Bitva u Kresčaku

[Michal]

A ještě mne napadla otázka: mohl anglický bojovník vědět, že zabíjí krále?

Mohl na něj řvát: "Vzdej se!"
A JL neuměl anglicky, tak ho prostě zapíchl do slepého oka.

[KOMOŃ]

A ještě mne napadla otázka: mohl anglický bojovník vědět, že zabíjí krále?

Mohl na něj řvát: "Vzdej se!"
A JL neuměl anglicky, tak ho prostě zapíchl do slepého oka.

To ti angláni jsou pěkný srábci...
To je trochu nepohodlné.

[Michal]

To ti angláni jsou pěkný srábci...
To je trochu nepohodlné.

Proč nepohodlné? Prostě na něm ležel a vrazil mu miserikord do oka. Možná ho taky naštvalo, že se dívá skrz něj.
Takový ten slepý pohled.

[KOMOŃ]

To ti angláni jsou pěkný srábci...
To je trochu nepohodlné.

Proč nepohodlné? Prostě na něm ležel a vrazil mu miserikord do oka. Možná ho taky naštvalo, že se dívá skrz něj.
Takový ten slepý pohled.

To je takový divný v bitvě vypíchnout oko.Člověk by čekal, že mu něco usekne, ale bodnutí do oka?To vyžaduje dostatek času...

[Michal]

To je takový divný v bitvě vypíchnout oko.Člověk by čekal, že mu něco usekne, ale bodnutí do oka?To vyžaduje dostatek času...

Co by mu sekal, když na něm ležel? Prostě vytáhl bodátko a pích.

[KOMOŃ]

To je takový divný v bitvě vypíchnout oko.Člověk by čekal, že mu něco usekne, ale bodnutí do oka?To vyžaduje dostatek času...

Co by mu sekal, když na něm ležel? Prostě vytáhl bodátko a pích.

Pokud se někdo obtěžuje druhého zapíchnout do oka, musí mít dostatek času si takhle "vyhrát".

[Michal]

Pokud se někdo obtěžuje druhého zapíchnout do oka, musí mít dostatek času si takhle "vyhrát".

Ale vůbec ne, je to nejjistější, k oku je nejlepší přístup. Všude jinde měl brnění.

[KOMOŃ]

Pokud se někdo obtěžuje druhého zapíchnout do oka, musí mít dostatek času si takhle "vyhrát".

Ale vůbec ne, je to nejjistější, k oku je nejlepší přístup. Všude jinde měl brnění.

Asi máš pravdu.Jen mi to prostě příjde divné.

[Katerina]

Pokud se někdo obtěžuje druhého zapíchnout do oka, musí mít dostatek času si takhle "vyhrát".

Ale vůbec ne, je to nejjistější, k oku je nejlepší přístup. Všude jinde měl brnění.

Asi máš pravdu.Jen mi to prostě příjde divné.

Na tom není nic divného, tak ležící a zraněné rytíře pěšáci doráželi - jediné, kam mohli, jak vy říkáte dýku zapíchnout bylo hledí - vždyt byl jinak v brnění. U Jana to bylo tak, že ho rána do zad srazila dolů, a když ležel, bodli ho dkrz hledí , čímž způsobili tu druhou smrtelnou ránu (dnes bychom řekli, zranění neslučitelné se životem). Následně se ho pokoušeli oloupit, o čemž svědčí několik ran - do ruky , která držela meč, které byly dle Vlčka prokazatelně posmrtné a do paty - asi měl zlaté ostruhy.

A ted odpověd na tvůj druhý dotaz - ta angličtina s tím samozřejmě neměla co do činění. S anglickými velmoži by se samozřejmě hravě domluvil francouzsky.

Oni samozřejmě věděli, že se jedná o významnou osobu - už podle koně a brnění a určitě někdo vedle něj nesl českou krouhev.
Jenže tohle byla jedna z prvních bitev, kde se zajatci, ani vznešení nebrali - už v prvním útoku zemřela elita francoouzských rytířů, kteří ještě v předcházející bitvě bývali zajati (třeba i pro výkupné). Tahle bitv byla jiná - a hlavně pěšáci - byli to také Welšané prostě zajatce nebrali - nejprv je zabili a pak obrali.

ten s tou dýkou vskutku žádný dlouhý čas nepotřeboval.

