Tvrze

[KOMOŃ]

Tak trochu me zarazi ze se nemluvi o nizsim slechtickem sidle jakym byla tvrz.Pritom nektere tvrze maji daleko silnejsi opevneni nez kdejaky hrad(hradek).
Ku prikladu sem si listoval a moc me zaujala tvrz v Malesove (1424 se opodal odehrala take bitka )
Husitska vojska ji dobejvala udajne 2 dny.Treba jeji vez ma na nase pomery unikatni rozmery(cislo nechtejte )A takovejch je vic.Ale je velka skoda ze se na vladycka sidla zapomina.Proto budu rad kdyz napisete o nejake sve oblibene tvrzi nebo tvrzi z vaseho okoli.Na kazde se da zajiste najit neco zvlastniho,mimoradneho.

Zaverem prikladam odkaz na malesovskou tvrz http://www.malesov.cz/_newest/_universalni/uvodni.htm

[Przemysl de Nyestieyky]

Někdy není ani úplně jasně zřetelná hranice mezi tvrzí a hradem, protože záleželo na movitosti stavitele, ale to byly spíš výjimky. Jindy zas taková tvrz poskytovala svému majiteli více komfortu než hrad, takže se dokonce stávalo, že nezřídka sídlili i na blízké tvrzi namístě stísněného hradu (Bradlec>Železnice).
Jednou takovou tvrzí, která bývá občas posuzována svojí stavbou už skoro jako hrad je i vodní tvrz v Židlochovicích. Bývala čtvercového půdorysu chráněna kolem dokola valem zakončeným čtyřmi nárožními rondely a celou tvrz ještě obtáčel široký vodní příkop, který umožňoval vstup na objekt pouze po jediné lávce.
Tvrz mě zaujala samozřejmě zvláště proto, že po smrti Viléma Zajíce z Valdeka (+ 1420 pod Vyšehradem) jí získali Valdštejnové (1420-1482). Ale přestavbou po r. 1820 celá tvrz úplně zanikla nově postaveným zámkem odlišného půdorysu:


Podobně bývaly ale řešeny i vodní hrady jako je dodnes krásně zachovaný gotický hrad Bodiam v anglickém hrabství East Sussex:
http://www.skye4birds.com/bodiam2.jpg
http://www.skye4birds.com/bodiam1.jpg

[Jiří Motyčka]

...Znas nejakou takovou zajimavou tvrz?

Jo, třeba ve Volyni http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=377 .

[p(o)sel z budoucnosti]

[quote="Przemysl de Nyestieyky"]

Ty Anglicke kousky sou fakt zajmave.Nemeli tam moc kopcu tak si tam udelali mensi akvarko kolem baraku.Ale na koupani to nebylo.Spis to byla takova vsehochutova odpadni jimka mimo to tam padali veci i z vysernice(prevet).

Velmi zajimava tvrz(dnes zamek)je cervena lhota-tam sem taky nebyl
stoji na prihodnem miste a cervena je podle povesti protoze vypadnuvsi mlada divka se roztristila takovym zpusobem o skalu, ze zaneradila svoji krvi zed tak ze to neslo premalovat ani oskrabat.Proto cervena lhota byla natrena na cerveno...No rekl bych ze je to pritazene za vlasy.

Ale kdysi sem cetl "zarucenou" zpravu o tom kterak husiti pritahnuli do Havlickova Brodu a z oken (radnice???)vyhazeli vse co melo ruce a nohy.Dole stal dav a s halapartnama v pozoru napichnuly vse co priletelo.Udajne znich strikala krev tak ze je to pry videt i dnes.Tohle me zajima jestli o tom nahodou nekdo neco nevi?

