Hradská soustava a služebná organizace

[slavicekvac]

Velmi přesně popsáno, až na tu Lutovského skepsi. Jednoznačně zpochybnil Chýnov k 10 století. Klade ho nejdříve na 11. a jasně Přemyslovské, součást hradské soustavy. Když to shrnu:
a) Libčický Chýnov je Slavníkův a jihočeský nedržel, Kosmas přesunul povědomí o něm na svoji dobu, dobovou znalost.
b) jihočeský Chýnov je z 10 století a byl Slavníkův, libčický Chýnov za Slavníka nebyl.
c) Libčický i jihočeský Chýnov jsou oba z 10 století a oba byly Slavníka.
d) Libčický Chýnov není hradiště 10 století, jihočeský Chýnov není z 10 století a Kosmas si udělal Slavníkovo dominium k obrazu otce svatého biskupa Vojtěcha. Jak někteří historici vykládají.
Pozoruhodné je také misto dodnes zvané Chýnice, na otročí stezce z Prahy do Regensburku. Je hned před Hýskovem ( Hesovo město, Hesseka ), o kterém tvrdím, že je to hora Osseca na Mži, jak ji Kosmas popsal jako západní hranici Slavníkova dominia. Což si spíše myslím, že je znakem prolínání sídel Přemyslovců a Slavníkovců, jako důsledek vývoje kmenových sídel z doby prvního křtu a popisu Geografa Bavorského. Jestli byl Hýskov Slavníka, pak Chýnice taky. Proč se jmenuje Chýnice? Není to přenesná odezva Chýnova? Třeba přesídlením Slavníkových lidí?
Těším se na zprávu o lokalitě Nad Líským, kde jsou slovanské mohyly, které jsou skoro posledním kamínkem do skládačky okolo hory Osseca ! Ostatní lokality na Mži totiž vždy něco postrádají s Kosmova popisu, Tato lokalita má vše.

[Ingolf]

Staroslovanské osídlení jižních Čech končí na severu u zvýšených a méně úrodných poloh - na západ od Vltavy to je Příbramsko s pohořím Brd a menším pohořím hřebenů, východně od Vltavy to je Sedlčansko a území až k řece Sázavě. Obě lokality byly zasídleny v mladší době hradištní po r. 1000.

Kopcovitá krajina sloužila knížatům a králům k lovu. Kosmas zachytil historku, kdy Vršovci přepadli knížete Jaromíra na vrchu Velízi v západních Brdech. Jaromíra zachránil Hovora, který za to dostal úřad lovčího ve Zbečně poblíž dnešního Křivoklátu. Zbečno zůstalo centrem loveckého revíru i za přemyslovských králů, kdy se většina Čech dostala do majetku šlechty a králové si ponechali jen území nějakým způsobem význačná. Na Sedlčansku byl lovecký dvůr v Novém Kníně nebo předtím v Živohošti.
Zemědělskému lidu nabídly vrchoviny méně možností. Je tu větší zima a víc kamení v půdě místo hlíny. Oblast je vhodná víc pro pastevectví, takže i dneska když se jede po Sedlčansku, tak tam jsou k vidění pastviny s krávama a ovečkama (a v Sedlčanech se vyrábí hermelíny Pepin).

Jiným využitím pohoří je případná těžba kovů. Na Příbramsku se těžil donedávna uran, jinak v naší zkoumané oblasti sporadicky těžilo i zlato. Největší kus zlata z Čech je z Jílového u Prahy, to leží severně od Sázavy ani ne 10 km od soutoku s Vltavou. Těžba zlata je v plánech na Sedlčansku i dnes, kolem silnic tam visí plakáty, že to místní nechtějí (se to má myslím zase těžit nějakým kyanidem, to se jim vůbec nedivím).
***
Po r. 1000 je ze Sedlčanska známo několik míst se sporadickými nálezy osídlení. Z hradské soustavy sem Lutovský počítá malé hradiště v Nalžovickém Podhájí - http://www.mapy.cz/#!x=14.375739&y=49.7 ... 079_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
Po zániku způsobeném požárem se osídlení přesunuje do nedaleké Živohoště, kde měli Přemyslovci lovecký dvůr. Zůstal tu kostel založený v 11. stol., původně šlo o trojlodní baziliku, je na úplném JV cípu dnešní obce - http://www.mapy.cz/#!x=14.418889&y=49.761574&z=13&l=16" onclick="window.open(this.href);return false; , krátké info k obci včetně dvou fotek kostela se středověkými pozůstatky - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=966" onclick="window.open(this.href);return false; Další hradiště mohlo stát v Kamýku nad Vltavou, ve Vltavě se našel raně středověký meč, na dvůr by mohl nějak navazovat královský hrad, jehož zřícenina je v Kamýku doteď.

