Jindřich III. z Valois nebo francouzský
Moderátor: Ježek
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Jindřich III. z Valois nebo francouzský
Nevím, zda by tento král uspěl z hlediska českých dějin natolik, že bychom mu zakládali samostatné téma. Srovnáme-li ho s jeho předchůdci Františkem I., Jindřichem II. a Karlem IX., byl by z nich jistě na tom daleko hůře, nebo je zajisté nejméně znám např, dítkám školním. A jeho následník Jindřich IV. francouzský se řadí k nejvýznamnějším francouzským panovníkům vůbec. Snad jen František II., manžel Marie Stuartovny a starší bratr našeho Jindřicha by mu mohl v neproslulosti konkurovat.
Jindřich III. se narodil roku 1551 jako třetí syn Jindřicha II. francouzského a Kateřiny di Medici. Jeho role v tragické Bartolomějské noci roku 1572 je zahalena poněkud zkreslenými informacemi z románů ( např. Alexandre Dumas st., ale i Robert Merle a další) V roce 1573 -75 byl polským králem, ale z Polska byl vypuzen opozicí pro nedodržování závazků vůči šlechtě. Po smrti svého bratra Karla IX. se vrátil do Francie a vládl do roku 1589, kdy byl zavražděn dominikánským mnichem Jacquesem Clementem. Jaký byl Jindřich III.
Byl prý obdařen zvláštním a znepokojivým šarmem, byl vysoký, hubený a elegantní ( no mě by se zaručeně líbil ), dokázal být přívětivý i uštěpačný, byl nadán velikou inteligencí a byl přirozeně liberální. Respekt však vzbudit nedokázal. Byl totiž nadmíru marnivý a příliš dbal na svůj vzhled ( ještě víc než já ). Navíc se zdržoval ve společnosti podezřelých milců, říkal jim "mignons" a občas se na slavnosti oblékal jako žena. Začalo se mu říkat "princ sodomský", ačkoliv byla také veřejně známá jeho láska k manželce Luise Lotrinské.
Francouzi a zejména Pařížané začali srovnávat mužného Jindřicha de Guise s králem Jindřichem a de Guise z toho pro ně vyšel podstatně líp, ačkoliv narozdíl od Jindřicha byl velmi nesnášenlivý a dosti bigotní katolík. Ačkoliv si de Guise sledoval především své vlastní zájmy, maximálně zájmy své rodiny, jevil se francouzským katolíkům jako žádoucí vůdce. Prázdná státní pokladna ( kromě Jindřichova přirozeného liberalismu) donutila krále ke smířlivé politice vůči hugenotům, kterým byla zaručena místa, kde se mohli shromažďovat , svoboda kultu i právo na jakékoliv zaměstnání. Stalo se tak roku 1576 tzv. Monsieurovým mírem. Na protest proti tomu se zrodila idea katolické Ligy, podporované Španělskem ( Filip II. Španělský nebo Habsburský ), do jejíhož čela se postavil Jindřich de Guise.
Jedna věc byla velmi velmi problematická - Jindřich nebyl nijak silný král, za své syny vládla dlouho královna matka Kateřina Medicejská a žádný z posledních francouzských králů neměl legitimního syna. Jindřich ani nelegitimního, ačkoliv ve vztahu ke své manželce královně Luise se velmi snažil. Tak se pomalu ale jistě stáváme svědky vymření dalšího evropského rodu - tentokrát Valois. Za následníka si Jindřich zvolil jiného Jindřicha -již zmiňovaného Navarrského krále, jež se proslavil jako Jindřich IV. Guisové reagovali vyrobením dokumentu odvozujícího jejich původ od Ludvíka Svatého. Královna-matka Kateřina i král Jindřich přemlouvali Jindřicha ( zatím ho budeme nazývat Navarrským), aby přestoupil na katolickou víru, s čímž Jindřich Navarrský otálel nebo by přišel o své stoupence a vydal by se na milost i nemilost svým nepřátelům. To byla ovšem značná rána pro krále Jindřicha, nebo Jindřich Navarský, setrvávaje na hugenotské víře nemohl být korunován francouzským králem.
