Richenza

[slavicekvac]

Takže ještě nic pod státní kontrolou?[/quote]
Co je stát ve středověku? Byrokracie na dnešní poměry chaotická. Veřejněprávní dokumenty garantují soukromé osoby.[/quote]
V porovnání s garancí dnešního státu to mohlo být důvěryhodnější a garantovanější. Ve vztahu k možnému půhonu... Dnes a tehdy.
Odkdy vlastně začalo něco jako zápis do pozemkové knihy - desk?[/quote]
Teď jsem četl skoro všechna diplomatika Bistum Regensburg. Garance majetkových transakcí byly docela slušně garantované, jak církevními osobami, tak soukromými.

[elizabeth]

Byla hodná vdova - nechala během let vlády Jana Lucemburského vybudovat v románské bazilice pro svého mrtvého manžela Rudolfa oltář sv. Šimona a Judy. A co mi přijde komický (z dnešního pohledu) - v r. 1325 Alžběta, vdova po českém a polském králi Václavovi II. a Rudolfu I. Habsburském, oznamuje, že ves Křečhoř, koupenou od Jindřicha z Lipé, věnuje oltáři, který nechala postavit ke cti sv. Šimona a Judy...A dále se v listině stanovuje kdy a kolik grošů kanovníkům a kdy a kolik svic a zádušních mší za Rudolfa. Je to projev bývalé náklonnosti milovanému muži, nebo vděk za zvětšení vdovského zajištění a nebo středověká zbožnost?

Mně se nějak poslední dobou moc líbí vyhrábávat staré Acominy příspěvky (jinak u těch svých z dřevních let mě místy chytá fantas). Tenhle Acomin je zvlášť hezký. Tak se k němu vyjádřím. Nemyslím si, že by jakýkoliv dlouholetý vztah - dokonce i chlapa ze zlata (což Jindra z Lipé rozhodně nebyl) a ženy z nějakého jiného bohatého nerostu (což by u Richenzy jako bohaté vdovy mohlo fungovat), mohl být bez chybiček. Takže třeba si jen královna vdova vzpomněla na druhého manžela, který ji za krátkou dobu, kterou spolu strávili asi zas až tak nenakrknul a když si vzpomenu na jiné vdovy třeba nešťastnou vdovu do Konrádu IV. Štaufském (ano jedná se o Konradinovu mamá) nebo Hedviku z Rožmberka, kolikrát se musely vdávat, protože je, s odpuštěním ten jejich pitomec nestihl řádně zaopatřit, tak Richenza musela být svým manželům vděčná, za to jak se o ni postarali, ať už se to Jindrovi líbilo či ne. (ale koupit si mohla nějakou jinou ves od někoho jiného, ale od koho, když už Fridrich tou dobou byl v internaci u Ludvíka Bavora )

(jinak jedná se jako vždy,poslední dobou, krom příspěvků v tématech o mých zlatíčkách, o pouhou úvahu)

[Katerina]

Mně se nějak poslední dobou moc líbí vyhrábávat staré Acominy příspěvky (jinak u těch svých z dřevních let mě místy chytá fantas). Tenhle Acomin je zvlášť hezký. Tak se k němu vyjádřím. Nemyslím si, že by jakýkoliv dlouholetý vztah - dokonce i chlapa ze zlata (což Jindra z Lipé rozhodně nebyl) a ženy z nějakého jiného bohatého nerostu (což by u Richenzy jako bohaté vdovy mohlo fungovat), mohl být bez chybiček. Takže třeba si jen královna vdova vzpomněla na druhého manžela, který ji za krátkou dobu, kterou spolu strávili asi zas až tak nenakrknul a když si vzpomenu na jiné vdovy třeba nešťastnou vdovu do Konrádu IV. Štaufském (ano jedná se o Konradinovu mamá) nebo Hedviku z Rožmberka, kolikrát se musely vdávat, protože je, s odpuštěním ten jejich pitomec nestihl řádně zaopatřit, tak Richenza musela být svým manželům vděčná, za to jak se o ni postarali, ať už se to Jindrovi líbilo či ne. (ale koupit si mohla nějakou jinou ves od někoho jiného, ale od koho, když už Fridrich tou dobou byl v internaci u Ludvíka Bavora )

