Hradská soustava a služebná organizace

[Ingolf]

První kostely v Čechách bývaly asi stavěny ze dřeva, akorát se takový materiál špatně dochovává, alespoň co se týče viditelných dokladů. Naproti tomu v základech starých kostelů jsou občas objeveny dřevěné zbytky.
O Kouřimi a Brandýsku vím taky, u Brandýsku se uvažuje, že hroby mohly být soustředěny kolem kostela, nebo že tam byla nějaká vyvýšenina ze starších kultur, z nějakého eneolitu, a do toho se jim nechtělo zasahovat.
Ostatky- sv. Jiřího jsme dohledal, byl to nějaký římský voják, v 8. stol. nechal papež přenést jeho lebku do Říma.. Ten souboj s drakem je možná až staršího data, znám ho až ze Zlaté legendy sepsané ve vrcholném středověku.

Ostatky v kostelech - o tom píše Kubín v Sedmi přemyslovských kultech, že ostatky se už v raném křesťanství dávaly pod oltář se zdůvodněním, že na oltáři probíhá oběť Kristova (eucharistie), a dole v oltáři je oběť lidská, nějaký mučedník. Pak se k tomu ještě může vztahovat citát z Janovy Apokalypsy, kde duše spravedlivých zabitých volají zpod oltáře.
Takže 5. koncil v Kartágu podle Kubína nakázal zrušit ty oltáře, ve kterých není ostatek svatého. Pro praxi střední Evropy to měl převzít Burchard z Wormsu r. 1010, před r. 1000 tedy ostatky v Čechách vyžadovány nebyly.
Nicméně zasvěcení sv. Klimentovi odkazuje i bez toho na vztah k Velké Moravě, odtud přišlo do Čech křesťanství a byl to světec přinesený Konstantinem a Metodějem. Akorát co je mi divný - Spytihněv, který měl založit ten věnec hradišť kolem Prahy, se odtrhl od Velké Moravy a přidal se na stranu Bavorska. A tam byli jiní populární světci než Kliment.. V Bavorsku byl populární i ten sv. Jiří, jemu je zavěcená bazilika sv. Jiří na pražském Hradě založená Vratislavem I., nástupcem Spytihněva. Kdyby ta svatoklimentská patrocinia odkazovala výlučně na politický vliv, tak bych počítal, že ta hradiště založil už Bořivoj orientovaný na Velkou Moravu.

[slavicekvac]

Vždyť to sedí, Bořivoj na Hradci ( levém ) Kliment, v Praze Maria, Spytihněv na Budči Petr ( teprve později i Pavel ), Vratislav bazilika sv. Jiří. Václav sv. Vít ( původně Emmeram - Regensburk Bavorsko), na žádost biskupu Tutovi sv. Vít po obdržení ostatku sv. Víta od Jindřicha Ptáčníka - Sasa. Proto mě tak enormě zajímají patrocinia myslitelných hradišť. Slavošov Petr...

[Ingolf]

Tohle sedí, ale trochu mi nesedí ta hradiště založená Spytihněvem. Proč byl na Lštění a Staré Boleslavi sv. Kliment, světec přinesený z Moravy, když se Spytihněv po smrti Svatopluka od Moravy odtrhnul, r. 895 se stal vazalem Bavorska a Čechy se ocitly pod řezenským biskupstvím?
Do toho přicházejí zprávy jednoho okruhu legend, že prvním pokřtěným knížetem Čech byl Spytihněv - možná že bavorský klér (jehož členem byl asi i autor legendy Crescente) neuznával Metodějův křest Bořivoje, protože pro Bavory byl Metoděj heretik nebo přinejlepším konkurent, kterého kdysi internovali? V Praze fungoval archipresbyteriát (archipresbyter byl zástupcem biskupa) a za bavorského archipresbytera by Spytihněv provokoval patrociniem původem z Velké Moravy? Nemohl být ten plán hradišť uváděn do praxe už za Bořivoje?

[slavicekvac]

Nenapsal jsem, že Lštění založil Spytihněv. To jsou hradiště Síámou definovaná na stejnou dobu, ale kostel byl evidentně na starším místě, které bez problémů má VM tradici v patrociniu. Svatopluk vládnul Čechám 4 roky od Bořivojovy smrti. až do zmíněné cesty Spytihněvy a Vitizly do Regensburku. Rozhodně tím ale nenastal úplný konec VM vlivu, jak v církvi, tak v politice. Země se nepředělá jednou jízdou do Bavor. V Boleslavi je ale Kliment jiná káva, je zřejmě mnohem mladší. Pokud se archologové nemýlí. Patrocinium Kliment je však stejně západní jako východní, Kliment je v Římě. Pokud lze mluvit o plánu hradišť, tak určitě Bořivoj něco takového sledovat mohl. Na půdorysu kmenového usazení, jak je přesvědčen Turek. Václav pokračoval po otci, a Boleslav měl vlastní plán, víceméně rekonstrukce hradišť a někde jejich nahrazení novými. Například na linii Ohře.

[Ingolf]

To jsem psal jako otázku do placu, na že bych ti nějaký názor přisuzoval. Sláma to definoval jako hradiště z doby Spytihněva a Třeštík to rozvedl. Šest hradišť ev stejné vzdálenosti od centra ukazuje na promyšlený plán. Třeštík ten plán spojuje se vznikem státu za Spytihněva. A jestli byl na Lštění starší kostel, tak ten plán hradišť mohl vznikat už dřív, právě za Bořivoje..
Druhá možnost je, že by tam bylo už starší, nepřemyslovské osídlení, na které by Spytihněv prostě navázal. Ale tady zase není žádný doklad, že by existoval jiný český kníže, který by podstoupil křest a postavil kostel.
Nebo třetí možnost, Bořivoj by vybudoval hradiště na Lštění, možná bez nějakého systematického plánu, a Spytihněv by uznal výhodu takové polohy a postavil by víc hradišť kolem dokola Prahy..

Bazilika sv. Klimenta v Římě je, zmínky jsou někde z 5. století nebo ještě dřív, a je v ní pochován věrozvěst Cyril.. Ale dostala by se tahle tradice z Říma do Čech přes západ? Zdá se mi to krkolomný.. Kliment byl papež, takže jeho kult se hodí do Říma, k západní Evropě bližší vztah neměl..

[slavicekvac]

Kliment byl významný papež, zdaleka nemá vztah jen k východu. Tam byl jen nalezen C+M a dovezen do Říma. Příliš si světce dělíme na východní a západní a ono to až do schizmatu nebyla pravda, měli jsme je všechny společné.

[Ingolf]

Nemyslel jsem dělení církve na východní a západní, ale že světec se vztahem k městu Římu 1. století nebude nijak zvlášť ctěn v christianizovaných oblastech západní Evropy století 5.-6.-7. V západní Evropě byli ctěni místní misionáři (např. sv. Martin z Tours, jehož plášť chovali jako relikvii Merovejci), ale ne svatořečení papežové. Přes západní Evropu by se Kliment do čech dostával jen stěží.