Králi Jindřichovi nezbylo než se sklonit před Ligou i Guisy. V roce 1585 jim ustoupil a zrušil hugenotům chráněná místa. Činil tak proti své vůli, věděl, že jeho opatření vyvolají válku a neměl jí jak čelit ( byl bez peněz). Vzniknuvší válka je nazývána válkou tří Jindřichů ( krále, Guise, Navarrského). Paříž, zfanatizována mnichy a Guisovou sestrou, se postavila proti králi. Král zakázal Guisovi vstup do hlavního města, ale Guise přesto přišel a byl vítám s nesmírným nadšením Pařížanů -"A žije Guise", na níž odpověděl s hranou skromností: " Ale přátelé, to je příliš... Volejte přece 'A žije král' =P~ ". Král Jindřich se postavil se svými vojsky na odpor, ale neobstál a byl nucen uprchnout do Blois. Guise ho uprchnout nechal a ukázalo se, že měl tohoto činu litovat. Pierre de L'Estoile k tomu poznamenává " je třeba být Caesarem anebo vůbec nikým. Vévoda de Guise, ač velmi pozdě, to nakonec uznal." Krále v Blois chránila tzv. "pětačtyřicítka", což byla skupina mladých, odvážných a ke všemu odhodlaných šlechticů. Chránila a čekala na jeho příkazy. A příkaz přišel - zabít vzpurného poddaného, ohrožujícího krále - Jindřicha de Guise. Guise spoléhal na královu slabost. "Neodváží se", pravil, ale král se odvážil i bez porady s královnou matkou a Jindřich de Guise byl zavražděn na zámku v Blois, kam byl pozván na poradu. Také Guisův bratr kardinál byl zatčen a zavražděn halapartnou. Královna matka, vidíc, jak se hroutí francouzské království a jak neomylně kráčí do rukou Jindřicha Navarrského se zhroutila a zanedlouho zemřela.
Král Jindřich byl pařížskými kazateli označen "tyranem" a "Jindřichem III., kdysi francouzským králem". Liga mu říkala "pan Jindřich z Valois". Král Jindřich se znovu obrátil na svého navarrského švagra a bratrance. Uzavřeli spolu příměří a oblehli Paříž. Jindřich Navarrský válce rozuměl. Liga začala prohrávat a v beznaději vyzvala ke zločinu na králi - ke královraždě. Volali po někom, kdo by pomstil vraždy z Blois. Ve fanatickém mnichu Jacquesi Clémentovi ho nalezli... Stejně ale nedokázali zvítězit nebo po následné konverzi se stal francouzským králem JIndřich Navarský jako Jindřich IV. a vládl rozumem a laskavostí, nikoli silou a krutostí.
A teď po seznámení s osobou krále Jindřicha III. mi dovolte položit otázky:
1. Jak se díváte na otázku vraždy de Guise, měl na to král Jindřich právo?
2. Jindřich III. a Polsko - tady bych se snažila získat informace hlavně z polské strany, já jich moc nemám.
3. Otázka královraždyXvraždy na tyranovi. Jak se na to díváte a kde vidíte hranici?
Jindřich III. se narodil roku 1551 jako třetí syn Jindřicha II. francouzského a Kateřiny di Medici. Jeho role v tragické Bartolomějské noci roku 1572 je zahalena poněkud zkreslenými informacemi z románů ( např. Alexandre Dumas st., ale i Robert Merle a další) V roce 1573 -75 byl polským králem, ale z Polska byl vypuzen opozicí pro nedodržování závazků vůči šlechtě. Po smrti svého bratra Karla IX. se vrátil do Francie a vládl do roku 1589, kdy byl zavražděn dominikánským mnichem Jacquesem Clementem. Jaký byl Jindřich III.
Byl prý obdařen zvláštním a znepokojivým šarmem, byl vysoký, hubený a elegantní ( no mě by se zaručeně líbil ), dokázal být přívětivý i uštěpačný, byl nadán velikou inteligencí a byl přirozeně liberální. Respekt však vzbudit nedokázal. Byl totiž nadmíru marnivý a příliš dbal na svůj vzhled ( ještě víc než já ). Navíc se zdržoval ve společnosti podezřelých milců, říkal jim "mignons" a občas se na slavnosti oblékal jako žena. Začalo se mu říkat "princ sodomský", ačkoliv byla také veřejně známá jeho láska k manželce Luise Lotrinské.
Francouzi a zejména Pařížané začali srovnávat mužného Jindřicha de Guise s králem Jindřichem a de Guise z toho pro ně vyšel podstatně líp, ačkoliv narozdíl od Jindřicha byl velmi nesnášenlivý a dosti bigotní katolík. Ačkoliv si de Guise sledoval především své vlastní zájmy, maximálně zájmy své rodiny, jevil se francouzským katolíkům jako žádoucí vůdce. Prázdná státní pokladna ( kromě Jindřichova přirozeného liberalismu) donutila krále ke smířlivé politice vůči hugenotům, kterým byla zaručena místa, kde se mohli shromažďovat , svoboda kultu i právo na jakékoliv zaměstnání. Stalo se tak roku 1576 tzv. Monsieurovým mírem. Na protest proti tomu se zrodila idea katolické Ligy, podporované Španělskem ( Filip II. Španělský nebo Habsburský ), do jejíhož čela se postavil Jindřich de Guise.