V písemných pramenech se hradiště v Nalžovickém Podhájí neobjevuje. Mimo arch. nálezů datovaných do doby po r. 1000 tu leží obce, které by byly podle služebné a přesídlenecké.
Přes Vltavu leží dodnes osada Kobylníky, další jsem nenašel. Ale dál tu leží obec Dublovice, ve 13. stol. jmenovaná jako Dudlebci, což by odpovídalo přesíldení jihočeských Doudlebů sem. Pak je tu ještě obec jménem Dubliny, a tam historii jména neznám.

Lutovský uvádí další příklady, kde je přemyslovské hradiště a u něho jméno osady pocházející od Doudlebů. Jsou to Žatec a Doudlebce, Starý Plzenec a Doudlevce, Zářecká Lhota a dodnes stojící Doudleby nad Orlicí.
U Nalžovického Podhájí a možná u Zářecké Lhoty by mohlo jít o praxi, kdy centrální moc plánovitě osidluje prázdná místa. Nemusí jít jen o praxi, kdy málo vhodná území osidlují váleční zajatci. Knížecí moc tu mohla své zájmy, a protože by sem lidé za normálních okolností hned tak nedošli, tak mohla knížata stanovit nějaké úlevy nebo výhody pro nové osadníky.
Ve vrcholném středověku králové pokračovali v zasídlování Čech i do vyšších poloh i za pomoci vnější kolonizace. Příbramsko a Sedlčansko nebylo německou kolonizací tak ovlivněné jako třeba Vysočina, asi už bylo hustší osídlení od doby knížecí.

[Ingolf]

K hypotetické služebné organizaci mohla patřit sídla jménem Týnec. Týnce jsou doloženy od raného středověku a kolem nich se nacházejí osady (hypoteticky, stále opakuji) služebné i přesídlenecké. Minimálně jedna přesídlenecká osada se má nacházet v sousedství 2/3 českých Týnců.
Týnců (jako samostatných obcí i jako místních částí obce) je v ČR kolem 20 (na Moravě snad jen dva) a od r. 1986 Týnce pořádají vzájemná setkání - http://www.tynecnadlabem.cz/default/pag ... &pageId=34" onclick="window.open(this.href);return false;

Výčet -
1) Panenský Týnec - na jihozápadě jsou Vinařice, na východě Úherce a Kobylníky - http://www.mapy.cz/zakladni?planovani-t ... 22%7D&ri=0" onclick="window.open(this.href);return false;
Vinaři jsou okolo Panenského Týnce doloženi. Popluží s vinaři vlastnila vyšehradská kapitula v Úhercích, v téže osadě měl kladrubský klášter 5 vinařů, štěpaře, bečváře a tesaře.

2) Týnec poblíž Mladé Boleslavi je kouzelný tím, že má kolem sebe v podstatě tytéž osady a skoro ve stejných směrech. Vinařice jsou na západě, Úherce na jihovýchodě, Kobylnice (namísto Kobylníků) dále na východ. - http://www.mapy.cz/zakladni?planovani-t ... 22%7D&ri=0" onclick="window.open(this.href);return false;
Jižně od Týnce jsou ještě Charvatce, to nechávám zatím být, stejně jako JZ Němčice, protože ani nevím, odkdy se používá slovo Němec.

