zase na statcích na pomezí Čech a Moravy (okolo Poličky včetně Svojanova), takže zde podle mě alespoň do doby vrcholného středověku neexistuje stálé pravidlo věnných statků.

[petr]

Vážení,
o sv. Ludmile najdeme v historických pramenech podle mého tak dva řádky a kdoví jestli. Důkazy o jejím pobytu někde je podle mého skutečně sporná, dokonce ani nevíme přesně to, kdy a kým byla pokřtěná!!! A to je prohlášená za svatou!!! Takže hovořit o tom, kdy a jestli byla na Mělníku, je skutečně problém. Co není problém, to je to, že Mělnicko, resp. Kokořínsko, bylo Pšovskem - viz třeba říčka Pšovka.
Že byl Mělník věnným majetkem královny? Víme přece, že množství informací z konce 13. století je úměrně závislé na válečných událostech, požárech, kráděžích, likvidačních nálad některých lidí atdatd. Z toho vyplývá, že máme tak málo důkazů vlastně pro cokoli, že většina závažných tvrzení je vlasně jen a jen hypotézou. Na druhou stranu musím přiznat, že pro tvrzení, že Mělník byl věnným majetkem královny, je daleko více důkazů než proto, že nebyl.
Věta: Pořád se ovšem mluví pouze o Mělníku, nikoliv Mělnicku. Lze nalézt důkazy toho, že okolní vsi a městečka patřily v různých dobách různým šlechticům, resp. duchovním. Nevím, proč do íématu patří tato věta. Samozřejmě se stoupajícím letopočtem víme toho více, nejsem však takovým znalcem této oblasti, abych chrlil letopočty a jména. Např. v Pšovce (ejhle- opět Pšovsko!!), části Mlěníka, byl klášter, takže i církev tu měla majetky.
K tomu, že Václav II. měl na rozdávání věnných královniných majetků 20 měsíců, nemám co dodat, na to, aby ho rozdal, by mu mohl stačil JEDEN DEN.
Zda Houska patřila k věnnému majetku královen, je moje hypotéza, má někdo o tehdejším majiteli území LEPŠÍ a logičtější? Já tvrdím, že NIKDO a prošel jsem toho moc a moc. Jak jsem uvedl, pramenů na 70. léta 13. století je jen velmi málo, například o stavbě Bezdězu nemáme ANI JEDNU. Zkrátka najednou hrad stál a byl v něm uvězněn Václal II. Nemalujme si, že je všechno známé. Jak jsem již uvedl, mnohé skutečnosti jsou jen hypotézou. Ale pro obhajobu - najděte lepší a logičtější řešení. A to stejné je u Housky. Najdi lepší řešení a neodvolávajme se jen na autority. Najděme něco lepšího a třeba odvážnějšího. A myslím si, že většina přetitulovaných autorit se právě toho BOJÍ, protože to ukazuje na něco jiného, než sami napsali a myslím si, že mnohdy ani sami nevymysleli. Howk!

[Viola]

Já mám prostě jenom problém s Tvou dedukcí, Petře. Obávám se, že linie

sv. Ludmila na Mělníce --- Eliška na Mělníce jako svém věnném hradě

mezi něž tedy vložím to, že byla i Kunhuta na Mělníce, a tudíž byla stavitelkou Housky, není ani zdaleka dostatečně průkazná o tom, kdo byl stavitelem a vlastníkem Housky. Neříkám, že to tak nebylo (ačkoliv tomu opravdu nevěřím), ale nezlob se, tahle konstrukce prostě stojí na vodě. Začnu tomu věřit až ve chvíli, kdy bude

a) doložen vztah Kunhuty k Mělníku, a to jako k jejímu věnnému městu,
b) určena rozloha mělnického (věnného) panství v letech cca 1260-80 s tím, že Houska se bude na něm nacházet.