Jedna věc byla velmi velmi problematická - Jindřich nebyl nijak silný král, za své syny vládla dlouho královna matka Kateřina Medicejská a žádný z posledních francouzských králů neměl legitimního syna. Jindřich ani nelegitimního, ačkoliv ve vztahu ke své manželce královně Luise se velmi snažil. Tak se pomalu ale jistě stáváme svědky vymření dalšího evropského rodu - tentokrát Valois. Za následníka si Jindřich zvolil jiného Jindřicha -již zmiňovaného Navarrského krále, jež se proslavil jako Jindřich IV. Guisové reagovali vyrobením dokumentu odvozujícího jejich původ od Ludvíka Svatého. Královna-matka Kateřina i král Jindřich přemlouvali Jindřicha ( zatím ho budeme nazývat Navarrským), aby přestoupil na katolickou víru, s čímž Jindřich Navarrský otálel nebo by přišel o své stoupence a vydal by se na milost i nemilost svým nepřátelům. To byla ovšem značná rána pro krále Jindřicha, nebo Jindřich Navarský, setrvávaje na hugenotské víře nemohl být korunován francouzským králem.
Králi Jindřichovi nezbylo než se sklonit před Ligou i Guisy. V roce 1585 jim ustoupil a zrušil hugenotům chráněná místa. Činil tak proti své vůli, věděl, že jeho opatření vyvolají válku a neměl jí jak čelit ( byl bez peněz). Vzniknuvší válka je nazývána válkou tří Jindřichů ( krále, Guise, Navarrského). Paříž, zfanatizována mnichy a Guisovou sestrou, se postavila proti králi. Král zakázal Guisovi vstup do hlavního města, ale Guise přesto přišel a byl vítám s nesmírným nadšením Pařížanů -"A žije Guise", na níž odpověděl s hranou skromností: " Ale přátelé, to je příliš... Volejte přece 'A žije král' =P~ ". Král Jindřich se postavil se svými vojsky na odpor, ale neobstál a byl nucen uprchnout do Blois. Guise ho uprchnout nechal a ukázalo se, že měl tohoto činu litovat. Pierre de L'Estoile k tomu poznamenává " je třeba být Caesarem anebo vůbec nikým. Vévoda de Guise, ač velmi pozdě, to nakonec uznal." Krále v Blois chránila tzv. "pětačtyřicítka", což byla skupina mladých, odvážných a ke všemu odhodlaných šlechticů. Chránila a čekala na jeho příkazy. A příkaz přišel - zabít vzpurného poddaného, ohrožujícího krále - Jindřicha de Guise. Guise spoléhal na královu slabost. "Neodváží se", pravil, ale král se odvážil i bez porady s královnou matkou a Jindřich de Guise byl zavražděn na zámku v Blois, kam byl pozván na poradu. Také Guisův bratr kardinál byl zatčen a zavražděn halapartnou. Královna matka, vidíc, jak se hroutí francouzské království a jak neomylně kráčí do rukou Jindřicha Navarrského se zhroutila a zanedlouho zemřela.
Král Jindřich byl pařížskými kazateli označen "tyranem" a "Jindřichem III., kdysi francouzským králem". Liga mu říkala "pan Jindřich z Valois". Král Jindřich se znovu obrátil na svého navarrského švagra a bratrance. Uzavřeli spolu příměří a oblehli Paříž. Jindřich Navarrský válce rozuměl. Liga začala prohrávat a v beznaději vyzvala ke zločinu na králi - ke královraždě. Volali po někom, kdo by pomstil vraždy z Blois. Ve fanatickém mnichu Jacquesi Clémentovi ho nalezli... Stejně ale nedokázali zvítězit nebo po následné konverzi se stal francouzským králem JIndřich Navarský jako Jindřich IV. a vládl rozumem a laskavostí, nikoli silou a krutostí.
