Benešovici

[Ježek]

Jen bych chtěl upozornit, že se to celý jmenuje Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně ... no a zas je to tady. Když se tak údajně ani sám nenazýval, proč je stále uváděný s predikátem z Bechyně ?? Pokusí se mi někdo polopatisticky vysvětlit, kde se to vzalo ?

Řeší to Trojan v nové knize o Tobiáši : "Ony historiografické zkratky pak, především na základě mladší zmínky v Series episcoporum, přiřadily biskupu Tobiášovi predikát z Bechyně, který jej doprovází v širším obecném povědomí dodnes" (s. 220-221). ... "Jde v prvé řadě o písařovu noticku Dominus in Bechyn, které stojí na počátku i v historické obci zažitého označení ..., který se ovšem vázal k jeho bratranci Tobiáši/Dobešovi z Kamenice, bechyňskému královskému purkrabímu. Za rozšířením této neobratné konstrukce nestojí ani tak písař katalogu samotný, jako spíše jeho editoři, Dobner a Pelcl" (s. 264-265)
https://www.google.cz/books/edition/Mon ... frontcover
tady, s. 38.

Ještě bych připojil úvahu k té pra pra prapůvodní otázce, že se biskup Tobiáš hrdě hlásil ke svému rodu ... Myslím si, že v té době nikdo nevykřikoval, že patří k tomu kterému rodu a případná součinnost se omezovala jen na ty nejužší rodinné vztahy. Stejně tak i biskup Tobiáš řešil své vlastní problémy, kterých měl nad hlavu, a pokud se vůbec k někomu hlásil, byli ti rodoví příslušníci, s nimiž přicházel do styku. Snad, ale jen snad, měl poněkud blíž k bratrovi Milotovi, a asi měl v úctě strýce Tobiáše ...
Výraz "hrdě hlásil ke svému rodu" si myslím patří až do renesance ...

Tam jsou dva unikátní doklady, které nemají obdoby. První je vyprovování o zlých letech, kdy biskup Tobiáš oblékl své lidi "znakem předkův svých" https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 9&page=356

Benešovický odřivous (vlastně dva) jsou i na zobrazení Tobiáše v kostele v Kyjích. Praporek se znakem je netradičně přidělaný k biskupské berli. Obr. zde: https://www.e-stredovek.cz/post/tobias-z-benesova/

[Simplex]

Ještě k Benešovicům .Neví někdo náhodou proč biskup Tobiáš protlačoval k Templářúm svého synovce.

Zajímavé. Nejdříve Rudolf Habsburský doporučuje Tobiáše z Benešova všem třem řádům, německým rytířům, teplářům a johanitům, s tím, že rytíř krále Václava II. se chce vypravot za moře a odčinit své hříchy. Následně biskup Tobiáš doporučuje svého synovce pouze templářům (nesmíme ale zapomínat, že to je formulář, stejná listina mohla putovat oběma dalším řádům). Zároveň další formulář žádá johanity, aby byl biskupův člověk přijat do kapituly v Akkonu a pak poslán zpátky do Prahy

Formuláře č. 181-183 https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 9&page=183

Ježku,
tomu se už kdysi v jedné studii věnoval Libor Jan a neshledal na tom nic divného. Biskup se prostě snažil zajistit synovci co největší protekci a vůbec netušíme jestli do Levanty mladý pán odjel.
...mortuus est persecutor noster Saladinus : (k způsobu komunikace mezi českými zeměmi a Palestinou ve 12. a 13. století)s. 29-31
https://digilib.phil.muni.cz/cs/handle/ ... lib/102112

[Simplex]

V jedné ze svých studií o svatojířských benediktinkách uvádí Renáta Modráková důvody, proč je možné pokládat abatyši Žofii za členku rodu Benešoviců a příbuznou biskupa Tobiáše z Benešova. Byl by to další doklad sepětí rodu z Benešova s církví, které bylo od počátku jednou z podmínek jeho mocenského vzestupu.
Modráková Renáta: Odraz dvorského prostředí v klášteře benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě ve 13.-14. století, s. 465.

465-abatyše žofie.jpg

https://www.academia.edu/22562257/Odraz ... Centuries_

[mmac]

Jak jme tu psali o tom Konopišti .... Z. Pokluda - Moravští Šternberkové, 2012 na str. 55 připomíná k roku 1327 nějaký list krále Jana o tom, že Tobiáš z Benešova odevzdal svému příbuznému Zdislao de Sternberk panství Konopiště (B. Paprocký - O stavu panském, str. 179).

[Laurentius]

RBM III, s. 486, č. 1248.

1327.png

[Ježek]

Celkem dobře shrnuje počátky Benešoviců Gabriela Dykastová v článku Benešovci na cestě k moci : příspěvek k dějinám jednoho rodu v první polovině 13. století / https://katalog.lib.cas.cz/Record/002834702?sid=7918909

Nevyjadřuje se, ale k tomu, zda rod pocházel z Čech a nebo z Moravy (jakkoliv to může být falešné dilema).