3) Týnec a Úherce u Chotěšova - http://www.mapy.cz/zakladni?planovani-t ... 22%7D&ri=0" onclick="window.open(this.href);return false;

4) Týnec nad Labem, u něj opět Vinařice a Kobylnice, k nim Krakovany - http://www.mapy.cz/zakladni?planovani-t ... 22%7D&ri=0" onclick="window.open(this.href);return false;
JZ od Týnce nad Labem je Veletov, a Veleti byl jeden z kmenů Polabských Slovanů.

5) Mezi Chrudimí a Vraclaví, bývalé důležité osadě na cestě do Polska, leží Hrochův Týnec a směrem k Vraclavi Úhřetice, Úhřetická Lhota, Moravany, Uhersko. Trochu stranou ještě Srbce - http://www.mapy.cz/zakladni?planovani-t ... 22%7D&ri=0" onclick="window.open(this.href);return false;

6) Poblíž Plas je Mariánský Týnec a Hedčany - http://www.mapy.cz/zakladni?planovani-t ... 22%7D&ri=0" onclick="window.open(this.href);return false;

7) Týnec nad Sázavou a Krusičany, snad od Krusvičan v Polsku - http://www.mapy.cz/zakladni?planovani-t ... 22%7D&ri=0" onclick="window.open(this.href);return false;

Součástí Týnce je bývalá osada Hrusice, prý také původně od "Krusvice". V Hrusicích byl kostel sv. Vojtěcha, jinak patrona Polska.
8 ) Mnichovský Týnec a Charvatce - http://www.mapy.cz/zakladni?planovani-t ... 22%7D&ri=0" onclick="window.open(this.href);return false;

9) V Polsku Tyniec a u ní osada Wegry, možná podle kmene Vágrů. Může to být upomínka na českou okupaci tohoto území. Kazimír Obnovitel tu r. 1044 založil benediktinský klášter.
***

Z výčtu je vidět, že nejvíce jmen přesídleneckých osad je podle lidu z Uher nebo Polska. Sousedství Vinařic s Úherci a Kobylníky svádí k myšlence, že Uhři by se zabývali chovem koní a pěstováním vína, i vzhledem k jejich nedávnému kočovnému stylu života a pobytu v teplé Panonii by to sedělo
Při pohledu na mapu je nápadné, že Týnce nejsou v jižních Čechách (max. v JZ Čechách) a Týnce na Moravě nemají u sebe vůbec žádné služebné nebo přesídlenecké osady.

***
Týnce jsou dokládány od raného středověku - Týnec nad Labem 1110 (Ota II. Olomoucký tu vrátil pražské kapitule trhové právo v Sekyřkosteli), Panenský Týnec (tehdy ještě ne "Panenský") k r. 1115. Naprostá většina Týnců je doložena alespoň pro 13. stol.
Týnce ale brzy přecházejí do rukou církve (od 11. stol.) a do rukou šlechty do konce 12. stol. Nějaký Tinecs byl darován litoměřické kapitule už r. 1057; první predikát je doložený k r. 1194 pro Jaroslava z Týnce.
A takový Týnec nad Sázavou patří k nádherně dochovaným ukázkám šlechtického sídla přelomu raného a vrcholného středověku. V Týnci stála rotunda postavená kolem r. 1100, k ní nový vlastník přistavěl obytnou část a celý dvůr nechal obehnat valy. Románská stavba stojí dodnes a je to skvost - http://www.hrady.cz/?OID=311http://www. ... z/?OID=311" onclick="window.open(this.href);return false; . Je i přístupná, protože v ní sídlí muzeum keramiky (a v gotické věži sídlí netopýři) - http://www.mestotynec.cz/muzeum/index.php" onclick="window.open(this.href);return false;

Týnce mohla být centra pro nové osadníky, kteří by nebyli začleněni už pod fungující hradskou soustavu, ale měli by zvláštní zacházení, než se aklimatizují. Význam Týnců by upadal do nástupu vrcholného středověku stejně jako celá hradská soustava nebo starší přemyslovská sídla typu Levého Hradce nebo Lštění. Fungující uspořádání by se pak stalo objektem zájmu církevních i šlechtických vlastníků.

[Ježek]

9) V Polsku Tyniec a u ní osada Wegry, možná podle kmene Vágrů. Může to být upomínka na českou okupaci tohoto území. Kazimír Obnovitel tu r. 1044 založil benediktinský klášter.