A teď po seznámení s osobou krále Jindřicha III. mi dovolte položit otázky:
1. Jak se díváte na otázku vraždy de Guise, měl na to král Jindřich právo?
2. Jindřich III. a Polsko - tady bych se snažila získat informace hlavně z polské strany, já jich moc nemám.
3. Otázka královraždyXvraždy na tyranovi. Jak se na to díváte a kde vidíte hranici?
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
7.07.1572 zemrel Zygmunt August, posledni Jagiellovec na trunu Rzeczpospolitej Obojga Narodów. Nastalo interregnum a slechta poprve v historii mela volit krale (pol. wolna elekcja). Volit mohl kazdy slechtic, a kazdy mel jeden hlas, nezavisle na majetku. Kandidatu bylo nekolik, asi nejserioznejsi byli Ivan IV Hrozny, Ernest Habsburg a Jindrich de Valois (Henryk Walezy). Ivan IV mel v programu odtrhnuti Litvy od Polska a proto odpadl, Habsburga podporovala katolicka cirkev, pocitali s tim, ze kdyby zvitezil, Rzeczpospolita by se stala spojencem Habsburgu ve valce s Tureckem - to se slechte nelibilo, protoze nevidela smysl jit do valky za cizi zajmy - Rzeczpospolita mela s Tureckem dobre vztahy.elizabeth píše: 2. Jindřich III. a Polsko - tady bych se snažila získat informace hlavně z polské strany, já jich moc nemám.
Tady mala zajimavost : behem elekce 1573 nemecky cisar dostal ne prilis dobry napad - jmenoval svymi vyslanci dva Cechy. Jeden z nich, Vilem z Rozmberka, si dobyl tak velkou popularitu, ze cast slechty nenadale prihlasila jeho kandidaturu. Oba Cesi dobre prali Rzeczypospolitej. Jednou, kdyz si v noci popili se senatory, zacali je otevrene varovat pred Habsburgem.
Na konec slechta zvolila Jindricha de Valois. Drive, nez mohl byt korunovany, musel zaprisahnout tzv. articuli henriciani - byla to vlastne ustava Rzeczpospolitej, a pacta conventa - tu byl program, napsany slechtou, ktery se pristi kral zavazoval realizovat. Situace byla zajimava - bojujici katolik, clovek, ktery se ucastnil Noci sv. Bartlomeje, mel prisahnout dodrzovani nabozenske tolerance - tak, jak je zarucovala slechte Konfederacja Warszawska 1573, sepsana prave pod vlivem udalosti v Parizi. Jindrich prijel do Krakowa v lednu 1574, behem korunovace zaprisahl articuli henriciani - odmitl ale prisahat kazdy clanek zvlast, s vyjimkou Konfederacji Warszawskiej. Prisahl take pacta conventa. V Polsku byl do cervna, utekl v noci z 18 na 19.06.1574, kdyz dostal informaci o smrti bratra, Karla IX. Nicim zvlastnim se v Polsku nevyznamenal, mel malo casu.
- Jiří Motyčka
- Vévoda
- Příspěvky: 1123
- Registrován: 29 čer 2006 20:29
- Bydliště: Budíkov
- Been thanked: 3 times
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
Ne, protože na vraždu resp. příkaz k vraždě nemá "právo" ani král. Vražda zůstane vraždou.elizabeth píše:...Jak se díváte na otázku vraždy de Guise, měl na to král Jindřich právo?...
Mohl ho dát uvěznit, odsoudit a odkázat do vyhnanství. Na to by už nějaké právní odstavce našel...
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
V tomto pripade tezko mluvit o jakemkoliv pravu.elizabeth píše: 1. Jak se díváte na otázku vraždy de Guise, měl na to král Jindřich právo?
Lid nazyval Jindricha III "Novym Herodem", jeho vlastni matka ho zvala "Le Roi de Rien".
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
O té "vraždě" kardinála de Guise: z 1. příspěvku:jur píše:V tomto pripade tezko mluvit o jakemkoliv pravu.elizabeth píše: 1. Jak se díváte na otázku vraždy de Guise, měl na to král Jindřich právo?
Lid nazyval Jindricha III "Novym Herodem", jeho vlastni matka ho zvala "Le Roi de Rien".
