Kosmova kronika

[Ingolf]

Druhé úskalí spočíbá ve svůdnosti pozměnit některé detaily, aby se k sobě oba mýty více přiblížily a já učinil nové objevy – a to je přesně problém Karbusického, který proto ztratil mou důvěru (příklad dopíšu v jiném příspěvku).

Tak jsem si to špatně pamatoval, to beru s omluvou zpět. Ale taky mám pocit, že v určitých případech srovnává všechno se vším a snaží se k sobě napasovat věci na základě několika vnějších podobností. Co mi tam třeba nesedlo, jak odvozuje příběh o Oldřichovi a Boženě z Bible, z příběhu krále Davida a Betsabé. Oldřich spatřil Boženu, když prala prádlo u potoka. David spatři Betsabé z okna paláce, když myla sebe. Je přeci jen rozdíl vidět někoho jenom prát a z koně a vidět někoho nahýho a z okna paláce..

[Katerina]

Protože jste mi s florišem už v jiném tématu radili podívat se na Karbusického, tak jsem si ho před časem sehnala a přečetla, teda až na určité pasáže srovnávání těch slovanských písní , respektive rýmů. To jsem nějak nezvládla.
Ted´ koukám, že ho nepovažuješ za úplně seriozní zdroj. Mně se docela pozdávala ta první část - rozbor pověstí o příchodu Čechů, i ten přemyslovský mýtus. Pravda, tam kde já jsem hledala (nebo viděla ) kořeny keltské, on germánské, a vzhledem k tomu, že toto téma nemám moc dobře zvládnuté, jsem mu to věřila.

[slavicekvac]

Druhé úskalí spočíbá ve svůdnosti pozměnit některé detaily, aby se k sobě oba mýty více přiblížily a já učinil nové objevy – a to je přesně problém Karbusického, který proto ztratil mou důvěru (příklad dopíšu v jiném příspěvku).

Tak jsem si to špatně pamatoval, to beru s omluvou zpět. Ale taky mám pocit, že v určitých případech srovnává všechno se vším a snaží se k sobě napasovat věci na základě několika vnějších podobností. Co mi tam třeba nesedlo, jak odvozuje příběh o Oldřichovi a Boženě z Bible, z příběhu krále Davida a Betsabé. Oldřich spatřil Boženu, když prala prádlo u potoka. David spatři Betsabé z okna paláce, když myla sebe. Je přeci jen rozdíl vidět někoho jenom prát a z koně a vidět někoho nahýho a z okna paláce..

Řekl bych, že Kosmas dobře věděl, jak se oba chlapi rozpálili a to srovnání je pravdivé. Okolnosti nejsou zdaleka důležité. Taková pradlena s vykasanou sukní a slabé oplecko a Břéťa byl na tom jak David král.

[Ingolf]

Jo tak to mě nenapadlo, to by ale bylo možný.., máš holt silnější erotický fantazie než já

[slavicekvac]

Jo tak to mě nenapadlo, to by ale bylo možný.., máš holt silnější erotický fantazie než já

Vůbec nejde o mne, ale o ženatého kanovníka Kosmase. Přečti si jak se ironicky vysmíval kolegovi, který se kvůli erotice šlehal kopřivama. To je vlastně závěr kroniky.

[Ingolf]

Mýtické předky Přemyslovců jmenuje Kosmas (I., 9) v pořadí: Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Hostivít.

Diskuse se vedou o tom, nakolik jsou tato neobvyklá jména vymyšlená, nebo jestli byly tyto osoby reálné, nebo mýtické.
K tomu nutno pro úplnost dodat Karbusického nápad, že Kosmas špatně pochopil a přepsal jiný text.

1a)
Pravdivost jmenného seznamu zastává Dušan Třeštík v Počátcích Přemyslovců s. 95: „Vymyšlen určitě nebyl, takové katalogy se ústně tradovaly v celé Evropě, buď jako seznamy předků, nebo jako posloupnost panovníků. Byly ´oficiální´ v tom smyslu, že například byly recitovány při intronizaci irských a skotských kmenových ´králů´. Protože se český nastolovací rituál podobal irskému a skotskému i v takových podrobnostech, jakými bylo obuvání střevíců ´předků´, je možné, že to, co slyšel Kosmas, bylo takovýmto oficiálním katalogem původně přednášeným při slavnostech stolování.“

Důležité by podle mě v tom případě bylo to číslo sedm, protože do sedmého kolene se lidé považovali za příbuzné. To s sebou neslo povinnost vzájemné podpory, v pozdějších křesťanských zákonících to neslo zákaz sňatku do sedmého kolene..