[slavicekvac]

Klimentské zasvěcení v Boleslavi není východní. Na příklad. A bazilika v Římě je velmi významný chrám, zdroj zasvěcení kdekoliv. V našich zemích je to určitě mix západ východ, pro Svatopluka, Regensburk a Pasov jako misijní zdroje. Právě Kliment je velmi neurčující patrocinium ohledně vlivu západ východ. U nás ta hranice nebyla dlouho ostrá. Posoudit, jestli Kliment na Lštění má východní nebo západní původ bych si nikdy netroufnul. Nejspíš je to prostě vliv celocírkevní. Ostatně do schizmatu máme všechny světce společné.

[Ingolf]

SZ Čechy, hlavně kolem Ohře, patřily k centrům slovanského osídlení od příchodu Slovanů. Vezmu to vývojově až k hradům hradské soustavy. K tomu jsou tu hradiště Vlastislav a Drahúš, která zařazuje Kosmas už do mýtických dob lucké války - bude se to hodit k probíhající diskusi o "mýtických" hradištích Tetínu a Libušínu, kterým připisuje Kosmas také mýtické obyvatele.

7.-8. století
Nejznámější hradiště je na kopci Rubínu u Podbořan, uvažuje se o něm jako o Wogastisburku, kde Sámo odrazil vpád Franků. Našly se tu železné věci, bronzová nákončí avarského typu apod., bylo tu tedy sídlo nějaké elity.
Na soutoku Ohře s Labem byla v Lovosicích objevena vrstva z 8. století, v ní semínka vinné révy a dokonce fíků. Nedaleko nad Litoměřicemi bylo hradiště na Tříkřížovém vrchu.

9. století.
Dochází k osídlení podél toku Bíliny. To bylo doposud neosídlené, protože tam je velké teplo a sucho (vůbec celé Poohří je ve srážkovém stínu Krušných hor), tedy nevhodné místo k zemědělství. V 9. století tu vzniká velké hradiště v Zabrušanech. Váhu místního knížete dokládá nález z mohyly v nedalekých Želénkách, kde ležela kněžna s velkomoravskými šperky- asi tedy manželka knížete, původem Moravanka.
unikátem z mohyly je plaketa (asi) jelena a dravým ptákem nad ním - http://www.moraviamagna.cz/artefakty/a_plaketa.htm" onclick="window.open(this.href);return false;

Zabrušany byly možná sídlem, kde se angažoval v rodových sporech Ludvík Němec. V nějakém hradišti vládl kníže Vistrach, po jeho smrti kolem r. 850 se vlády ujal jeho syn Slavitah, který vyhnal svého bratra, který našel útočiště u východních Franků. Franská výprava dobyla hradiště, Slavitah uprchl na Velkou Moravu k Rostislavovi, Frankové dosadili jeho bratra za knížete.

10. století

Zanikají Zabrušany, ale hned na to vzniká v těsném sousedství hradiště Bílina. Neví se proč, přepokládaná expanze Přemyslovců na úkor místního knížete, zničení jeho hradu a postavení nového, to je prý příliš pozdní.

Objevují se další přemyslovská hradiště, nejvíc na ostrožnách na pravém, jižním toku Ohře. Podle arch. nálezů patří do 1. poloviny 10. století. Od západu -

Hradec u Kadaně - rozlehlé hradiště opevněné už od pravěku, na pravěké hradby je postaveno slovanské opevnění. Oblouk valů je vidět na fotce - http://www.mapy.cz/#!x=13.325951&y=50.3 ... 825_6&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

Žatec - na ostrožně jádro dnešního města.

Drahúš u Postoloprt - hradiště jmenované Kosmou, po lucké válce a poboření luckých hradišť kníže Neklan: "Vystavěl na rovině novýhrad Drahúš na břehu řeky Ohře u Postoloprt" (I., kap. 13)
Zachovány zbytky valů - http://www.mapy.cz/#!q=postoloprty&x=13 ... 009_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

Levousy - zachovány zbytky valů - http://www.mapy.cz/#!q=levousy&x=13.983 ... 1&t=s&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

Litoměřice - konec linie na soutoku Ohře s Labem.

Pak dvě hradiště severně od Ohře -
Klapý - to se nabízelo, protože jde o vysoký čedičový kopec. Dnes na něm je zřícenina hradu Házmburku - výška kopce napomohla mj. k tomu, že hrad nebyl dobyt ani husity.

Ještě severněji hradiště Vlastislav - sem kladl Kosmas sídlo luckého knížete Vlastislava, archeolog Zdeněk Váňa zde kopal a publikoval, že skutečně odkryl hrad luckého knížete. Revize výzkumu ale zjistila, že nálezy patří zase do 1. poloviny 10. století, pouze na dnech příkopů se objevily fragmenty keramiky z 9. stol.

***

Hradiště kontrolovala brody na starých obchodních cestách sahajících až do pravěku. Trvalost osídlení těchto výhodných poloh do raného až vrcholného středověku tu potvrzují zachovalé románské kostely (např. v Želině u Hradce - http://www.hrady.cz/index.php?OID=6533" onclick="window.open(this.href);return false;

Podle archeologie se na těchto přem. hradištích objevuje keramika, jejíž nejstarší fáze se rovná nejmladší fázi z Rubínu; vůbec se ale neshoduje s keramikou nepřemyslovských hradišť z 9. století.

Dále při výzkumech opevnění bylo zjištěno, že šlo o jednorázové stavby, neopravované. Funkční opevnění se obecně muselo trvale udržovat, experiment s rekonstrukcí opevnění na Kouřimi ukázal, že během několika let se opevnění jinak hroutí nebo zarůstá bordelem a ztrácí funkci. Linie opevnění podél Ohře tedy fungovala jen krátkou chvíli. A to sedí na jednu krátkou historickou epochu.

Hradiště jsou kladena do 1. pol. 10. stol., a tehdy trval mezi lety 936 - 950 latentní válečný stav mezi Boleslavem I. a Otou I., který sídlil severně od Čech. Hrady by byly stavěny proti saskému nebezpečí. Válku ukončilo tažení Oty do Čech, kde oblehl "Nový hrad" bráněný Boleslavovým synem. Jméno hradu je explicitní, jde na 90% o jedno z pooherských hradišť, nejvíce se uvažuje o Žatci. Po příchodu Boleslava k Novému hradu v čele vojska se oba vládci dohodli na míru. R. 955 už české vojsko bojovalo po boku Sasů s Uhry na Lechu. Mírový stav tím byl potvrzen, existence hradišť ztrácela význam, navíc ta údržba byla nákladná, jak se potvrdilo mj. na tom kouřimském experimentu.

