Kuenringové

[Viola]

Aby toho nebylo málo, tak Kateřina ( + kolem 1286), pravnučka Jindřicha z Hradce, třetího to syna Vítka z Prčice, si vzala za muže Jindřicha von Chuenring ( + také kolem 1286)

Pár dalších zamtků . Na stránkách Valtic, za něž děkuji Acomě , se autor poměrně široce rozepisuje o vztahu Valtických k rakouským pohraničním rodům, zejména Kuenringům. Ačkoliv si občas plete příbuzenské svazky, myslím, že nám může být cenným zdrojem. Valtice v polovině 13. století drželi páni ze Seefeldu, konkr. Albero, připomínaný poprvé roku 1246, zemřel asi 1270. Měl několik dcer, z nichž jedna, Adléta, si vzala Jindřicha z Kuenringu, který je v článku uváděn jako IV. (ale jak již víme, v číslování Kuenringů je trochu zmatek; já se domnívám, že šlo o Jindřicha VI.).

Sice se autor nerozepisuje, z které větve Jindřich pocházel, ale dává nám tři cenná vodítka:
1. zemřel roku 1286 (to by opět ukazovalo na J. VI.)
2. v listinách z doby po Moravském poli vystupuje spolu s Litoldem z K. (bratrem Jindřicha VI., přičemž jejich třetí bratr zemřel na Moravském poli)
3. Po Moravském poli hostil na Valticích, které zdědila jeho žena Adléta, Rudolfa Habsburského (pravděpodobně státl tedy na jeho straně, a proto musel být z dürnštejnské linie).

POdle mě všechny indicie vedou k Jindřichovi VI., jenže tomu jsme již "přidělili" za manželku Kateřinu z Hradce. Takže buď je naše konstrukce špatná (určili jsme ji podle přibližných dat úmrtí), nebo se Jindřich po Adlétině smrti oženil znovu, jeho nové manželství však trvalo krátce (cca 1 rok či dva).

[acoma]

Jméno Agnes také nesla kupříkladu žena Luitolda z Kuenringu (Chunring), která je zmíněna 15. 6. 1294 v darovací listině, kterou Luitold, ona a Albero, synové pána Jindřicha Vitorazského (von Weitra) darují klášter v Lilenfeldu ...in foro Drezing... (což neumím přeložit, protože je to trochu německy a trochu latinsky, přičemž německy umím málo a latinsky vyloženě zlomky). Ale ta je o cca 30 let mladší než Palceřík

Tahle Anežka, žena Leutolda měla být podle Vaníčka z Ansbergu.

[acoma]

Kuenring - Heinrich I (1202 - 1281)
manžel Adelheid von Falkenstein (1226 - 1288) (sestra Záviše? !!!!!)

Podle Vaníčka by tohle měl být Jindřich III. na netu Jindřich II. a jeho manželkou Adelheid z Neuburg-Falkensteina (bavorský hraběcí rod), dcera Sibota V. z Neuburg-Falkensteinu. Takže to vypadá, že se Závišem společného nič. A mezi děti má podle Vaníčka patřit Gisela (manželka Čéče z Budějovic) a Albero V. a Jindřich Suppanus a také na netu uvedená Eufémie z Kuenringu, která se vdala za Rudolfa z Pottendorfu.

[F.Krampl]

Zdravím všechno příznivce historie pánů z kuenringu.Mohl by mi někdo poradit?Vok I.z Rožmberka měl za manželku Hedviku ze Schaumburku,vdovu po Jindřichovi z Kuenringu.Svatba s Vokem se měla konat okolo r.1257.Jindřich z Kuenringu musel tedy zemřít v těchto letech,protože Hedvika z Schaumburku zemřela .+ 13.2.1315.
Děkuji

[Viola]

Ahojky,

vítám Tě u nás. Kuenringy už řešíme pěkně dlouho tady http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=232 a zatím jsme bohužel - alespoň ohledně manžela Hedviky - nedospěli (nebo spíše nedospěly ) ke kloudnému závěru. Jindřichů je tam trochu moc, a proto je problém určit, o kterého se mělo jednat, navíc za absence základních pramenů, které my bohužel nemáme k dispozici.