1b)
U těch jmen se udává jejich nezvyklost, což má naznačovat jejich vymyšlení nebo jiný původ těch slov. Možná Vojen by souvisel s vojem/vojskem, Vnislav by mohl být reálný podobně jako třeba Stanislav.

Jenomže tu máme jedno nezvyklé jméno ze seznamu a k němu Pošumaví ves Nezamyslice. Ta je poprvé uváděna r. 1045 jako majetek břevnovského kláštera. V obci stojí původně románský kostel, velkoryse přestavěný v gotice (když jsem ho viděl poprvé z dálky, považoval jsem ho automaticky za novogotickou stavbu, tak velký gotický kostel na tak malou obec jsem nečekal) - http://www.hrady.cz/index.php?OID=10356" onclick="window.open(this.href);return false;

Vsi s koncovkou -ice bývaly pojmenovány podle jména pána a ta koncovka znamenala „rodinu“, ve smyslu příbuzenstva i čeledi (jako jsou Češi čeledí sv. Václava). Klasika je obec Ivančice.
Koncovka -ic se používá v toto smyslu, když se řekne „to jsou Novákovic děti“. Ve slovanské mytologii jsou bozi Svarog a jeho syn Svarožic; synem knížete je kněžic atd.
Tudíž Nezamyslice by mohly pocházet od bývalého pána jménem Nezamysl..


2a)
Mýtickému stylu jmen ze seznamu by napovídala dvojice Přemysl-Nezamysl. Třeštík ji odvozuje od indoevropského základu, kde vládnou dvojčata. Etymologicky by tak tato dvojice mohla odpovídat řeckým bratrům Prométheus-Epimétheus, tedy „Dopředu myslící“ a „Dozadu myslící“. Tomu by odpovídal Přemysl jako přemýšlející a Nezamysl jako nepřemýšlející.

2b) Záviš Kalandra se jménům věnoval v knize České pohanství, která právě vyšla v reedici - https://www.kosmas.cz/knihy/215855/ceske-pohanstvi-1-2/" onclick="window.open(this.href);return false;

Kalandra přišel s jinou tezí vzniku jmen, a sice že jsou (mimo toho Přemysla a Nezamysla) odvozena od bohů, kteří vládnou sedmi dnům v týdnu. Románské a germánské jazyky takto odvozují názvy dnů dodnes. Třeba středa je v latině Merkurův den – Mercurii dies, z toho je fr. mercredi. Merkurovým protějškem je v lecčems germánský bůh Wodan, z toho je ang. Wednesday.
To dobrá záminka rozebrat, jak se zasvěcení dnů jednotlivým bohům vypočítalo.
Sedmidenní týden pochází z Mezopotámie, z pravlasti astrologie i astronomie. Zasvěcení se dá vypočítat podle vzdálenosti planet od Země. V astrologii i individuálním horoskopu je země středem vesmíru, odpovídá to ještě ptolemaiovskému vidění vesmíru před kopernikánským, heliocentrickým obratem.
Teď to vezmu hodně laicky. Nejslabší planety v astrologii jsou ty, které jsou nejblíže Zemi. První je Měsíc, pak se to stupňuje – Merkur – Venuše – Slunce – Mars – Jupiter – Saturn.
To řazení dnům začíná v pondělí nejslabším Měsícem. Pak je tu chyták, že další zasvěcení nejde hned další den, tedy že by Merkur vládl úterý, ale jde to vždy obden. Tedy Merkur – středa, Venuše - pátek, Slunce - neděle, Mars – úterý, Jupiter – čtvrtek, Saturn - sobota.

