Tvrze

[KOMOŃ]

Tak trochu me zarazi ze se nemluvi o nizsim slechtickem sidle jakym byla tvrz.Pritom nektere tvrze maji daleko silnejsi opevneni nez kdejaky hrad(hradek).
Ku prikladu sem si listoval a moc me zaujala tvrz v Malesove (1424 se opodal odehrala take bitka )
Husitska vojska ji dobejvala udajne 2 dny.Treba jeji vez ma na nase pomery unikatni rozmery(cislo nechtejte )A takovejch je vic.Ale je velka skoda ze se na vladycka sidla zapomina.Proto budu rad kdyz napisete o nejake sve oblibene tvrzi nebo tvrzi z vaseho okoli.Na kazde se da zajiste najit neco zvlastniho,mimoradneho.

Zaverem prikladam odkaz na malesovskou tvrz http://www.malesov.cz/_newest/_universalni/uvodni.htm

[Przemysl de Nyestieyky]

Nìkdy není ani úplnì jasnì zøetelná hranice mezi tvrzí a hradem, protože záleželo na movitosti stavitele, ale to byly spíš výjimky. Jindy zas taková tvrz poskytovala svému majiteli více komfortu než hrad, takže se dokonce stávalo, že nezøídka sídlili i na blízké tvrzi namístì stísnìného hradu (Bradlec>Železnice).
Jednou takovou tvrzí, která bývá obèas posuzována svojí stavbou už skoro jako hrad je i vodní tvrz v Židlochovicích. Bývala ètvercového pùdorysu chránìna kolem dokola valem zakonèeným ètyømi nárožními rondely a celou tvrz ještì obtáèel široký vodní pøíkop, který umožòoval vstup na objekt pouze po jediné lávce.
Tvrz mì zaujala samozøejmì zvláštì proto, že po smrti Viléma Zajíce z Valdeka (+ 1420 pod Vyšehradem) jí získali Valdštejnové (1420-1482). Ale pøestavbou po r. 1820 celá tvrz úplnì zanikla novì postaveným zámkem odlišného pùdorysu:


Podobnì bývaly ale øešeny i vodní hrady jako je dodnes krásnì zachovaný gotický hrad Bodiam v anglickém hrabství East Sussex:
http://www.skye4birds.com/bodiam2.jpg
http://www.skye4birds.com/bodiam1.jpg

[Jiří Motyčka]

...Znas nejakou takovou zajimavou tvrz?

Jo, tøeba ve Volyni http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=377 .

[p(o)sel z budoucnosti]

[quote="Przemysl de Nyestieyky"]

Ty Anglicke kousky sou fakt zajmave.Nemeli tam moc kopcu tak si tam udelali mensi akvarko kolem baraku.Ale na koupani to nebylo.Spis to byla takova vsehochutova odpadni jimka mimo to tam padali veci i z vysernice(prevet).

Velmi zajimava tvrz(dnes zamek)je cervena lhota-tam sem taky nebyl
stoji na prihodnem miste a cervena je podle povesti protoze vypadnuvsi mlada divka se roztristila takovym zpusobem o skalu, ze zaneradila svoji krvi zed tak ze to neslo premalovat ani oskrabat.Proto cervena lhota byla natrena na cerveno...No rekl bych ze je to pritazene za vlasy.

Ale kdysi sem cetl "zarucenou" zpravu o tom kterak husiti pritahnuli do Havlickova Brodu a z oken (radnice???)vyhazeli vse co melo ruce a nohy.Dole stal dav a s halapartnama v pozoru napichnuly vse co priletelo.Udajne znich strikala krev tak ze je to pry videt i dnes.Tohle me zajima jestli o tom nahodou nekdo neco nevi?