(jinak jedná se jako vždy,poslední dobou, krom příspěvků v tématech o mých zlatíčkách, o pouhou úvahu)

Pomsta zlobivému milenci tím, že od něj koupím vesnici a daruji ji na pamět zesnulému manželovi ??? :no teda Betty to je doooost originální.. - to by mě teda nenapadlo ...

no je mi líto, že brutálně vstoupím do té romantiky

ale realita byla spíš trochu jiná :
1. jednalo se skutečně o zbožnost, Richenza byla navzdory nebo možná právě kvůli onomu"hříšnému" svazku upřímně věřící ženou (mám dokonce pocit, že některé badatelky ji považovaly až za pověrčivou), jak také jinak v době, ve které žila. Tehdy také ona vzpomínka na zemřelé, na pamět jejich duše (tedy zádušní) byla velice častá, například ve výročí jejich úmrtí apod. byla připomínkou zemřelých blízkých a prosbou či přímluvou za ně. Já bych skoro řekla, že podivné a podezřelé by spíš bylo, kdyby to neudělala. Tam by nás to pak mohlo dovést k zajímavým hypotézám

2) a že ji koupila od Jindřicha z Lipé ? Jindřich měl téměř od počátku jejich vztahu na starosti její finanční záležitosti, nikdo tehdy asi nebyl v té době více kompetentní a Richenza ráda měla to nejlepší:-. (to byl vtípek).
Ale vážně, např. u SOvadiny najdeš dosti dokladů o tom, že on skutečně byl jakýmsi jejím finančním poradcem, respektive to pro ni nechával zařizovat.

Já nepochybuji o tom, že i ona byla finančně zdatná, či minimálně si uměla vybrat lidi, kteří jí její ekonomickou situaci dobře ohlídali, ale s Jindřichem to měla pak vyřešené navždy.
To blaho, když najednou můžeš na někoho přesunout něco, co sice umíš, ale nebaví tě, zatímco jeho ano. A jsem si jistá, že ona zas pro něj obstarávala na oplátku něco jiného. Postarala se např. o jeho dcery , když už jsme u toho, a to zas určitě nebavilo Jindřicha.
Řekla bych , že to byl dobře spolupracující pár, a že se museli mít rádi.

[elizabeth]

Ale přesto si občas museli lézt na nervy a ona mu mohla provést nějakou tu kulišárničku... Ale vážně, nevěřím jen na vyloženě idylickej vztah, jenž trval 15-20let... Spíš je mi líto chudáka Fridricha, jak dopadl. Jó, hezcí kluci dopadali většinou blbě (že Konráde II. nebo V. - zkouška zapamatování ikony proběhla v tématu, kam vůbec nepatřila, úspěšně). Tohle už je asi pokecový, ale mně se prostě na téma vztahu Jindra, Richenza, Rudolf a Fridrich chtělo pokecat, Za což přijměte omluvu, protože jsem to vzala jako odreagování se od posl. Štaufa...

[Katerina]

Ale přesto si občas museli lézt na nervy a ona mu mohla provést nějakou tu kulišárničku... Ale vážně, nevěřím jen na vyloženě idylickej vztah, jenž trval 15-20let... Spíš je mi líto chudáka Fridricha, jak dopadl. Jó, hezcí kluci dopadali většinou blbě (že Konráde II. nebo V. - zkouška zapamatování ikony proběhla v tématu, kam vůbec nepatřila, úspěšně). Tohle už je asi pokecový, ale mně se prostě na téma vztahu Jindra, Richenza, Rudolf a Fridrich chtělo pokecat, Za což přijměte omluvu, protože jsem to vzala jako odreagování se od posl. Štaufa...

Jen se neomlouvej, to je v pohodě, já taky ráda pokecám...