Z toho pocházejí doslovné latinské názvy – Dies lunae, Dies martis, Dies mercurii, Dies Jovis, Dies veneris, dies Saturni, dies Solis.
Germánské jazyky adekvátně tomu přiřazují pondělí měsíci (monday, Montag);
- úterý válečnému bohu jménem Týr, Tiu, Ziu – tuesday, Dienstag;
- středu Wodanovi, který podobně jako Merkur putuje mezi světy – ang. Wednesday (něm. Mittwoch znamená střed týdne jako české středa);
- čtvrtek hromovládci jménem Thor nebo Donnar – thursday, Donnerstag
- pátek ženské bohyni jménem Freya – friday, freitag;
- sobota bývá odvozena od hebrejského sabatu, v ang. je saturday podle římského Saturna;
- neděle podle slunce – sunday, Sonntag.

Co by teoreticky mohlo sedět – Mnata jako božský vládce pondělí, to jméno podobné německému Mond.
Vojen – po Mnatovi jako vládce úterý, jestli to Voj- znamená vojenství, tak úterku vládce válečný bůh Mars, to by šlo..
Vnislav nic, tam není žáná indicie; Hostivít by měl vládnout pátku, ale tomu vládne za všech okolností ženské božstvo..

Křesomysl – jestli to má být od spojení vykřesat myšlenku (jako by měla být od myšlení dvojice Přemysl a Nezamysl), tak tam mě něco napadá. Zabíhá to do esoteriky, tak to berte s nadhledem prosím..

Svět se dá dělit na makro- a mikrokosmos. Co je v Zemi/makrokosmu velké, to se v jistém smyslu uzavírá i v organismu, nejlépe v člověku. Oboje se uzavírá v pevné hmotě, vodní živel nese život – řeky nesou vodu pro závlahu stejně jako cévy nesou krev.
V severské mytologii vznikla Země zabitím obra jménem Ymi. Z jeho masa udělali bohové zemi, z lebky oblohu, z kostí skály, z vlasů lesy.., a co je nejdůležitější pro tento případ, tak z mozku „chmurné mraky“.
Mraky odpovídají mozku a blesk by měl odpovídat myšlence.. Jak říká lidová moudrost, když člověk dostane nápad nebo něco pochopí, že mu to „blesklo hlavou“, „rozsvítilo se mu“.
Blesk je elektřina, pokyny z mozku do nervů šíří jemné elektrické impulsy..

Čtvrtku vládnou hromovládci, kteří vládnou blesku a kteří takto makrokosmicky „křešou myšlenku“ v podobě blesků..
Blsk vzniká úderem hromovládcovy zbraně, tedy hromoklínu nebo třeba Thorova kladiva. Když jjde Thor do boje, bývá popisován jako zamračený.. To odpovídá bojovému nasazení, ale člověk se mračí i tehdy, když přemýšlí.. A když se mračí, tak mu „lítají z očí blesky..“.

[slavicekvac]

Přikláním se ke jménům skutečným. Historická praxe spíše tu mýtickou potvrzuje. V řadě případů lze reálně sjednotit název obce, místa, hradiště se jménem, které je v pramenech. Z mýtických bych uvedl Hostivít - Hostivice. Vzal jsem to jako hypotézu a hledám hradiště podle etymologie jmen z pramenů. Zkusil jsem Mstina ( zabili v tom hradě Mstinu muže Václavova ) a nalezl jsem hradiště u Mstětic. Je velmi devastované polní prací, ale je zřejmé a nalezl jsem i opracovanou opuku. Taktéž Zdeslavice, pěkné malé hradiště. Nebudu popisovat Vojtěchovy bratry, stačí Čáslav, Radim, Soběslav. Ale ta další jména mají také svá místa. Heřmanice, či Heřmaničky. Zajímavé jsou Světice - Sventislav a hlavně Vitice - Vitizla, který se mylně ztotožňuje v Vratislavem, kde je spíš přání otcem myšlenky. Tak se dá pokračovat dál. Aktuální výzkum je ve Vokovicích, kde v Kosmovi máme Comes Vok obiit. S docela přesně definovaným titulem, kterému se zcela nepřesně říká u nás předák a už vůbec nesmyslně se ztotožňuje se jménem Vojtěch a Slavníkovci.
... V otonském uspořádání je to spíše hrabě, vojenský správce, pověřenec a podobně. Pro etymologii je důležitá přípona sla nebo bor - východo, či západoslovanská se stejným významem důležité osoby. Sídel s touto příponou najdete dost a vesměs se tam dá najít hradiště. Ad mýtická jména - právě neobvyklost a neotřelost jmen ukazuje na skutečná jména, nikoliv vymyšlená. Život je pestřejší než autorství

[Ingolf]

Z mýtických bych uvedl Hostivít - Hostivice.