Centrálním hradištěm byl zřejmě Žatec. Objevují se tu nálezy podobné těm z Budče, tedy se sem asi stahovali tamější kasteláni ze staré přemyslovské domény, kteří u Prahy už ztráceli na aktuálnosti a stěhovali se na novou hranici. v Žatci se vyrábělo železo, povedlo se totiž objevit pozůstatky pecí; pak se tu našel poklad barevných kovů o váze 2,7 kg.
Úpadek většiny hradišť probíhal kolem r. 1000. Žatecká keramika kladená do 90. let 10. století se už neobjevuje na Vlastislavi a Levousích; na Drahúši a Hradci ještě ano.

11. století
Síť nákladných obranných hradišť mizí, nastupují hradiště se dvory a ekonomickou správou okolí, kterážto hradiště naopak ekonomicky vynášejí. Ta zůstávají už jen tři - Žatec, Litoměřice a Bílina. To jsou tedy hradiště v hypotetické hradské soustavě. Na západě na Karlovarsku by navazoval Sedlec, na východě u Labe Děčín.

Centrem oblasti byl Žatec. R. 1004 k němu vytáhl Jaromír, který následně vyhnal z Prahy polského krále Boleslava Chrabrého; Žatec tehdy Jaromírovi otevřel sám brány. Úděl tu měl za Břetislava I. jeho syn Spytihněv, později také česká kníže (1055-1061). Břetislav II. (1092-1100) sem pozval na vánoční sjezd polského Boleslava Křivoústého atd. atd.

Napůl vojenskou, myšleno strážní, funkci zastávalo hradiště na kopci Džbán u Hřivic, odkud je dobře vidět do dálky. Našel jsem jenom hradiště Okrouhlík, snad to je ono - http://www.mapy.cz/#!q=h%25C5%2599ivice ... 970_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

***
Na hrad Vlastislav umístil Kosmas centrum kmene Lučanů, se kterými vedli Čechové za Neklana luckou válku. Na hradišti kopal Zděnek Váňa v letech 1953-60, r. 1968 zpublikoval výsledky se závěrem, že se povedlo nalézt hradiště z počátku 9. století, kam byl mýtický Neklan kladen. To napadl záhy Karbusický, který viděl v lucké válce převzetí epické látky z germánských eposů a Kosmův průběh lucké války v podstatě odmítl; resp. souhlasí s tím, že nějaká lucká válka proběhla, ale až v 10. století a děj Kosmas převzal odjinud. A ptá se tedy: "Co když Vlastislav byla zničena jindy a její zánik byl dodatečně spojen s epickou látkou? V epice přece známe velkou řadu případů takových ´transfer epique´- epických anachronicky přenášených událostí z epochy do epochy."

Navazuje to na otázku v našich starších příspěvcích, jak souvisí hradiště Tetín a Libušín s Krokovými dcerami Tetkou a Libuší. U všech tří hradišť jsou spojena jejich jména s mýtickými postavami.
Archeolog Petr Čech, od kterého tento celý příspěvek zpracovávám, píše: "Podle nového zhodnocení arch. pramenů můžeme konstatovat o všech čtyřech objektech, tzn. Vlastislavi, Drahúši, Tetínu i Libušínu, že v době vzniku Kosmovy kroniky již funkci lokálních center neplnily. ... Vzpomeneme-li znovu rozbor lucké války Václava Karbusického, vyvstává otázka, zda-li Kosmas při tvorbě mýtů o počátcích přemyslovského rodu prostě nepotřeboval umístit jejich děj na hrady, které v kanovníkově době všichni znali, ale jejichž počátky již nikdo nepamatoval."

Podobně mluví archeolog Ladislav Varadzin na historii.cs - http://www.ceskatelevize.cz/porady/1015 ... dem/video/" onclick="window.open(this.href);return false;
asi 6:00: "Kosmas tam, kde končí část o těch bájích, tak píše, že to jsou věci, které se možná odehrály, možná ne, záleží na čtenáři, jestli jim chce věřit. ... Kronikáři... se snaží mýty, ať mají svůj historický původ jakýkoli, spojit se skutečnostmi, s reáliemi, se skutečnou krajinou a se skutečnými památkami."
Kosmas dává Tetku a Libuši na hradiště Tetín a Libušín, hradiště v jeho době "obstarožní", zřejmě už neplnící svoji původní úlohu", a Krokovo hradiště Kosmas údajně klade na Stradonice, keltské oppidum kousek dál od Tetína.

28.45 : "To jméno Libuše pochází od toho hradiště, stejně tak jako Tetka od hradiště Tetín, stejně tak jako krok od Krokova hradiště. U Libušína, stejně jako u Tetína, se jazykovědci domnívají, že to jsou původně mužská jména. ... Tím, že Kosmas spojoval s konkrétními místy mýtické postavy, tak tady došlo asi k přesunu jména z hradiště na ženu."

[slavicekvac]

Myslím, že jsou tam ještě další místa, například Ohníčov, a jistě i některá neidentifikovaná menší.
Co kdybys podobný traktát napsal o Slavníkovské doméně? Tam je to ještě mnohem zajímavější. Možná pro mě, Lutovský to zkrátil na Libici a Malín

[Ingolf]

Na jižní Čechy jsem se chystal hned po tom Poohří. Asi tě na začátek zklamu, k rozsahu slavníkovské domény podle Kosmy jsem skeptický, ale to vyvrátit podle mě taky nejde.
Stará jihočeská hradiště prožila úpadek začátkem 10. stol., na spoustě z nich jsou stopy po spečených valech, tzn. po požáru, a jen někde byl život obnoven. Vzhledem k několika nlezům maďarských šípů se uvažuje, že za tím zánikem stáli Maďaři, dobově by to odpovídalo. Pak delší dobu není dokázaná nějaká mocenská síla, až od 11. stol. nastupují Přemyslovci, kteří měli v 10. století jiné starosti.

Hradiště Netolice, Chýnov a Doudleby zažily rozvoj v 11. stol. jako správní centra Přemyslovců, ale hradby prý stály podle archeologů už v 10. stol., takže teoreticky - když tu ještě nefigurovali Přemyslovci - mohly patřit Slavníkovcům.
Nápadná je věc, že na jihu Čech fungovala v 8. stol.slovanská mohylová kultura, proniknuvší z Rakouska, a další, menší mohylová kultura fungovala právě ve východních Čechách. Ale zase nevím, že by mohyly stály i kolem Libice.

K té celkové skepsi - mimo Kosmy důkazy o slavníkovském průniku na jih chybí, a -
- Kosmas je pro desáté nepříliš spolehlivý pramen
- Kosmas asi nadhodnocuje význam Slavníkovců, hlavně u Vojtěcha a kvůli němu. Libuši vkládá do úst proroctví, že v Praze vzejdou "dvě zlaté olivy ... jedna z nich bude slout Více slávy, druhá Voje útěcha", tedy Václav a Vojtěch. Tak zase příklad, kde Kosmas klade do minulosti novější věci.
V kombinaci s těmi hradišti Libušínem, Tetínem a Vlastislaví, na která klade starší, mýtické děje, se mi zdá možné, že na hradiště Chýnov, Netolice a Doudeby klade také starší věci, konkrétně slavníkovské panství.

