Ježek hodil udičku ...

..Můj názor - musely tam být sympatie, vztah, ta láska určitě taky .. ale na počátku vztahu v dobách nejistých po smrti Václava III. se zajisté oba navzájem I potřebovali.
Rejčce nešlo o peníze, zajištěná byla finančně od obou manželů dostatečně, potřebovala ale ochranu. Nestála si v Čechách zrovna moc dobře - díky druhému sňatku. Vždyt´na čas musela z Čech opustit, byla ohrožena na životě, zpět se mohla vrátit jen díky Fridrichovi Sličnému, který ji zahrnul do mírových vyjednávání. Kterých se ovšem , za českou stranu zúčastnil Jindřich z Lipé

. jeden z možných momentů kdy se mohli dát dohromady byl dle mého soudu právě tady.
Nemůžeme ani zapomenout na tři důležité věci :
1. Už jako malá neměla domov, jejím domovem se tak stalo české království - neměla kam jinam jít - a aby tu mohla zůstat potřebovala ochranu. Jeden král - slaboch vyhnaný ze země, druhý skoro ještě dítě, žádná jistota - jen naštvaná Přemyslovna - kdopak nejmocnější tedy zbyl , aby si ho mohla vybrat za ochránce ?
2. A nebylo to sobectví Ježi, ona měla malé dítě, a byla na něj sama. Je dokázané, že vztah dcery a matky byl po celou dobu jejich života vyjimečný, milovaly se a pomáhaly si, když jim bylo zle. Anežka, už vdaná, přijela matku utěšit po Jindřichově smrti a dokonce s ní cestovala I po Evropě. Nutno ocenit I přístup a pochopení jejího manžela, že ji to umožnil.
Když o tom tak v této souvislosti přemýšlím, znovu se utvrzuji v tom, že ten středověk nebyl zas tak temý

.. lidé sice byli jini než my dnes - ale jejich city, myšlení a uvažovaní bylo stejné.
To kvůli Anežce musela zůstat Rejčka v Čechách - osttaně asi by jí s Anežkou nedovolili odejít někam jinam a jako milující matka byla povinná jim oběma, ale hlavně Anežce zajistit bezpečí. To zaručil JIndřich, že spojila příjemné s užitečným je jen důkaz , že byla chytrá a šikovná .
3. źe to byl pro oba zásadní vztah dokazuje I jeich chování ke konci života. JIndřich udělal vše pro to, aby mohli být pohřbeni spolu, navzdory všem tehdejším pravidlům a zásadám I církvi navzdory. CHtěl s ní být spojen i na věčnosi a po věčnost. A ona ? Po jeho smrti už jen přežívala a zemřela ještě tak mladá. teda na dnešní poměry.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.