Wegry jsou Uhry

[Ingolf]

Tím líp vlastně kde by vzali Češi zrovna Vágry..

[Ingolf]

Tomáš Petráček v knize "Nevolníci a svobodní, kníže a velkostatek" klade vznik služebných osad do knížecí doby. Proti názorům, že osady řemeslníků vznikly už v dřívější době, oponuje, že produkty jako hroty šípů, štíty, zlatnické práce nebo dokonce koberce nemohly být určeny pro místní trh, ale pro větší dvůr..
Osoby mohl darovat kníže nebo velmož. Pokud jde o více specializované osoby, pak podle dochovaných pramenů daruje pouze kníže..

Dále pokud se u služebných vsí zachovala jména místních nevolníků, tak jsou více než jinde cizího původu. To má ukazovat, že tito řemeslníci mohli pocházet z cizích krajů jako zajatci.

[slavicekvac]

Tomáš Petráček v knize "Nevolníci a svobodní, kníže a velkostatek" klade vznik služebných osad do knížecí doby. Proti názorům, že osady řemeslníků vznikly už v dřívější době, oponuje, že produkty jako hroty šípů, štíty, zlatnické práce nebo dokonce koberce nemohly být určeny pro místní trh, ale pro větší dvůr..
Osoby mohl darovat kníže nebo velmož. Pokud jde o více specializované osoby, pak podle dochovaných pramenů daruje pouze kníže..

Dále pokud se u služebných vsí zachovala jména místních nevolníků, tak jsou více než jinde cizího původu. To má ukazovat, že tito řemeslníci mohli pocházet z cizích krajů jako zajatci.

Spíš si myslím, že služebné osady byly starší. Okolí Budče: Kováry, Vřetovice (Dřetovice), Zákolany, Ovčáry. Něco je zřejmě pozdější, ale nepochybně Budeč měla své osady v blízkém okolí, a sloužila pro ně také jako útočištné hradiště.

[Ingolf]

Moment, znamená to, že Kováry, Zákolany apod. jsou starší než Budeč?

[slavicekvac]

Moment, znamená to, že Kováry, Zákolany apod. jsou starší než Budeč?

Hroby v Kovárech, Zákolanech jsou prakticky ze stejného období. Jenže datování je obtížné, mohlo to být dřív i současně. Nebylo to určitě později, byly tam záušnice jako spolehlivé datování nejdále do poloviny 11 století. Pokud jsem dobře četl zprávy.

[Ingolf]

Osídlení v Kovárech apod. mohlo existovat, ale pak se ves mohla změnit na služebnou.. Stejně jaké existovalo osídlení Budče, než ji obsadili Přemyslovci (sem může patřit ten masový hrob bojovníků na Budči, Přemyslovci mohli vyhnat dřívější osádku).

Tam jde celkově o to, že produkty Kovár a Zákolan, tedy kovářské výrobky a kola, spotřebovával místní knížecí dvůr.. Před vznikem dvora by tu musel fungovat tak rozvinutý trh, aby se vyplatilo zřídit si takovou specializaci..
Samozřejmě je taky možné, že tyto služebné vsi využívala již předpřemyslovská elita usídlená na Budči..
K nálezům ve vsích okolo Budče mám jednu studii, kouknu do ní..

Někde výše mám příspěvek, který rozebírá, že v centru obvodu služebných a přesídleneckých osad byla jiná osada, která nesla jméno Týnec. A místo, kde leží ten hromadný hrob, se jmenuje Na Týnici..

[slavicekvac]

Někde výše mám příspěvek, který rozebírá, že v centru obvodu služebných a přesídleneckých osad byla jiná osada, která nesla jméno Týnec. A místo, kde leží ten hromadný hrob, se jmenuje Na Týnici..

Velmi souhlasím. Výklad toho masového pohřbu na Týnici může být velmi variabilní, ale je jasné, že to jsou bojovníci, kteří zahynuli v boji. Jeho datování je nejisté.
Budeč má předhistorické kořeny, jistě všichni četli nedoložitelné zvěsti, jak ji založil Krok.