Navíc se obávám, že si ta teorie trochu odporuje - nejprve je Houska součástí mělnického panství ve vlastnictví Kunhuty, potom Václav II., dokud nemá manželku, Housku zastaví, načež Eliška pobývá na svém věnném Mělníce, přitom Houska je stále v držení Berků z Dubé...

[Przemysl de Nyestieyky]

Milí fóřané,
zbytečně se tu zvyšuje napětí. Je dobře, že každý má vlastní teorii a ještě lepší, pokud je ta teorie odvážná, je-li podepřena věrohodnou hypotésou nebo argumenty.
Ale stavět na Hájkovi v tomto případě, to je trochu riskantní, a obávám se, že do budoucna se nebude zvyšovat množství podpůrných argumentů, ale spíš intensita nadávání na pány doktory (i když je fakt, že někteří z nich jsou mimo; přesto jejich odborné práce potřebujeme, jinak se ponoříme zpět na úroveň poznání 16tého století).

Ještě bych se rád vrátil k dataci stavby hradu Housky... V literatuře se to hodnotí dost nejednotně. Starší literatura vůbec vychází z prvních písemných zmínek, takže hrad připisuje Berkům z Dubé.
Jinak se uvažuje o rozmezí let v době vlády Přemysla Otakara II. V současné době se nepochybuje o tom, že byla Houska stavěna stejnou stavební hutí jako Bezděz - a tedy ve stejné době.

Vyveďte mne z omylu, pokud se pletu, ale královský hrad Bezděz byl vystavěn poblíž pomezního hvozdu. Nedaleká Houska tedy taky ohraničovala svým způsobem určité území... dodnes je kolem Housky poměrně řídce osídlená krajina a proto bych spíš usuzoval na pevnost vojenského charakteru než na residenční - natož věnný statek.

[Przemysl de Nyestieyky]

Podle mě to byl hezkej hrádek...

[KOMOŃ]

Vyveďte mne z omylu, pokud se pletu, ale královský hrad Bezděz byl vystavěn poblíž pomezního hvozdu. Nedaleká Houska tedy taky ohraničovala svým způsobem určité území... dodnes je kolem Housky poměrně řídce osídlená krajina a proto bych spíš usuzoval na pevnost vojenského charakteru než na residenční - natož věnný statek.

Kdyby tam stál jen pouze Bezděz bylo by to velice málo.Bylo potřeba hradů stavět více.Tíhu pomezního hvozdu prostě jeden hrad držet nemohl.
Proto se nejdřív postavila Houska.Která byla blíž a dostupnější a teprve poté se přistoupilo ke stavbě silně komplikované Bezdězské!
Je snad někde něco nelogického?

[petr]