***
Ten Ohníčov patří do které doby?

[slavicekvac]

Ten Ohníčov patří do které doby?

Může být starohradištní, potíž je, že to není dobře kopané. Takových je na severu a na východě i na jihu mnohem více. A hypotézy se jen sypou z rukávu. Kdesi jsem zaregistroval poměr jakýchsi trochu spolehlivých informací v poměru s lokalitami informací zcela neznámých, ale nadějných. Nadpoloviční většina je neznámá, to co máme zdaleka neodpovídá ucelenému průzkumu, je považováno za zcelka nedostatečné. Tak co chceme vlastně vyprávět za příběhy o desátém století? jedna lokality u Kosmy ohledně Slavníkovců by mohla být v Libčicích, tam je hradištní akropole Chýnov. Ty domény se podle mne prolínaly, ještě tady máme možná starší osídlení Hýskova, kde taky nikdo nekopal. Naproti jsou mohly, měla by tam být Kazi. Kdyby tak pán Bůh dal, a šlo dělat keramiku s dobrou přesností aspoň na deset let... To by se jinak koukalo na datování. Střepů máme haldy.

[Ingolf]

SZ Čechy měly být ve staro- i středohradištní době nejvíc osídlené, ten Ohníčov by to jen potvrzoval.
Zase je to trochu argument proti moci Slavníkovců jakožto rovnocenné s Přemyslovci, protože Slavníkovci působili na východě a podle Kosmy na jihu, ale největší mocenská ústředí byla ve středu a na severozápadě..

Torzovitost pramenů je obecný problém. Pro dobu před rokem tisíc chybějí písemné prameny, které by tu dobu dostatečně osvětlily. I kdyby se povedlo co nepřesněji prokopat a zanalyzovat všechny hradiště, tak i přesto existovala hradiště, která časem zanikla.., mapa osídlení by nebyla úplná ani tak.
Podobně s pohřebišti, plno hrobů bylo zničeno orbou, a pokud speciálně Slovani žili a pohřbívali v úrodných nížinách, tak zemědělská činnost tu pokračuje doteď a když pluh nebo traktor rozjede žárový hrob a na povrch se dostane tak jeden dva nenápadné šedivé střepy z urny, tak to nikdo ani nemusí zaregistrovat.
Právě jak čtu o tom jihu, tam jsou situace, kdy je známa koncentrace hradišť, ale u nich pár hrobů, a naopak největší mohylová pohřebiště jsou v místech, kde nejsou známy žádné osady..
Pravěká kultura lidu se šňůrovou keramikou po sobě v Čechách zanechala taky jenom pohřebiště (největší o 160 hrobech), ale žádné stopy po osídlení.. Nedá se nic dělat, musí se pracovat s tím, co je.

U mincí panují odhady, že se povede nalézt asi jednu tisícinu oběživa. To se týká alespoň římských mincí na území bývalé Germánie. V českých nálezech se také v pokladech liší složení mincí a případný další nález by s celkovým poměrem mohl taky zamíchat.

***
Tím slavníkovským územím se skutečně zabývá hlavně Michal Lutovský, tam moc velká pluralita není bohužel k dispozici. Lutovský spoluvydal knihu s Petráněm o Slavníkovcích, kopal v Kožlí u Orlíka a publikoval to v knize Hroby předků, teď vydal knihu u Veduty "Jižní Čechy v raném středověku". Přirozeně všechna díla budou ovlivněna jeho celkovým pohledem. Počkáme na tu knihu o Doudlebsku, kterou tu jeden návštěvník inzeroval, bohužel bez bližšího uvedení např. jména autora. Uvidíme, jestli bude mít jiné pohledy na věc nebo na některé dílčí věci..

[znepomuka]

Dobrý den pane Ingolfe,

doufám, že těchto několik útržkovitých informací k JZ Čechám Vám bude alespoň trochu prospěšných:
Obrovo hradiště u Žinkov, v blízkosti i mohylová pohřebiště (osídlení předp. pozdní doba bronzová, dále slovanské osídlení v 8. století), následně sídlo Drslaviců (zřícenina Potenštejn - Oldřich ze Žizenkov, syn Drslava, kastelána na Staré plzni
Kostel Sv. Jakuba Většího stojí na místě původního kostela Sv. Klimenta v Nepomuku
Nepomuk i Žinkovy (cca 5 km od sebe) leží na trase Všerubský průsmyk Hvožďany (hrad Třemšín) Nový Knín Praha
Mezi Nepomukem a Horažďovicemi (nad Pačejovem) poměrně výrazný vrch Slavník

[Ingolf]

Zdravím Vás,
a děkuji za příspěvek. Do takových detailnějších věcí už zabíhat nebudu, zajímat mě bude jen ten sv. Kliment. Nevíte, z jaké je doby?, jestli ještě z nějakého přemyslovského hradiště, to by zapadalo do sítě svatoklimentských zasvěcení, která začínají už na prvních přem. hradištích kolem Prahy (Levý Hradec, Lštění).
příspěvek vezmu obecně jako zalidnění jižních Čech od 6./7. stol. do 8. stol., od devátého století pak nástup místních hradišť jako mocenského prvku, od desátého století nástup přemyslovských hradišť.
Měl by to být obrázek vývoje osídlování, nějaký systém zalidňování, ono se z převážně archeologických pramenů nic dalšího moc vyčíst nedá.. Mě to zajímá i kvůli výletům, jak si ta hradiště procházím, tak si jakoby zapouštím kořeny do země.., je to o poutu k zemi, i k lidem (i dřívějším etnikům než Slovanům), co tu připravili podmínky pro naše žití, dává mi to víc pocit cítit se tu jako doma.. Když nemáme písemné prameny k těm dobám a ke konkrétním dějům a osobám, tak tohle je takové zbývající využití.

[Ingolf]

Je to hrozně dlouhý, kdo chcete jen hradskou soustavu, tak můžete přeskočit k nadpisu "přemyslovská hradiště" k polovině 10. století. Starší hradiště stejně k r. 900 mizí, a Přemyslovci nastupují až po tomto přeryvu.
Na druhou stranu některé odkazy na starší období použiju taky, tak to posílám zpracovaný celý.
***
Jižní Čechy prožívaly do jisté míry autonomní vývoj na hlavní slovanské kolonizační vlně i na mocenském ústředí kolem Prahy.

Nejdřív k zeměpisnému vymezení - nebude se bezezbytku krýt s dnešním jihočeským krajem.
Nejjižnějším je bodem Český Krumlov, osídlení bylo na vyvýšenině  nad zákruty Vltavy. Dál na jih už leží Šumava nebo Novohradské hory.
Na východě jsou to hradiště v Jindřichově Hradci, na místě, kde teď stojí zámek. Severně od něj pak bylo prokopáno pohřebiště v obci Drunče - http://www.mapy.cz/#!x=14.927045&y=49.2 ... 1&l=15&t=s" onclick="window.open(this.href);return false; Dál na východ už se zvedá Českomoravská vrchovina.
Západ - nejzazším bodem je Sušice, na cestě do Bavorska.