Na to jsem koukal taky, ale ty Hostivice u Prahy se jmenují podle nějakého lesa a ještě z pozdější doby, tak jsem to vynechal - http://hostivice.cz/historie%2Dmesta/d-409945/p1=4553" onclick="window.open(this.href);return false; Ale to jméno Hostivít zní reálně, použitelně pro člověka..

[Rtep]

V této souvislosti bych také uvedl příspěvek Hostibejka v diskuzi Příbuzenství Mojmírovců s Přemyslovci: Mimochodem D. Třeštík byl údajně přesvědčen o autentičnosti Kosmovi zmínky o Hostivítovi jako otci Bořivoje,prý ho spojoval se jménem Vitislav z Fuldských análů z roku 872.Pri troše fantazie jsou si jména významově opravdu podobná.Pry si ale nedovolil vzhledem k podlomenemu zdravi vyslovit domněnku veřejně v představě honu na jeho osobu ze strany Šimíka a spol. z moraviamagna.cz.

[slavicekvac]

Z mýtických bych uvedl Hostivít - Hostivice.

Na to jsem koukal taky, ale ty Hostivice u Prahy se jmenují podle nějakého lesa a ještě z pozdější doby, tak jsem to vynechal - http://hostivice.cz/historie%2Dmesta/d-409945/p1=4553" onclick="window.open(this.href);return false; Ale to jméno Hostivít zní reálně, použitelně pro člověka..

Může být, ale mnohdy se staré etymologie přenášejí na novější a jsou pak překryty. Otázka je, zda v Hostivici může, je či nemůže, není hradiště odpovídající doby. Nedíval jsem se ani na družicové snímky. Možná zkusím štěstí

[slavicekvac]

V této souvislosti bych také uvedl příspěvek Hostibejka v diskuzi Příbuzenství Mojmírovců s Přemyslovci: Mimochodem D. Třeštík byl údajně přesvědčen o autentičnosti Kosmovi zmínky o Hostivítovi jako otci Bořivoje,prý ho spojoval se jménem Vitislav z Fuldských análů z roku 872.Pri troše fantazie jsou si jména významově opravdu podobná.Pry si ale nedovolil vzhledem k podlomenemu zdravi vyslovit domněnku veřejně v představě honu na jeho osobu ze strany Šimíka a spol. z moraviamagna.cz.

Válka o některé věci, tvrzení, příběhy je zřejmě velmi tvrdá. Pan Turek mi pře smrtí řekl: Já už se neperu !
Zřejmě je to v tom, že se málokdo odhodlá odvolat svá tvrzení a nechá to potichu vyhnít. Je to škoda. Řekl bych, že autority tohle umí. Třeštík se podobně zachoval k výsledkům antropologa Vlčka ve prospěch vlastního příběhu raných Přemyslovců. Ač jinak proti Třeštíkovi nic nemám, kromě této epizody. Třeba založení biskupství pražského je udělané velmi přesně a pochybuji, že na tom už kdy někdo udělá cosi jinak.
Vitislav je pro mne také Vitizla fuldských análů. Kromě toho jsem přesvědčen, že měl hradiště - u dnešní obce Vitice. Jak družicové snímky, tak pozemní dohlídka, tak přenesené patrocinium sv. Petra jsou velmi silné indicie. Což se dá prokázat průzkumem, pokud na něj dojde. Třebaže pan Lutovský správně říká, že na těch kamenech to napsané není Ale spojit Vitizlu a Hostivíta, to bych nějak neskousnul ani Třeštíkovi.

[Ingolf]

Z dnešní přednášky Davida Kalhouse na téma Rukopisný kontext Kosmovy kroniky – moc toho nebude, přednes se týkal těch formálních záležitosti, ne obsahových.

Okolnosti kroniky vycházejí z jejího účelu. Kalhous zmínil na začátku, že Třeštík chápal Kosmovu kroniku jako knihu o vytváření české Obce, kdežto americká autorka Lisa Wolverton v ní spatřuje spíš moralistní spis. Tak nebo tak, opisy kroniky sloužily ve své době k zájmu dynastickému nebo církevnímu.

