Zdravím, nejprve ke kmenům - Dušan Třeštík přišel v Počátcích Přemyslovců z r. 1997 s tím, že v české kotlině sídlil jeden jediný kmen Čechů. To se postupně prosadilo, třeba Zdeněk Měřínský v prvním díle Českých zemí od příchodu Slovanů po Velkou Moravu z r. 2002 počítá ještě s několika českými kmeny, ve druhém díle z r. 2006 už jen s tím jedním.
Vysvětlení, proč by to měl být jeden kmen, byla v tomto vláknu v podstatě snesena. Všechna ta jména uvedená v privilegiu v Kosmově kronice nemusí být nutně kmenová. Kosmas ta jména neoznačuje za kmeny. Podle jiných příkladů to může kopírovat situaci, kdy je v jednom kmenu více knížat vládnoucí nějaké skupině lidí.
V Anglii jsou zachyceny tři germánské kmeny - Sasové, Anglové a Jutové. V rámci těchto kmenů fungovaly desítky království. Geograf bavorský přímo uvádí, že v kmeni polabských Obodritů bylo 53 hradišť a na nich sídlila lokální knížata.
Vztaženo na Čechy - 14 knížat pokřtěných v Řezně r. 845 mohou být knížata českého kmene; jména v privilegiu Jindřicha IV. se nevztahují na kmeny, nýbrž na obyvatele hradišť.
Že lze jméno odvozovat od hradiště, ukazuje příklad z lucké války - skupina lidí se jménem Lučané začala být po porážce nazývána Žatčany podle hradiště Žatce.
***
Jižní Čechy se dost vymykají tím, jak jsou odřízlé (dálnice do Prahy se tam staví aktuálně taky až teď). První slovanská vlna je minula, ta šla z Moravy k Labi a osidlovala labské přítoky, ale Vltavu jen na Pražsko a dál proti toku Vltavy nešla. Keramika první slovanské vlny se na jihu našla v Purkarci a o jiné lokalitě nevím. Mým oblíbeným příkladem je pojmenování Labe - při soutoku řek se zachovává jméno řeky delší, přičemž na soutoku Labe s Vltavou u Mělníka je delší řekou Vltava. Ale protože osídlené bylo Polabí, tak bylo Labe řekou důležitější a zřejmě proto se řeka i po soutoku jmenuje po něm.
V pravěku se občas nacházely jižní Čechy v jednom okruhu s bavorskými oblastmi, např. chamská kultura. Podobně raní Kelti - populární je představa, že Kelti vznikli v Čechách, ale ta pravlast šla od jižních Čech přes dnešní jižní Německo do dnešní severní Francie. V germánském období fungovala kultura Přešťovice-Friedenhain, zvaná podle lokalit v jižních Čechách a Německu. Kultura je původem z Čech a je možné, že právě ona dokladuje označení kmene Bavorů/Baiuwarů jakožto "Mužů z Čech/Boiohaema". Prostě jižní Čechy jsou samy o sobě uzavřeny věncem hor a někdy se propojují s Bavorskem, někdy se zbytkem Čech.
***
Jihočeskými Slovany se zabýval Michal Lutovský v knize Jižní Čechy v raném středověku -
https://www.databazeknih.cz/knihy/jizni ... eku-120155 (psal jsem to už někdy tady na fóru -
https://www.e-stredovek.cz/forum/viewto ... it=#p63801
Stručně - jižní Čechy zasídlila druhá slovanská vlna původem z Podunají. Vzhledem ke zvyku pohřbů do mohyl, který se táhne od Panonie přes Rakousko až do jižních Čech, je možné, že tito Slované přišli právě přes Rakousko, ne proti toku Vltavy od Prahy. Mohyly jsou doložené od 8. století, hradiště až od devátého.
Hradiště vznikala kolem r. 850, je jich doloženo minimálně 11. Všechny hradiště končí násilně po r. 900. Vzhledem k nálezům nomádských šipek na tom měli alespoň částečnou vinu Uhři. Hradiště nebyla obnovena.
Přemyslovský průnik tu probíhá kolem r. 950 a projevuje se plánovitou stavbou hradišť. Centrem je Bechyně a kolem ní věnec dalších hradišť, mj. v Jindřichově Hradci, Chýnově, Doudlebech, Práchni. To jsou hradiště, která už dávají základ trvalejšímu osídlení.
Pokud je přemyslovský průnik doložen po r. 950, neměly by jižní Čechy při vzniku pražského biskupství r. 973 spadat pod Řezno nebo Pasov. Naopak to zničení hradišť po r. 900 může teoreticky souviset se zničením mocenského centra, které by ohrožovalo Přemyslovce. Na bojištích se našly nomádské zbraně, ale víc zbraní bylo nenomádských. Jelikož Slovani včetně Čechů užívali uherské nájezdníky jako námezdné vojáky, mohli je použít i proti jižním Čechám (ale je to jen spekulace). Každopádně vybití původních obyvatel a pomalé zalidňování po r. 950 může zakládat situaci, kdy se tu neetabluje pořádná církevní správa a území není tak důležité, aby si ho všimlo to privilegium Jindřicha IV.
***
Ook píše: ↑23 črc 2023 23:05
Taky mám dotaz, nemáte nějakou dobrou literaturu o osídlení Dolního Rakouska Slovany v 8-11 století?
Něco málo o tom píše právě Měřínský v obou dílech českých zemí od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, můžu se podívat blíž nebo něco ocitovat -
https://www.databazeknih.cz/knihy/ceske ... vu-i-24952 +
https://www.databazeknih.cz/knihy/ceske ... u-ii-24954