[Przemysl de Nyestieyky]

Vèera (31.3.) byla èást fóra na rekonstrukci husitské bitvy poblíž obce Dohalice na Hradecku. A když už jsme se bavili o tvrzích, tak tam dodnes stojí pomìrnì novì zastøešená dohalická tvrz, kdysi pøemìnìna na barokní sýpku, vladykù Dohalských z Dohalic, erbu napùl šachovaného. http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozene/dohalice.jpg

[p(o)sel z budoucnosti]

Vèera (31.3.) byla èást fóra na rekonstrukci husitské bitvy poblíž obce Dohalice na Hradecku. A když už jsme se bavili o tvrzích, tak tam dodnes stojí pomìrnì novì zastøešená dohalická tvrz, kdysi pøemìnìna na barokní sýpku, vladykù Dohalských z Dohalic, erbu napùl šachovaného. http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozene/dohalice.jpg

Jak moje malickost dobre soudila tvrz byla o neco vetsi... 8)Mela i svuj vlastni vodni prikop jak sem se domnival napajen rickou bystrice... A ty strilnove okna ktere sou povazovany za "svetlik"sou skutecne strilnova(to jen tak pro zajimavost).Cela stavba budi velice mohutny dojem a byla by skoda nechat ji zaniknout.
Uz v roce 1659 je tvrz prodavana v nedobrem stavu a jak je videt i na samotne tvrzy tak nasilna prestvba dreveneho druheho patra na kamenne patro se vyrazne podepsala na jeho stavu.
Kazdej si uz asi taky zjitil ze mela suche sklepy kuchyn a v dalsich patrech prostory pro bydleni.Z boku je castecne videt polovina vstupniho portalu snad na nejake napojeni s hospodarskou budovou nebo proste s nejakou stavbou.

Pamatka je v havarijnim stavu ale vypada to ze se alespon nekdo snazi nenechat ji zaniknout.

[Ježek]

Pamatka je v havarijnim stavu ale vypada to ze se alespon nekdo snazi nenechat ji zaniknout.

Byla by to urèitì škoda, ale kolik je u nás takových tvrzí o které stát nemá zájem nebo nemá na nì peníze? Naštestí se èasy lepší a zaèínají se o nì starat obce nebo rùzné spolky (a èasto s dotacemi z EU).
Pøímo Dohalická urèitì spolyká spoustu milionù na opravy, tak jí pøeji a obec (nebo kdo se o nic stará) peníze sežene.
Opravené tvrze se dají dobøe využívat k rùzným koncertùm, výstavám atd.

[Jiří Motyčka]

Vèera jsem objevil tvrz v obci Lipka na Chrudimsku. Pøesto, že jí mám takøka "u huby", nevìdìl jsem o ní. Sídlili na ní páni z Kustošù na Lipce a Zubøím, kteøí nedaleko tvrze mají hrobku. Jan z Lipky pod poøadovým èíslem 298 signoval stížný list proti upálení M. Jana Husa.
Ježku, nevíš nìjaké bližší podrobnosti, máš to do Lipky ještì blíž, než já...

[Przemysl de Nyestieyky]

Zaujal mì údaj, že podle Fr. Kašièky (Tvrze støedních Èech, 1984) bylo známo jen na území Støedoèeského kraje témìø 950 tvrzí, z toho se jakžtakž zachovala sotva desetina; ostatní, pokud nebyly pøestavìny na hospodáøské úèely nebo zámeèky - zanikly.

V mnohých vsích takové sídlo bývalo, nìkdy i dvì, nebo vlastnictví vesnic, v nìkterých pøípadech, spadalo i pod nìkolik majitel. Ovšem je otázkou, nakolik lze odlišit prostý zemanský dvùr od tvrze zchudlého vladyky?

[KOMOŃ]

...z toho se jakžtakž zachovala sotva desetina; ostatní, pokud nebyly pøestavìny na hospodáøské úèely nebo zámeèky - zanikly.

Zkáza tvrzí jak je známo poèala v 15 století pøi husitských bouøích.
Buï zhynuli opuštìním nebo rovnou spálením.Trend stavìní tohoto druhu sídla sice pokraèoval ale vzhledem k rozmachu dìlostøeleckého válèení nemìli žádnej vìtší smysl...Ale stále dobøe sloužily jako skladištì všeho možneho lidem kteøí mìli vìtší majetek a cítily potøebu si ho hlídat(opevnit si ho).

