Seznam médium

O stránkách, dotazy, připomínky, kritika...

Moderátoři: elizabeth, Ježek, Katerina

Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Seznam médium

Nový příspěvek od Ingolf »

Na internetovém Seznamu je od r. 2023 k dispozici služba Seznam medium, resp. Medium.cz. Je otevřená v podstatě všem autorům a všem tématům, takže i těm historickým. To s sebou nese nějakou popularizaci historie, ale současně i riziko nižší kvality článků nebo bulvarizace. Tak se tam lze dočíst, že Ameriku objevili před Kolumbem potomci templářů nebo že jedno nerozluštěné starověké písmo už je rozluštěné a skýtá text ve slovanštině. Lidi to soudě podle počtu reakcí zajímá, ale to vůbec neznamená, že by vyjadřovali souhlasně, spíš naopak. Jenže Seznamu zřejmě nejde jen o nějakou pravdivost článků, jde mu i o vyšší čtenost, a tohle jsou témata, která lidi přitáhnou. Takže celkově platformy typu Seznam médium přitáhnou lidi k historii, ale za jakou cenu..
Jako lidé do nějaké míry poučení historickou vědou se nad takovými články můžeme rozčilovat a opravovat je, ale stejně by to vyznělo tak trochu lacině. Ale je tu ještě jeden způsob, který vychází z jedné historické metody, a to vcítění se do nějaké lidské mentality bez tendence ji nějak hodnotit nebo odsuzovat. Je to reakce na bádání, které vnáší do minulosti dnešní měřítka a pak se diví, proč lidé konali, jak konali. Oproti tomu druhá metoda, více empatická, zkoumá dobu a lidi samy pokud možno z jejich pohledu a vlastní hlediska a měřítka se snaží odbourat, protože výsledný obraz zkreslují.

Jak to může nakonec vypadat, to pomůže ukázat případ z úplně jiného odvětví, a sice z odvětví bojových sportů a úplně nejvíce z MMA; ta zkratka znamená česky Smíšená bojová umění, což znamená, že zápasník může v boji používat jakékoli bojové umění i jejich mixy. Sport je to kontroverzní, jeden text na Seznam médiu se k tomu vyjádřil v tom smyslu, že je sport blbců pro blbce. Kontroverznost bojových sportů je podpořená občasným vystupováním soupeřů, kteří si před zápasem vyměňují osobní výhrůžky typu "zlámu mu všechny kosti" nebo "udělám mu z obličeje lečo" apod. (anglicky se to nazývá thrashtalking). Jsou to afektované výpady, které dokáží aktuálně zvednout emoce, ale opakují se natolik a obměňují tak málo, že sledovat to je docela nuda (asi jako při studiu všech tezí o tom, kdy měl nastat konec světa - část lidí to pokaždé dokázalo strhnout, ale ty teze o zkaženosti světa a Božím trestu jsou si také tak podobné, až je to otravné). Thrashtalking i přes minimální obměny dokáže strhnout zájem. Někdo se směje už jen urážce, někdo se těší, jak to uražený člověk v zápase soupeři vrátí ručně.

Existuje několik kontroverzních postav typu irského bijce Connora mac Gregora nebo v Česku Karlose Vémoly, kteří dokázali nevybíravě zamachrovat. Přesto většina lidí kolem MMA oceňuje tyto lidi právě za to, že právě tímto svým způsobem chování přitáhli pozornost k samotného sportu, a za to jim patří dík... Takto se vyjadřoval i jeden český boxer. I když na dotaz, jestli se začne chovat podobně, reagoval odmítavě. Co je ale příznačné - odkaz na článek nedám, protože ani na jméno boxera si nevzpomenu... On dělá poctivě svou práci, ale nevyrábí skandály, tudíž není probírán v médiích; a jak praví staré pořekadlo, kdo není v novinách, jako by nebyl.

Tak jako v bojových sportech budí zájem nějaká kontroverze nebo skandál, tak v historii budí zájem buď skandální téma (byl Václav IV. homosexuál?; milenky Jindřicha VIII. musely k jeho stáří snášet pach z jeho nemocných nohou), nebo kontroverzní pojetí (templáři přežili zákaz řádu a objevili Ameriku před Kolumbem; Ježíš byl Slovan).
Při publikování historické práce se lze také vydat cestou skandálů a bulváru a hájit se, že to lidi přitáhne k historii jako takové, nebo psát klasické historické články s rizikem, že články i autor skončí v zapomnění. Osobně k bulvarizaci nesáhnu a uvedu proč.