Rodokmen podlš článku:

benešovici.png

[Simplex]

Podle mě je taky otázkou zda Benešovici patřili mezi vlivné velmožské rody, které můžeme více méně identifikovat od druhé pol. 12. s., nebo spíše mezi pár desitek rodů, jenž se od konce 12. s. objevily v různých částech Čech (ze Švihova, z Kostomlat, z Hořovic/Žirotína, z Hořepníka a pod.). Moravu sem úmyslně netahám, protože tam byl vývoj do konce 12. s. ovlivněn existencí tzv. údělů a její severní část je úplně specifická a k tomu by se mělo přihlížet. Tyhle rody bych pro zjednodušení označil jako pomyslnou třetí ligu, protože za tu první považuji pro přelom 12. a 13. s. Hrabišice a za druhou třeba Milhostice. Jejich majetkovou základnu tvořilo většinou jedno panství podobné tomu benešovskému, tedy jakási centrální lokalita a pár okolních vsí, asi do deseti. Čím dál více se mi zdá, že nejen páni z Benešova, ale i Šternberkové jsou patrně ten druhý případ, tedy ta třetí liga. Rozdílovou výhodou nejen Benešoviců podle mě bylo, že jejich sídlo leželo v zázemí panovnické rezidence a těch nejdůležitějších církevních institucí počínají pražským biskupstvím. Není náhodou, že se tahle konkurenčí výhoda plně projevila po nástupu Přemysla Otakara I., kdy se vnitropolitická situace postupně uklidnila a správa země musela být v důsledku hospodářského rozvoje atd. čím dál sofistikovanější. Pozdějším modelovým příkladem vzestupu rodu z pražského okolí jsou páni z Říčan (ze Všechrom) a po církevní linii především budoucí páni z Dražic (z Litovic).

[Simplex]

Nevyjadřuje se, ale k tomu, zda rod pocházel z Čech a nebo z Moravy (jakkoliv to může být falešné dilema).

Zdá se mi, že samotná historie rodu ve 13. s. je nejlepším důkazem jeho českého původu a nevím o ničem, co by svědčilo o opaku. Všichni sice opakují Baletkovo tvrzení o slezském původu Benešoviců, avšak vůbec neberou v potaz vývoj osídlení severní Moravy (Opavska) ani genezi tamější šlechty. Byť jeho původce dodnes nevypotil jedinou studii, která by z něj dělala relevantní hypotézu. Po letech jsem si znovu přečetl úvodní část Kravařů, kde se autor nepokrytě posmíval všem staromilcům, kteří pouze z logických důvodů preferují Benešov u Prahy. Vzhledem k uvedenému má Baletkovo tvrzení podobnou hodnotu, jako úvaha o původu Markvarticů z Benešova nad Ploučnicí či z Benešova nad Černou. Ačkoli je pravděpodobné, že obě lokality nesou jméno po kterémsi členovi rodu. Nepochybnou výhodou je, že si můžeš vybrat podle toho, zda preferuješ severní či jižní Čechy.

[Ježek]

Zdá se mi, že samotná historie rodu ve 13. s. je nejlepším důkazem jeho českého původu a nevím o ničem, co by svědčilo o opaku. Všichni sice opakují Baletkovo tvrzení o slezském původu Benešoviců, avšak vůbec neberou v potaz vývoj osídlení severní Moravy (Opavska) ani genezi tamější šlechty. Byť jeho původce dodnes nevypotil jedinou studii, která by z něj dělala relevantní hypotézu. Po letech jsem si znovu přečetl úvodní část Kravařů, kde se autor nepokrytě posmíval všem staromilcům, kteří pouze z logických důvodů preferují Benešov u Prahy. Vzhledem k uvedenému má Baletkovo tvrzení podobnou hodnotu, jako úvaha o původu Markvarticů z Benešova nad Ploučnicí či z Benešova nad Černou. Ačkoli je pravděpodobné, že obě lokality nesou jméno po kterémsi členovi rodu. Nepochybnou výhodou je, že si můžeš vybrat podle toho, zda preferuješ severní či jižní Čechy.

Tohle jednak nepůjde rozhodnout, druhak to je falešné dilema - původ bude nejspíš v družině Přemyslovců, v okolí knížat, na dvoře. Původ je společenský žebříček, který u těchto vrstev stírá regionální ukotvení. To je druhotné, tím spíše, že první rody mohly vlastnit malé enklávy ve víc zemích. Regionální ukotvení je důležité pro nižší šlechtu a pak při konstituci zemských obcí (kde Benešovici byli dost možná ve všech třech obcích).