Tam to nebyla vražda, ale poprava. Ale upřímně řečeno: Jindřich III. Francouzský by se dal kladně hodnotit možná ještě jako člověk, ale v žádném případě ne jako král. Kromě toho, že svěřil království do rukou JIndřicha Navarrského neudělal během svého panování snad úplně dobře ani jedinou věc. Kdyby zůstal bratrem krále ( nebyl prý ani při své zženštilosti špatný vojevůdce), snad by bylo jeho hodnocení lepší. Takto se přikláním k vám - NE, Jindřich neměl právo zavraždit pana vévodu de Guise, a už byl de Guise jakýkoliv a pro mě to dělá kaňku i na JIndřichovi jako člověku, nejen jako králi.Také Guisův bratr kardinál byl zatčen a zavražděn halapartnou. Královna matka, vidíc, jak se hroutí francouzské království a jak neomylně kráčí do rukou Jindřicha Navarrského se zhroutila a zanedlouho zemřela.
Jure, díky za příspěvek o Jindřichově působení v Polsku.
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
Jindrich III 27.03.1570 (nemel tehdy jeste ani 19 let) dostal od papeze cestny mec (presneji receno pol. szpada, nevim, jak cesky) a klobouk za vitezstvi nad francouzskymi protestanty pod Montcontour. Polsky poslanec, Marcin Leœniowolski, byl pod La Rochelle behem oblezeni, a potvrdil velkou osobni odvahu Jindricha III.elizabeth píše:
( nebyl prý ani při své zženštilosti špatný vojevůdce),
K volbe Francouze vedly v Polsku m. jin. :Jure, díky za příspěvek o Jindřichově působení v Polsku.
- dobre vztahy Francie s Tureckem, Rzeczpospolita je take chtela udrzet,
- nadeje na otevreni francouzskeho trhu s obilim - litevsko - polska unie byla vyvozcem obili, zivila napr. Niderlandy,
atd.
Slo by jeste pridat, ze Jindrichovi zalezelo na vitezstvi ve volbach. Slechta by nejradeji videla na trunu Annu Jagiellonku, sestru zemreleho Zygmunta Augusta, tzn. rada by ji pridala nekoho vhodneho na manzela - Anna Jagiellonka byla svobodna. Dva kandidati - Jindrich a Ernest Habsburg - prohlasili prostrednictvim svych vyslancu, ze - pokud budou zvoleni, tak se s ni ozeni. Pokud si dobre pamatuju, eventualni pristi manzelka byla starsi od Jindricha o 28 let, a od Ernesta o 30 let. Anna podporila Jindricha a asi to rozhodlo o jeho vitezstvi. Po korunaci Jindrich se snatkem moc nespechal, nenapsali mu to do smlouvy, tak neslo na nem tento snatek vynutit, a pak utekl.
Podle mne, Henryk Walezy, jako clovek vychovany v tradici absolutistickeho statu, by mel velke tezkosti, kdyby vladl Rzeczpospolit¹ dele. Slovo Rzeczpospolita znamena res publica, byla to slechticka republika, stat mnoha narodu a take nabozensky pluralisticky. Pravoslavne slechty bylo cca. 40 az 60 %, zbytek katolici, kalvini, luterane, trochu antitrinitaru (pol. arianie), byla take slechta muslimska - litevsti Tatari, kterych potomkove ziji v Polsku dodnes. Jednim z cinitelu, ktere byly spojivem statu, byla zasada svobody nabozenstvi, zapsana v Konfederacji Warszawskiej. Nabozenska svoboda byla tak velka, ze napr. zakazovala panu vnucovat poddanym sedlakum svoji viru - tedy uplny protiklad zasady cuius regio eius religio. Krome toho slechta mohla - za urcitych podminek - vypovedet poslusnost krali - dnes by se reklo impeachment.
Kral Rzeczpospolitej mel dost nastroju vladnuti, ale absolutnim vladcem nemohl byt. Nevim, jak by se tady Jindrichovi vladlo, asi tezko.
Naposledy upravil(a) jur dne 08 čer 2007 16:21, celkem upraveno 3 x.
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
Třeba už měl rád tu svoji Louisu Lotrinskou. Ale vážně, má někdo přístup do podrobných dějin Francie a našel by, kdy se Jindřich III. Francouzský oženil s Louisou Lotrinskou? Bezdětná láska až za hrob... Co pochodů s flagelanty, co cest k pramenům a na poutní místa a vše k ničemu...jur píše:.. Anna podporila Jindricha a asi to rozhodlo o jeho vitezstvi. Po korunaci Jindrich se snatkem moc nespechal, nenapsali mu to do smlouvy, tak neslo na nem tento snatek vynutit, a pak utekl.
Jure, co je vlastně to "Le Roi de Rien"? Král čeho nebo jaký? Já francouzštinu neovládám.
Což potvrzuje, že asi nestát se králem, byl by vynikající vojevůdce a jeho hodnocení by možná daleko předčilo JIndřicha de Guise i v očích Pařížanů.jur píše:...
