Loquis
Moderátor: Katerina
-
- Měšťan
- Příspěvky: 56
- Registrován: 30 lis 2023 07:55
- Has thanked: 38 times
- Been thanked: 12 times
Loquis
Zajímal by mě názor místních znalců husitství na kontroverzní postavu hnutí, a to Martina Húsku zvaného Loquis. Radikální táborský kazatel, možná ten nejextrémnější, odmítl mimo jiné eucharistii. Jeho stoupenci byli přesvědčeni, že království Boží už bylo uskutečněno v nich, a proto pro ně neplatí běžné zákony. Chodili nazí a sexuálně se spojovali podle libosti. Jejich modlitba začínala větou : "Otče náš, jenž jsi v nás." To bylo moc i na nejradikálnější táborské kněze. Húska byl upálen za součinnosti všech proudů husitství v Roudnici v roce 1421. Zajímavé je, že to mělo být původně v Praze, ale tam měl velké množství příznivců a byly obavy z nepokojů.
Byl to potrhlý šílenec, nebo s popřením eucharistie předběhl dobu?
Byl to potrhlý šílenec, nebo s popřením eucharistie předběhl dobu?
-
- Měšťan
- Příspěvky: 56
- Registrován: 30 lis 2023 07:55
- Has thanked: 38 times
- Been thanked: 12 times
Re: Loquis
Jasně. jak už to v podobných případech bývá, jeho spisy či kázání se nedochovaly a referují o něm jenom ti, kteří s ním tvrdě zatočili. Pikarti a adamiti, dvě nejextrémnější táborské sekty, měly být údajně tvořeny jeho stoupenci. A kritizoval ho i Petr Chelčický ("Martin nebyl pokorný a neměl dobrou vůli trpět pro Krista"). Objektivní svědectví o něm tak zřejmě neexistuje.
- Jiří Motyčka
- Vévoda
- Příspěvky: 1123
- Registrován: 29 čer 2006 20:29
- Bydliště: Budíkov
- Been thanked: 3 times
Húska-drobet podrobněji
Pojetí eucharistie nevelké táborské skupiny čítající něco kolem tří, snad až čtyř set duší, v jejímž čele stanuli charismatičtí vůdci Martin (Martínek) Húska, řečený Loquis (tj. mluvka), Petr alias Kániš, Jan z Bydlína aj., bylo dovedeno v podstatě k pikartskému náhledu na svátost oltářní (eucharistii). Loquis sám sebe jistě považoval za člověka silně věřícího, avšak ve svůj vlastní a neobvyklý výklad zákona Božího.
Táborská majorita ve své věrouce zatím tápavě hledala cestu klikatě směřující k Viklefově remanenční nauce spočívající v názoru, že po konsekraci (posvěcení vysluhujícím knězem) nedochází k přepodstatnění (transsubstanciaci) chleba a vína v tělo a krev Páně. Tyto substance nejsou v konsekrované hostii a vínu přítomny, zůstává (remamet – odtud remanenční nauka) v nich nadále podstata chleba a vína, jinými slovy Kristus v nich není reálně přítomen. V jednom však měli oficiální táborští kněží a teologové naprosto jasno. Konsekrované hostii a vínu bylo třeba jako posvěcené obětině vzdávat tu nejvyšší úctu, a to nejen celebrujícím knězem, ale pochopitelně i věřícími, kteří byli svátosti přijímání účastni.
Húska ve svých polemikách velice ostře vystupoval proti učení kněží z oficiální táborské majority nejen o Božím tělu, ale také o křtu a kázání kněží. Nejvíce kontroverzí se však objevilo právě kolem přijímání Božího těla. Přestože toto krátké období halí mlha chybějících nebo torzovitých pramenů, lze s jistou mírou pravděpodobnosti konstatovat, že se Loquis seznámil rovněž s učením bratří a sester sekty Svobodného ducha. Příslušníci této sekty museli odejít z Prahy, jejich stopu zahlédneme ještě na Žatecku, aby se nám ze zřetele nakonec úplně vytratila patrně proto, že splynula s jinými heretickými skupinami, a zřejmě také proto, že proti ní samotné nebylo potřebí použít žádného násilí.
Húska a jeho soukmenovci chápání eucharistie rozvolnili ad absurdum, upírajíce svátosti oltářní její transsubstanciační mystérium a svátostný význam i podstatu. Hlásali, že nejenom sluha Boží, ale i prostý věřící může či má dokonce právo posvěcovat jakýkoli pokrm (maso, vejce, kroupy, hrách, atd.) a jakýkoli nápoj (vodu, medovinu, pivo, atd.), tedy nejenom chléb a víno, které byly ustanoveny na základě nové, novozákonní smlouvy (viz Lukášovo evagelium 22. kap., verše 19-20). Konsekrované hostii ani vínu není třeba vzdávat zvláštní úctu, a to jakýmkoli způsobem. Těmito představami se nejen význam kalicha a přirozená úcta k němu staly takřka nicotnými, ale zároveň byla eliminována již tak dost křehká hranice mezi knězem a laikem.
