Dějiny od roku 1197 do roku 1378 (smrt Karla IV.) - Přemyslovští králové od Přemysla Otakara I. až k Václavu III., první Lucemburkové (Jan a Karel). Světové dějiny v 13. a 14. století
Laurentius píše:A kdo má rád figurky jako já, tak tu máme německé rytíře (podle toho autora figurek) u Kresčaku včetně Mnicha, Rožmberka a Klingenberka
Teď jsem teda v šoku z té figurky Johan Huler, velitel janovských kušičníků.
Figurka se prodává jako Johann Huler de Egran. Ja to čtu jako Jan Huler z Chebu Můžete se k tomu někdo vyjádřit jestli je to vůbec možné. Jaký používal znak Zikmund Huler? Je totožný?
Už jsem si vzpomněl co je za znak na té figurce „Johann Huler“. To je přece znak Monaka a Grimaldiů. Správně by to tedy mělo být Charles Grimaldi, velitel janovských kušičníků. Nechápu, kde italská firma vyrábějící figurky a modely vzala jméno Johann Huler de Egran
Nadále patrám o Kresčaku a narážím na různé zajímavé informace.
Už víme z Froissarta, že z družiny Jana Lucemburského přežili Crécy Pierre d´Amulers (spíš uváděn jako Auvilliers) a Lambequin de Pé (uváděn taky jako Lambert d´Oupey).
Lambequin de Pé - nemám žádné informace.
Pierre d´Auvilliers pochází z malé vesnice blízko Neuilly-sous-Clermont v Oise. 1346 se tedy objevuje poprvé jako člen družiny Jana Lucemburského. 1350 je velitelem kontingentu kušičníků ve službách Jeana de Hangest, pak bojuje v Normandii, Španělsku a La Rochelle. Také pro velšského prince v exilu jménem Owen Glendwr. Zbohatnul, koupil panství a založil menší dynastii. Ideální kariéra profesionálního válečníka.
Dále jsem narazil na jméno Colin Petit de Maubuisson, který byl snad také členem družiny Jana Lucemburského. Možná to nijak nesouvisí, ale v Maubuissonu je klášter, kde byla později pochována Bonna Lucemburská.
Vypadá to, že družinu okolo Jana Lucemburského tvořilo i dost místních "profesionálních" francouzských válečníků z řad nižší šlechty.
V souvislosti s článkem Roberta o Západních Arpádovcích jsem narazil také v seznamu padlých u Kresčaku na jméno Jean de Croď (nebo Croy). Bitvy se účastnili Guillaume de Croď a právě Jean de Croď. Otec Guillauma se psal Pierre d´Hongrie (Uherský). Rod Croď se tedy aktivně účastnil války na straně Francie. Účast Guillauma v Gaskoňsku.
No a Kovařík Janovi přisuzuje při jeho útoku na anglické pozice též velení vojákům jeho příbuzného Jana Henegavského .
A málem bych zapomněla, hledala jsem něco u Habsburků a u Leopolda (brášky Fridricha Sličného) jsem našla, že jeho dcera - Kateřina si vzala Enguerranda de Coucy, který také padl u Crécy. Je to taková malá ironie - Poldík stál neustále proti Janovi , ve snaze se pomstít za nezvolení brášky a za bitvu na Neckeru a nakonec jeho zetˇ bojuje s Janem v jedné bitvě a oba tam padnou.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Katerina píše:A málem bych zapomněla, hledala jsem něco u Habsburků a u Leopolda (brášky Fridricha Sličného) jsem našla, že jeho dcera - Kateřina si vzala Enguerranda de Coucy, který také padl u Crécy.
No jo vlastně. Náš oblíbenec Enguerrand VII. de Coucy je jejich syn.
Jinak takové upozornění. Hangest / Hengest byl rod z Pikardie. Trochu se plete ten název s rodem Hainaut / Hainault. V té době žijí totiž Jean de Hangest a také u nás známější Jean de Hainaut, se. de Beaumont (Jan Henegavský). Z Pikardie je také rod Croď.