Pokud by ses chtěl zapojit do naší debaty a začít bádat, rádi Tě uvítáme.

[F.Krampl]

Zdravím všechny milovníky Vítkovců a pánů z Kuenringu.Jsem velice rád,že jsem našel tento server.již několik let se pídím po těchto rodech.Vaše příspěvky mi velice pomohly.

[Kateřina_z_Landštejna]

Zdravím všechny milovníky Vítkovců a pánů z Kuenringu.Jsem velice rád,že jsem našel tento server.již několik let se pídím po těchto rodech.Vaše příspěvky mi velice pomohly.

Tedy vítejte!

A to jsme teprve na počátku bádání! VLastně spíš teprve shromažďujeme a třídíme poznatky a poznámky a někdy se nám to pěkně zamotá

Já jsem teď narazila (jak Vám píši již k jednomu příspěvku) na velmi zajímavý poznatek, a to ten, že Vítkovci jsou možná přímými příbuznými Kuenringů, resp. amjí společné předky z rodu Schönhering-Blankenberg, což je prastarý rakouský rod.

Jen kdyby bylo více času Mám takový pocit, že většina z nás tu pracuje a asi v jiných oborech než je historie, takže postupujeme pomaličku. Nicméně se hýbeme dopředu, takže bude-li nác více, jistě to půjde rychleji

[F.Krampl]

To jsou velmi zajímavé informace.Německá historiografie je stejného názoru jako Vy.Na začátku tohoto fóra uvádíte,že jste našla jeden německý odkaz na Kunigundu von Schöhering, která byla chotí Vítka "mladšího" nebo III. (cca 1170 - cca 1236-50) z Prčice a Blankenbergu.
Bylo by možno poprosit o internetové stránky.

[Kateřina_z_Landštejna]

To jsou velmi zajímavé informace.Německá historiografie je stejného názoru jako Vy.Na začátku tohoto fóra uvádíte,že jste našla jeden německý odkaz na Kunigundu von Schöhering, která byla chotí Vítka "mladšího" nebo III. (cca 1170 - cca 1236-50) z Prčice a Blankenbergu.
Bylo by možno poprosit o internetové stránky.

Tak to jsem moc ráda, že nejsem se svou hypotézou sama. Já jsem s to zpočátku docela i bála vyslovit, protože mi připadá docela "kacířská" ; tím spíše, že jsem se s touto možností setkala až při pátrání v německých a latinských pramenech. V české historiografii mi připadají jihočeské a hornorakouské rody poměrně striktně oddělované - ale to může být jen dojem, který při hlubším studiu zmizí.

Prameny dodám!

[Kateřina_z_Landštejna]

To jsou velmi zajímavé informace.Německá historiografie je stejného názoru jako Vy.Na začátku tohoto fóra uvádíte,že jste našla jeden německý odkaz na Kunigundu von Schöhering, která byla chotí Vítka "mladšího" nebo III. (cca 1170 - cca 1236-50) z Prčice a Blankenbergu.
Bylo by možno poprosit o internetové stránky.

Tak to jsem moc ráda, že nejsem se svou hypotézou sama. Já jsem s to zpočátku docela i bála vyslovit, protože mi připadá docela "kacířská" ; tím spíše, že jsem se s touto možností setkala až při pátrání v německých a latinských pramenech. V české historiografii mi připadají jihočeské a hornorakouské rody poměrně striktně oddělované - ale to může být jen dojem, který při hlubším studiu zmizí.

Prameny dodám!

To jsou velmi zajímavé informace.Německá historiografie je stejného názoru jako Vy.Na začátku tohoto fóra uvádíte,že jste našla jeden německý odkaz na Kunigundu von Schöhering, která byla chotí Vítka "mladšího" nebo III. (cca 1170 - cca 1236-50) z Prčice a Blankenbergu.
Bylo by možno poprosit o internetové stránky.