Konzumní společnost
Existuje více definic konzumu, např. se má jednat o nezřízenou spotřebu, která nehledí na dopady na životní prostředí nebo na lidi. Za sebe to definuji konzumní chování jako takové, které chce spotřebu, chce se bavit, aniž by se člověk musel nějak aktivně duševně zapojit. Sem patří televizní pořady, kde se vtipy odehrávají v mezích sexuálních narážek nebo sprostých slov; sitcomy s umělým smíchem v pozadí pak vůbec divákovi ukazují, kdy se má smát a kdy ne, aby už vůbec nemusel používat mozek.
Oproti tomu stojí inscenace Divadla Járy Cimrmana, kdy se poví vtip, jako že v Jugoslávii měli kolegu jménem Stojan Jakotyč. Herci na chvíli odmlčí, diváci zpozorní, že se něco děje, zasměje se jeden, pak tři, na to půlka divadla, zbytek se musí zamyslet, co se vlastně děje, a rozesměje se taky.

Do konzumu řadím ty historické články zaměřené čistě na vzrušení fantazie nebo jiné pobavení typu objevu Ameriky templáři nebo zprávách o údajných templářských pokladech. Oproti tomu klasické historické články s nějakými myšlenkovými konstrukcemi vyžadují nějakou duševní činnost v podobě přemýšlení (patří Kristiánova legenda do 10. století?, kde ležel Wogastisburk?), v případě nějaké syntetické práce to vyžaduje po čtenáři, aby zapojil svoje znalosti apod.
Konzum v oblasti informací a zábavy pak vede k tomu, že se člověk stává ovladatelným a stačí mu spoléhat na autoritu. Na takového člověka pak působí propaganda, kde se místo informací ukazuje na první pohled, kdo je dobrý a kdo zlý. Na takového člověka pak působí podvodné reklamy s falešným Babišem nebo Prachařem, které nabízejí bezpracný výdělek - je to tak trochu karma za konzum, když se člověk naučí, že všechno lze bezpracně bez vlastního zapojení, tak propadne iluzi, že i peníze přijdou bez práce.

V případě historie pak myšlenková lenost vede ke zjednodušujícím pohledům na svět, k hledání "klíčů k dějinám". Než studovat světové a národní dějiny od začátku, aby člověk pochopil, proč je tam, kde je, tak stačí jednoduchá teze, že za vším stojí židé. Podobně v náboženství, než přečíst celou Bibli, klasiky typu Augustina a Tomáše Akvinského, tak je jednodušší říct, že nějakého data nastane konec světa. Ostatně jsou studie, které tvrdí, že dnešní čím dál komplikovanější svět vede část lidí k tendenci ke konspiracím, protože ty jsou jednoduché, úderné, a svět "vysvětlí".

V této kritice konzumní společnosti spočívá i odpověď na to, jestli je dobře, že nějaké skandální události přitáhnou nové zájemce. Pokud slovní přestřelky zápasníků přitáhnou člověka k obrazovce a navedou ho, aby zaplatil peníze za sledování zápasu, je to věc komerce (nic proti, bez výdělku ten sport nepřežije) a z hlediska diváka jen konzum. Ale pokud nadšení pro bojové sporty někoho vytáhne do posilovny nebo na trénink, je to jenom dobře. Podobně u historických článků - pokud si někdo přečte článek a koupí si Vondrušku, protože to je hezké čtení, je to stále ještě konzum. Pokud si koupí Třeštíka, aby se zamyslel nad ranými dějinami Přemyslovců, nebo Žemličku, aby viděl, odkud se vzala celá vesnická i městská struktura Česka, je to jenom dobře. Pokud se sám rozhodne něco někam napsat, je to ještě lépe.

Postoj vs. poznání
Vedle náchylnosti ke konzumu se na Seznam médiu objevuje ještě jedna více subtilnější záležitost. Už při čtení nadpisu a perexu je jasné, o čem článek bude, jaký bude mít vyznění a co si autor o tématu myslí a doporučuje myslet. Shrnuto mají autoři tendenci prezentovat svůj postoj. Historická díla vypadají většinou jinak. Některá působí stejně, vyjadřují otevřený postoj, jiná se snaží být objektivní, aby stejně (vědomě nebo nevědomě) vyjadřovala postoj (ten pak působí také "objektivně"). Ale jiná díla jsou pokud možno oproštěná postojů; ne snad od subjektivity, každý může pochopit nějaký pramen jinak. Historická díla prezentují dosavadní poznání, popř. se ho snaží modifikovat, ale cíle díla je právě poznání. Z toho poznání už některé postoje vyplývají, ale jaksi od začátku a proměňují se nebo se modifikují.
Historický článek vyjadřující postoj je už završením historické práce. A tady nastává problém, protože poznání se může vyvíjet dále, mohou se objevit nové poznatky, nové interpretace, a pokud už je postoj hotový, autor má tendenci si ho bránit, uzavřít se světu, a maximálně o svém postoji přesvědčovat. Postoj je završením vývoje v určité chvíli, ale hrozí autora brzdit ve vývoji dalším.
Postoje pak přirozeně mívají tendenci stavět lidi proto sobě, rozhádat je. Oproti tomu klasické bádání vede lidi spíše k sobě - otázka lokalizace Wogastisburku dokáže lidi rozhádat i spojit, pokud se rozhodnou, že společný zájem povede i ke sblížení s dalším badatelem. Ta forma Seznam média vede spíše k rozdělení - pokud je článek na hlavní straně jeden den, tak se diskutéři vyjádří většinou tak, že hodí svůj postoj, většinou jednou nebo pár větami. Na větší analýzu nejsou podmínky, protože když ji diskutér napíše další den, nikdo ji nemusí přečíst. Líbí se mi naopak naše fórum, kde se k diskusím dá vrátit a navázat klidně po letech.