Ti co jsem jmenoval byli právě z oblasti Ile-de-France. Nebyli ani z Henegavska a ani z Lucemburska, což by se dalo spíš čekat. Janova družina byla tedy asi poskládána ad hoc.
Také Angličané měli ve svých řadách část cizinců. Uvádí se nízký počet max. do 150 mužů. Armáda tedy byla skoro celá z Anglie.
Hlavní část "cizinců" byla z normanské šlechty na čele s Godefroyem de Harcourt. Můžu jmenovat i další. Jen velice málo normanských baronů odpadlo a většina zůstala věrná Francii. Odpadlíci na to i přes anglické vítězství u Kresčaku doplatili viz. poprava Groussyho a Verdona v Paříži v prosinci 1346.
Také se uvádí několik "německých" žoldnéřských rytířů: Rasse Maskerel, Adam von Ederein, Gerhard von Wendendorp. Podle jmen bych to možná spíš viděl na nějaké rytíře z Flander, Brabantu apod.
Laurentius píše:V souvislosti s článkem Roberta o Západních Arpádovcích jsem narazil také v seznamu padlých u Kresčaku na jméno Jean de Croď (nebo Croy). Bitvy se účastnili Guillaume de Croď a právě Jean de Croď. Otec Guillauma se psal Pierre d´Hongrie (Uherský). Rod Croď se tedy aktivně účastnil války na straně Francie. Účast Guillauma v Gaskoňsku.
Celé meno oboch rozrodov je grófi Crouy-Chanel dˇHongrie (staršia vetva) a kniežatá de Croy d´Hongrie (mladšia vetva). Crouy a Croy znamená to isté panstvo (Croy) len ide o iný spôsob písania. Oba rozrody hrali významné roly v dejinách Francúzka, ich Árpádovský pôvod uznávali aj Habsburgovci (aj neoficiálne). Kniežatá de Croy patria dodnes medzi najurodzenejšiu belgickú aristokraciu.
Mě napadla zas jiná věc ohledně toho českého doprovodu.
Hele, čeští kronikáři píší - že Jan vyrazil na Karolvu volbu a s ním výkvět mladých české šlechty. Ty pak s Janem umřeli .. mělo jich být 50 , ale jména ... až na tu veršovánku nikdo nezanechal - kromě mladého Rožmberka a Lichtemburka a asi starého Klingenberga -posledním dvěma jmenovaným různé zdroje nemohou přijít na jméno - jednou jsou Jan a podruhé Jindřich a vice-versa.
Potíž je v tom, že Jan nevyrazil na volbu rovnou z Čech. ale měl spoustu "vyřizování" - zhruba od dubna 1346. Těžko sebou po říši tahal 50 rytířaských juniorů + normální doprovod + své věrné z říše, o kterých už víme, že tvořili jeho nejvnitřnější okruh , tam ku posledku (po svých zkušenostech) Čechy už moc nepouštěl.
Tahat se nimi , zrovna on, který lítal po Evropě jako blázen jen s malou družinou ???
Ani Karel nejel rovnou , jel ke Klimentovi, ale hlavně za Balduinem, snad dokonce už v březnu.
Dá se předpokládat , že 50 hochů dojelo až za nima ? Sami z Čech ? Anebo doprovod 50 juniorů existoval jen ve fantazii některých dějepisců a kronikářů ???
S Janem prostě jel mladý Rožmberk, možná tedy spíš určitě mladý Lichtemburk oba dosti reprezentativní vzorek tehdejší šlechtické omladiny. Takže když tihle dva zahynuli .. možná pod vlivem té tragedie - došlo k "navýšení" na 50 mladých rytířů ??? a pak na vznik básní a žalozpěvů dle vzoru MP ???
Další důvod, pro který se mi nechce jen tak akceptovat těch 50 rytířů je ten , že Jana zastihl dopis francouzského krále na cestě z volby do Trevíru - jeli tam spolu s Balduinem , tak trochu oslavit synáčkovu volbu a odpočinout si - Jan tyhle úniky po náročnějším období prováděl celý život.