[Viola]

Velmi souhlasím. Výklad toho masového pohřbu na Týnici může být velmi variabilní, ale je jasné, že to jsou bojovníci, kteří zahynuli v boji. Jeho datování je nejisté.

Jo? Já myslela, že Ivo Štefan zmiňoval, že byli popraveni.

[Ingolf]

Slovanské osídlení na Budči probíhalo od r. 800, podle typologie keramiky.

Pohřebiště jsou na Budči a okolí lokalizována tři (vzhledem k malé ploše, kde proběhly výzkumy, mohou být další neobjevená).
Po r. 850 se pohřbívalo v Zákolanech a na Týnici, po vzniku rotundy kolem r. 900 kolem ní.

V Zákolanech a Budči se našly i šperky a ostruhy, v Zákolanech i jiné dary typu keramiky nebo vědra. Na Týnici bylo darů minimálně, u deseti pohřbených byly nalezeny protivampirické zásahy. Vedle tohoto pohřebiště je ještě ten hromadný hrob.. Vypadá to, že Na Týnici bylo pohřebiště chudších vrstev, nebezpečných jedinců a nepřátel..
Samostatné bohaté hroby jsou i po okolí (Libochovičky, Stehelčeves).
Ke služebným osadám tohle všechno asi nemá moc co říct..

***
Vedle lokality Na Týnici je tu ještě menší ves přímo s názvem Týnec, to je pro mě objev a kamínek do mozaiky..

Velmi souhlasím. Výklad toho masového pohřbu na Týnici může být velmi variabilní, ale je jasné, že to jsou bojovníci, kteří zahynuli v boji. Jeho datování je nejisté.

Jo? Já myslela, že Ivo Štefan zmiňoval, že byli popraveni.

Na kostech byla řada zranění, včetně smrtelných, to vypadá na zranění v boji. Jiní mohli být zajati a popraveni, to Štefan taky nevylučuje..
Asi by se to mělo dát poznat na lebkách, jestli byly odděleny násilně něčím kovovým, ale nevím o takovém výzkumu..

[Viola]

Na kostech byla řada zranění, včetně smrtelných, to vypadá na zranění v boji. Jiní mohli být zajati a popraveni, to Štefan taky nevylučuje..
Asi by se to mělo dát poznat na lebkách, jestli byly odděleny násilně něčím kovovým, ale nevím o takovém výzkumu..

Aha, tak jsem to možná blbě pochopila.

[Ingolf]

Nebo možná publikoval Štefan něco novýho nebo upřesněnýho, já nevím..

[Karel]

V Jižních Čechách to je Týn nad Vltavou a u něj ležící Koloděje a Koloměřice a pak také Horšovský Týn a od něj ležící Srby na Z a Srbice na V.

[Ingolf]

Autor studie (Petr Meduna) ta jména Týn (nebo Týnišťko) nezapočítává, že mu do toho nezapadají..
Týnce měly přecházet koncem raného středověku do rukou šlechty nebo církve, a ten Horšovský Týn byl v majetku biskupa, co vím.. Nevylučuji podobný význam Týnů a Týnců.

[Ingolf]

Narazil jsem na další vysvětlení svatoklimentských zasvěcení, a netýkají se jen velkomoravského dědictví.
Vychází jako u většiny světců ze způsobu jejich smrti. Kliment byl utopen v Černém moři, jeho ostatky pak nalezli Cyril a Metoděj v černomořském přístavu Chersonésu. Kliment se tím stává patronem převozníků a brodů.. Jemu zasvěcené kostely tedy stávají poblíž brodů.
V Praze je kostel sv. Klimenta u Karlova mostu (asi tu byl taky brod), v Holešovicích, na Poříčí v Klimentské ulici.

Z nejstarších zasvěcení stojí kostel sv. Klimenta na Levém Hradci nad Vltavou, a snad tu byl brod (na protilehlé straně Vltavy bylo osídlení, snad Pravý Hradec);
Ve Staré Boleslavi je sv. Kliment poblíž Labe, jeho původní rameno leželo právě ještě blíže k Boleslavi než dnes;
Kliment ve Lštění stojí nad Sázavou, a naproti přes řeku je dodnes místní část Pod mýtem, což může odkazovat na výběr mýta u brodu;
Kliment na Práchni stojí nad Otavou. O brodu nevím, ale zase by to vysvětlovalo, proč se tento světec dostal až na JZ Čech, prestože z Velké Moravy to sem bylo vzdálenostně i časově daleko..