Loquis také rozvíjel nepřípustné spekulace o tom, že Ježíš Kristus má jen jedno tělo, a i kdyby toto tělo bylo sebevětším, tak by neustálým přijímáním svátosti na mnoha oltářích a ještě více věřícími bylo už dávno snědeno. Tento názor, který nebyl originálním názorem Martínkovým, stál již na samé hranici ateizmu. K překročení této subtilní hranice pak stačil už jen nepatrný krůček. Tím byly podkopávány teologické fundamenty křesťanského náboženství. Byl překročen příslovečný Rubikon směrem k znevážení jedné z nejdůležitějších svátostí, která dodnes spojuje křesťany napříč konfesemi, a byly položeny základy ke vzniku endohereze, již lze chápat jako herezi uvnitř táborské „hereze“ (tady jsou ty uvozovky nesmírně důležité).
Táborská majorita ve své věrouce zatím tápavě hledala cestu klikatě směřující k Viklefově remanenční nauce spočívající v názoru, že po konsekraci (posvěcení vysluhujícím knězem) nedochází k přepodstatnění (transsubstanciaci) chleba a vína v tělo a krev Páně. Tyto substance nejsou v konsekrované hostii a vínu přítomny, zůstává (remamet – odtud remanenční nauka) v nich nadále podstata chleba a vína, jinými slovy Kristus v nich není reálně přítomen. V jednom však měli oficiální táborští kněží a teologové naprosto jasno. Konsekrované hostii a vínu bylo třeba jako posvěcené obětině vzdávat tu nejvyšší úctu, a to nejen celebrujícím knězem, ale pochopitelně i věřícími, kteří byli svátosti přijímání účastni.
Húska ve svých polemikách velice ostře vystupoval proti učení kněží z oficiální táborské majority nejen o Božím tělu, ale také o křtu a kázání kněží. Nejvíce kontroverzí se však objevilo právě kolem přijímání Božího těla. Přestože toto krátké období halí mlha chybějících nebo torzovitých pramenů, lze s jistou mírou pravděpodobnosti konstatovat, že se Loquis seznámil rovněž s učením bratří a sester sekty Svobodného ducha. Příslušníci této sekty museli odejít z Prahy, jejich stopu zahlédneme ještě na Žatecku, aby se nám ze zřetele nakonec úplně vytratila patrně proto, že splynula s jinými heretickými skupinami, a zřejmě také proto, že proti ní samotné nebylo potřebí použít žádného násilí.
Húska a jeho soukmenovci chápání eucharistie rozvolnili ad absurdum, upírajíce svátosti oltářní její transsubstanciační mystérium a svátostný význam i podstatu. Hlásali, že nejenom sluha Boží, ale i prostý věřící může či má dokonce právo posvěcovat jakýkoli pokrm (maso, vejce, kroupy, hrách, atd.) a jakýkoli nápoj (vodu, medovinu, pivo, atd.), tedy nejenom chléb a víno, které byly ustanoveny na základě nové, novozákonní smlouvy (viz Lukášovo evagelium 22. kap., verše 19-20). Konsekrované hostii ani vínu není třeba vzdávat zvláštní úctu, a to jakýmkoli způsobem. Těmito představami se nejen význam kalicha a přirozená úcta k němu staly takřka nicotnými, ale zároveň byla eliminována již tak dost křehká hranice mezi knězem a laikem.
Loquis také rozvíjel nepřípustné spekulace o tom, že Ježíš Kristus má jen jedno tělo, a i kdyby toto tělo bylo sebevětším, tak by neustálým přijímáním svátosti na mnoha oltářích a ještě více věřícími bylo už dávno snědeno. Tento názor, který nebyl originálním názorem Martínkovým, stál již na samé hranici ateizmu. K překročení této subtilní hranice pak stačil už jen nepatrný krůček. Tím byly podkopávány teologické fundamenty křesťanského náboženství. Byl překročen příslovečný Rubikon směrem k znevážení jedné z nejdůležitějších svátostí, která dodnes spojuje křesťany napříč konfesemi, a byly položeny základy ke vzniku endohereze, již lze chápat jako herezi uvnitř táborské „hereze“ (tady jsou ty uvozovky nesmírně důležité).