Nápadné třeba je, že Kosmova kroniky nebyla ve středověku a raném novověku vůbec přeložena do češtiny, do jazyka lidu. Lid dostal Kosmovu látku přepracovanou v českých kronikách Dalimila a Přibíka z Pulkavy. Kronika byla přepisována latinsky a rukopisy byly uchovávány společně s dalšími spisy, z čehož se dá občas odhadnout účel celého svazku.
Někde je Kosmova kronika kladena vedle děl se širším historickým záběrem – vedle římských dějin, vedle díla Oty z Freisingu O dvou obcích nebo vedle saských dějin kronikáře Widukinda. Některé rukopisy v klášterech končí Kosmovu kroniku ustanovením vyšehradské kapituly, tam šlo evidentně o podání církevních dějin.

Zahraniční kronikáři z Kosmy v podstatě nečerpali, výjimkou je dánský analista Saxo. Ukazuje to zase, že Kosmas psal kroniku hlavně pro vnitřní, české účely.

***

Konkrétní příklady – rukopis uchovávaný v Brně, který vykoupil Bertold Bretholz pro městský archiv, mohl vzniknout v třebíčském klášteře. Rukopis Kosmovy kroniky je psán stejnou rukou jako domnělá zakládací listina kláštera. Navíc takovým stylem, že text na sebe navazuje a navozuje tak zdání, že jde o součást kroniky.
Třebíčští benediktini byli vyhnáni z domova za husitských válek a poté doplatili na válku Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. V třebíčském klášteru se opevnil Jiříkův syn Viktorín, byl obležen a vyjednal předání kláštera za slib volného odchodu. S českým vojskem odešli i mniši a už se nikdy nevrátili, klášter byl užíván jako zámek i jako hospodářské budovy. Koskovým rukopisem s vloženým opisem domnělé zakládací listiny mohli vyjádřit jak právo na klášterní majetky, tak starobylost svého nároku.

Drážďanský rukopis vznikl v říšském klášteru v Altzelle. Klášter založili Wettinové, u kterých pobýval v exilu Přemysl Otakar I. a zplodil tu syna Vratislava, kterého pak odmítl přijmout. Vratislav je uváděn na více wettinských listinách a první taková dochovaná listina pochází z r. 1207 a týká se práv potvrzení fundace altzellského kláštera. Rukopis Kosmovy kroniky je uchován současně s kronikou Sasů od Widukinda. Tady je možné, že oba spisy vyjadřovaly pole zájmu Wettinů, jednak říšské zakotvení, jednak české ambice, protože Vratislav byl stále legitimním pretendentem českého trůnu a jeho chvíle mohla kdykoli přijít.

[travonah]

kdysi jsem napsal ještě na livinghistory v reakci na to, že Přemysl Oráč je pochybná věc, že tuto legendu chápu jako klasickou státotvornou a státoprávní deklaraci. olemiku to tehdy vyvolalo pěknou, kterou ukončilo až to, že někdo uvedl, že D. Třeštík to vidí podobně.

[Ingolf]

Ono je možné, že pověst o povolání Přemysla od pluhu mělo znamenat povolání prvního z rovných.. Přemysl dal na Vyšehrad lýčené střevíce na znamení prostého původu, což je protiklad chování krále Vratislava I., který se královským titulem povýšil nad obec Čechů a na Vyšehradě si vystavěl rezidenci.. Neobliba Vratislava ze strany kronikáře Kosmy může vycházet z tohoto králova chování.

[Vespasian]

travonah píše:
> kdysi jsem napsal ještě na livinghistory v reakci na to, že Přemysl Oráč je
> pochybná věc, že tuto legendu chápu jako klasickou státotvornou a
> státoprávní deklaraci. olemiku to tehdy vyvolalo pěknou, kterou ukončilo až
> to, že někdo uvedl, že D. Třeštík to vidí podobně.

Kdysi jsem někde četl že jde o variaci na příběh o římském vojedůvci Cincinnatovi, který také odešel od pluhu chránit stát.

[Wladislaus]

Možná to sem nepatří, ale koneckonců je to v Kosmově kronice.

