Lucembursko před Janem a po Janovi

[duli]

Omlouvám se předem za dublování a známá fakta.
Tenhle odkaz dal kanuk k Janovi a tak můžeme doplnit některé údaje. http://www.luxcentral.com/LuxDukes.html
Základní údaje:
963 Siegfriedem z ardenského rodu (zemř. 998) založen hrádek (na místě římské pevnůstky) - Lucillinburhuc
Žije zde 7 generací jeho potomků do r. 1136, kdy linie vymřela po meči.
Z toho první použil titul "Comes de Luccelemburc" Konrád I.(1059 - 1086)
1136 přichází Jindřich IV.Naumurský - synovec posledního panovníka. Matka Ermesinda ( sestra posledního panovníka) a otec Gottfried z Naumuru.
1171 si Jindřich IV. bere Anežku Gelderlandskou. Žijí spolu - nemají děti, pak nežijí a pak opět obnoví sňatek a Jindřichovi se "zázračně" narodí ve 72 letech r.1186 dcera Ermesinda, zvaná Matka vlasti. Jindřich IV. jako první z rodiny oslepl.
Ta si má (kromě dcery z předchozího manželství) s Walramem vévodou Limburským a markýzem Arlonským také syna Jindřicha, nar.1216.
Ermesinda po smrti svého druhého manžela vládne sama.
Nastupuje její syn Jindřich V. Plavý, který se žení s Markétou z Baru.
Jeho syn Walram se stává zakladatelem pobočné větve Lucemburk-Ligny-St.Pol, ze které je v historii nejznámější maršál Ludvíka XIV. Montmorency-Bouteville de Luxembourg. Vymřeli 1878.
Jindřich V. se účastní křižácké výpravy se Sv.Ludvíkem IX. do Tunisu a Sv.země.
Po něm vládne Jindřich VI. Manželka je Beatrice z Avesnes.
Poté nastupuje Jindřich VII.nar.1275 s manželkou Markétou Brabantskou.
Jeho bratr Balduin je Trevírský arcibiskup a rodině pomáhá až do své smrti r.1354. Arcibiskup Mohučský je Petr z Aspeltu původem z Lucemburska.
Roku 1308 je zvolen Římským králem. 1310 - svatba Jana a Elišky.
Roku 1312 je v Římě (Po utrapách a úmrtích blízkých na cestě.) korunován Římským císařem.
Roku 1313 v Buonconventu podlehl malárii a je pochován v Pise.
Nastupuje Jan Lucemburský. V té době mělo Lucembursko rozlohu tak 1/6 Čech.

[duli]

Lucemburští (a jiní) historikové uvádějí, že Jan padl s lucembursko-limburským erbem červeného lva na modrostříbrně děleném poli.(5 modrých a 5 stříbrných polí).
Od roku 1346 - 53 vládl Lucembursku Karel IV. jako poručník nevlastního bratra Václava nar.1337 Beatrix Bourbonské, druhé manželce Jana a pravnučce Sv.Ludvíka IX.
Roku 1353 předal vládu Václavovi a r. 1354 Lucembursko povýšil na vévodství. Protože se mu nedostávalo peněz byl nucen některá města prodat s předkupním právem pro Václava.
Z moci císaře dal Karel 28.12. 1356 lucemburským městům Zlatou bulu Lucemburskou - právní nezávislost na šlechtě. Karel IV. zařídil nevlastnímu bratrovi Václavovi sňatek s Janou Brabantskou. Díky financím (věno?)snížili daně a tím podpořili hospodářský rozkvět. Protože s Janou neměli děti složili r.1356 přísahu Joyeuse Entrée. Václav žil převážně v Bruselu.
Roku 1383 se vévodou stal Václav IV. Do Lucemburska přijel. Po něm se vévodou stává Zikmund, který do Lucemburska nikdy nepřijel a od roku 1388 do roku 1411 fakticky vládl Jošt Moravský, který také do Lucemburska nikdy nedorazil. Jošt r.1402 postoupil práva k Lucembursku bratrovi francouzského krále Karla VI. Ludvíku Orleánskému, ale ten byl zavražděn.
Od roku 1411 vládne Jan Zhořelecký a po něm dcera Alžběta. Ta se dvakrát vdala (S druhým snatkem nesouhlasil Zikmund.).Také vzhledem ke svým dluhům prodala 2x nástupnická práva burgundskému vévodovi Filipu Dobrému. Podruhé 4.10.1441 v Hesdinu ocenili vévodství na 120 000 florinů.
Alžběta zemřela 1451. Pak už jen Filip odkoupil právo na užívání titulu vévody lucemburského od Anny Saské (starší sestra Ladislava Pohrobka).
Pro Lucembursko skončilo období samostatnosti až do roku cca 1814. Země na necelých 400 let ztratila nezávislost.
Janův hrob
http://www.cestovatel.cz/clanky/idylicke-lucembursko/
http://www.youtube.com/watch?v=H92WDrbMGBc
http://www.youtube.com/watch?v=I79wdt6w ... re=related
lucemburština
http://www.youtube.com/watch?v=T6Nr224W ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=aO19RQEg ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=Fati6R8O ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=BYfE7MOF ... re=related

