Anonym píše:...kup si něco íného než knihy od Durdíka které sou zaměřeny více na architekturu
.Historie se tam ukazuje v závislosti na přestavbách střídajících se majitelů.
Ten odkaz co jsem tam dal, je právě od archeologů, kteří se zabývají i stavebně-historickou stránkou objektu, v návaznosti na písemné prameny. Z jejich knížek ovšem získáš dostatečně odborný přehled o lokalitě, ale u Durdíka to funguje trochu jinak - jeho běžně dostupné knihy jsou zaměřeny pro co nejširší veřejnost a podle toho tam jsou také informace, jaké jsou. Ve výčtu literatury je především přehled jeho článků. Já se z toho nedozvím kolikrát ani základní informace o archeologicky zjištěných datacích, ale můžeš argumentovat, že právě proto tam uvádí soupis literatury, abych si to v případě zájmu vyhledal... Proto já jen říkám, že jeho literatura není tou, která by v mém případě byla nějak více frekventovaná.
Anonym píše:...sou schopni tvrdit o prvních písemných odkazech třebaže se na jistém hradě podle archeologie žilo o 150 let dříve.
První písemné zmínky neurčují stáří hradu. Zachovalo se jen minimum dokladů o založení hradu, ale písemné prameny tu nejsou kvůli dataci stáří hradu.
Na druhou stranu každý archeolog, pomalu bez toho aby hrábl do země, ti řekne, že ten či onen objekt tam stál o století dříve. Ne vždy to je pravda a žádný archeolog nedatuje keramické artefakty shodně, mnohdy se datace liší o desítky let, občas v rámci jednoho století (ač nechápu dost dobře proč až tak nepřesně?).
Rozhodně ani toto není zcela 100% jistota. Nezřídka se stává, že archeologové svým opovrhování písemnými prameny uvádí existenci rodového hradu ještě dřív než vůbec rod existoval a nebo uvádí prodej hradu v době, kdy byl prodávající několik desítek let po smrti.
Možná to je tím, když archeolog "pravěkář" najednou začne dělat středověkou archeologii... v té předchozí stovky let možná nehrajou roli a písemné prameny v té době neexistovaly, ale středověk je naprosto odlišné období a také vyžaduje odlišné přístupy k věci.