-
- Měšťan
- Příspěvky: 56
- Registrován: 30 lis 2023 07:55
- Has thanked: 38 times
- Been thanked: 12 times
Re: Húska-drobet podrobněji
Jiří Motyčka píše: ↑01 pro 2023 16:00 Pojetí eucharistie nevelké táborské skupiny čítající něco kolem tří, snad až čtyř set duší, v jejímž čele stanuli charismatičtí vůdci Martin (Martínek) Húska, řečený Loquis (tj. mluvka), Petr alias Kániš, Jan z Bydlína aj., bylo dovedeno v podstatě k pikartskému náhledu na svátost oltářní (eucharistii). Loquis sám sebe jistě považoval za člověka silně věřícího, avšak ve svůj vlastní a neobvyklý výklad zákona Božího.
Skvěle vysvětleno, děkuju moc!!! Poněvadž nejsem zběhlý v jemnostech církevní nauky, bylo mi záhadou, proč proti Húskovi Tábor zakročil tak tvrdě. Často se uvádí, že tam bylo přímo ideální prostředí pro vznik neortodoxních křesťanských náhledů a názorů. Teď to ovšem vcelku chápu, pokud podkopával samotné základy křesťanství, je jasné, co muselo následovat. Ještě jednou velký dík!
P.S.: zajímavá je i Tvá zmínka sektě Svobodného ducha. Vím, že to sem nepatří, ale co hlásali?
- Jiří Motyčka
- Vévoda
- Příspěvky: 1123
- Registrován: 29 čer 2006 20:29
- Bydliště: Budíkov
- Been thanked: 3 times
Re: Húska-drobet podrobněji
Tak z Tábora byla tato partička, kacířská i pro radikální táborské kněží, vyhnána s tím, že když se obrátí na pravou víru, nohou se do husitského města Tábora zase vrátit. Zkrátka nechali jim otevřená zadní vrátka, resp. městskou bránu.Brenon píše: ↑01 pro 2023 18:29Poněvadž nejsem zběhlý v jemnostech církevní nauky, bylo mi záhadou, proč proti Húskovi Tábor zakročil tak tvrdě.
Často se uvádí, že tam bylo přímo ideální prostředí pro vznik neortodoxních křesťanských náhledů a názorů. Teď to ovšem vcelku chápu, pokud podkopával samotné základy křesťanství, je jasné, co muselo následovat ...
Tvrdě proti nim zakročil až Žižka, který v otázce kalicha doslova neznal bratra. Skalní jádro z těch 300 až 400 lidí vyhnaných z Tábora se rozdělilo na 2 skupiny. Jedna se uchýlila do podhradí Příběnic a druhá na řeku Nežárku, to byli ti naháči - adamité.
První, Kánišova podskupina o několika desítkách lidí byla Janem Žižkou pochytána a v dubnu 1421 upálena ve vsi Klokoty nedaleko Tábora (dnes jsou Klokoty součástí Tábora). Žižka chtěl, aby planoucí hranice z Klokot byla vidět až v Táboře, aby tam už nikoho nenapadlo něco podobného. Také Martin Húska po různých peripetiích skončil svůj život na hranici v Roudnici nad Labem v srpnu 1421. Ale to je jiná story.
Tu adamitskou skupinu Žižka nemilosrdně zlikvidoval v říjnu 1421 kdesi na oné řece Nežárce.
Podrobnosti k tomu nalezneš v mém článku na našem webu ...
No, co by? Že Duch - nevím, zda ho považovali za svatého(?) - je osvobodí od hříchu a učiní je Božími dětmi!
Zavrhovali vertikální církevní hierarchii, potažmo organizaci, odmítali svátosti(!!!), kanonické právo i Tradici, což bylo pro tehdejší církev naprosto nepřijatelné (to by bylo nepřijatelné např. i pro katolickou církev 21. st.). Odstranili nejen rozdíl mezi dobrem a zlem, nýbrž dokonce i mezi Bohem a člověkem, což bylo neskutečné kacířství, jímž se nutně musela zabývat inkvizice. Proto se s jejich diasporou shledáváme v různých koutech Evropy, vč. Čech ...
... rádo se stalo.
Re: Loquis
Pro další studium vřele doporučuji knížečku Josefa Dobrovského Dějiny českých pikartů a adamitů (naposledy vyšlo 1978, za babku dostupné v každém druhém antikvariátu), která si - ač již přes 200 let stará - stále zachovává aktuálnost.
-
- Měšťan
- Příspěvky: 56
- Registrován: 30 lis 2023 07:55
- Has thanked: 38 times
- Been thanked: 12 times
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Applebot a 0 hostů