[duli]

Oční choroby a slepota u Lucemburků je opravdu zarážející. Z mého dalšího zájmu (kynologie) vím, že aby se nějaká vada projevila, musí k ní být i dispozice z druhé strany. Ta může být i skrytá několik generací recesivně (klidně 7 generací), než se projeví. Dvě alely se spojí a malér je na světě. Zajímal by mě v tomto případě i širší průzkum všech příbuzných zvláště těch, o kterých se ví, že byli postiženi také nějakou oční vadou.
Pak záleží, jaké kombinace se v jedinci náhodou sejdou.

[Greywolf]

Lucemburští (a jiní) historikové uvádějí, že Jan padl s lucembursko-limburským erbem červeného lva na modrostříbrně děleném poli.(5 modrých a 5 stříbrných polí).

Vzhledem k tomu, že se bitvy zúčastnil i jeho syn Karel IV. , který ale ( nejspíše ) bojoval pod říšskou zástavou, přiklonil bych se tedy k názoru druhého tábora historiků ... že Jan Lucemburský padl s naším lvem. Je to samozřejmě jen doměnka, kterou nelze potvrdit ani vyvrátit. Posuď sama vzácná paní ... když syn nebojoval pod naší zástavou, proč by se jí otec vzdával ???

[duli]

Ctná paní tam nebyla. Ona jen drby sháněla.

[duli]

Ermesinda
Tuto dámu považují lucemburčané za oravdovou matku vlasti. Do roku 1437 byli její potomci (z 11 lidí) v těchto funkcích:
4x císař nebo král římský (5 osoba byl Jošt)
4x český král (Jan, Karel, Václav, Zikmund)
1x král uherský (Zikmund)
Významnou osobou dějin byl Václav I. (Wenceslavus) Lucemburský.
Tím, že se Jan stal osobou "sedící na dvou židlích" se stalo, že u nás byl cizinec a Lucembursku se rod začal vzdalovat. Naše země se lucemburčanům zdály exotické, "buranské"?? Komunální politika lucemburčanů byla naší zemi vzdálená.

[Laurentius]

Musím pochválit Acomu za pěkný článek Lucemburští bratři. https://www.e-stredovek.cz/post/lucembu ... u-korunou/ O příbuzných Jana Lucemburského jsem až doteď příliš nevěděl. Zatím nejsou velké záporné ohlasy na mé články a tak připravím na doplnění bitvu u Worringenu, kde zahynula na bitevním poli celá jedna generace Lucemburků. Tato bitva překvapivě nebyla koncem tohoto rodu, ale právě spíš začátkem slavnější budoucnosti Lucemburků.

[acoma]

připravím na doplnění bitvu u Worringenu.

včera bylo pozdě. A dík.

[Ingolf]

963 Siegfriedem z ardenského rodu (zemř. 998) založen hrádek (na místě římské pevnůstky) - Lucillinburhuc
Žije zde 7 generací jeho potomků do r. 1136, kdy linie vymřela po meči.
Z toho první použil titul "Comes de Luccelemburc" Konrád I.(1059 - 1086)

K raným Lucemburkům dvě poznámky.
Zakladatel rodu a hrádku Lucemburku byl ten Siegfried. Jeho dcera se jmenovala Kunhuta a byla to žena císaře Jindřicha II. (1002-24), posledního z Otonů. Manželství bylo bezdětné, takže oba manželé rozdávali majetky a výsady církvi a vysloužili si svatořečení.
K oběma už svatým se hlásil Karel IV., na Novém městě pražském nechal postavit kostel. sv. Jindřicha a Kunhuty. ten dnes stojí v Jindřišské ulici u Václavského náměstí, která nese jméno po světci Jindřichovi (stejně jako Jindřišská věž, což je ve skutečnosti zvonice toho kostela).
Mužský potomek Siegfriedův nástupce se jmenoval Jindřich I. (998-1026) a císař Jindřich mu dal opakovaně do správy bavorské vévodství (1004-09, 1017-26). Pauza byla dána tím, že další Siegrfriedovi synové. Adalbero v Trevíru a métský biskup Theodorich, bránili vydat něco ze svých církevních úřadu ve prospěch plánovaného biskupství v Bambergu, které je největší památkou na vládu Jindřicha II.

Následovali Jindřich II. (1026-47) a jeho bratr Giselbert (1047-59). Giselbert připojil k Lucembursku hrabství Salm v Ardenách.
Giselbert měly syny, starší Konrád I. byl jeho nástupce a mladší Heřman získal to hrabství Salm. A tento Heřman ze Salmu byl za bojů o investituru říšským vzdorokrálem (1081-88) dosazeným papežskou stranou proti císaři Jindřichovi IV. Stalo se tak po smrti prvního vzdorokrále Rudolfa z Rheienfeldenu (1087-88).