Máš asi pravdu , že v průběhu těch mnoha let jí moh na nervy občas lízt , ale o ničem zásadním se asi neví. A taky nezapomeň, že oni holt nemohli být pořád spolu, ani po přestěhování do Brna ne.

jo Vaňková zmiňovala Jindřichovu žárlivost na Jana, a u někoho jsem dokonce narazila na to, že ty dva dával dokonce dohromady, ale to je holt ten historickej bulvár, který vychází z přízně, které se Richenza (a Jindřich) u Jana těšili, já pak črtla i teorie, že tu přízeń Richenze Jan projevoval právě proto, aby si naklonil JIndřicha, kterého potřeboval. Takže jen sebevrah by riskoval, že kvůli nějaké byt´příjemné avantýře si to rozhází s politickým spojencem. A Jan tedy šílenec rozhodně nebyl.

[Ježek]

Jana Nagyová českého středověku

Půjde do pokecu

[Viola]

Jana Nagyová českého středověku

Jak Tě tohle proboha napadlo.
Dva zásadní rozdíly bych tam viděla - za prvé Jindřich z Lipé byl frajer, a rozhodně ne ňouma z Nemanic jako ehm kdosi, a za druhé věřím tomu, že Rejčka to myslela upřímně a nepotřebovala nějakého pána ke šplhání po společenském žebříčku, protože na vrcholu už vlastně byla - i finančním.

[Katerina]

Ježek hodil udičku ... ..Můj názor - musely tam být sympatie, vztah, ta láska určitě taky .. ale na počátku vztahu v dobách nejistých po smrti Václava III. se zajisté oba navzájem I potřebovali.
Rejčce nešlo o peníze, zajištěná byla finančně od obou manželů dostatečně, potřebovala ale ochranu. Nestála si v Čechách zrovna moc dobře - díky druhému sňatku. Vždyt´na čas musela z Čech opustit, byla ohrožena na životě, zpět se mohla vrátit jen díky Fridrichovi Sličnému, který ji zahrnul do mírových vyjednávání. Kterých se ovšem , za českou stranu zúčastnil Jindřich z Lipé . jeden z možných momentů kdy se mohli dát dohromady byl dle mého soudu právě tady.

Nemůžeme ani zapomenout na tři důležité věci :
1. Už jako malá neměla domov, jejím domovem se tak stalo české království - neměla kam jinam jít - a aby tu mohla zůstat potřebovala ochranu. Jeden král - slaboch vyhnaný ze země, druhý skoro ještě dítě, žádná jistota - jen naštvaná Přemyslovna - kdopak nejmocnější tedy zbyl , aby si ho mohla vybrat za ochránce ?

2. A nebylo to sobectví Ježi, ona měla malé dítě, a byla na něj sama. Je dokázané, že vztah dcery a matky byl po celou dobu jejich života vyjimečný, milovaly se a pomáhaly si, když jim bylo zle. Anežka, už vdaná, přijela matku utěšit po Jindřichově smrti a dokonce s ní cestovala I po Evropě. Nutno ocenit I přístup a pochopení jejího manžela, že ji to umožnil.
Když o tom tak v této souvislosti přemýšlím, znovu se utvrzuji v tom, že ten středověk nebyl zas tak temý .. lidé sice byli jini než my dnes - ale jejich city, myšlení a uvažovaní bylo stejné.
To kvůli Anežce musela zůstat Rejčka v Čechách - osttaně asi by jí s Anežkou nedovolili odejít někam jinam a jako milující matka byla povinná jim oběma, ale hlavně Anežce zajistit bezpečí. To zaručil JIndřich, že spojila příjemné s užitečným je jen důkaz , že byla chytrá a šikovná .

3. źe to byl pro oba zásadní vztah dokazuje I jeich chování ke konci života. JIndřich udělal vše pro to, aby mohli být pohřbeni spolu, navzdory všem tehdejším pravidlům a zásadám I církvi navzdory. CHtěl s ní být spojen i na věčnosi a po věčnost. A ona ? Po jeho smrti už jen přežívala a zemřela ještě tak mladá. teda na dnešní poměry.