Jondrich III 27.03.1570 (nemel tehdy jeste ani 19 let) dostal od papeze cestny mec (presneji receno pol. szpada, nevim, jak cesky) a klobouk za vitezstvi nad francouzskymi pretestanty pod Montcontour. Polsky poslanec, Marcin Leœniowolski, byl pod La Rochelle behem oblezeni, a potvrdil velkou osobni odvahu Jindricha III.
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
Laska je laska, a politika je politika.elizabeth píše:Třeba už měl rád tu svoji Louisu Lotrinskou.jur píše:.. Anna podporila Jindricha a asi to rozhodlo o jeho vitezstvi. Po korunaci Jindrich se snatkem moc nespechal, nenapsali mu to do smlouvy, tak neslo na nem tento snatek vynutit, a pak utekl.
Le Roi de Rien = Kral NicehoJure, co je vlastně to "Le Roi de Rien"?
Podle vseho Jindrich III byl korunovany v Reims 13.02.1575, a o dva dny pozdeji, 15.02., se ozenil s Louise de Lorraine. Snatek uzavreli take v katedrale v Reims.
Zdroj : francouzska Wikipedie - moc takovym zdrojum neverim, ale snad v tomto pripade ...
Stoi tam napsano :
Il est sacré à Reims le 13 février 1575 sous le nom d'Henri III et le 15 février il épouse Louise de Lorraine.
Francouzstinu jsem se ucil uz dost davno, ale jeste neco snad pamatuji.
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
což má opodstatnění, protože po té, co se JIndřich de Guise zmocnil Paříže už vlastně Jindřich III. nepanoval ničemu, leda Blois a svým Pětačtyřiceti. Zbytek ovládali Navarrský a de Guise.jur píše: Le Roi de Rien = Kral Niceho
Pokusím se ověřit u kolegy je rodilý Francouz a dobře mluví česky a snad bude vlastnit i nějaké velké dějiny Francie ve 20 dílech.jur píše: Podle vseho Jindrich III byl korunovany v Reims 13.02.1575, a o dva dny pozdeji, 15.02., se ozenil s Louise de Lorraine. Snatek uzavreli take v katedrale v Reims.
Zdroj : francouzska Wikipedie - moc takovym zdrojum neverim, ale snad v tomto pripade ...
Stoi tam napsano :
Il est sacré à Reims le 13 février 1575 sous le nom d'Henri III et le 15 février il épouse Louise de Lorraine.
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
1. Také se přikláním k názoru, že to byla poprava, poprava vzbouřence. Okolnosti mu neumožnovaly řádný postup, proces, odsouzení a řádná poprava, na to byl Jindřich III. příliš slabý, témeř všichni stáli proti němu, svou roli zde sehrála katolická církev a její nenávist k reformovaným, vlastní matka se zřejmě nedokázala rozhodnout jakou hru bude hrát ona a čekala jak se situace vyvine, pařížský lid stál na straně ligy a Guise měl situaci dost pevně v rukou, nátlak Španělů...elizabeth píše: A teď po seznámení s osobou krále Jindřicha III. mi dovolte položit otázky:
1. Jak se díváte na otázku vraždy de Guise, měl na to král Jindřich právo?
2. Jindřich III. a Polsko - tady bych se snažila získat informace hlavně z polské strany, já jich moc nemám.
3. Otázka královraždyXvraždy na tyranovi. Jak se na to díváte a kde vidíte hranici?
Jediný spojenec byl Navarský . Z dnešního hlediska bychom myslím mohli označit Guise za vlastizrádce, vždy spojené usílí španělských a francouzských katolíků bylo evidentní. Jindřich zachraňoval sebe a připustila bych, že i Francii, "svobodnou" Francii.
Cíl ušlechtilý prostředek ostudný . Ale šlo to vůbec jinak, kromě rezignace, prohry, obětování sebe i království ???
3. Jezuitské vyhlášení možnosti tyranovraždy, přičemž o tom, kdo je a kdo není tyranem považuji za sice brilantní politický tah, ale neskutečně hanebnou věc.
Bylo to vlastně takové povolení zabíjet. Zabíjet ty, na které otcové jezuité ukážou, bez ohledu na jejich postavení. Takový terorismus v malém. Nikdo si nemohl být jistý na koho ukážou, takže slabší povahy si asi velmi dobře rozmýšleli jak se chovat a ke komu se přiklonit. Toto zastřené zastrašování bylo nepochybně jedním z účelů celé té věci.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Èlánek na stránkách
Na stránkách se včera objevil článek o Jindřichovi III. Francouzském, této rozporuplné a mé oblíbené (jak jinak ) historické postavě. Chtěla bych touto cestou poděkovat Tekle a Violce za rady, pročtení a korekce.