Když vyráželi se strýcem do Trevíru - neměli ani tušení, že se schyluje k takové bitvě , tahal by Jan takovou družinu stýčkovi do Trevíru, notabene, když by ji pak Balduin musel živit - jo už to vidím , jak mu říká - milký Jeníku, pojed se mnou , ale ty své Čechy pošli zas pěkně tam, odkud přišli .
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Také jsem zjistil, že 19. července 1346 byl Karel IV. s Janem Lucemburským (označeni za "diváky") v bitvě u Vottemu. Aspoň podle anglického zdroje. Tedy těsně po volbě Karla.
Ta bitva je zajímavá tím, že těžké jezdectvo (lutyšský biskup Engelbert von der Mark a jeho spojenci) bylo poraženo vzbouřenci - dobře organizovanou pěchotou z Lutychu.
Věděl by někdo co tady tak přibližně píše? Francouzsky z toho vyluštím jen pár slov. Stačí jen začátek a význam. Jména netřeba (římský král Karel, český král Jan Slepý, hrabata z Guelderu, Julichu, Marku, Katzenelnbogenu, Kléves, Viandenu, Namuru, Salmu a Loozu, pán z Fauquemontu).
Le 18 au soir, on vit poindre sur les hauteurs les étendards de l'armée des princes. Jamais on n'en avait vu de plus belle. Le roi des Romains était à la tête de plus de sept mille chevaliers, écuyers, hommes rompus au métier des armes. Dans ses rangs on remarquait son pčre, Jean l'Aveugle, roi de Bohême, les comtes de Gueldre, de Juliers, de la Marck, de Katzenelnbogen, de Clčves, de Vianden, de Namur, de Salm et de Looz, ainsi que le seigneur de Fauquemont.
Jinak počty mužů družin feudálů asi nevyřešíme. Kroniky většinou hrozně přehání a je v tom plno nejasností.
Více informací je bohužel na anglické straně, kde se vedla přesnější evidence. Myslím, že se Angličanům už podařilo doložit asi 3000 jmen ze všech vrstev společnosti. Např. Godefroy de Harcourt měl vlastních 5 rytířů a 24 men-at-arms (nevím jak bych správně přeložil - zbrojnoš, těžkooděnec...). Další normanský pán na anglické straně Roland de Verdon měl 6 panošů a dalších 8 družiníků.
Pokud jsem někde dobře četl, tak Villani uvádí, že Jan (nebo Karel) přivedl do Amiens 500 mužů. To by tak odpovídalo, protože i u "chudého" krále Jaime z Mallorky se uvádí kontingent max. do 500 mužů.
V roce 1340 u Bouvines vedl Alencon ve svém šiku 1200 těžkooděnců. Ti byli rozděleni do korouhví v počtu od 14 do 60 mužů. Každý korouhevní rytíř - jiná družina. Početně i kvalitně.
Laurentius píše:Také jsem zjistil, že 19. července 1346 byl Karel IV. s Janem Lucemburským (označeni za "diváky") v bitvě u Vottemu. Aspoň podle anglického zdroje. Tedy těsně po volbě Karla.
Ta bitva je zajímavá tím, že těžké jezdectvo (lutyšský biskup Engelbert von der Mark a jeho spojenci) bylo poraženo vzbouřenci - dobře organizovanou pěchotou z Lutychu.
Věděl by někdo co tady tak přibližně píše? Francouzsky z toho vyluštím jen pár slov. Stačí jen začátek a význam. Jména netřeba (římský král Karel, český král Jan Slepý, hrabata z Guelderu, Julichu, Marku, Katzenelnbogenu, Kléves, Viandenu, Namuru, Salmu a Loozu, pán z Fauquemontu).
