Benešovici

[mmac]

jo tak to je jiná ...
s tou Veronikou ale asi už neměli mužské potomky, protože Lešnou po nich dědil Pavlík z Pržna.

[Ježek]

Ne, nebyl to syn Beneše - v té listině je uveden jen jako Milota. V deskách je uvedena jako jeho matka Katruše. Katruše z Lomnice, byla manželka Budiše, doloženo v roce 1397 (v roce 1391 Budiš uzavírá spolek pro případ bezdětnosti). Trávník kupuje také Budiš od Oneše z Chválkovic v roce 1384.
Takže syn Budiše. Tím spíš by nezaráželo, že nezdědil Kvasice, ale zdědily ho jeho sestřenice.
Teoreticky tak mohl existovat Milota, syn Beneše z Kvasic, ale podle mne by se objevil v té listině, kde Beneš vypočítává své dluhy a Beneš by to nenechal řešit Lacka z Kravař.

Ohledně Lešné - tam byl výslovně spolek, že v případě smrti (potomci nejsou zmíněni) Miloty, jeho majetky tam zdědí Pavlík (Hanuš Lešnou poměrně pracně v 80. a 90. letech sceloval a stala se centrem menšího panství, které získal, tak zde asi byla ze strany jeho příbuzných o arondaci). Potomky jsem ale (zatím) nezkoumal, mohli být, nemuseli.

[Ježek]

Tak ještě jinak. Ten Milota z Trávníka byl manžel (1418) Anny z Cimburka, sestra https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Tova% ... z_Cimburka" onclick="window.open(this.href);return false;
Takže Milota, manžel Veroniky, z listiny Beneše byl někdo jiný.

[mmac]

Tak to už je trochu moc ... budu to muset trochu ztrávit

A zas jakýsi problém : Beneš z Cvilína ... je někde výslovně uvedeno "z Cvilína" ?? Jakože z toho hradu u Krnova, jestli se tak vůbec jmenoval ... protože jsem narazil na to, že Lobenstein není hrad ale dnešní Úvalno

Ale ještě k tomu Milotovi a jeho držbě Trávníka ... psal jste to (Ježek) 2. 10. - ... Budiš jí (Katruši) vzápětí (1397) zapisuje 300 kop na Trávníku a 200 na Tlumačově ... Předpokládám, že ves Trávník sice patřila ke kvasickému panství, ale Milota po své matce zdědil právě těch 300 kop, což mohla být klidně hodnota celé vesnice (možná tehdy ještě s tvrzí). Mohl se na Tráníku usadit a pak by se psal z Trávníka ... Narazil jsem ještě na toto : ... Tvrz (v Kvasicích) byla v roce 1423 obléhána a poté vypálena, kým a kdo byl její obránce, není přesně známo. K vypálení došlo při tažení husitských vojsk na Moravu v roce 1423, v té době byla vypálena i nedaleká tvrz v Trávníku. Krátce nato ... bla bla.
Milota tedy čistě teoreticky mohl padnout při obraně, ale ne Kvasic, ale Trávníka. Nemusel by se tak vzdávat čestného místa posledního mužského potomka pánů z Kvasic
Snad by to i vysvětlovalo, jak se Trávník ocitl zpátky u Kvasic ...

A ještě. Psal jste (Ježek toho 2. 10.), že ... Kvasice prvně vystupují v pramenech v roce 1248, na listině biskupa Konráda, kdy se podle nich píše Ondřej. Teď jsem kdesi narazil na to, že po Kvasicích se poprvé psal roku 1248 Ondřej, syn Beneše z Benešova !! Chci se přesvědčit, jestli je tam opravdu to "syn Beneše z Benešova", nebo si to zas někdo domyslel, ale nedaří se mi tu Konrádovu listinu najít ... víte kde je k vidění ?

[mmac]

Už to mám ... je to CDM III, str. 84, č. 117 (http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 69&page=89" onclick="window.open(this.href);return false;).
Ale je tam jenom Andreas de Chwaschiz, takže to mohl být jak syn Beneše z Benešova, tak jeho vnuk ... a to "Chwaschiz" taky nezní zrovna přesvědčivě ...