[Przemysl de Nyestieyky]

Včera (31.3.) byla část fóra na rekonstrukci husitské bitvy poblíž obce Dohalice na Hradecku. A když už jsme se bavili o tvrzích, tak tam dodnes stojí poměrně nově zastřešená dohalická tvrz, kdysi přeměněna na barokní sýpku, vladyků Dohalských z Dohalic, erbu napůl šachovaného. http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozene/dohalice.jpg

[p(o)sel z budoucnosti]

Včera (31.3.) byla část fóra na rekonstrukci husitské bitvy poblíž obce Dohalice na Hradecku. A když už jsme se bavili o tvrzích, tak tam dodnes stojí poměrně nově zastřešená dohalická tvrz, kdysi přeměněna na barokní sýpku, vladyků Dohalských z Dohalic, erbu napůl šachovaného. http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozene/dohalice.jpg

Jak moje malickost dobre soudila tvrz byla o neco vetsi... 8)Mela i svuj vlastni vodni prikop jak sem se domnival napajen rickou bystrice... A ty strilnove okna ktere sou povazovany za "svetlik"sou skutecne strilnova(to jen tak pro zajimavost).Cela stavba budi velice mohutny dojem a byla by skoda nechat ji zaniknout.
Uz v roce 1659 je tvrz prodavana v nedobrem stavu a jak je videt i na samotne tvrzy tak nasilna prestvba dreveneho druheho patra na kamenne patro se vyrazne podepsala na jeho stavu.
Kazdej si uz asi taky zjitil ze mela suche sklepy kuchyn a v dalsich patrech prostory pro bydleni.Z boku je castecne videt polovina vstupniho portalu snad na nejake napojeni s hospodarskou budovou nebo proste s nejakou stavbou.

Pamatka je v havarijnim stavu ale vypada to ze se alespon nekdo snazi nenechat ji zaniknout.

[Ježek]

Pamatka je v havarijnim stavu ale vypada to ze se alespon nekdo snazi nenechat ji zaniknout.

Byla by to určitě škoda, ale kolik je u nás takových tvrzí o které stát nemá zájem nebo nemá na ně peníze? Naštestí se časy lepší a začínají se o ně starat obce nebo různé spolky (a často s dotacemi z EU).
Přímo Dohalická určitě spolyká spoustu milionů na opravy, tak jí přeji a obec (nebo kdo se o nic stará) peníze sežene.
Opravené tvrze se dají dobře využívat k různým koncertům, výstavám atd.

[Jiří Motyčka]

Včera jsem objevil tvrz v obci Lipka na Chrudimsku. Přesto, že jí mám takřka "u huby", nevěděl jsem o ní. Sídlili na ní páni z Kustošů na Lipce a Zubřím, kteří nedaleko tvrze mají hrobku. Jan z Lipky pod pořadovým číslem 298 signoval stížný list proti upálení M. Jana Husa.
Ježku, nevíš nějaké bližší podrobnosti, máš to do Lipky ještě blíž, než já...

[Przemysl de Nyestieyky]

Zaujal mě údaj, že podle Fr. Kašičky (Tvrze středních Čech, 1984) bylo známo jen na území Středočeského kraje téměř 950 tvrzí, z toho se jakžtakž zachovala sotva desetina; ostatní, pokud nebyly přestavěny na hospodářské účely nebo zámečky - zanikly.

V mnohých vsích takové sídlo bývalo, někdy i dvě, nebo vlastnictví vesnic, v některých případech, spadalo i pod několik majitel. Ovšem je otázkou, nakolik lze odlišit prostý zemanský dvůr od tvrze zchudlého vladyky?

[KOMOŃ]

...z toho se jakžtakž zachovala sotva desetina; ostatní, pokud nebyly přestavěny na hospodářské účely nebo zámečky - zanikly.

Zkáza tvrzí jak je známo počala v 15 století při husitských bouřích.
Buď zhynuli opuštěním nebo rovnou spálením.Trend stavění tohoto druhu sídla sice pokračoval ale vzhledem k rozmachu dělostřeleckého válčení neměli žádnej větší smysl...Ale stále dobře sloužily jako skladiště všeho možneho lidem kteří měli větší majetek a cítily potřebu si ho hlídat(opevnit si ho).