Sever - zajímavé území z více důvodů. Tak třeba významná arch. lokalita Kožlí u Orlíka leží na jihu středočeského okresu Příbram, a nedaleko Kožlí pak leží dvě nejstarší přemyslovská hradiště z konce 10. století, když sem začala pronikat centrální moc, byla to hradiště Kozárovice a Horní Počaply.
Přirozenou hranici tvořily vrchovina v dolním Posázaví a vlevo od Vltavy mírná pohoří Hřebenů a Brd. Průchozí cesty skrze pohoří měly obchodní účel, jak svědčí mohyly u Pňovic, kde se nalezly kousky jantaru, artefaktu dováženého z pobřeží Baltu.
Území blíže k dolní Sázavě byl osídleno cílenou přemyslovskou politikou od 11. stol. Svědčí o tom jména vsí po vzdálenějších etnikách a sem třeba uvedl Břetislav I. Hedčany zajaté přijeho výpravě do Polska.

***
6.-7. stol.
První slovanská vlna jižní Čechy dost minula. Z Moravy šla od 6. stol. podél Labe na Pražsko a do S a SZ Čech. Na jihu bylo odkryto jedno slovanské sídliště v Purkarci, a to ještě z doby kolem r. 650, asi sto let po prvních Slovanech.
Sídliště už není, bylo zatopeno při stavbě Hněvkovické přehrady na Vltavě. Na druhou stranu právě při stavbě přehrady se na něj narazilo, takže mohl být proveden záchranný výzkum. Více - http://www.severniceskobudejovicko.estr ... chach.html" onclick="window.open(this.href);return false;

8. stol.
Jižní Čechy se zalidňují a lidé stavějí mohyly pro pohřbívání. Podobně tak se chovají Slovani na území Rakouska, takže je možné, že tudy do jižních Čech přišli Slované z území avarského kaganátu, který po r. 670 prodělával krizi. Přes Moravu do Čech se valí druhá slovanská vlna, která hmotnou kulturu vychází z avarského Podunají, takže tento jižní proud by šel jenom jinudy, Rakouskem.
Hradiště se ještě nestaví, ani se nenašly hroby elity, která za vznikem hradišť stojí.

***

9. stol., hradištní doba
Doložitelných je minimálně 11 hradišť. Spolehlivě doložitelná doba vzniku je kolem r. 850.


HRADIŠTĚ od jihu

1) Branišovice - na Českokrumlovsku poblíž Římova - http://www.mapy.cz/#!q=brani%25C5%25A1o ... 4_0_3&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

2) Kuklov - na Českokrumlovsku - http://www.mapy.cz/#!q=kuklov&x=14.1946 ... 942_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
Hradiště se jmenuje U Ondřeje, asi podle nedostavěného gotického kostela sv. Ondřeje, který je v obci - http://www.hrady.cz/index.php?OID=782" onclick="window.open(this.href);return false;
Kuklov je oddělen od zbytku osídlení v Křemežské kotlině, asi aby byl schován před útoky. Na západě kremežské kotliny je ještě keltské oppidum Třísov.

Kolem soutoku Lužnice a Vltavy tři hradiště
3) Litoradlice - hradiště ze dvou částí obehnané vodou (alespoň dnešní stav) - http://www.mapy.cz/#!q=litoradlice&x=14 ... 950_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

4) Bechyně - na ostrožně nad Lužnicí bylo slovanské osídlení ještě před hradištěm, soudě podle nálezů starší keramiky. Na místě hradiště je teď městská zástavba, leželo někde v meandru říčky Smutné před soutokem s Lužnicí - http://www.mapy.cz/#!q=bechyn%25C4%259B ... i_1032_0_1" onclick="window.open(this.href);return false;

5) Písecká Smoleč - po soutoku Lužnice s Vltavou, chráněno řekou ze tří stran - http://www.mapy.cz/#!q=p%25C3%25ADseck% ... 926_1&l=16" onclick="window.open(this.href);return false;

Východně od těchto tří hradišť už jen blízké hradiště -
6) Svákov u Soběslavi - hezky je vidět oblouk valů, vnitřek je dost odlesněný, co jsem viděl i jiné fotky, tak je vše vidět o to líp - http://www.mapy.cz/#!q=sob%25C4%259Bsla ... 116_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

Teď bude úkrok na severozápad až do příbramského okresu
7) Hudčice, resp. Hradec u Hudčic - http://www.mapy.cz/#!q=hud%25C4%258Dice ... 993_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;
Tady se nalezly čtyři mince z říše Karla velikého, konkrétně ze severní Itálie.

Na konec čtyři hradiště ve středním Pootaví, evidentní mocenské centrum celého kraje.

8 ) Kněží hora u Katovic - velké hradiště, zároveň centrum kultu, jak napovídá i název. Možná tu bylo sněmovní pole nebo jiné shromažďovací místo. http://www.mapy.cz/#!q=katovice&x=13.81 ... 69_15&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

9) Řepice, resp. Hradec u Řepice - http://www.mapy.cz/#!q=%25C5%2599epice& ... 323_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

10) Libětice - http://www.mapy.cz/#!q=lib%25C4%259Btic ... 2_0_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

11) Němětice, resp. Hradec u Němětic - http://www.mapy.cz/#!q=n%25C4%259Bm%25C ... 312_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false;

Hradiště Kněží hora, Řepice a Libětice tvoří poměrně přesný trojúhelník, možná tam byl záměr vytvořit doménu. Vzdálenosti mezi hradišti jsou totiž podobné jako mezi středočeskými hradišti Šárka v Praze, Levý Hradec a Budeč (ale ještě než tam prokazatelně vládli Přemyslovci, podotýkám). Kněží hora zase mohla sloužit jako centrum kraje už vzhledem ke své velikosti, asi byla centrem kultu.
Případ Němetic je trochu jiný, ale zapadal by taky. Němětice byly malé hradiště, kde se povedlo objevit základy obytné stavby. To by odpovídalo sídlu velmože, který se vyděluje z kmene. Byl by to protipól Kněží hory, ale zároveň ukazatel, že právě tady je centrum dění, když se tu může velmož takto vyčlenit. Při výzkumu vyšlo najevo, že pod stavbami nebyly základy jiných staveb, jak se děje u dlouhodobého osídlení, hradiště tedy fungovalo krátce, což by i odpovídalo vyčlenění elity v pozdější době.