***

Teď pragmaticky - Seznam médium umožňuje psát komukoli z nás, článek kontroluje editor, ale měřítka nejsou přísná, hlavně se asi hlídá dodržování zákonů a jejich pravidel. Seriózní historické články vydají bez problémů a zřejmě by vydali i celý tenhle elaborát, já ho tam z hecu můžu poslat.. Další výhodou je, že Seznam médium umožňuje vkládat odkazy, pokud nejsou komerční, tudíž lze napsat článek a dát odkaz, že vyšel na hlavních stránkách e-středověku, proč to nevyužít..
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4265
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 174 times
Been thanked: 43 times

Re: Seznam médium

Nový příspěvek od Ježek »

Jak píšeš, redakční politika je taková, že se snaží o kontroverzní, polarizující názory a clickbaity - myslím, že tam jsou i nějaké podíly na reklamě pro autory, které bohužel motivují klikatelnost než kvalitu. Zároveň to je prostor, kde se po úpadku blogů objevuje řada zajímavých článků pro snad všechna odvětví lidské činnosti, s různou kvalitou.

Nesleduju to nijak podrobně, spíš se mi dostane něco náhodou, k historii tam je nějaká Historická drbna, to je bulvár, který jede po stereotypech než skutečné historii. Popularizační články na dobré úrovni tam má Jan Hrdina (oni jsou dva, tohle není ten od církevních dějin) a Jindřich Kačer - počítám, že tam dávají starší články odjinud. Teď nově Franta Kalenda https://medium.seznam.cz/autor/jako-historik-vim-16631

@Ingolf Dej tam ten svůj text k Jiráskovi (obrozenecké politice), to je dobrý.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Re: Seznam médium

Nový příspěvek od Ingolf »

To tam pošlu a taky jsem si vzpomněl, že jsem měl v plánu sepsat všeobecné volební právo a s tím související obrat soc. dem. od revoluce k parlamentarismu.
Podíl z reklamy tam je, ale někde myslím u stotisícího kliknutí na článek.
Jan Hrdina tam právě posílal ten článek, že Ameriku objevili skotští templáři. Tím Skotskem se zabývá víc, kdysi přeložil knihu o historickém Macbethovi - https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... 057-104084 Vyšla mu nedávno taky kniha o počátcích Čechů - https://www.databazeknih.cz/prehled-kni ... jin-535205


Od Kalendy jsem četl o Fridrichu II. a taky se do dotýká toho, co jsem psal v tom úvodu - https://medium.seznam.cz/clanek/jako-hi ... .seznam.cz. Taky tam má trochu bulvární téma a je zase otázka, jestli to čtenáře přitáhne, aby si něco zjistil víc (Kalenda k tomu čtenáře i vyzývá), nebo jestli čtenáři utkví v hlavě jen ten nadpis, ale je to holt jeho věc.
Co mě zaujalo ještě víc, je citát ohledně vlastních postojů: "Pravdu už se zřejmě nikdy nedozvíme, nezbývá tedy než si na fascinujícího císaře udělat vlastní názor – nebo převzít pohled některého z četných romanopisců, kteří se jeho životu věnovali."
Pokud neznám pravdu (nebo všechny informace, vyjádření protistrany), jak si mám udělat vlastní názor? Neumím ani přejímat názor někoho jiného, můžu napsat, že prostě nevím, že v situaci kdy byli císař a papež ve vojenském konfliktu, napsal františkánský kronikář stranící papeži dílo, které vykazuje rysy propagandy a každá propaganda míchá realitu s nesmysly.
To vytváření vlastních názorů a postojů je v dnešní době až naddimenzované nebo samoúčelné, k tomu sem něco napíšu, až bude čas.

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Inoreader, SeznamBot a 0 hostů