Le 18 au soir, on vit poindre sur les hauteurs les étendards de l'armée des princes. Jamais on n'en avait vu de plus belle. Le roi des Romains était à la tête de plus de sept mille chevaliers, écuyers, hommes rompus au métier des armes. Dans ses rangs on remarquait son pčre, Jean l'Aveugle, roi de Bohême, les comtes de Gueldre, de Juliers, de la Marck, de Katzenelnbogen, de Clčves, de Vianden, de Namur, de Salm et de Looz, ainsi que le seigneur de Fauquemont.
A nechybí ti tam něco ???
S trochou fantazie asi takto :
18 večer, vidíme vyrazit na návrších standardy princových armád.
Nikdy nikdo neviděl vice krásy. Římský král byl v čele vice než 1 000 rytířů, panošů, můžů ve zbrani (spíš jejichž řemeslem byly zbraně ??? nevím jak to přesně přeložit - že by zbrojnoši ???)a
V jejich řadách zaznamenáváme jeho otce, Jana Slepého, českého krále, …a pak už jen ten výčet dalších hrabat .
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Laurentius píše:Jinak počty mužů družin feudálů asi nevyřešíme. Kroniky většinou hrozně přehání a je v tom plno nejasností.
Více informací je bohužel na anglické straně, kde se vedla přesnější evidence. Myslím, že se Angličanům už podařilo doložit asi 3000 jmen ze všech vrstev společnosti. Např. Godefroy de Harcourt měl vlastních 5 rytířů a 24 men-at-arms (nevím jak bych správně přeložil - zbrojnoš, těžkooděnec...). Další normanský pán na anglické straně Roland de Verdon měl 6 panošů a dalších 8 družiníků.
Pokud jsem někde dobře četl, tak Villani uvádí, že Jan (nebo Karel) přivedl do Amiens 500 mužů. To by tak odpovídalo, protože i u "chudého" krále Jaime z Mallorky se uvádí kontingent max. do 500 mužů.
V roce 1340 u Bouvines vedl Alencon ve svém šiku 1200 těžkooděnců. Ti byli rozděleni do korouhví v počtu od 14 do 60 mužů. Každý korouhevní rytíř - jiná družina. Početně i kvalitně.
To já vím, já jsem spíš uvažovala nad tou "fámou" o 50 mladých šlechticů z nejpřednějších rodů , co měli vyrazit s Janem a už nikdy se nevrátit. Zatím víme jistě jen o Rožmberkovi a Lichtemburkovi .
Těch 500 kopí , nebo jak se to říkalo - to je v pořádku, to měli dát rychle dohromady.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Díky za překlad. Chybí tam toho hodně. Je to asi z nějaké kroniky nebo zprávy o bitvě u Vottemu. Vybral jsem jen část s Karlem a Janem Lucemburským. Dále už tam o nich nebyla zmínka.
Taky někdy v našem jazyce hledám těžko překlad. Zrovna u podobných výrazů jako jsou men-at-arms, gendarmes, serjeants, arbalestries atd. Zbrojnoši a kušičníci . Lepší je asi zbrojný lid nebo muži ve zbrani. Někdy taky používám těžkooděnci. Já si totiž pod pojmem zbrojnoš představím nějakého přiopilého měšťana s halapartnou u brány.
Laurentius píše:Díky za překlad. Chybí tam toho hodně. Je to asi z nějaké kroniky nebo zprávy o bitvě u Vottemu. Vybral jsem jen část s Karlem a Janem Lucemburským. Dále už tam o nich nebyla zmínka.
Taky někdy v našem jazyce hledám těžko překlad. Zrovna u podobných výrazů jako jsou men-at-arms, gendarmes, serjeants, arbalestries atd. Zbrojnoši a kušičníci . Lepší je asi zbrojný lid nebo muži ve zbrani. Někdy taky používám těžkooděnci. Já si totiž pod pojmem zbrojnoš představím nějakého přiopilého měšťana s halapartnou u brány.