Němětice dráždí mojí fantazii z jednoho důvodu. Na místě hradiště bylo odkryto ještě keltské osídlení, viz - http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/50591/start/-1" onclick="window.open(this.href);return false; . Kelti nazývali svoje posvátné háje jménem Nemethon, což je vzhledem k podobě jména Němětice dost nápadné..
Navíc Libuše Hrabová v knize o Polabských Slovanech "Po stopách zapomenutého lidu" na str. 133 uvádí severoněmecký kraj Nehmten, kde je doloženo osídlení od neolitu.. U severoněmeckého kraje mám pochyby, že by tam před Germány sídlili Kelti, aby zanechali takové jméno. Podle Hrabové to jméno může pocházet od latinského nemus, což značí opět posvátný háj.

***

1. pol 10. století - zánik hradišť

Všechna jmenovaná hradiště končí existenci kolem r. 900. Život na hradišti většinou nebyl obnoven, našel jsem na jednom místě Píseckou Smoleč a na jiném Bechyni.
Bechyně ale byla plně obnovena za Přemyslovců a zřejmě z toho důvodu, že ležela v centru jejich kraje.
Do Písecké Smolče se vrátila běžná populace, ne elita. Osídlení se v 11.-12. stol přesunulo do 4 km vzdálených Chřešťovic (keramika obou míst na sebe možná navazuje).
Na většině hradišť se povedlo odkrýt stopy požáru, konkrétně jde o Katovice, Kuklov, Libětice, Řepice, Svákov a Němětice.
Většinou nelze určit, jestli právě požár souvisí se zánikem osídlení hradiště. Výjimkou jsou Němětice, ty jsou důkladně prokopané a důkazů se našlo dost. Byly objeveny spečené valy, popelovité vrstvy, spálené zvířecí i lidské kosti – z toho ty lidské v obydlí, ne na pohřebišti; nalezla se železná kování věder, což není úplně vzácný nález, ale tady se více kování našlo na jednom u hradeb, takže se místní zřejmě snažili požár hasit.. Chudáci lidi...
Do toho se nalezla stovka šípů, z toho asi čtvrtina nomádských, vhodných pro jejich reflexní luky, a jeden vysloveně staromaďarský.

Nastupuje více otázek než odpovědí -
-kdo asi stál za zánikem Němětic, resp. jaký vliv tam měli Maďaři a jaký někdo jiný
- je možné spojit zánik ostatních hradišt ve stejném časovém horizontu a pravděpodobně také požárem se zánikem Němetic, resp. byla tam jiná mocenská síla? To už se vůbec neví, tak to nechám být.

Co se týče Němětic, tak je spekulací více, např. - http://www.bylotojinak.cz/diskuze/postl ... e?start=10" onclick="window.open(this.href);return false;
- Uhři - čtvrtina šípů byla nomádská. Hradiště byla zničena, nebyla postavena nová. To odpovídá kořistnému nájezdu více než mocenskému. Slabinou teorie je, že většina šípů byla nenomádská.
- Velká Morava - zničení center by odpovídalo zničení konkurence, usedlé obyvatelstvo by platilo třeba jen tribut. uhři byli střídavě spojenci a protivníky všech středoevropských národů, mohlo jít o spojený útok Moravanů a Uhrů.
- Přemyslovský průnik - Uhři byli součástí volné protisaské koalice Bavorů, Čechů a Polabanů. Uherské útoky po r. 910 na Sasko prošly českým územím, pravděpodobně za svolení Čechů. Přemyslovci by mohli takto zničit mocenského konkurenta na jihu Čech.

***
2. pol. 10. stol. - 11. stol. - přemyslovská hradiště

Začneme od severu, kam kolem r. 950 podél Vltavy pronikají Přemyslovci. Je to jižní Příbramsko, místo dotyku se starším osídlením, kde např. Lutovský kopal mohylníky v kožlí u Orlíka a zpublikoval to v knize Hroby předků - http://www.vsechnyknihy.cz/product_detail.asp?p=256018" onclick="window.open(this.href);return false;

1) Kozárovice (část obce Vystrkov) - mohutné hradiště kolem r. 950, opuštěné až koncem 11. stol. http://www.mapy.cz/#!q=koz%25C3%25A1rov ... 8_0_1&l=16" onclick="window.open(this.href);return false; Hradiště je částečně zatopené orlickou přehradou, při poklesu hladiny je prý možno sbírat keramické střepy, některé fotky jsou tady - http://stredovek.com/list_photo.php?cat ... 20Vystrkov" onclick="window.open(this.href);return false;
Naproti přes Vltavu je hradiště na Žíkovci u Voltýřova, to je původně pravěké, Slované ho asi také využívali - http://www.mapy.cz/#!q=volt%25C3%25BD%2 ... 814_6&l=16" onclick="window.open(this.href);return false;

2) Nedaleko Kozárovic ze stejné doby hradiště Počaply, někdy uváděné jako Šance u Březnice. Původ je časově stejný jako u Kozárovic, ale úpadek je už k r. 1000, kdy poblíž vzniká hradiště v Dobré Vodě. - http://www.mapy.cz/#!x=13.985814&y=49.5 ... 9_0_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false; K Počaplům možná patřila i pevnůstka Hrochův hrádek u Boru
Takováto raná hradiště by se mohla objevit i písemných pramenech, uvažuje se, že Počaply byly možná uváděny pod jménem Bozeň, kterýžto kraj je zmiňován okrajově v listinách z 12. stol.
Jinak Počaply jsou 4 km od staršího hradiště Hudčice.

Směrem na východ
3) Chýnov u Tábora - založen asi koncem 10. stol. Ležel na ostrožně, kde je teď zámek - http://www.mapy.cz/#!x=14.812123&y=49.4 ... uni_1075_1" onclick="window.open(this.href);return false;
R. 1130 zmiňována chýnovská provincie, po r. 1200 ještě kastelán Oldřich.

4) Jindřichův Hradec - hradiště stálo na ostrožně na místě budoucího hradu a zámku Vítkovců, takže se na něj káplo v podstatě náhodou, když se tam kopalo něco jiného- http://www.mapy.cz/#!x=15.001817&y=49.1 ... muni_681_1" onclick="window.open(this.href);return false;

Jih
5) Doudleby - založeny asi koncem 10. stol. Asi z 90% jsou obklopeny řekou Malší, osídlení trvá dodnes, kostel stojí asi na místě prapůvodního kostela z raného středověku - http://www.mapy.cz/#!x=14.502814&y=48.8 ... 1&l=15&t=s" onclick="window.open(this.href);return false;
K r. 1186 je zmiňován kastelán Pillunk.