[Ježek]

Samotná ženská v cizí zemi sem zvala vojska "protikrále" (dělnicko-rolnický vládě se tak snadno neodpustilo) a intrikovala proti nevlastní dceři, panující královně (kdo ví, jestli na ní nasazovala státní rozvědku ).

I když mohla žít někde v ústraní, starat se o špitál, děcka a klášter, rozvracela zemi. To mohla i učetní z Chodova, ne?

[elizabeth]

Samotná ženská v cizí zemi sem zvala vojska "protikrále" (dělnicko-rolnický vládě se tak snadno neodpustilo) a intrikovala proti nevlastní dceři, panující královně (kdo ví, jestli na ní nasazovala státní rozvědku ).

I když mohla žít někde v ústraní, starat se o špitál, děcka a klášter, rozvracela zemi. To mohla i učetní z Chodova, ne?

Ježku, že ty si z nás děláš srandu? S ženskou v kuchyni a u děcek? Co, prosím, myslíš tou dělnicko-rolnickou vládou? To jsi nějak v jiném období, ne? Ještě bych ti sežrala, že Nagyová byl(a) Jindřich z Lipé ale Richenza? Tomu vůbec nerozumím proč...

[Ježek]

O kuchyni sem nic neřikal, mluvil sem o životních perspektivách královny-vdovy ve středověku, bez toho, aby je hodnotil.
Posádkování nepřátelských vojsk je podle mne vlastizrada, jedno jestli v 14. století nebo za D-R vlády.
Obě ženy svými přehnanými touhami a ambicemi rozvraceli naší politiku a klid v zemi.
Lipý byl alespoň člen zemské obce, která volila panovníka.

[Viola]

Kontrarozvědka Ti tam pořád chybí.
Podle mě je to o té konkrétní situaci. Pozvat cizí vojska, resp. ubytovat cizí vojska v českých městech bez dalšího je jedna věc, jiná věc je imho poskytnout přístřeší svému zachránci. Teď nemusíme řešit, jestli ten strach z Elišky a Anny byl oprávněný, jistě však byl tak silný, že prchla v noci s dítětem, jinak by to neudělala.
Intrikování - co konkrétně myslíš? Sňatek s Rudolfem, to beru, tam šlo o nějakou politickou vůli, ale jinak? To prostě neprokážeš.

[Ježek]

Stejně tak i k Závišovi i Rožmberkovi: Maiestas Carolina pamatuje na to, když si česká královna po smrti svého manžela a panovníka vezme někoho ze země - oba mají být vyhnáni ze země, jeho potomci do 3 generací. Článek XXXVII

[Viola]

Stejně tak i k Závišovi i Rožmberkovi: Maiestas Carolina pamatuje na to, když si česká královna po smrti svého manžela a panovníka vezme někoho ze země - oba mají být vyhnáni ze země, jeho potomci do 3 generací. Článek XXXVII

Zajímavé, v literatuře se většinou zmiňuje to, že královna vdova přijde o své vdovské statky.
Jinak by bylo třeba zajímavé udělat nějakou evropskou statistiku ke vztahům vdov po panovníkovi a místních šlechticů. Ze zahraničí mě napadá Kateřina z Valois, anglická královna-vdova po Jindřichovi V., a Owain Tudor.

[Katerina]

O kuchyni sem nic neřikal, mluvil sem o životních perspektivách královny-vdovy ve středověku, bez toho, aby je hodnotil.
Posádkování nepřátelských vojsk je podle mne vlastizrada, jedno jestli v 14. století nebo za D-R vlády.
Obě ženy svými přehnanými touhami a ambicemi rozvraceli naší politiku a klid v zemi.
Lipý byl alespoň člen zemské obce, která volila panovníka.

No nepřátelských - tak jednoduché to nebylo - část zemské obce byla znovu pro Korutance - část pro dalšího Habsburka .. a víc peněz měl v té době Habsburk ..