Problematika rozlišování tvrzí je nìkdy docela svízelná.Sou nìkdy spory u konkrétních pøípadù jestli je to tvrz nebo jestli je to hrad nebo tvrz èi obyèejný dvùr.
A aby toho nebylo málo tak tvrze bejvaly velice èasto spojeny právì s dvory.
I dnes je velice èasto vidìt jak bejvalé tvrze sou spojeny se statky bejvalé JZD nebo je z toho obyèejný statek kde døíve stávala tvrz.

Jako velice orientaèní vodítko lze považovat pøedevším to že tvrze mìli vlastni fortifikaci kdežto u dvorù ne.
A zase si sem jistej že se najdou pøíklady kdy dvory mìli také fortifikaci.Nìkdy mì prostì pøipadé situování dvora èi tvrze na intuici...

[Przemysl de Nyestieyky]

Zkáza tvrzí jak je známo poèala v 15 století pøi husitských bouøích.

Mì tedy tato povìdomost není známa a budu opìt oponovat, jak k zániku tvrzí docházelo. V každé váleèné dobì docházelo k rùznì velkým majetkovým ztrátám, ale podle písemných zpráv kvantum trvzí existovala i po husitských bouøích a èasto jsou první zmínky mnohých objektù teprve v druhé polovinì 15. století! Obávám se tedy, že teze o zániku ohnìm v období husitských válek je konstatováním spíše obecným, než založené na nìjakém výsledku bádání...
"Život" tvrzí bych øekl, byl spíše spontánnìjšího charakteru, podle možností jednotlivých, vìtšinou ne pøíliš movitých, vlastníkù.
Jako nejvìtší zásah do jejich životnosti - tedy ukonèení jejich sídelní funkce, bych spíše spatøoval v barokní pøestavbì na panské sýpky...

Trend stavìní tohoto druhu sídla sice pokraèoval ale vzhledem k rozmachu dìlostøeleckého válèení nemìli žádnej vìtší smysl...

S tímto také nemohu pøíliš souhlasit, protože tvrz ani ve 14. století nepøedstavovala pro vojsko nìjaký vìtší problém. A pøedevším, tvrz byla sídlem nezámožného vladyky, který nemìl na výstavbu pøepychového hradu-zámku a bydlet nìkde musel. Takže si myslím, že si v rámci svých možností vystavìl sídlo, nehledì na dobývací techniku... mnohem vìtší problém mìly hrady, protože tam fortifikaèní nepøizpùsobení mohlo znamenat zánik a v tomto pøípadì by to byl problém, protože narozdíl od tvrze nespravoval nìkde jen nìkolik lánù nebo dvì vsi, ale celé dominium, èasto tvoøené nìkolika vesnicemi a i znaèným pøíslušenstvím.

...tvrze mìli vlastni fortifikaci kdežto u dvorù ne...

To je zajímavý odlišení...! Ale u nìkterých tvrzí je dnes problematické vùbec vyèíst nìjaké další zabezpeèení, jako tøeba pøíkopy a valy, protože jsou z naprosté vìtšiny zahlazeny pozdìjšími terénními úpravami.

Tvrz v Kestøanech (taky zajímavá jihoèeská tvrz vìtšího rozsahu, zachovaná dodnes)

[Przemysl de Nyestieyky]

Jen taková minipoznámka... Obecnì k tvrzím existuje pomìrnì vhodná a celkem dostupná literatura (neberu v potaz k jednotlivým objektùm, výzkumùm a spoleèné literatuøe s hrady a zámky):

* Encyklopedie èeských tvrzí I-III., kolektiv autorù, 1997, 2000, 2005
* Nejstarší období výstavby èeských tvrzí, P.Chotìbor, Archaeologia Historica 14/1989
* Nástin vývoje tvrzí na Jièínsku, J.Slavík-L.Svoboda, sborník Z Èeského ráje a Podkrkonoší 6/1993

[KOMOŃ]

I tvrze mají pochybné lokalizace...
Dokonce šance že se "obyèejnému smrtelníkovi"podaøi znovunajít takovou tvrz není zrovna malá.Ona je docela slušná.
Pokud máte nìkdo takové potvrzení smìle ho sem napište.