[Simplex]

---Ježku, četl si příspěvek, na který si reagoval? Odpovídáš na něco, o čem jsem v něm nepsal. Vůbec jsem v příspěvku neřešil původ naší šlechty ani případné souvislosti s knížecí družinou.
---Já se zabýval geografickým původem rodu a v tom žádné falešné dilema nevidím. Faktem je, že se pan Beneš v pramenech poprvé objevil s predikátem z Benešova, což byl nepochybně Benešov u Prahy. Nejen z toho důvodu, že další stejnojmenné lokality, s nimiž je rod později spojován podle dosavadních výzkumů ještě neexistovaly. A pochybuju, že by se doba jejich vzniku podstatně změnila, průběh osídlení Opavska tomu odpovídá. Navíc neznám z tohoto období jediný případ, kdy šlechta pocházející z periferie Čech dělala kariéru v těch nejprestižnějších pražských církevních institucích, natož z moravské. Pozdější benešovské panství byl prokazatelně nejstarší majetek, který s ním můžeme spojit, byť nevylučuju, že už tehdy vlastnil v okolí další srovnatelné enklávy, které se později objevily v majetku pánů z Dubé (Stará Dubá). Navíc pokud by patřil ke starým velmožským rodům, kolonizoval by nejpozději na přelomu 12. a 13. s. jakousi pohraniční oblast. Ani podle G. Dykastové, která v mnoha jiných ohledech není nejspolehlivější zdroj, první dvě generace rodu jiný predikát nepoužily. Samozřejmě můžeš mít jiný názor a těch pár doložených informací z pís. pramenů jinak interpretovat, ač si nedovedu představit jak.
---Jinak s tebou souhlasím, že šlechta či její předkové, šli kamkoli, kde mohli dělat kariéru a něco to hodilo. Takže se klidně mohli několikrát přesunout z Čech na Moravu a zpět. To bezpochyby platí obzvláště pro ty nejvlivnější a pak je kdesi dostihla „teritorializace“ a spojila je s nějakým místem či oblastí. A pokud to zrovna nebyl královský hrad, je to pro mě místo jejich původu. Bez ohledu na to, odkud do přemyslovských služeb vyrazil jejich pomyslný praotec a zda patřil k urozencům nebo byl prostým chlápkem, který se kdesi naučil dobře ohánět mečem. Ta startovací pozice měla bezesporu podstatný vliv na postavení uvnitř družiny, avšak z dlouhodobého hlediska se potomci onoho urozence mohli klidně propadnout mezi nižší šlechtu a naopak.
---Nižší či vyšší šlechtu chápu pro tohle období spíš jako terminus tchnicus, který primárně reflektuje existenci tradičních velmožských rodů, jakéhosi středu a masy drobných vlastníků různorodého původu. Zvlášť když z předhusitského období známe pár případů, kdy se jakýsi rod odnikud velmi rychle zařadil mezi největší magnáty. A co teprve husitské století, tam je těch příkladů spousta, a to byly onačejší kariéry! Papírové rozdělování je záležitost až 16. století a stejně vždycky v konečném důsledku záleželo na majetku, za dobrý původ sis nic nekoupil.
---A zemské obce? To je fakt vzdálená budoucnost, která mě v téhle souvislosti vůbec netrápí. Protože ony země + jejich šlechta se teprve začaly utvářet a k potřebě zákupu či dokonce inkolátu byla ještě hodně dlouhá cesta. Ačkoli někdo může namítnout, že je přinejmenším papírově ustanovil už Karel IV.

[Simplex]

Jak jme tu psali o tom Konopišti .... Z. Pokluda - Moravští Šternberkové, 2012 na str. 55 připomíná k roku 1327 nějaký list krále Jana o tom, že Tobiáš z Benešova odevzdal svému příbuznému Zdislao de Sternberk panství Konopiště (B. Paprocký - O stavu panském, str. 179).

Nevšiml jsem si, že by někde psali, který z Milotových bratrů byl otcem onoho synovce Beneše z Benešova. Ale podle toho co ve studii o Milotovi píše L. Jan to nevypadá, že by jím byl Beneš z Cvilína. S tím dědickým panstvím to asi nebude tak jednoduché o Račicích nemluvě. Z. Pokluda uvádí, že ho moravští Šternberkové nabili někdy před rokem 1372, takže to je jiný příběh. Trochu to vypadá, že se Milotovi dědicové rozdělili, a synovec Beneš si ponechal moravské statky a syn Tobiáš Benešov.

2024-07-19_174202.jpg

Jestliže podle L. Jana i Z. Pokludy Tobiáš benešovské panství Zdeslavovi ze Šternberka daroval, tak zřejmě nebyli blízcí příbuzní. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, jak radikáně se po vymření Přemyslovců změnily možnosti odkakzů šlechtického majetku.

[Simplex]

Studie P. O. Krafla: Synody biskupa Tobiáše z Benešova. K počátkům synod v pražské diecézi.
https://www.academia.edu/94535552/Synod ... ké_diecézi