Vážení,
vtip je v tom, že se NIKDE nepíše, že Houska je starší, SHP dokázalo, že je Houska SOUČASNÍKEM Bezdězu.
Když připustím, že by Houska byla starší, to by se stavěla nanečisto, jako zkouška? Nebo co? Proč by to Přemysl dělal, jednak tento hrad NEPOTŘEBOVAL, nepotřeboval ho asni jeho syn Václav II. Není proto logické, že tak blízko Bezdězu stavěl hrad současně někdo jiný, někdo ale z královské vrstvy? Berkové to přece nemohli být, porovnejte třeba jejich nejvýznamnější hrad, Českou Lípu, resp. Lipé, na jaké úrovni byla postavena - kulatá věž, ohradní zeď a jeden kamenný palác, dřevěné stavby neumím jmenovat. Proč by na okraji své državy stavěli tak mohutný hrad, který u nich nehrál žádnou významnou roli. Nepřiřazujte Housce aké něco, co nikdy nebyla - hraniční pevnost. Jestli to tam někdo znáte, jistě chápete, že by se tudy do země nikdy nepřítel nehnal, proč by se proto proti němu pevnost stavěla.
Opět kladu myšlenku - hrad stavěla královna, ta jediná měla tolik prostředků, pro ní měl smysl jako správní sídlo severní části državy bývalého Pšovska. A asi využila stavební hu pracující vedle na Bezdězu, takžé jsou do vslastvě dvojčata.
Pokud jde o Berky, hrad jim patřil v roce 1316, což je první zmínka o hradu. Stala se údajně hlavním sídlem Jindřicha Berky Jednookého, ale ten ji přidelil jako dědictví svému až nejmladšímu synovi - proč? Na druhou stranu Jindřich na svém území větší hrad neměl - Čap, Zakšín, Lov atd. se nemohly Housce rovnat.
SHP (stavebně historický průzkum) byl na Housce prováděn v roce 1985 a zveřejněn byl v Castellologica Bohemica 1 v roce 1989. Uvedu jen kus: Oba královské hrady, Bezděz i Houska, budovala souběžně jedna stavební hu. Nápadná je shoda dospozice i celkového architektonickéhom řešení... a závěrečné věty - Houska a Bezděz tvoří velmi poutavou skupinu sesterských hradů P.O.II.... Zatím nedovedeme odpovědět na zásadní otázku, proč postavil P.O.II současně dva královské hrady v tak blízkém sousedství. - komce citce. Kdyby Líbala, Macka či Novosadovou napadlo se zabývat možným majitelem území, jstě by došli k podobnému řešení jako já.
Věta, že bylo potřeba víc hradů na ochranu hranic, je omyl - pak by řada hradů zákonitě pokračovala, ale kde byly další královské hrady na ochranu hranic? Snad Střekov na severozápad a na východ? Ani nevím. Proč by tedy měl dva hrady tak blízko sebe a pak dlouho dlouho nic? Ano, Houska leží a ležela v řídce osídlené krajině, tak proč ji tak CHRÁNIT? Já přece uvažuji, že šlo o správní sídlo severního královnina hvozdu. Ten nebyl jen u Bezdězu. takže na jednom severu hvozdu královský Bezděz a na druhém královnina Houska.
Přicházím se zcela novou myšlenkou a nové myšlenky bolí, hlavně ty, kteří ji nechápou. A jak jsem řekl - najděte logičtější a hlavně možné řešení. Mně se to podařilo po 40 letech, kdy jsem Housku poprvé navštívil.
Pobavmě se třeba o Liticích. Proč na něj dalí odvézt pražští a kutnohorští m칝ané zajaté české pány? Kdo jim ten hrad půjčil? Byl to král Jindřich Korutanský a našel jim hrad také na pomezí hvozdu. Víte kde? Je to zejmě hrad u dnešní Hvězdy nad Blíževedly. Ona totiž pod ním leží vesnice Litice. Takže opět královský hrad a znáte ho? Nedá se srovnat s výstavností Bezdězu a Housky, přesto byl královský. Takže vidíte, že jiné hrady patřící králi byly mnohem skromnější a najednou by král stavěl takřka vedle sebe tak nákladné stavby. Tak opakuji, to přece nemá logiku.

[KOMOŃ]

Vážení,
vtip je v tom, že se NIKDE nepíše, že Houska je starší, SHP dokázalo, že je Houska SOUČASNÍKEM Bezdězu.
Když připustím, že by Houska byla starší, to by se stavěla nanečisto, jako zkouška? Nebo co? Proč by to Přemysl dělal, jednak tento hrad NEPOTŘEBOVAL, nepotřeboval ho asni jeho syn Václav II. Není proto logické, že tak blízko Bezdězu stavěl hrad současně někdo jiný, někdo ale z královské vrstvy? Berkové to přece nemohli být, porovnejte třeba jejich nejvýznamnější hrad, Českou Lípu, resp. Lipé, na jaké úrovni byla postavena - kulatá věž, ohradní zeď a jeden kamenný palác, dřevěné stavby neumím jmenovat. Proč by na okraji své državy stavěli tak mohutný hrad, který u nich nehrál žádnou významnou roli. .