[Katerina]

Tak po přečtení více zdrojů by to měl být Jan Bítovský z Lichtenburka. Ten Jindřich byl asi jen překlep u jednoho zdroje. Musím si to opravit.

Z toho seznamu co tady je.
4. Lambert d’Oupey
5. Pierre d’Auvilliers

To jsou ti dva panoši (Lambequin de Pé a Pierre d´Amulers), kteří jedinní přežili z celé družiny Jana Lucemburského.

Tak jsem se také podívala na genealogii Lichtemburků - a také mi vychází jako jedný možný - Jan Bítovský z Lichtemburka, syn Jindřicha Bítovského z Lichtemburka - pána na Lipnici, zemřelého někdy po roce 1316- ten byl synem Raimundovým.
U tohoto Jana máme datum, kdy o něm slyšíme naposledy někdy po roce 1343 - což by teoreticky bylo možné.

[Michal]

A ted odpověd na tvůj druhý dotaz - ta angličtina s tím samozřejmě neměla co do činění. S anglickými velmoži by se samozřejmě hravě domluvil francouzsky.

Bylo to původně myšleno z legrace. Ale pokud šlo o Walesany, není to tak od věci.
I když nejspíš se ho nikdo na nic neptal a rovnou ho oddělali.

[Michal]

Tak jsem se také podívala na genealogii Lichtemburků - a také mi vychází jako jedný možný - Jan Bítovský z Lichtemburka, syn Jindřicha Bítovského z Lichtemburka - pána na Lipnici, zemřelého někdy po roce 1316- ten byl synem Raimundovým.
U tohoto Jana máme datum, kdy o něm slyšíme naposledy někdy po roce 1343 - což by teoreticky bylo možné.

No vždyť jo, jediný kdo přichází v úvahu je moravská větev.

[Laurentius]

A nyní pár řádků na téma Mnich.
Pokud se dívám dobře, tak se uvádí v nejstarších pramenech jen jako Mnich nebo Mnich z B… bohužel bez jména.
Jean Le Bel - Le Moyne de Basle
Froissart - Le Monne de Basele
další verze: Le Moyne de Baselée, Le Moynne de Baseles, Le Moynne de Baselle, Le Moyne de Basele apod.

Asi dvě nejlepší teorie o jeho původu.

1) Byl to rytíř Alard de Bazeilles z rodu v oblasti Sedanu. Tento rod měl používat příjmení Le Moine. 1307 se nějaký Alard de Bazeilles uvádí jako panoš (écuyer) ve službách Jindřicha, hraběte z Lucemburku. Ten byl ovšem bitvu přežil, protože se 1357 objevuje u obléhání Bouillonu (jestli tomu rozumím dobře).

Tak a druhá teorie, že patřil k rodu Münchů / Moine z Basileje se mně zatím líbí víc.

2) Byl to Henri le Moine de Bâle z rodu Münchů.
Le Moine de Bâle / Basele / Bascle / Bastle

O tomto rodu se můžete dočíst třeba na Wiki:
http://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnch ... chlecht%29

To doporučuji přelouskat, protože jsem si udělal daleko lepší obrázek o významnosti tohoto rodu (podobně jako o Klinbercích). Měl jsem trošku mylnou představu díky opakovanému, že jsou z patricijského rodu z Basileje. Rozhodně ve 14. století už patří postavením mezi mimořádně významné rody - z rodu jsou 3 basilejští biskupové a další byl z Laussanne. A to už ve 14. století. Vlastnili množství hradů.

1345 svědčí Henri, dit le Moine, de Baille ou de Baile et son frere Brokart (tedy Burkhard).

Taky si dovolím malou (velkou) odbočku. V románu od Vaňkové věnující se tomuto tématu se vyskytují postavy Jindřich Mnich z Basileje a jeho bratr „Harti“ (tedy Burkhard). A to jsem si myslel, že má vedlejší postavy vymyšlené.

[Katerina]

Jsi skvělý !!!