No zrovna ten anglický výraz men - at - arms - je skutečně doslovně přeloženo muži ve zbraní - jenže doslovné překaldy jsou tak ošidné , zéjména v té angličtině vždycky může číhat nějaký idiom . A slovník praví, že historicky je to vojín ve zbroji nebo ozbrojenec - takže i ta přiopilá domobrana - v zásadě
a ty gendarmes - to nebezpečně zní jako slovenskč žandár - nebo dnešní francouzské četnictvo ! gendarmerie .
JInak za tu bitvu u Vottenu ,oc díky, zkusím se popídit - protože Spěváček o níá ani muk, a vůbec nepamatuji si že by ji české prameny zmiňovali - drží se stále oné linie - volba - cesta do tevíru - na ní dopis as hurá do Paříže. Alespoň Jan, Karel musel po cestě sesbírat nějakou tu hotovost s Janem jeli hlavně Lucemburčané.
O tom, že si mezitím udělali přestávku , aby se pokochali bitvou u Vottenu - ticho. Musím se také podívat na mapu, kde to přesně je.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Nemůžu najít na mapě Rhens - kde se konala ta "slavná" volba - je to prý u Rýna ! - to je tedy upřesnění. Nevíte někdo u čeho většího to leží.
Vottem jsem našla , je v Belgii, dneska v podstatě na dálnici z Liege bud an Maastrich a nahoru do Holandska nebo rovně na Charleroi - minulý rok jsem tam jela - a ještě nevěděla, bohužel.
ted jen najít ten Rhens - napadlo mě , jestli to třeba neměli po cestě, ale Trevír je směrem dolů - na jih, z Vottemu by museli na Luxemburk .. což se nevylučuje .. jenže chybí nám výchozí bod.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Takže ještě k tomu Vottemu - šlo o spor biskupa - lenního pána zřejmě a města Liége. Ta kniha výše zmiňuje - že městských bylo asi 4x více, ale neměli moc rytířů , zatímco jejich protivníci , kterých bylo početně méně asi 9 000 to měla být elita.
Jean le Bel (ano ten) jde ještě dál - panské vojsko mělo být dokonce 20x menší , ale skládalo se z největších/nejlepších rytířů říše. Dle Bela se skládala z pánů z Německa včetně Adolfa II., hraběte z La Marck, dále arcibiskupova bratra, Adolfa III. z Bergu, hraběte z Namuru, Jana Slepého , českého krále a lucemburského hrabětě , také otce imperátora (to napsal Le Bel, ne já! - přeložila bych to jako císaře - ale to Karel ještě nebyl !! ) , DItricha z Heinsteinu, markýze z Julichu , atd. výčet končí .. ale zde pro změnu Karla neuvádějí , jako by u Vottemu byl jen Jan !!!!!!
Podotýkám - je 18.7. 1346 !!!!!
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Nemůžu najít na mapě Rhens - kde se konala ta "slavná" volba - je to prý u Rýna ! - to je tedy upřesnění. Nevíte někdo u čeho většího to leží.
Vottem jsem našla , je v Belgii, dneska v podstatě na dálnici z Liege bud an Maastrich a nahoru do Holandska nebo rovně na Charleroi - minulý rok jsem tam jela - a ještě nevěděla, bohužel.
ted jen najít ten Rhens - napadlo mě , jestli to třeba neměli po cestě, ale Trevír je směrem dolů - na jih, z Vottemu by museli na Luxemburk .. což se nevylučuje .. jenže chybí nám výchozí bod.
si vzala Enguerranda de Coucy, který také padl u Crécy. Je to taková malá ironie - Poldík stál neustále proti Janovi , ve snaze se pomstít za nezvolení brášky a za bitvu na Neckeru a nakonec jeho zetˇ bojuje s Janem v jedné bitvě a oba tam padnou.
. Lepší je asi zbrojný lid nebo muži ve zbrani. Někdy taky používám těžkooděnci. Já si totiž pod pojmem zbrojnoš představím nějakého přiopilého měšťana s halapartnou u brány.
- to je tedy upřesnění. Nevíte někdo u čeho většího to leží. 