Zde onen pramének: http://de.wikipedia.org/wiki/Witigo_de_Planchinbere

Problém je, že tu Kunhutu se mi u Schönheringů zatím nepodařilo ověřit. Budu tedy hledat i u Kuenringů, Chunringů a celého toho seznamu přepisů jejich jména

Ovšem roku 1170 měla darovat jistá Kunigunda von Blankenberg klášteru Sv. Nikoly (Mikuláše?, ale kde???) hrad Aigelsberg (zvlášní jméno, dalo by se to přeložit i jako - "Můjhrad" nebo "Můjkopec", či spíše "Vlastnohrad") u Niederwaldkirchen. Mohla to být matka pozdější Kunhuty, dcerku provdat za některého Schönheringa či Kuenringa a po ovdovění mohla být provdána za Vítka - vzdálenějšího bratrance či strýce z Blankenbergů. Připadá mi to, že se jednalo o obrovský rod - pořád na ně někde narážím.
Musela být ještě v reprodukčním věku, protože se jim r. 1210 narodil syn Vok, zakladatel Rožmberků.

Tak a jdu tvořit modernější hodnoty, práce holt volá...

[F.Krampl]

Já osobně si myslím,že Vítkovci byli český rod.Je otázkou jestli tomu tak ve skutečnosti je.Jak jsem se již zmínil,tak německá historiografie je toho názozu,původ Vítkovců z Čech nepochází.Někde jsem se dočetl,že kolébka Vítkovcu je dokonce v Římě.Myslím si,že při trochu trpělivosti,se nám tuto nejasnou?? otázku podaří dříve či později objasnit.Já osobně se domnívám,že Vítek I. z Prčice pouze pro svého syna Vítka Mladšího dojednal výhodný sňatek z rodem Schöhering.Tohoto názoru je i Vratislav Vaníček.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsem na jednom německém turistickém webu našla zmínku, že Novou Bystřici založili Kuenringové (Khuenringer) někdy kolem roku 1175. Pravděpodobně v rámci kolonizačních aktivit, jež probíhaly v té době z obou stran hranice.

Teď již žbývá jen "maličkost - zjistit, jak se píše Nová Bystřice latinsky a pokusit se najít nějaké listiny, jež by tuto domněnku potvrdily nebo vyvrátily.

[Kateřina_z_Landštejna]

Josef Žemlička, Přemyslovci, Vítkovci, Kuenringové. Vytlačení šlechtické moci do politických hranic (1156/58 -1310)

Paní Acomo, ten článek snad existuje i v češtině? Já si jej totiž klopotně překládám z němčiny, v níž jsem jej našla na internetu, a už jsem z toho docela zmožená

[Viola]

Tak jsem na jednom německém turistickém webu našla zmínku, že Novou Bystřici založili Kuenringové (Khuenringer) někdy kolem roku 1175. Pravděpodobně v rámci kolonizačních aktivit, jež probíhaly v té době z obou stran hranice.

Teď již žbývá jen "maličkost - zjistit, jak se píše Nová Bystřice latinsky a pokusit se najít nějaké listiny, jež by tuto domněnku potvrdily nebo vyvrátily.

Katko, našla jsem několik variant - Bistricz, Wistricz, Bystricz, Bystriz. Já jsem se dočetla, že Bystřice byla založena z pověření hrabat z Raabsu skrze johanitské mnichy, poté ji měli vlastnit páni ze Zöbingu, další rody a nakonec Plain-Hardeggové. Po jejich vymření měl toto území obdržet Vok z Rožmberka. Tak nevím .

[Kateřina_z_Landštejna]

Díky, milá Violo, to je významná pomoc! Už si píšu

No právě - o knížatech z Raabsu jsem také našla mnohem více zmínek, než o Kuenrinzích. O těch se hovoří jen na rakouských/německých stránkách. Ale prověřit to - tím se nic nezkazí. Mělo by to svou logiku, zvl᚝ jsou -li Vítkovci a Kuenringové z jedné krve.