[Przemysl de Nyestieyky]

Jurael na Stránkách upozornil v komentáøích ke Slezskoostravskému hradu na jednu virtuální 3D prohlídku objektu... pøed èasem podobným zpùsobem zatraktivòovali památky nìkde v Øecku (?)... ani jsem nevìdìl, že to tak brzy pøíjde sem.
Tvrz Kašovice: http://3dtour.cz/czechia/kasovice/tvrz- ... zni-pohled

[Przemysl de Nyestieyky]

Jako zajímavá mi pøišla "pøílepová" tvrz pøestavìná na "zámek" v Miroslavi.
První zmínky jsou kolem r. 1222 (doslovnì o tvrzi až pozdìji).

Miroslav zámek-tvrz

[Guest]

Vážení,
píšu i do jiných robrik, tak je úvodem - nelze se dívat na historii DNEŠNÍMA OÈIMA. Všechny vìdy, a nejen historické, vytváøejí schémata, øády, podøády atd. A to stejné je i u hradologie.
Zaètìte se do starých zpráv a budete pøekvapeni, jak lidi z dnešního pohledu "lžou" - tøeba o fortifikaci na Klíèi v Lužických horách se zpráva z konce 18. století (1787) zmiòuje o zbytcích starého zámku? Stála tam proto proto Kaèina èi Hrádek u Nechanic? NE. Stálo tam jakési zøejme støedovìké opevnìní.
To, že støedovìké fortifikace dìlíme na hrady, tvrze a zámky je výplodek nìkolika vìdcù v 70. letech 20. století (Durdík, Chotìra, Gabriel aj.), aby nìèemu, co nemìlo øád, mu ho "koneènì" dali.
Hrad se proto dìlí na skalní, otrožné, vodní atd., ale hrady, které by se hodil jen do jedné skupiny, nalezneme tìžko. Mám dojem, že huráèlenìní v posledních víceletech usnulo na velmi sporných vavøínech.
To samé je pøi názvosloví hrad - tvrz. Kdybych mìl sám vytvoøit návod, jak to urèit, pokusím se s vírou, že existuje mnoho výjimek:
TVRZ - mìla malé panství, vìtšinou jednu ves, opevnìní je vložené do intraviánu obce.
HRAD - vìtší panství, ale malé není výjimkou, není souèástí vesnice, mùže být od ní izolován i nìkolik km (Chøenovice 3 km).
Vidíte, vyhýbám se dìlení na velikost èi kvalilu opevnìní. A ještì horší to bude, když chci oddìlit hrad od zámku - pro 16 století to je obvyklý název pro tvrz i hrad. Navíc jak urèit, jde-li o hrad pøestavìný v 17-18. století i se zachováním nìkterých obranných prvkù - tøeba Lemberk, Èeský Šternberk a koneènì i Konopištì? Tady bych to nechal na místních, dìláme i tak v pøípadì rodu pomnožných jmen obcí (Kytlice apod.).

[Przemysl de Nyestieyky]

TVRZ - mìla malé panství, vìtšinou jednu ves, opevnìní je vložené do intraviánu obce.
HRAD - vìtší panství, ale malé není výjimkou, není souèástí vesnice, mùže být od ní izolován i nìkolik km (Chøenovice 3 km).

Zde musím trochu oponovat. Dìlit podle velikosti panství panské sídlo na hrad X tvrz by bylo ještì více zavádìjící než podle jiných kritérií. Je dobøe že bylo pøipomenuto, že veškeré škatulky jsou jen teoretické s mnoha výjimkami.
Také by mìlo být øeèeno, že už ve støedovìku se užívalo názvù hrad /castrum/ a tvrz /munitio/ a lze seznat, že tomu nebylo zcela náhodnì.
Tvrze opravdu bývaly v intravilánu obce, ale o tom, jestli zde byde vybudován i hrad rozhodovaly rùzné okolnosti. Jsou hrady, které gruntovnì tvoøily souèást obvodu vsi, i když se dnes zdá, že jsou pár minut od centra (Štìpanice), jiné tvoøili také zastavìný obvod vsi, ale podhradní zástavba srostla s vlastním hradem (Jenštejn) a nìkteré byly od mìstského opevnìní oddìleny vlastní hradbou a pøíkopem (Frýdek/-Místek/), podobnì jako klasický typ nìkterých anglických hradù zv. "Motte and bailey".
Odlišnou skupinou jsou tøeba i mìstské hrady (Trutnov), vèetnì tìch, které nad mìstskou zástavbu vyènívají díky ostrožné vyvýšeninì. Ale poøád jde o hrady.
Na druhou stranu jsou tvrze tøeba jako Vysoká u Hoøic. V pramenech se vyskytuje jako tvrz, ale je dokonce nazývaná i jako hrad(!). Podle rozmìry a polohou tvrzištì bych ji hradem za žádnou cenu nenazýval (pøestože je mimo zastavìnou èást - v lese).
A k rozmìrùm panství > to bych nedoporuèoval rozvádìt, protože jde o pøíliš problematickou vìc pøesahující rámec pøíspìvkù, nadto velice individuální a promìnlivou na níž bych ani rozlišovací typologii nestavìl...