A samozřejmě Ježkovi za uveřejnění na stránkách.
A samozřejmě Ježkovi za uveřejnění na stránkách.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Re: Èlánek na stránkách
Dobre napsano.elizabeth píše:Na stránkách se včera objevil článek o Jindřichovi III. Francouzském, této rozporuplné a mé oblíbené (jak jinak ) historické postavě.
Prirovnani rozsahu pravomoci krale Rzeczypospolitej a benatskeho dozi je podle mne spravne.
Henryk Walezy (Jindrich III) pred korunaci na polskeho krale prisahl nasledujici pacta conventa (volebni program) :
* vzdelavani polske mladeze v Parizi
* splaceni dluhu Zygmunta Augusta
* uzavreni snatku se sestrou Zygmunta Augusta - padesatiletou Annou Jagiellonkou
* udrzovani polsko - francouzskeho spojenectvi
* "dovoz" par tisic pechoty proti Ivanovi IV Hroznemu
* pozvani zahranicnich vedcu do Krakovske akademie
* vynalozit kazdy rok 450 tisic zlotych na potreby Polska z vlastnich zasob
* poslani francouzskeho namornictva na Balticke more
* rekonstrukce polskeho namornictva
* vytvoreni Rzeczypospolitej Trojga Narodów - tretim clenem se mela stat Ukraina nebo Moskva
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Děkuji. Kdyby ale byl Jindřich věděl, jak dopadne, možná by byl raději králem ve studeném Polsku než ve sladké Francii.jur píše:Dobre napsano.elizabeth píše:Na stránkách se včera objevil článek o Jindřichovi III. Francouzském, této rozporuplné a mé oblíbené (jak jinak ) historické postavě.
Prirovnani rozsahu pravomoci krale Rzeczypospolitej a benatskeho dozi je podle mne spravne.
tyto pacta conventa jsou součástí vyobrazení, která se,dozajista, v nejbližší době u článku objeví.jur píše: Henryk Walezy (Jindrich III) pred korunaci na polskeho krale prisahl nasledujici pacta conventa (volebni program) :
* vzdelavani polske mladeze v Parizi
* splaceni dluhu Zygmunta Augusta
* uzavreni snatku se sestrou Zygmunta Augusta - padesatiletou Annou Jagiellonkou
* udrzovani polsko - francouzskeho spojenectvi
* "dovoz" par tisic pechoty proti Ivanovi IV Hroznemu
* pozvani zahranicnich vedcu do Krakovske akademie
* vynalozit kazdy rok 450 tisic zlotych na potreby Polska z vlastnich zasob
* poslani francouzskeho namornictva na Balticke more
* rekonstrukce polskeho namornictva
* vytvoreni Rzeczypospolitej Trojga Narodów - tretim clenem se mela stat Ukraina nebo Moskva
Myslíš, Jure, že kdyby Jindřich zůstal v Polsku byl by se ve zdraví dožil vnuků a stáří?? Ono to ani není moc k smíchu, Francouzi se občas uměli chovat jako smyslu zbavení a utržení z řetězu. Zabít si dva panovníky vládnoucí po sobě, to je opravdu síla a událost slušných lidí nehodná.
Máme nějak víc informací o té Anně Jagiellonské, co Jindříšek podepsal, že si vezme a nakonec tak neučinil? (protože, jak už jsme psali nadřadil svou lásku nad politiku a neudělal tak vůbec dobře.)
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2722
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 26 times
- Been thanked: 8 times
Dočetla jsem se, že místo Jindřicha si vzala Štěpána Báthoryho, který skrze její ruku (?) získal polskou korunu. Ale víc nevím .elizabeth píše:Máme nějak víc informací o té Anně Jagiellonské, co Jindříšek podepsal, že si vezme a nakonec tak neučinil? (protože, jak už jsme psali nadřadil svou lásku nad politiku a neudělal tak vůbec dobře.)
Mozna. Do sladke Francie by mohl jezdit na dovolenou.elizabeth píše:Děkuji. Kdyby ale byl Jindřich věděl, jak dopadne, možná by byl raději králem ve studeném Polsku než ve sladké Francii.