Ten Rožmberk mne trochu mate - protože někdy kolem r. 1350 byla N. Bystřice v rukou Landštejnů. Řadu statků vč. Třeboně ale získali Rožmberkové od Landštejnů odkupem; nojo vlastně - to bylo někdy kolem r. 1350-1360, takže to asi sedí. Chudáci Bystřičáci - každá generace měla jiného pána

[Kateřina_z_Landštejna]

Ono, s tím Rožmberkem - já sjem si všimla, že to je obvykle jediný Vítkovec, o němž se uvádějí rozsáhlejší zmínky. Zvl᚝ na německy psaných stránkách. Němci i Rakušané považují Vítkovce za jasně německý/rakouský rod a myslím, že proto tak lpí na tom Rožmberkovi. Ostatní jim asi nejsou dost významní a bohatí

[Ježek]

Němci i Rakušané považují Vítkovce za jasně německý/rakouský rod

Že by je král Čechů a Poláků Vratislav, toho jména druhý, nabral v bitvě u Mailberka roku tisícího osmdesátého druhého ?

[Kateřina_z_Landštejna]

Němci i Rakušané považují Vítkovce za jasně německý/rakouský rod

Že by je král Čechů a Poláků Vratislav, toho jména druhý, nabral v bitvě u Mailberka roku tisícího osmdesátého druhého ?

Koneckonců, proč ne?!

Původ Vítkovců je v německy mluvícím regionu odvozován od prastarého bavorského rodu Schönhering-Blankenberg, stejně jako Kuenringové. Páč přece Rožmberkové, že
V česky mluvícím regionu je naopak zase dovozováno, že statky Blankenbergů zakoupili Vítkovci po jejich vymření. Páč přece zase ti Rožmberkové

Protože je přece úplně jasné, že krzevá Rožmberky musí být Vítkovci jasně českým/neměckým rodem...

Ale indícií nasvědčujících první verzi je více - na Orlíku má být uložena listina z r. 1220 o prodeji Kojetína kláštěru v Milevsku. Prodávajícím byl Vítek z Prčice. Listina je opatřena pečetí, na níž je nápis WITKOS DE PLANKENBERC, Prčice je Perschyz. A pak má existovat opis listiny ze dne 6. července 1269, kde Wittigo von Planchiberc urozeným svědkem při směně statků.
A pak mám obrázek jedné pečeti, který mi poslal manžel, ale musím si nejdřív nastudovat, jak ho sem dostat. Na ní je pro změnu "Witko de Planknperc".

Takže je klidně možné, že byli Vratislavovými spojenci - mohli pro to mít docela pragmatické důvody. Kolonizace zajímavých území, vzájemná jejich obrana, využití obchodních cest a center...

[Kateřina_z_Landštejna]

A ještě k těm jihočeským rodům obecně.
Já myslím, že se tenkrát to rozdělení na Němce, Rakušany a Čechy ještě tolik nenosilo a rody se mísily mezi sebou, jak se jim to hodilo, etnikum neetnikum. Dnes jsem zrovna narazila na jeden německý článek o Nové Bystřici a tam se jasně uvádí, že již v 9. stol. n.l. mělo Vitorazsko výrazně slovanský charakter! Takže si myslím, že český i německý živel vesele migrovaly z místa na místo a usazovaly se, protože ještě nevěděly, že se mají nenávidět
To přišlo až o nejméně 600 let později...

[Kateřina_z_Landštejna]

...Katko, našla jsem několik variant - Bistricz, Wistricz, Bystricz, Bystriz...

Při pátrání jsem narazila na další podobu názvu - Fistritz, resp. Neufistritz
Já bych se chtlě svézt strojem času - a víš proč?
Chtěla bych ty lidi slyšet mluvit! Když čtu podoby jmen a názvů, tak mne napadá, že tehdejší mluva musela být od naší hrozně odlišná. Protože ty zkomoleniny musely vznikat i zápisem odposlechnutého - proto by mne to strašně zajímalo