[Guest]

Rozdìlit hrad od tvrze není žadná sranda.
To že tvrz má mnohem menší pøedpoklady na obranu na rodíl od hradu je evidentní.Staèí aby se takovej skromnej hledaè tvrzí prošel po lese a bloudil a nakonec zjistil ze po zašlé tvrzi prošel nìkolikrát bez povšimnutí a dokonce se ještì vyèural na strom,zakouøil si a posvaèil.Chce to skuteènì dobré oko jako mám tøeba já.Aby se našla zašlá tvrz.To se u hradu prakticky stát nemùže.

Obecnì tvrz mùžu posoudit asi takto.Tvrz by se dala pøiøadit k nižšší šlechtì.(vladycké)potøeby tvrze sou následující:Vzhledem k tomu že ve vesnici je pochopitelnì vladyka nejbohatší má více majetku než ostatní a tudíž má potøebu si ho chranít tzn.opevnit si ho!
Proto u mnohých tvrzí bylo opevnìní silnì zanedbáno a sloužilo skuteènì jenom proto aby si tam kdejakej hejhlula nepøišel a nenakradl si co potøeboval.

A nepochybnì stavba tvrze vyjde mnohem levnìji než hrad na kterej kdejakej vladyka prostì nemá...

I když vidím že mi tu budete psát rùzné pøíklady že tomu tak není ale v zásadì to platí co je psáno zde.

Doufám že všichni ví že tvrz oproti hradu je jen obyèejná opevnìná maštal...Což je skuteène poznat když jí pak v terénu hledáte.Totíž maštal 500 let obvykle nepøežije-.--

[petr]

Vážení,
líbí se mi, že mi nìkdo oponuje, když jsem vyslovil vìtu, že existuje mnoho výjimek. Asi o chce èíst dùkladnìji.
Oddìlovat hrady od tvrzí dle velikosti stavby je tìžké, znám hrady o velikosti 10x10 metrù a znám tvrze mnohonásobnì rozsáhlejší. Já si myslím, že se dostáváme do stejného problému, jako co bylo døív slepice nebo vejce. Jak jsem øekl, dnešní dìlení je jen výplod moderním doby, ve støedovìku jim to bylo šumafuk, hlavnì když mìli kde bydlet, kde se chránit a jak reprezentovat. A záleželo na tom, kolik mají penìz a jaké mají místo ke stavbì.
A musím také ještì upozornit, že se nemùžeme dívat na hrady Sedláèkovýma oèima jako na jeden celek, naprostá vìtšina šlechtickým sídel prošla vícerostavebními etapami a tak vìtšinou prvotní stav nás svou jednoduchostí pøekvapuje.
A pøipomínám, že i tak mé tvrzení má mnoho výjimek.

[Przemysl de Nyestieyky]

Dnes jsem byl upozornìn na vodní tvrz Zátluky.
Pomìrnì zajímavé místo... pøipomíná mi to jinou tvrz, zvanou Vysoká.
Jsou si, jakoby si z oèí vypadly.
Obì jsou ve východních Èechách... s dodnes zachovanými náznaky okolních rybníkù a zatopeným vodním pøíkopem.
Ale v obou pøípadech hledat musíte v lesích...

(Vysokou jsme s ex-Poslem letos na jaøe nafotili.)