Problematika rozlišování tvrzí je někdy docela svízelná.Sou někdy spory u konkrétních případů jestli je to tvrz nebo jestli je to hrad nebo tvrz či obyčejný dvůr.
A aby toho nebylo málo tak tvrze bejvaly velice často spojeny právě s dvory.
I dnes je velice často vidět jak bejvalé tvrze sou spojeny se statky bejvalé JZD nebo je z toho obyčejný statek kde dříve stávala tvrz.

Jako velice orientační vodítko lze považovat především to že tvrze měli vlastni fortifikaci kdežto u dvorů ne.
A zase si sem jistej že se najdou příklady kdy dvory měli také fortifikaci.Někdy mě prostě připadé situování dvora či tvrze na intuici...

[Przemysl de Nyestieyky]

Zkáza tvrzí jak je známo počala v 15 století při husitských bouřích.

Mě tedy tato povědomost není známa a budu opět oponovat, jak k zániku tvrzí docházelo. V každé válečné době docházelo k různě velkým majetkovým ztrátám, ale podle písemných zpráv kvantum trvzí existovala i po husitských bouřích a často jsou první zmínky mnohých objektů teprve v druhé polovině 15. století! Obávám se tedy, že teze o zániku ohněm v období husitských válek je konstatováním spíše obecným, než založené na nějakém výsledku bádání...
"Život" tvrzí bych řekl, byl spíše spontánnějšího charakteru, podle možností jednotlivých, většinou ne příliš movitých, vlastníků.
Jako největší zásah do jejich životnosti - tedy ukončení jejich sídelní funkce, bych spíše spatřoval v barokní přestavbě na panské sýpky...

Trend stavění tohoto druhu sídla sice pokračoval ale vzhledem k rozmachu dělostřeleckého válčení neměli žádnej větší smysl...

S tímto také nemohu příliš souhlasit, protože tvrz ani ve 14. století nepředstavovala pro vojsko nějaký větší problém. A především, tvrz byla sídlem nezámožného vladyky, který neměl na výstavbu přepychového hradu-zámku a bydlet někde musel. Takže si myslím, že si v rámci svých možností vystavěl sídlo, nehledě na dobývací techniku... mnohem větší problém měly hrady, protože tam fortifikační nepřizpůsobení mohlo znamenat zánik a v tomto případě by to byl problém, protože narozdíl od tvrze nespravoval někde jen několik lánů nebo dvě vsi, ale celé dominium, často tvořené několika vesnicemi a i značným příslušenstvím.

...tvrze měli vlastni fortifikaci kdežto u dvorů ne...

To je zajímavý odlišení...! Ale u některých tvrzí je dnes problematické vůbec vyčíst nějaké další zabezpečení, jako třeba příkopy a valy, protože jsou z naprosté většiny zahlazeny pozdějšími terénními úpravami.

Tvrz v Kestřanech (taky zajímavá jihočeská tvrz většího rozsahu, zachovaná dodnes)

[Przemysl de Nyestieyky]

Jen taková minipoznámka... Obecně k tvrzím existuje poměrně vhodná a celkem dostupná literatura (neberu v potaz k jednotlivým objektům, výzkumům a společné literatuře s hrady a zámky):

* Encyklopedie českých tvrzí I-III., kolektiv autorů, 1997, 2000, 2005
* Nejstarší období výstavby českých tvrzí, P.Chotěbor, Archaeologia Historica 14/1989
* Nástin vývoje tvrzí na Jičínsku, J.Slavík-L.Svoboda, sborník Z Českého ráje a Podkrkonoší 6/1993

[KOMOŃ]

I tvrze mají pochybné lokalizace...
Dokonce šance že se "obyčejnému smrtelníkovi"podaři znovunajít takovou tvrz není zrovna malá.Ona je docela slušná.
Pokud máte někdo takové potvrzení směle ho sem napište.

