Český středověký stát a Rusko

[Troodon]

I vzhledem k tomu, jaké svinstvo nám dnes předvádí báťuška Putin a jeho svoloč a taky kvůli neustálým panslavistickým tužbám mě zajímá, jak je to se vztahem středověkého Českého království a zemí na území Ruska. Ať už Kyjevské Rusi nebo Moskevského knížectví. Máme nějaké podrobnější doklady o vzájemných vztazích a případně jakých? Napadá mě obchod s otroky za prvních Přemyslovců, mongolská hrozba z ruských oblasti a pak jen drobná zmínka, že po smrti Oty II. Černého odvezli jeho přátelé Otova syna do Ruska. Jak se dívalo České království, které tíhlo víc k západu a pokud na východ, tak spíš k Polsku, na dnes velmi mylně nazývaného Velkého slovanského bratra?

[Ingolf]

Přímých kontaktů bylo pomálu, velkou roli hrála geografická vzdálenost.

Boleslav I. využíval pro ten obchod s otroky východní země, ovládal cesty skrz celé jižní Polsko, hranice jeho říše sahala až k Rusi. Expanzi zarazili právě až Rusové, je o tom zpráva asi v Nestorově kronice, ale nemůžu ji najít..
Nestor taky píše, že kníže Vladimír (980-1015) měl před konverzí několik žen, z toho dvě Češky - https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:efe ... 209a189c4e" onclick="window.open(this.href);return false; Protože takové mnohoženství se praktikovalo nejspíš jako spojenecký svazek s více velmoži, tak je možný nějaký svazek přímo s Čechy.
Vladimír žil podle Nestora v pokoji se svými sousedy, včetně Oldřicha Českého - https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:efe ... a2cbff19b9" onclick="window.open(this.href);return false; To by byl už konec Vladimírovy vlády, Oldřich vládl od r. 1012.


Vratislav I. byl za vlády svého bratra Spytihněva (1055-1061) v exilu v Uhrách. Tamní král Ondřej I. měl za manželku Rusku, Anastázii. V Uhrách asi došlo k nějakým kontaktům s ruským prostředím, protože Vratislav za své vlády prosazoval staroslověnskou liturgii (v žádosti papežovi ji chtěl zavést v kapitule na Vyšehradě, kterou založil). Na Rus asi někdy v té době proniká znalost přemyslovských legend. Zachovaly se tam asi dvě legendy o sv. Václavovi a jedna o sv. Ludmile. Ludmila připomínala Olgu, babičku knížete Vladimíra a křesťanku. Václav smrtí z rukou bratra zase připomínal ruské svaté Borise a Gleba, syny knížete Vladimíra zavražděné jejich bratrem Svatoplukem (to byl syn jedné z těch dvou Češek).
Minimálně dva Rurikovci se jmenovali Václav, ale nedá se dokázat, že by to bylo na počest sv. Václava.

Na Rus pak zamířil ten Ota III. Dětleb, dědic olomouckého údělu.

Po rozpadu Rusi na více knížectví vyniklo koncem 12. století knížectví haličsko-volyňské. Za dědice trůnu Romana se provdala Gertruda Babenberská, vdova po Vladislavovi, synovi českého krále Václava I. Bratr Vladislava byl Přemysl Otakar II., vzal si sestru Gertrudy Markétu. V nastalém souboji o podunajské statky se utkala s Přemyslem koalice uherského Bély IV., části Poláků a právě Romana Haličského. Rusové, když se dozvěděli, že budou válčit s Čechy, propukli v nadšení, protože s Čechy ještě neválčili. I na tom je vidět, že ty vztahy mezi Čechy a Rusy úzké nebyly.

[Ježek]

Přes Rusko se vracel domů Vladislav II. z křížové výpravy: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 9&page=436" onclick="window.open(this.href);return false;

V Brně na začátku roku 1278 se řešil spor mezi klášterem v Hradisku a Pardusem, synem Neplacha, který přišel z Ruska (venit de Russia). Pardu byl snad příbuzný pánů z Horky, poměrně významného rodu na Olomoucku, sám se v pramenech uvádí jen v tomto případě. Co dělal v Rusku se neví, těžko byl lokální šlechtic emisarem krále Přemysla II.