K roku 1125 píše Kosmas v souvislosti s umírajícím knížetem Vladislavem, že k jeho smrtelnému loži přišla matka a orodovala za usmíření se Soběslavem. Konkrétně mě zajímá latinská věta "Liceat mihi vetulae matri apud filium suum impetrare quod rogat et postulat prostratus laon universus Boemiae,..." Český překlad zní: "Nechť smím já, staříčká matka, u svého syna dosíci toho, zač prosí a žádá na kolenou klečící veškerý národ český,..." Netuší nějaký zkušený zdejší latiník, co přesně znamená slůvko LAON? Nikde jsem se to na internetu nedopátral, ani tento dost hutný slovník (http://www.koeblergerhard.de/Mittellate ... lat-HP.htm) žádné takové slůvko neobsahuje... Znamená to v překladu národ?

[slavicekvac]

Možná to sem nepatří, ale koneckonců je to v Kosmově kronice.

K roku 1125 píše Kosmas v souvislosti s umírajícím knížetem Vladislavem, že k jeho smrtelnému loži přišla matka a orodovala za usmíření se Soběslavem. Konkrétně mě zajímá latinská věta "Liceat mihi vetulae matri apud filium suum impetrare quod rogat et postulat prostratus laon universus Boemiae,..." Český překlad zní: "Nechť smím já, staříčká matka, u svého syna dosíci toho, zač prosí a žádá na kolenou klečící veškerý národ český,..." Netuší nějaký zkušený zdejší latiník, co přesně znamená slůvko LAON? Nikde jsem se to na internetu nedopátral, ani tento dost hutný slovník (http://www.koeblergerhard.de/Mittellate ... lat-HP.htm) žádné takové slůvko neobsahuje... Znamená to v překladu národ?

laon

Wiktionary

Jump to navigation
Jump to search
Finnish[edit]
Noun[edit]
laon
Genitive singular form of lako.
Genitive singular form of lao.
Anagrams[edit]
loan, olan

Taky nikde nic slušného. Překlady jsou ode všech jako národ, ale nenašel jsem žádné příbuzné slovo. Není to náhodou řecky? Taky je otázka, zda je transkripce z manuscriptu správná.
Co je ve slovníku Křížek, skvělém, jedině, tak jsou tři jména řecká z Troji začínající na LAO coon, LAO damia, LAO medon. Což mě vede k řeckému slovíčku. Tak někdo, kdo umí řecky
Pokud jde o latinu, pak mě ještě napadá LAEDO - což je dost mnohovýznamné - utiskovat, tisknout se, tady možná onen zkrušen, utištěn universus - LAON Boemiae. Doporučuji vyzkoušet některého středověkého latináře, třeba Sommera Že by v tom laon bylo cokoliv co připomíná národ, lid, tak ani náhodou.

V Křížkovi je příklad jak se lid tiskne v prezentu, tohle by vypadalo na jakýsi definitivus? Jsou to jen domněnky, nic pořádného
Ale připadá mi to nějak divný tvar, nakonec ovšem asi možný. Ve středověku ostatně mohou být leckteré novotvary.

[Wladislaus]

Bingo! Ten tip s řečtinou je přesně ono
https://biblehub.com/greek/laon_2992.htm

Laon by tedy řecky mělo znamenat "lid"

[slavicekvac]

Bingo! Ten tip s řečtinou je přesně ono
https://biblehub.com/greek/laon_2992.htm

Laon by tedy řecky mělo znamenat "lid"

Byl to jen skromný odhad, neumím řecky ani pípnout.

[Wladislaus]

Byl to jen skromný odhad, neumím řecky ani pípnout.

Nějdy i zdánlivé střílení od boku vede k velkým objevům
Teda ne že by tohle byl případ nečeho podobného

Ta věta mě zajímala protože i tady na foru při různých příležitostech proběhla diskuse o tom, jak byly ve středověku chápány pojmy jako "národ", "všichni Čechové" apod. Přijde mi dost zajímavé že zrovna tady Kosmas použil zrovna řecké slovo pro vyjadření lidu když mohl použít nějaký latinský. Nikde jinde u kosmy nebo v listinach snad ani znova tohle slovo není nebo jsem si aspoň nevšiml. Jestli v tom není nějaký významový rozdíl a tady to může být chápáno jako opravdu celý národ a ne jen elita bez oné bezejmenné a bezprávné masy rolníků, i když jde samozřejmě o fiktivní proslov kralovny Svatavy/Swietoslawy.