[Przemysl de Nyestieyky]

Jurael na Stránkách upozornil v komentářích ke Slezskoostravskému hradu na jednu virtuální 3D prohlídku objektu... před časem podobným způsobem zatraktivňovali památky někde v Řecku (?)... ani jsem nevěděl, že to tak brzy příjde sem.
Tvrz Kašovice: http://3dtour.cz/czechia/kasovice/tvrz- ... zni-pohled

[Przemysl de Nyestieyky]

Jako zajímavá mi přišla "přílepová" tvrz přestavěná na "zámek" v Miroslavi.
První zmínky jsou kolem r. 1222 (doslovně o tvrzi až později).

Miroslav zámek-tvrz

[Návštěvník]

Vážení,
píšu i do jiných robrik, tak je úvodem - nelze se dívat na historii DNEŠNÍMA OČIMA. Všechny vědy, a nejen historické, vytvářejí schémata, řády, podřády atd. A to stejné je i u hradologie.
Začtěte se do starých zpráv a budete překvapeni, jak lidi z dnešního pohledu "lžou" - třeba o fortifikaci na Klíči v Lužických horách se zpráva z konce 18. století (1787) zmiňuje o zbytcích starého zámku? Stála tam proto proto Kačina či Hrádek u Nechanic? NE. Stálo tam jakési zřejme středověké opevnění.
To, že středověké fortifikace dělíme na hrady, tvrze a zámky je výplodek několika vědců v 70. letech 20. století (Durdík, Chotěra, Gabriel aj.), aby něčemu, co nemělo řád, mu ho "konečně" dali.
Hrad se proto dělí na skalní, otrožné, vodní atd., ale hrady, které by se hodil jen do jedné skupiny, nalezneme těžko. Mám dojem, že huráčlenění v posledních víceletech usnulo na velmi sporných vavřínech.
To samé je při názvosloví hrad - tvrz. Kdybych měl sám vytvořit návod, jak to určit, pokusím se s vírou, že existuje mnoho výjimek:
TVRZ - měla malé panství, většinou jednu ves, opevnění je vložené do intraviánu obce.
HRAD - větší panství, ale malé není výjimkou, není součástí vesnice, může být od ní izolován i několik km (Chřenovice 3 km).
Vidíte, vyhýbám se dělení na velikost či kvalilu opevnění. A ještě horší to bude, když chci oddělit hrad od zámku - pro 16 století to je obvyklý název pro tvrz i hrad. Navíc jak určit, jde-li o hrad přestavěný v 17-18. století i se zachováním některých obranných prvků - třeba Lemberk, Český Šternberk a konečně i Konopiště? Tady bych to nechal na místních, děláme i tak v případě rodu pomnožných jmen obcí (Kytlice apod.).

[Przemysl de Nyestieyky]

TVRZ - měla malé panství, většinou jednu ves, opevnění je vložené do intraviánu obce.
HRAD - větší panství, ale malé není výjimkou, není součástí vesnice, může být od ní izolován i několik km (Chřenovice 3 km).

Zde musím trochu oponovat. Dělit podle velikosti panství panské sídlo na hrad X tvrz by bylo ještě více zavádějící než podle jiných kritérií. Je dobře že bylo připomenuto, že veškeré škatulky jsou jen teoretické s mnoha výjimkami.
Také by mělo být řečeno, že už ve středověku se užívalo názvů hrad /castrum/ a tvrz /munitio/ a lze seznat, že tomu nebylo zcela náhodně.
Tvrze opravdu bývaly v intravilánu obce, ale o tom, jestli zde byde vybudován i hrad rozhodovaly různé okolnosti. Jsou hrady, které gruntovně tvořily součást obvodu vsi, i když se dnes zdá, že jsou pár minut od centra (Štěpanice), jiné tvořili také zastavěný obvod vsi, ale podhradní zástavba srostla s vlastním hradem (Jenštejn) a některé byly od městského opevnění odděleny vlastní hradbou a příkopem (Frýdek/-Místek/), podobně jako klasický typ některých anglických hradů zv. "Motte and bailey".
Odlišnou skupinou jsou třeba i městské hrady (Trutnov), včetně těch, které nad městskou zástavbu vyčnívají díky ostrožné vyvýšenině. Ale pořád jde o hrady.
Na druhou stranu jsou tvrze třeba jako Vysoká u Hořic. V pramenech se vyskytuje jako tvrz, ale je dokonce nazývaná i jako hrad(!). Podle rozměry a polohou tvrziště bych ji hradem za žádnou cenu nenazýval (přestože je mimo zastavěnou část - v lese).
A k rozměrům panství > to bych nedoporučoval rozvádět, protože jde o příliš problematickou věc přesahující rámec příspěvků, nadto velice individuální a proměnlivou na níž bych ani rozlišovací typologii nestavěl...