6) Netolice - asi z konce 10. stol., na Prachaticku - http://www.mapy.cz/#!q=netolice&x=14.20 ... 50730&z=16" onclick="window.open(this.href);return false;
První zmíněný kastelán je Nemoj k r. 1167. V podhradí byl postavem kostel sv. Václava, který po přestavbách stojí dodnes - http://www.hrady.cz/index.php?OID=9621" onclick="window.open(this.href);return false; Po vysazení středověkého města se ocitl mimo hradby.
V Netolicích je na místě bývalého hradiště archeopark zaměřený právě na zmíněnou dobu raného středověku - http://www.archeopark-netolice.cz/" onclick="window.open(this.href);return false;

JZ
7) Prácheň - v záhybu Otavy blízko Šumavy, hlídala cestu do Bavor - http://www.mapy.cz/#!x=13.682959&y=49.3 ... 304_1&l=15" onclick="window.open(this.href);return false; . Na stáří místa ukazuje kostel se zasvěcením sv. Klimentovi. Ten dodnes stojí, je regotizován a kolem něho funkční hřbitov. Ve vrcholném středověku tu vznikl hrad Prácheň, zastavěl původní akropoli, jinak valy hradiště jsou patrné dodnes. Běžná populace přesídlila ještě do města Horažďovic.

Střed
8 ) Bechyně - na místě původního hradiště, ale asi bez přímé návaznosti na osídlení, spíše navazuje na strategickou polohu na ostrožně a v centru kraje. Na místě hradiště je teď městská zástavba, leželo někde v meandru říčky Smutné před soutokem s Lužnicí - http://www.mapy.cz/#!q=bechyn%25C4%259B ... i_1032_0_1" onclick="window.open(this.href);return false;
Vzhledem k malému prostoru je možné, že na místě středověkého hradu ležela původně akropole hradiště, a že na hradištní předhradí pak navázalo město.

Rozložení hradišť tvoří poměrně uzavřený tvar s bechyňským centrem. V Bechyni je z 12. stol. uváděn arcijáhen. Kosmas mimoděk region potvrzuje když píše, že od mohyly kněžny Kazi se chodí do bechyňského kraje.
Uzavřený tvar ukazuje na celkovou správu území. V porovnání se staršími hradišti jsou např. Netolice oproti staršímu Kuklovu a Doudleby vůči Branišovicím stáhnuty více do vnitrozemí, což naznačuje, že nejde jen o hraniční hrady, ale i o správu území uvnitř domény. Chýnov byl na východním kraji regionu, ale ten zase hlídal obchodní stezku směrem k Posázaví nebo ke Kouřimsku.

Jihočeský region i hradiště nebyly nadprůměrně významné. Chybí tu doklady o pobytech knížat nebo o ražbě mincí. Na mísgě hradišť nenavazuje další mocenské nebo síldení centrum, jako třeba v případě Žatce nebo Litoměřic na severu. Takové Doudleby jsou dnes velikostí vsí a jihočeské centrum místo nich zaujaly České Budějovice.
Výhodou jihočeských hradišť je, že nějaká kontinuita i tak zůstala zachována a většinou přetrvala i jména. Někde nastoupily vrcholně středověké sídelní formy, tedy hrad nebo město.

Nejsevernější Kozárovice a Počaply postupně upadaly s tím, jak se přemyslovská moc šířila na jih. Tady kontinuita není.

Doudleby jsou dnes ves.V Chýnově leží na poloze hradiště zámek a kolem něj městečko. Netolice jsou městečko. Z hlediska významu se u všech tří míst jedná o úpadek.
Bechyně byla v majetku pražského biskupa, přešla na Přemysla Otakara II., který tu vystavěl královský hrad. Za Jana Lucemburského vzniklo město. 

V Jindřichově Hradci postavili na místě původního hradiště  na ostrožně hrad, dnes přestavěný na zámek. Hradiště bylo objeveno v podstatě náhodou, když se prováděl arhc. průzkum zámku. Na staré hradiště ale možná ukazuje název hradu, který zněl původně "Nový Hrad", než byl r. 1220 přejmenován po Jindřichovi, synovi Vítka z Prčice, na Jindřichův Hradec. Ale i tak myslím, že název Nový hrad se používal i poté.. A pokud byl „nový“, tak tím „starým“ mohlo být to přemyslovské hradiště.

V Práchni založil Bavor III. ze Strakonic stejnojmenný hrad - http://www.hrady.cz/index.php?OID=345" onclick="window.open(this.href);return false; . Zasídlení populací pak zaručilo blízké město Horažďovice založené Václavem II.
Tam je zajímavé, že Horažďovice odvozují svoje jméno od Gorazda, nástupce Metoděje na pozici moravského arcibiskupa. Na nedaleké Práchni je přitom kostel sv. Klimenta, což byl světec, jehož ostatky přinesli právě Cyril s Metodějem.. Nikde jsem nic hodnověrného nenašel, všude odkazují na nějako ulistinu z r. 1251, podle které měl osadu Gorazdějovice založit osobně Gorazd, ale žádný pramenný odkaz nikde nevidím.
***
Tyto hrady uvádí Kosmas k r. 981 jako hranice panství Slavníka: „Knížectví jeho mělo tyto hranice: … Na jižní straně proti Rakousům tyto hrady: Chýnov, Dúdleby a Netolice až doprostřed hvozdu.“
Hranice slavníkovského panství jsou dalekosáhlým tématem, tak zatím jen to, co vyplývá z tohoto příspěvku –
a) tato tři hradiště koncem 10. století již stála, teoreticky tu Slavník vládnout nebo vykonávat správu mohl.

b) Právě forma výkonu moci – hradiště po r. 950 jsou označována jako přemyslovská, doba odpovídá rozmachu moci za Boleslava I. a rozložení všech hradišť do věnce s centrem v Bechyni napovídá, že to byl jednotný záměr. A to napovídá, že Slavník by tu vykonával přemyslovskou správu, ne že by tu vládl vlastnímu kmeni.
Naopak v případě, kde Přemyslovci dobyli staré hradiště s autonomním knížetem, tam postavili vedle hradiště nové, svoje. V jižních Čechách takový postup není patrný, po vyvraždění Slavníkovců žádné rušení jejich předpokládaných sídel v jižních Čechách neproběhlo.

c) Z konfrontace Kosmy a archeologie je zajímavé, že Kosmovi chybí hradiště v dnešním Jindřichově Hradci, ač se nachází mezi Chýnovem a Doudleby. Možná Slavníkovi nepatřilo, možná nebylo tak významné, možná už v Kosmově době ani neexistovalo a bylo tam už hradiště, které neslo to jméno „Nový hrad“. Možná touto změnou názvů nechtěl Kosmas čtenáře zatěžovat, ale možná zase proběhl proces, kdy Kosmas vezme některé starší děje a přiřadí je k místům a hradům, která jsou čtenáři známa, aby si čtenář děje mohl lépe představit. Ale děje se pak týkají míst z Kosmovy doby, ne z doby, o které píše.