[Laurentius]

Cvilín se používá hlavně jako český název hradu Lobenstein. Úvalno, Cvilín a Branice leží v těsné blízkosti.
Používá vůbec Beneš "ze Cvilína" někde nějaký predikát mimo "z Benešova"? (1251 Beneš z Benešova) On se stejně píše podle svého úřadu - podkomoří, později komorník a purkrabí ve Znojmě.
Jinak podle výzkumů hrad Lobenstein byl postaven někdy kolem poloviny 13. století nebo spíš i před polovinou podle nějakých románských prvků. Byl tam celkem podrobný archeologický výzkum. Ten název Lobenstein měl přejít i na okolní osadu.
Vyloženě predikát z Úvalna se dokládá až u jeho syna Beneše k 31.8.1279, ale je to psáno jako - "dominus Benesius de Chumlow"
28.8.1282 – dominus Benessius de Branicz filius quondam domini Benessii de Czwilin burchrauii Znoymensis bone memorie
1288 - Bohdalus burcravius de Czevelin
spolumajitelem je Petr z Lobenštejnu - 1380 – Petir von Lobenstein ….. 1381 ad manus Petri de Czwiliin
1430 – „das Patronatsrechte von jeher dem Schlosse Lobensteyn alias Czwilin zukomme…“

[mmac]

tak to jo ... už jsem se lekl, že ten název Cvilín je z nějakých jiných časů. Stejně se mi zdá podivné, že Cvilín byl zeměpanský ( ? ) a Úvalno a Brantice byly v držení Beneše. Předpokládám, že držel území, které pozděli tvořilo panství hradu Vartnova. taky je zajímavá listina : http://www.hbenesov.cz/zakladaci-listina-mesta/d-1377" onclick="window.open(this.href);return false; , kde mluví o "našem dědictví" ... kde k tomu panství pak přišli Holštejnové ? Odúmrť ?

[Ježek]

Rodokmen pánů z Kvasic:

kvasice1.jpg

[Ježek]

A tady poster z konference: http://www.academia.edu/18271862/Social ... iddle_Ages" onclick="window.open(this.href);return false;

[mmac]

Zcela hypoteticky ... mohl by být Oldřich Stoš (předpokládám že z Bránice) druhým manželem Kateřiny (Kartuše), vdovy po Budišovi z Kvasic ?? Nějaký Oldřich Stoš totiž držel v letech 1407 - 1416 dočasně vytvořený stateček, který vznikl pojištěním věna manželky Budiše z Kvasic, a tvořil jej díl Tlumačova a (zaniklé) vsi Hoštínek a Olšovec. Po Oldřichovi Stošovi se jako další držitel připomíná v letech 1416 - 1417 Jan Ozor z Boskovic, podle výše uvedeného rodokmenu manžel Elišky z Trávníka.
Je mi záhadou, jak se vpasoval Oldřich Stoš mezi dědičné držitele, protože jinak v okolí nic nevlastnil (tedy pokud vím) ...
Víme o tom něco bližšího ??
_____________

Blbost !!! Nevim jak se maže příspěvek který je zcela nepatřičný
Oldřich Stoš z Kounic byl majitelem Kvasic ... přehlídl sem to ...

[Viola]

Podle mě už 1307 musel být maršálek Tobiáš z Bechyně poměrně v letech a mohl mít dospělé děti.

Správné jméno a predikát maršálka je tedy Tobiáš z Bechyně?

[gruny]

Dobrý den.Hledám informace o zakladateli našeho města Horního Benešova - o panu Benešovi II. z Brantic a Úvalna, podkomořím Českého krále. Chtěl bych se o něm dozvědět něco bližšího a hlavně zda je známo místo jeho pohřbení. Jeho otec byl zeť Přemysla Otakara II. Vok I. sídlící na hradě Vartenberk a Uvalna.
Naše město bylo založeno v roce 1253.

[Viola]

Ahoj,

vítáme Tě tady u nás. Prosím asi o přesun do Benešoviců.

Ten Beneš z Brantic je totožný s Benešem z Bránice, synem Beneše ze Cvilína? Ten je zmíněn v listině CDB VI č. 233 s. 285.