[boukaljan]

Já bych v prvé řadě striktně rozlišoval mezi Rusí a Ruskem. V novém ČČH píše Martin Schulze Wessel:

"Putin provádí rekolonizaci východní Evropy. Odpovědí na ni musí být důsledná dekolonizace našich myšlenkových kategorií. V historiografii to například vyžaduje překonat stále rozšířené schéma „ruských dějin“. To vede od Kyjevské Rusi přes moskevské carství k Petrohradské říši a ignoruje jiná vyprávění, například práci ukrajinského historika Mychajla Hruševského, který roku 1904 vyprávěl tento příběh jinak: Kyjevská Rus nenašla své pokračování ve Vladimiru a Moskvě, ale na svých
západních územích, tedy v Haliči a Volyni, a později ve šlechtické Polsko-litevské republice. Ukrajina se dnes může odůvodněně odvolávat právě na tuto historickou tradici." (celý text zde: https://www.hiu.cas.cz/user_uploads/vyd ... 22_fin.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;).

Dosud zde ještě nebyla zmíněna česká královna Kunhuta Haličská, jejímž otcem byl Rurikovec Rostislav (vládl v Haliči a Černigově - dnešní Černihiv).

V pozdním středověku se u nás vyskytovali Zikmund Korybutovič (původem z Novhorodu-Siverského u Černihiva) nebo kníže "ruský" (ve smyslu Haličsko-volyňské Rusi) Fridrich Ostrožský (z rodu, známého v Polsku jako Ostrogski).

[boukaljan]

Ještě jsem si vzpomněl, že v Praze existovala Litevská kolej pro studenty z Litvy (tj. včetně staré Rusi), podrobněji zde v článka Pavla Kotaua: https://karolinum.cz/data/clanek/83/HUC ... _Kotau.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Jindřich Heimburský k roku 1299 píše, že "Král Rusi přišel za králem Václavem do Brna"
https://www.dmgh.de/mgh_ss_17/index.htm ... 8/mode/1up" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Na Rus pak zamířil ten Ota III. Dětleb, dědic olomouckého údělu.

tady:
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 9&page=427

[Ježek]

V Brně na začátku roku 1278 se řešil spor mezi klášterem v Hradisku a Pardusem, synem Neplacha, který přišel z Ruska (venit de Russia). Pardu byl snad příbuzný pánů z Horky, poměrně významného rodu na Olomoucku, sám se v pramenech uvádí jen v tomto případě. Co dělal v Rusku se neví, těžko byl lokální šlechtic emisarem krále Přemysla II.

Aha, tak zřejmě nemám pravdu. Otokar Štýrský píše, že na Moravském poli na české straně bojoval haličský král Lev. To nezmiňují žádné soudobé prameny, naopak Tomaš z Pavie píše, že Otakar II. chtěl do intrik proti Rudolfovi zapojit i Rusy, nicméně ti se dostali do sporů s Valachy a z pomoci sešlo.
I když málo významný šlechtic, mohl být v poselstvu ke králi Lvovi.

[Ingolf]

Zbraslavská kronika kap. 59 o Václavovi II.: "Vždyť jsme viděli, jak se k tomuto proslulému králi sbíhali řeholníci a také přemnozí duchovní světští nejen ze všech končin Italie, Francie a celého Německa, ale tu z Ruska, tu z Pruska, tu z Řecka a nejednou z nejzazších krajů uherských a přímořských, z nichž někteří, pěstujíce po barbarském zvyku vousy, jiní vlasy, častěji sloužili před králem slavnostní mše podle svého obřadu v řeckém, někdy i v slovanském jazyce."
Tady bude nutno brát ohled na kontext, cisterciák Petr Žitavský chválí opakovaně krále za zbožnost a tady to dokládá jeho přízní všem řádům, nejvíce samozřejmě cisterciákům, a účastí na celoevropském náboženském životě. Pokud zmiňuje slovanský jazyk bohoslužeb a z etnik ze Slovanů pouze Rusy, považoval bych ten kulturní styk s východní Evropou za prokázaný.