Podívám se na to,. já jsem si ted zas pro změnu pohrála s Klinkenberky - ale ještě to musím hodit na papír - teda do kompu ,

Jinak vaňková - dost konzultovala s našimi předními historiky, v některých knížkách má i přímo poděkování .. ale stejně ten Harti ! Příznám se, že i když zrovna tyhle díly mám načtené alespon 5x - taky jsem to nebrala až tak reálně.

[KOMOŃ]

Tak asi jo.Jen mi to přišlo divný...zrovna do oka.Ale má to logiku.Jina ti angláni jsou sprosťácil.Takhle loupit mrtvé, to humus.

[Laurentius]

Opravil jsem linky na Wiki. Münchové z Basileje na Wiki:

http://en.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnch ... lineage%29
http://de.wikipedia.org/wiki/M%C3%BCnch ... chlecht%29

Doporučuji i:

http://www.altbasel.ch/fussnoten/muench.html

Jsou tam k vidění i erby. Zkusím to přečíst, ale zatím žádnou přímou zmínku o Kresčaku jsem nenašel.

Celá francouzská práce na téma rytíře Mnicha u Kresčaku:

http://www.persee.fr/web/revues/home/pr ... 7_1_448264

A kdo má rád figurky jako já, tak tu máme německé rytíře (podle toho autora figurek) u Kresčaku včetně Mnicha, Rožmberka a Klingenberka

http://www.fuhrmann-figuren.de/1zu72-fi ... _100yw.htm

[Laurentius]

A kdo má rád figurky jako já, tak tu máme německé rytíře (podle toho autora figurek) u Kresčaku včetně Mnicha, Rožmberka a Klingenberka

http://www.fuhrmann-figuren.de/1zu72-fi ... _100yw.htm

Teď jsem teda v šoku z té figurky Johan Huler, velitel janovských kušičníků.
Figurka se prodává jako Johann Huler de Egran. Ja to čtu jako Jan Huler z Chebu Můžete se k tomu někdo vyjádřit jestli je to vůbec možné. Jaký používal znak Zikmund Huler? Je totožný?

http://www.zinnfigur.com/all/DHome_Set. ... o=1&sort=1

[Laurentius]

Už jsem si vzpomněl co je za znak na té figurce „Johann Huler“. To je přece znak Monaka a Grimaldiů. Správně by to tedy mělo být Charles Grimaldi, velitel janovských kušičníků. Nechápu, kde italská firma vyrábějící figurky a modely vzala jméno Johann Huler de Egran

[Laurentius]

Nadále patrám o Kresčaku a narážím na různé zajímavé informace.

Už víme z Froissarta, že z družiny Jana Lucemburského přežili Crécy Pierre d´Amulers (spíš uváděn jako Auvilliers) a Lambequin de Pé (uváděn taky jako Lambert d´Oupey).

Lambequin de Pé - nemám žádné informace.

Pierre d´Auvilliers pochází z malé vesnice blízko Neuilly-sous-Clermont v Oise. 1346 se tedy objevuje poprvé jako člen družiny Jana Lucemburského. 1350 je velitelem kontingentu kušičníků ve službách Jeana de Hangest, pak bojuje v Normandii, Španělsku a La Rochelle. Také pro velšského prince v exilu jménem Owen Glendwr. Zbohatnul, koupil panství a založil menší dynastii. Ideální kariéra profesionálního válečníka.

Dále jsem narazil na jméno Colin Petit de Maubuisson, který byl snad také členem družiny Jana Lucemburského. Možná to nijak nesouvisí, ale v Maubuissonu je klášter, kde byla později pochována Bonna Lucemburská.

Vypadá to, že družinu okolo Jana Lucemburského tvořilo i dost místních "profesionálních" francouzských válečníků z řad nižší šlechty.

[Laurentius]

V souvislosti s článkem Roberta o Západních Arpádovcích jsem narazil také v seznamu padlých u Kresčaku na jméno Jean de Croď (nebo Croy). Bitvy se účastnili Guillaume de Croď a právě Jean de Croď. Otec Guillauma se psal Pierre d´Hongrie (Uherský). Rod Croď se tedy aktivně účastnil války na straně Francie. Účast Guillauma v Gaskoňsku.