[mmac]

Myslím je potřeba trochu upřesnit tu větu - Vok I. sídlící na hradě Vartenberk a Uvalna ... Omlouvám se, ale nedává mi to smysl

[mmac]

Věděl by někdo, kam do rodokmenu Benešoviců zařadit (jestli vůbec) Čeňka a jeho syny Štěpána a Petra, všichni se psali z Bechyně, a asi dalšího syna Janáče z Bechyně ?? Čeněk roku 1350 koupil Malenovice, Kvítkovice a Kračenovice, ke kterým zároveň přikoupil Tečovice, Otrokovice, Buňov, Lhotu, Louky a Březovou. Jako další držitel malenovického panství se roku 1355 připomíná Janáč (nebo Januš) z Bechyně s manželkou Hýzlou, údajně Čeňkův syn, který roku 1356 všechno prodal markraběti Janovi Jindřichovi.
Patřili k Benešovicům ?

[Ježek]

Podle Pajera (J. Pajer a kol. - Strážnice, kapitoly z dějin města, 2002) se Milota po smrti bratra biskupa Tobiáše z Bechyně, tedy po roce 1296, ujal dědictví po něm a usadil se v Benešově v Čechách, kde pokračoval ve stavbě hradu Konopiště, a v podstatě opustil Moravu. A v Benešově také roku 1307 zemřel.

Odkud je ta informace o přestěhování do Benešova v Čechách a smrti v roce 1307?

Podle mne je poslední listina MIloty z Dědic z roku 1302, vydaná ve Strážnici. Milota, který se píše podle Benešova dává velehradskému klášteru polovinu vesnice Leskovec na Opavsku. Myslím tedy, že jde o tamější, nikoliv český Benešov.

https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 2&page=831" onclick="window.open(this.href);return false;

[mmac]

No jak sem napsal ... Jiří Pajer a kolektiv - Strážnice, kapitoly z dějin města, vydáno 2002 ... knížku už jsem dávno vrátil do knihovny takže se nemůžu podívat, jestli k tomu autor připojil nějakou poznámku ...
Myslím že autor vycházel z toho, že Milota údajně zdědil po bratrovi rozestavěné Konopiště, tedy přirozeně Benešov v Čechách ... uvedená listina myslím Milotovo bydliště nijak nekonkretizuje ... ale hádat se nebudu ... jak řikám - mám to z té knížky

[Ježek]

Myslím že autor vycházel z toho, že Milota údajně zdědil po bratrovi rozestavěné Konopiště, tedy přirozeně Benešov v Čechách ... uvedená listina myslím Milotovo bydliště nijak nekonkretizuje ... ale hádat se nebudu ... jak řikám - mám to z té knížky

To je spekulace, Konopiště by mělo být poprve zmíněno až v roce 1318.

[Laurentius]

Už jsem to našel.

Libor Jan - Zvěst o věrné službě a mýtu a zradě Miloty z Dědic

"Po smrti svého bratra biskupa Tobiáše se Milota ujal rodové základny - městečka Benešova s hradem Konopiště a přilehlými vesnicemi. Zemřel patrně kolem roku 1307 a jeho dědici se skutečně stali, jak plyne ostatně již ze strážnické listiny, syn Tobiáš, jenž si ovšem zvolil duchovní dráhu, a synovec Beneš, kteří drželi roku 1318 konopišťské panství."

Pozn. Jeho úmrtí není doloženo prameny, jde o relativně kvalifikovaný odhad F. Dvorského: O starožitném panském rodě Benešoviců

Pokoušel jsem se zjistit nějaké bližší informace, že 1306 Milota zajišťoval opravu a rozšíření minoritského kláštera v Benešově a pak tam byl pohřben. Ale bez úspěchu. Ta informace by musela pocházet přímo z nějakých záznamů minoritů v Benešově.
Poslední listina s Milotou je tedy z toho 8. března 1302 s predikátem "z Benešova" vydaná ve Strážnici.

[Ježek]

Ještě k Benešovicům .Neví někdo náhodou proč biskup Tobiáš protlačoval k Templářúm svého synovce.

Zajímavé. Nejdříve Rudolf Habsburský doporučuje Tobiáše z Benešova všem třem řádům, německým rytířům, teplářům a johanitům, s tím, že rytíř krále Václava II. se chce vypravot za moře a odčinit své hříchy. Následně biskup Tobiáš doporučuje svého synovce pouze templářům (nesmíme ale zapomínat, že to je formulář, stejná listina mohla putovat oběma dalším řádům). Zároveň další formulář žádá johanity, aby byl biskupův člověk přijat do kapituly v Akkonu a pak poslán zpátky do Prahy

Formuláře č. 181-183 https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 9&page=183