Rzeczpospolita nemela tradici vrazdeni kralu, to se stavalo na Zapade a bylo bezne v Rusku.Myslíš, Jure, že kdyby Jindřich zůstal v Polsku byl by se ve zdraví dožil vnuků a stáří??
Z dejin polsko - litevske unie si pamatuji jen jeden - nepodareny - atentat na krale Zygmunta III Waza - 15.11.1620 na neho zautocil a lehce zranil Micha³ Piekarski.
O Anne Jagiellonce strucne tady http://pl.wikipedia.org/wiki/Anna_Jagiellonka Je to v polstine - kdyz treba, tak zkusim prelozit to nejdulezitejsi.Máme nějak víc informací o té Anně Jagiellonské, co Jindříšek podepsal, že si vezme a nakonec tak neučinil? (protože, jak už jsme psali nadřadil svou lásku nad politiku a neudělal tak vůbec dobře.)
Uz soucasnici nazyvali Annu "Katerina de'Medici Vychodni Evropy" - mel ten Jindrisek stesti na silne zeny.
ad : Viola
To byla takova "vazana transakce", Jagiellonka na trunu davala slechte pocit kontinuity jagiellonskeho "Zlateho veku", a za manzela ji pridali prave sedmihradskeho Stefana.
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
můžu se zeptat, kde se dají takovéto věci (myslím o tom jak se opili a podobně) sehnat v literatuře? Já už o tom slyšela, a právě chci psát diplomku na toto téma (vím, jsem blázen, nikdy toho nemůžu vědět o Polsku, co samotní Poláci), jenže většina literatury co mám je česká, a poněkud zastaralá...Z polské jsem sehnala Markiewicze, ale ten se k problému Viléma z Rožmberka (a jeho pozdější kandidatury na polský trůn) moc nevyjadřuje.jur píše: Jeden z nich, Vilem z Rozmberka, si dobyl tak velkou popularitu, ze cast slechty nenadale prihlasila jeho kandidaturu. Oba Cesi dobre prali Rzeczypospolitej. Jednou, kdyz si v noci popili se senatory, zacali je otevrene varovat pred Habsburgem.
-
- Pán
- Příspěvky: 570
- Registrován: 29 kvě 2008 19:40
- Bydliště: no pøece u nás doma
- Been thanked: 2 times
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
Ještě, že ten Vilém do toho nešel, než by všechny uplatil, ožebračil by i ty potomky co neměl
A záruky nikde. Jak prohlásil známý korumpovač Jacek Spyra: " V Polsku je korupce daleko rozvinutější než v Česku." Že by proto, že je jich čtyřikrát víc?
A záruky nikde. Jak prohlásil známý korumpovač Jacek Spyra: " V Polsku je korupce daleko rozvinutější než v Česku." Že by proto, že je jich čtyřikrát víc?
"Bùh je všude, proto je i ve mnì, stejnì jako v Tobì"
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
no, já si tak myslím, že je dobře že do toho nešel, stejně by nic nezměnil a pro Polsko by to mohlo být ještě horší, jelikož Bathory alespoň něco změnil k lepšímu...ale i tak, spoustu rožmberských peněz putovalo do Polska...jenom pro jeho hlavní zastánce Przecławskeho a Petru Zborowskeho to mělo být 100 000 zlatých, které tedy zřejmě asi nikdy nedostali...ale určitě nějaká částka jako záruka tam putovala, ovšem o tom mlčí všechny dostupné prameny, dokonce i náš třebońský archiv...ale podle Maxmiliánových zvědů odeslal Vilém do Polska minimálně 30 000 po svém důvěrníkovi Netolickém...
Hehe, a potom chudák Petr Vok musel platit a dodnes vycházejí knížky typu: Petr Vok, rozhazovačný šlechtic...
Hehe, a potom chudák Petr Vok musel platit a dodnes vycházejí knížky typu: Petr Vok, rozhazovačný šlechtic...
Re: Jindøich III. z Valois nebo francouzský
Paweł Jasienica, trilogie "Rzeczpospolita Obojga Narodów" - 1. dil "Srebrny Wiek", 2. dil "Calamitatis Regnum", 3. dil "Dzieje agonii".feefee píše:můžu se zeptat, kde se dají takovéto věci (myslím o tom jak se opili a podobně) sehnat v literatuře? ...
Autor se odvolava take na dalsi bibliografii.
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 2 Odpovědi
- 6333 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od slavicekvac
-
- 0 Odpovědi
- 3757 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Katerina
-
- 0 Odpovědi
- 948 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: ClaudeBot a 0 hostů