[slavicekvac]

Podle mne už skoro nikdo nepřipouští Kosmovo vyjádření o moci Slavníka. Není žádná logická překážka tomu, že Slavník byl naprosto nezávislým vládcem své domény. Žádné pověření a správa pro Přemyslovce. Že byla kooperace moci pro celou českou kotlinu je nepochybné - stolec v Praze, biskupství v Praze. To byly jistě jednotící prvky. Ale proto ještě nic nebránilo svrchovanosti nad územím - hradišti Přemyslovců a nad hradišti Slavníkovců, až do libického incidentu. Já tvrdím, že dokonce jak se koncentrovala původní kmenová moc ( definovaná křtem v Regensburku a Bavorským geiografem), nebyly obě domény jednolitým územím. Tvrdím, že hora Osseca je Hýskov, a že patřil historicky k doméně Slavníka svým původem od Hesse ze Slavošova u Čáslavi ( neruznávaný Hájek z Libočan). Chýnov může mít dvě verze - jihočeský a Libčice, kde je nepochybně hradiště s pomístním jménem Chaynov. Zmíněná cesta na Bechyni je definována Kosmasem přes horu Osseca na Mži. Význam cesty je jednoznačný - Praha, Chýnice, Hýskov, Otročíněves, větev na Bechyni a větev na Otročín opět na Mži a dále na Regensburk a královskou cestu až do Granady. Jihočeská hradiště podle mne měla podstatný význam jako ochrana a koncentrace zlata. Těžby a rýžování tu byly jednoznačně od Keltů pořád dál, až po pozdní středověk a dodnes !
Udělal jsem dohlídku na brodu u Hýskova, Kosmas popisuje mohyly s Kazi - přímo nad řekou není nic, stálo mě to neskutečné prodírání tvrdým terénem S manželkou, která nebyla moc ráda Ale nad řeku Mži lze situovat také mohyly na lokalitě Nad Lískem o které se pokouším získat informace, protože je známa archeologům. To je západně od Děda nad Berounem, s výhledm na Strádonice, Hýskov a Berounku - Mži. Jiná místa na Mži neodpovídají Kosmovu popisu ani trochu, nebo vždy něco chybí. V Hýskově je všechno. Jediné co jsem ještě neztotožnil je potok Surina, nejzápadnější výspa Slavníkovy domény. Podle mne to je dnešní potok Želkovický, který má také malé keltské hradiště, což mohl být i opěrný bod starohradištní. Nikdy se nekopalo. Jiný potok na Mži nemá parametry podle Kosmova popisu.

[Ingolf]

Slavníkovce takto dopodrobna řešíme jinde. Já si musím dávat pozor, abych při zmenšování přepjatosti jejich údajného vlivu nezašel příliš daleko, abych takříkajíc nevylil vaničku i s dítětem.

Chýnov u Libčic Kosmovi moc neodpovídá. Kosmas klade Chýnov na jih proti Rakousům (nebo proti Němcům, mám oba dva překlady a originál ne). A Libčice jsou Praha-Západ. V Chýnově u Libčic nevím o žádných dokladech velkého hradištního osídlení pro 10. stol. Našly se tam mohyly, ale ty jsou z doby bronzové, do kterých pohřbívali dodatečně ještě Kelti. Kopaly se už v 19. století, našla se tam myslím keltská spona ve tvaru ovečky nebo nějaká podobná.

[slavicekvac]

Spíš jsem hledal zda Lutovského skepse k Chýnovu jihočeskému nemá nějakou alternativu. Zkus se podívat na Chýnov v Libčicích na Google earth. Je tam věnec hradeb. Na místě, které se nekopalo. O mohylách vím. Moje úvaha je právě prolínání a nevymezení proti sobě u vzniku Přemyslovské a Slavníkovské domény. Pak lze připustit Chýnov v Libčicích i u Kosmase, protože on už mohl znát jen jihočeský Chýnov. Tím by Lutovského skepse byla oprávněná. Třebaže ji úplně nesdílím. Obě domény měly nějakou kontrolu těžby a rýžování zlata a vodních cest, které se pro dopravu také zlata užívaly už od Keltů a jistě to nezaniklo ve středověku, až do pozdního za Jana Lucemburského. Koneckonců ani v novověku za Václava Lanny
Teorii o udělení domény Slavníkovi Přemyslovci do jakési správy neuznávám. Nic takového z pramenů nevyplývá, je to konstrukce jen aby zapadla do příběhu v kterém jsou Slavníkovci mýtus. Jenže nejsou, jejich moc a existence domény je faktická a velmi silná. Ten příběh se tak nestal, jak to Lutovský podává. Mimo jiné nic nevíme o Soběslavi, která klidně mohla být sídelním místem knížete Soběslava. Což nejspíš nikdy nedokážeme vykopat, protože to je překryto městem. Logicky by to do Slavníkovy domény patřilo, třebaže to Kosmas nejmenuje. V souladu s názorem, že mohl uvést jen to, co ještě nějak existovalo. Jak vypadala Soběslav v Kosmově době? Skepse je dobrá, ale nesmí se na ní budovat příběh a tvrzení - to je jen v blůeděmodrém jako budovat příběh na hypotéze kmenů Turkem, kterou Třeštík a Lutovský zcela veřejně zavrhli. Jenže nahradili jiným smyšleným příběhem. Jsem názoru, že máme velmi málo znalostí o obou doménách, než aby bylo možné ten příběh vyprávět pravdivě. Tak nehodlám ani já vyprávět nový příběh, ale stojím o to dohledávat další fakta. Neinvazivní metody poskytují výrazné zrychlení tohoto procesu, který s krumpáčem je na staletí při tomhle nedostatku peněz a vůle.

[Ingolf]

Spíš jsem hledal zda Lutovského skepse k Chýnovu jihočeskému nemá nějakou alternativu. Zkus se podívat na Chýnov v Libčicích na Google earth. Je tam věnec hradeb. Na místě, které se nekopalo. O mohylách vím. Moje úvaha je právě prolínání a nevymezení proti sobě u vzniku Přemyslovské a Slavníkovské domény. Pak lze připustit Chýnov v Libčicích i u Kosmase, protože on už mohl znát jen jihočeský Chýnov.

Lutovský není vůči jihočeskému Chýnovu nějak skeptický.
Jeden Chýnov leží ještě poblíž Sedlčan, kolem je několik hradišť včetně keltských Hrazan, ale všechna blíže k Vltavě - http://www.mapy.cz/#!q=ch%25C3%25BDnov& ... 6_0_2&l=16" onclick="window.open(this.href);return false;

Přesouvat Chýnov někam jinam má své meze. Jihočeský Chýnov stojí na základech, které sahají do 10. století. Hradiště je stavěné ve stejné době jako Netolice a Doudleby.
Situovat Slavníkův Chýnov k Libčicím znamená, že by existovala dvě stejnojmenná hradiště ve stejné době, Slavník by vládl na jednom a Kosmas by ho přemístil na druhý. Zároveň jihočeský Chýnov náleží do hraniční linie s Doudleby a Netolicemi, kde podle Kosmy měl Slavník současně vládnout. Dokud se Chýnov u Libčic neprokope, tak se tu Slavníkův Chýnov nedá doložit (ani úplně vyvrátit).