[Návštěvník]

Rozdělit hrad od tvrze není žadná sranda.
To že tvrz má mnohem menší předpoklady na obranu na rodíl od hradu je evidentní.Stačí aby se takovej skromnej hledač tvrzí prošel po lese a bloudil a nakonec zjistil ze po zašlé tvrzi prošel několikrát bez povšimnutí a dokonce se ještě vyčural na strom,zakouřil si a posvačil.Chce to skutečně dobré oko jako mám třeba já.Aby se našla zašlá tvrz.To se u hradu prakticky stát nemůže.

Obecně tvrz můžu posoudit asi takto.Tvrz by se dala přiřadit k nižšší šlechtě.(vladycké)potřeby tvrze sou následující:Vzhledem k tomu že ve vesnici je pochopitelně vladyka nejbohatší má více majetku než ostatní a tudíž má potřebu si ho chranít tzn.opevnit si ho!
Proto u mnohých tvrzí bylo opevnění silně zanedbáno a sloužilo skutečně jenom proto aby si tam kdejakej hejhlula nepřišel a nenakradl si co potřeboval.

A nepochybně stavba tvrze vyjde mnohem levněji než hrad na kterej kdejakej vladyka prostě nemá...

I když vidím že mi tu budete psát různé příklady že tomu tak není ale v zásadě to platí co je psáno zde.

Doufám že všichni ví že tvrz oproti hradu je jen obyčejná opevněná maštal...Což je skutečne poznat když jí pak v terénu hledáte.Totíž maštal 500 let obvykle nepřežije-.--

[petr]

Vážení,
líbí se mi, že mi někdo oponuje, když jsem vyslovil větu, že existuje mnoho výjimek. Asi o chce číst důkladněji.
Oddělovat hrady od tvrzí dle velikosti stavby je těžké, znám hrady o velikosti 10x10 metrů a znám tvrze mnohonásobně rozsáhlejší. Já si myslím, že se dostáváme do stejného problému, jako co bylo dřív slepice nebo vejce. Jak jsem řekl, dnešní dělení je jen výplod moderním doby, ve středověku jim to bylo šumafuk, hlavně když měli kde bydlet, kde se chránit a jak reprezentovat. A záleželo na tom, kolik mají peněz a jaké mají místo ke stavbě.
A musím také ještě upozornit, že se nemůžeme dívat na hrady Sedláčkovýma očima jako na jeden celek, naprostá většina šlechtickým sídel prošla vícerostavebními etapami a tak většinou prvotní stav nás svou jednoduchostí překvapuje.
A připomínám, že i tak mé tvrzení má mnoho výjimek.

[Przemysl de Nyestieyky]

Dnes jsem byl upozorněn na vodní tvrz Zátluky.
Poměrně zajímavé místo... připomíná mi to jinou tvrz, zvanou Vysoká.
Jsou si, jakoby si z očí vypadly.
Obě jsou ve východních Čechách... s dodnes zachovanými náznaky okolních rybníků a zatopeným vodním příkopem.
Ale v obou případech hledat musíte v lesích...

(Vysokou jsme s ex-Poslem letos na jaře nafotili.)