[Katerina]

Stejně tak i k Závišovi i Rožmberkovi: Maiestas Carolina pamatuje na to, když si česká královna po smrti svého manžela a panovníka vezme někoho ze země - oba mají být vyhnáni ze země, jeho potomci do 3 generací. Článek XXXVII

No jo, ale proč se to tam Karel pokusil dát ? Právě kvůli precedensu s matkou versus Rejčka (si tedy myslím) -

[Ježek]

Zajímavé, v literatuře se většinou zmiňuje to, že královna vdova přijde o své vdovské statky.

To měla podle zákoníku i ta, která se provdá za cizího krále, jí ale mělo být vyplaceno 10 tisíc hřiven, což je ale zhruba hodnota těch majetků, které byly považovány za věnné majetky královny.

Zatímco u vyhnání Karel píše o tom, že chce předejít rozbrojům, tady půjde o celistvost komory a snaze zabránit cizím majetkům v zemi.

Zákoník neprošel, tohle mohl být jeden z bodů odporu šlechty

[elizabeth]

Stejně tak i k Závišovi i Rožmberkovi: Maiestas Carolina pamatuje na to, když si česká královna po smrti svého manžela a panovníka vezme někoho ze země - oba mají být vyhnáni ze země, jeho potomci do 3 generací. Článek XXXVII

Mám k tomu pár drobností. Jednak vztahuješ později vydaný zákon na záležitosti, které se staly před jeho vydáním. A druhák nerozumím, proč to není ve Viole nebo v Kunhutě, potažmo v obou pánech z rodu Vítkovců? Proč to zase straší tady?

No a na otázku, zda k tomu Karel přistoupil z lásky k matce... Spíše, když české země srovnám se "sociálně pokročilejší" Anglií a Francií, ohledně jednání Eduardů I., II., III. či Filipa IV. Sličného a jejich okolí, tak mi ty Čechy s jejich přemyslovskými panovníky pořád připadají jako kultivovaný a slušný národ. A myslím, že Karel do toho svého zákoníku dal, protože se "poučil" právě ve dvou zmiňovaných sto let válčících zemích (tehdy teda s válčením právě začínaly) při svém pobytu a výchově ve Francii ( no a abych byla objektivní, taky proto, že tady šlechta od doby posledních přemyslovských králů pěkně zlumpačila...).

[Viola]

Mám k tomu pár drobností. Jednak vztahuješ později vydaný zákon na záležitosti, které se staly před jeho vydáním.

Podle mě je to jednoduché - protože na ty události reaguje.

A myslím, že Karel do toho svého zákoníku dal, protože se "poučil" právě ve dvou zmiňovaných sto let válčících zemích (tehdy teda s válčením právě začínaly) při svém pobytu a výchově ve Francii ( no a abych byla objektivní, taky proto, že tady šlechta od doby posledních přemyslovských králů pěkně zlumpačila...).

Co konkrétně v té Anglii a Francii myslíš?

[elizabeth]

Mám k tomu pár drobností. Jednak vztahuješ později vydaný zákon na záležitosti, které se staly před jeho vydáním.

Podle mě je to jednoduché - protože na ty události reaguje.

To je jasný, ale Ježek to uvádí, jako by bylo možné odsoudit Záviše a Petra I. z Rožmberka na základě Karlova zákoníku...

A myslím, že Karel do toho svého zákoníku dal, protože se "poučil" právě ve dvou zmiňovaných sto let válčících zemích (tehdy teda s válčením právě začínaly) při svém pobytu a výchově ve Francii ( no a abych byla objektivní, taky proto, že tady šlechta od doby posledních přemyslovských králů pěkně zlumpačila...).

Co konkrétně v té Anglii a Francii myslíš?

Myslím události, ktreré mě zarazily jak v Prokletých králích tak v Na věky věků - Eduarda II. a Mortimera, Mortimera a Eduarda III. nebo třeba osud Blanky Navarrské ale konec konců i Bony Lucemburské, šlo by toho najít více. Spíš se mi zdálo, že ten anglický a francouzský svět oplývá více krutostí a intrikami (věšení bez soudu i urozených lidí, královraždy za strašlivých okolností, upalování "kacířských" a jiných protivníků) než něčím jiným (oproti Čechám, Moravě...).