Ja uz fakt nevím co ti k tomu mám napsat...Polde tebe Houska nemá strategické místo a nepřítel by tam tudy nikdy netáhnul.Přesto roku 805 bylo střetnutí s Karlem Velikým právě v okolí Housky...

Jak správně poznamenáváš funkce strážních pohraničních hradu pokračuje(ono se jen stačí dívat).Ale za éry Přemysla II už tuto funkci neměl král ale měla ji k dispozici šlechta která musela zajišovat bezpečnost ,úrdžbu a stráž těchto míst.Z toho znovu logicky lze odvodit že šlechta si stavěla hrady ale hrady strážní tak zanedbatelné že je známe jen podle názvu určitých míst a i to někdy ne!
Přemysl II navíc zval obyvatelé z cizích zemí a dosazoval je do pohraničí a do neobsazených končin.(všeobecně známá věc) takže si myslím že už tehdy se reálně počítalo s rozdělováním půdy v daných lokalitách.
Proto se někde třeba píše že Bezděz byl stavěn pro upevnění královy moci v severním hvozdu.Stím mohu jenom souhlasit!Ze stejného důvodu byla nejspíš postavena simbiotická Houska.
A protože tam hradiš bylo hned několik vůbec nevěřím že tam žádná stezka nebyla.

To by pro dnešek mohlo snad už stačit.Jdu na pivo tak mě po ránu zase nenaserte bo jak každej ví tak zítra to bude druhý den co sem bez práce a v evidenci žadatelů o práci.

[Przemysl de Nyestieyky]

...že by se tudy do země nikdy nepřítel nehnal

...to samé si mysleli i u vpádu Poláků do Čech (1110) přes Krkonoše. Podiv vzbudilo už jen to, kudy byli schopni se do Čech dostat. Protož nebuďme naivní a nemysleme si, že by nepřítel vždy přicházel jen po širokých cestách... (i když by to bylo snažší i pro obránce).

najednou by král stavěl takřka vedle sebe tak nákladné stavby.

Ona ta Houska zas tak nákladná nebyla. Vlastně se jednalo o trojkřídlou budovu, něco jako výstavnější dvůr vyšších pater. Předešlý obrázek je rekonstrukcí stavu zhruba o 200 let později.

Pokud jde o Berky, hrad jim patřil v roce 1316, což je první zmínka o hradu.

Sice to moc nesouvisí s funkcí hradu, ale za první zmínku o hradu se považuje zápis královské listiny z r. 1291, v níž je jmenován purkrabí na Housce Záviš ze Stružnice (Zavissii, purchravii de Husta). Snad nějaký ronovecký příbuzný.

[Viola]

Historie Housky spolu s různými názory na její stáří je poměrně pěkně popsána tady:
http://hrady.dejiny.cz/houska/dejiny.htm

za první zmínku o hradu se považuje zápis královské listiny z r. 1291, v níž je jmenován purkrabí na Housce Záviš ze Stružnice (Zavissii, purchravii de Husta). Snad nějaký ronovecký příbuzný.

Zrovna jsem o tomhle Závišovi začala psát . Ta listina je z 23.5.1291, problémem je, že možná ani není jisté, zda tím "Husta" je míněna Houska... Teď si tím nejsem úplně jistá, ale mám pocit, že pokud je v Emlerových Regestech (z nichž autoři nepochybně čerpali, protože tato listina se v nich nachází) uvedeno něco kurzívou, jako právě ta "Husta", není to úplně stoprocentní. Ale možná jsem si to jen špatně zapamatovala.

[Przemysl de Nyestieyky]

Zrovna jsem o tomhle Závišovi začala psát

Tak to je skvělý! Bude v rejstříku?
Jinak to, ke kterému rodu Záviš v tomto případě náležel, je taky až výsledkem odborného studia.
Ostatně sama nahlédni do RDBM II.665, čís.1545
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 2&page=674