Třeštík také komentuje,že nejstarší přemyslovská hradiště stojí u brodů, vysvětluje to kontrolou cest do pražské domény..
To se vůbec nevylučuje, stejně jako komplexní obrázek. Hradiště stála u brodů, na nich stály kostely zasvěcené patronovi brodů, a tento patron byl znám z Velké Moravy..

***

Na klimentskou tradici Přemyslovci zřejmě skutečně nezapomněli. Světcův hlavní atribut – kotva – se objevuje na prvních denárech ražených na Moravě (asi v Olomouci) od vlády Břetislava I.

[slavicekvac]

S tímto si dovolím nesouhlasit. Břetislav zcela jistě neprovedl svou mincovní reformu proto, aby zmenšením váhy mince snížil náklady na placení tributu do říše. Těžko si lze představit, že by si Jindřich III. nechal zaplatit méně, než kolik si nárokoval! Přechod z karolinské libry na severskou marku byl zaváděn v té době v téměř celé Evropě. "Mincovní číslo" denárů ražených do té doby z karolinské libry v Evropě stále klesalo a to vyvolalo hospodářskou krizi, něboť obsah Ag v minci stále klesal (u nás již za Boleslavů, Jaromíra i Oldřicha), proto se postupně přecházelo na tzv. severskou marku (či hřivnu). Svou mincovní reformou tak Břetislav I. pouze zlegalizoval současný stav, kdy jakost stříbra již dávno neodpovídala normě, kterou Karel Veliký zavedl. Stejnou cestou se dříve nebo později vydaly i ostatní evropské trhy.

To že ostatní to museli udělat taky, nijak neomezuje svobodné jednání Břetislava I. Jistěže si to nechali líbit, prostě proto, že Břéťa jednal z pozice síly. To je podstatný důvod proč s tou fintou uspěl. Argument na hodnotu tributu v minulosti a současné zlehčení denáru na polovinu je opravdu tah hodný chytrého knížete. Výpočet jak jsem jej předestřel považuji za věcně, ekonomicky správný.

[slavicekvac]

Probíral jsem starší diskusi, protože jsem navštívil Libušín, nejen jako jáhen při pohřbu a pouti
Myslím, že jsem zde našel rotundu, prasata vyryla kus zdi dvorce. na valech jsou opálené kameny z dobytí za Boleslava Charbrého.
Tak jsem hledal zprávy a nalezl jsem velmi pozoruhodnou revizní zprávu pana Varadzina. Probral všechny dřívější zprávy, prošel keramiku a napsal nový názor na datování. Hroby předatoval do doby založení, které definoval jasně na Boleslava I. dříve neopevněné sídliště z pravěku, popelnice pražského typu. Takže Libušín zřejmě byl součástí toho, čemu se říká hradská soustava Boleslavova, čili jeho nové, nebo přestavěné hrady. Na Ohři těch šest, Mladá Boleslav a nová opevnění starších hradišť. Jedním ze zcela nových je podle Varadzina Libušín. Vykopávek je tam více než 3 tisíce m2, ale rotundu netrefili, dvorec taky ne, a hroby spíše v okrajové části pohřebiště. Skoro jako by se nechtěli trefit Sláma vyslovil předpoklad, že rotunda je pod nynějším kostelem sv. Jiří. Já tvrdím, že není, a je pod lavičkou a stromy mimo hřbitov. Pan Varadzin pravil, že se tam co nejrychleji podívá, tak jsem zvědav. Od tohoto místa se kopalo asi 5 metrů. V místě tzv. Libušiny mohyly se kopalo pečlivě, nic tam prostě nebylo a není. Ta pravěká keramika se koncentruje u studánky, což je poloha mimo hradiště, k němu dodatečně připojená samostatným opevněním.