Sv. Václav x Boleslav I.

[Ingolf]

A jo

[Ingolf]

Také je to zřejmé z popisu zázraku nemizící krve, která nešla umýt z dřevěných desek - nikoliv dveří, ale desek stěn kostela.

V Crescente se píše jen o prknech bez nějaké specifikace: "Jeho bezduché tělo chvatně uložili do hrobu a jeho nevinnou krev, která postříkala zemi i prkna, smyli vodou."
Klidně to mohou být prkna na vratech, ale
a) proč by legendista nenapsal přímo o vratech
b) Gumpold, který pouze a jen rozvíjí Crescente několika květnatými obraty, píše o stěnách kostela.. Ale třeba si to jen představil jinak, než to proběhlo, když to v Crescente nebylo přímo napsáno, kde ta prkna byla.
c) II. staroslověnská legenda píše přímo o stěně: "Po skončeném slavném utrpení statečného vojína božího někteří služebníci, jak jim bylo poručeno, umývali vodou krev, kterou bylo v samé chvíli umučení skropeno bednění stěn chrámových, a úplně ji setřeli. Ale když sem přišli druhý den, viděli, že krev o nic méně než dříve lpí na stěně a na témž místě je rozšířena."
To je vůbec nejdůležitější údaj, protože rotundy neměly bednění, aspoň teda myslím.. Bednění si umím představit u dřevěného kostela nebo obdélníkového, kde to nějak podporuje stavbu..

Kristián píše o zdi kostela, jak už jsem zmínil.
I. staroslověnská legenda píše pouze o zemi, kam se krev odmítala vsáknout.

Iluminace WB rukopisu bych bral jako nejbližší a tam je celkem zřejmé, že kostelík Kosmy a Damiana v době vraždy byl dřevěný.

Wolfenbütelský rukopis je iluminovaný opis Gumpoldovy legendy. Ta iluminace WB rukopisu je zajímavá v jedné věci, je na ní scéna, kde Václav prchá do kostela a úplatný kněz před ním zavírá dveře. Iluminaci má na titulní straně i Třeštíkova kniha Počátky Přemyslovců. Zajímavé je na iluminaci to, že v Gumpoldově legendě tahle scéna s úprkem do kostela chybí. Není ani v v Gumpoldově předloze, tedy v Crescente. Je u Kristiána a v I. stsl. legendě.
Autor iluminace scénu evidentně znal, jestli z ústního podání, tak mohl znát i podobu kostela, jestli z Kristiána, tak je to další důkaz pro datování Kristiána do konce 10. stol.

[slavicekvac]

Iluminace se považuje za jeden z průkazů pravosti Kristiána, kromě jazykovědných a věcných. S Gumpoldem se neshoduje, ale s Kristiánem přesně. Jde i o scénu souboje Václava a Boleslava se zraněními, třesa mu hlavou, useknutí ucha, zranění prstu po vyrvání meče, také scéna mnicha zavírajícího vrata kostela. Kristiána ve vyobrazení kodexu konstatoval už Fiedler. Gumpold a obrázky k sobě nepatří. Gumpold byl zvolen zřejmě proto, že to byla oficiální církevní legenda, neboli to co se čte jako součást liturgické modlitby církve. Kdežto Kristián je také profánní kronika. Zřejmě to byla volba poradců kněžny Emmy, když to nechala dělat. Emma všech žen gemma

[slavicekvac]

Tos napsal dobře, mezi zabitím Václava r.929/935 a stavbou nového kostela r. 1046 je víc jak sto let, to mohla mezitím stát i ta rotunda. Boleslavský kostel nechal postavit Břetislav I. jako trest a pokání za slavné loupežné tažení do Polska, to mu nařídil papež.

Crescente píše o krvi na prknech, to by odpovídalo dřevěnému kostelu, Kristián píše o krvi na zdech..
Co by mohl autor myslet prknem, kdyby to nebylo přímo prkno tvořící stěnu kostela? Nějaké ploché dřevo s nějakou křesťanskou malbou?

Dřevěné kostely nemusí zanechat vůbec žádnou stopu, hroby také teoreticky ne, ale to by musela být cílená destrukce při nějaké přestavbě..

Jediné z čeho se dá reálně vycházet je WB kodex, ale ten je mnohem pozdější. Jenže má opravdu realistické situace podle Kristiána, ač legenda je uvnitř jiná
Ten kostel tam vypadá opravdu jako dřevěný. Nevšimnul jsem si, že by Kristián psal o zdi, spíš to bude stěna a jde o Ludvíkovského překlad jako zeď. Dřevo se nedá vyloučit.

[Ježek]

Svatý Václav dnes : https://www.tvnoe.cz/porad/35347-kulaty ... viz-314128

[Ježek]

Na Budči se pro 10. století našel masový hrob zabitých, resp. popravených bojovníků (a k kousek dál hroby, kde jsou jen ženy a děti) - možný výklad je takový, že to převzetí moci Boleslavem I. po vraždě Václava a vypořádání se s Václavovými stoupenci. Tady o tom povídá Ivo Štefan (prvních 5 minut lze přeskočit, chlastají tam): https://www.youtube.com/watch?v=uKbbRTO ... _w&index=1

[Simplex]

Patrně poslední rodokmen nejstarších Přemyslovců z nové knihy: Thiddag (998-1017), příběh biskupského denáru

Snímek obrazovky 2024-09-06 230624.png

Ještě krásná tabulka ze stejné knihy.

seznam knížat.jpg