Přednášky, konference, výstavy

[Filip Svehla]

Po TV typech, knihách a nakladatelstvích by zde myslím neměli chybět ani historické přednášky a konference.
Začnu hned návštěvním dnem v Historickém ústavu Akademie věd, konaném 10. 11. v AV čR na Proseku. Více na http://www.hiu.cas.cz

[Zany]

na to nebude čas, při EHD mívám vzhledem k různorodým otvíracím dobám itinerář rozepsaný skoro na minuty. Nevím jak hradiště, přinejmenším tam byla gotická tvrz, je tam z ní dosti nezřetelné tvrziště, ale tam teď nemá smysl chodit, ještě pořád je vše zarostlé.

[Zany]

Tak až na Bylany, kde měli blbou otvíračku a kde stejně uvnitř není pro mě nic zajímavého, jsem zvládl všechno

[Katerina]

Byl jsem v Kutné Hoře na výstavě o Jagelloncích. Krátce řečeno, líbila se mi, dosahovala kvalit obdobných výstav (Karel IV., Umění české reformace, Evropa kolem roku 1000), vytknout bych snad mohl rozsáhlost a ceny upomínkových předmětů. Co se mi líbilo, ale to je věc mimo výstavu - bylo uspořádání budovy (místo pro "odložení dětí - nevím, jestli měly program spojený s výstavou), lavičky s historickou literaturou, nástěnné malby s časovou osou umění.

Takže můžu doporučit.

No mě ta rozsáhlost trochu umořila , ale jinak souhlas.

[Katerina]

Tak až na Bylany, kde měli blbou otvíračku a kde stejně uvnitř není pro mě nic zajímavého, jsem zvládl všechno

A viděls sůvičky na sloupu ve šlehačkovým Václovovi v Žabonosích ? Ta paní, co hlídala Václava byla z kolínskýho muzea a byla moc příjemná a kompetentní.

[Zany]

http://www.europajagellonica.eu/aktuali ... ovsky-ph-d

bohužel mám od 5 KAS

A viděls sůvičky na sloupu ve šlehačkovým Václovovi v Žabonosích ? Ta paní, co hlídala Václava byla z kolínskýho muzea a byla moc příjemná a kompetentní.

Jasně... snad jste tam v sobotu nebyli taky?

[Katerina]

A viděls sůvičky na sloupu ve šlehačkovým Václovovi v Žabonosích ? Ta paní, co hlídala Václava byla z kolínskýho muzea a byla moc příjemná a kompetentní.

Jasně... snad jste tam v sobotu nebyli taky?[/quote]

Byli, pak jsme jeli na oběd do Kouřimi, ale taky jsme byli myslím, že v té Třebovli - jak je kolem kostela zed´, kolem dokola lešení, uvnitř nezřetelné malby a mladík, co tam evidetně jen hlídal .

A trochu neplánovaně v Plaňanech, kde byl skvělý průvodce .. pan farář .. teda mají husité faráře ???? - a ten nám ukázal a provedl nás po obou těch kostelích ...novogotickým i tom chudákovi zprzněném, řekla bych skoro zmrzačeném románsko -gotickém, zvenčí to ještě jde, ale uvnitř je zbarokizován, tak nějak divně , chudáček..

i zvonici nám ukázal a na obřího Petra cinknul

[Zany]

A že jste neřekli, mohli jsme to nějak zkoordinovat...
Třebovle - tou novou fasádou to IMHO podělali, ten kostel teď bude totálně fádní. Brigádník byl totálně bezradný, o kostelu nic nevěděl, tak jsem mu nechal aspoň svoje přípravy...
v Plaňanech už jsem byl v rámci jiné akce, ale ne v tom novogotickém, ten mě nijak neoslovuje. V tom románsko-gotickém stojí uvnitř zato snad jen klenba v presbytáři a náhrobníky v podvěží...

[Katerina]

A že jste neřekli, mohli jsme to nějak zkoordinovat...
Třebovle - tou novou fasádou to IMHO podělali, ten kostel teď bude totálně fádní. Brigádník byl totálně bezradný, o kostelu nic nevěděl, tak jsem mu nechal aspoň svoje přípravy...
v Plaňanech už jsem byl v rámci jiné akce, ale ne v tom novogotickém, ten mě nijak neoslovuje. V tom románsko-gotickém stojí uvnitř zato snad jen klenba v presbytáři a náhrobníky v podvěží...

Jako, že bys kolem nás několikrát proběhl ?
My jsme se rozhodovali tak nějak na poslední chvíli, a na oběd do KOuřimi by si s náma stejně nezašel, jak tě znám .. a hlavně jsme pak museli mazat na Sedlčany ...

[Zany]

[Ježek]

Další brněnský medievistický pátek 19.10. a bude presentace něm. překladu ZBS od Wihody a ang. překladu Klápštěho Proměny. Podrobnosti dodám časem.

[Ingolf]

Ze včerejšího medievistického pátku v Brně jsem si udělal výpisky z přednášek o odpovědích a o ordálech.
Odpověď byla forma vojenského sporu dvou šlechticů, postupně čím dál víc regulovaná pravidly. Šlo o vyhlášení nepřátelství někomu, kdo spáchal na šlechtici škodu (jiný šlechtic, ale třeba i město). Šlo o osobní satisfakci nebo náhradu škody, byly nepřípustné metody typu zajetí odpůrce a vymáhání výkupného. Správní forma pojmu je skutečně odpověď, pravděpodobně ve významu odpověď na nepřátelství nebo na nějaký škodlivý čin. Užívá se forma opověď, ale ta se týká něčeho jiného právního (čeho, to mi vypadlo), a historikové tenhle pojem vztáhli i na odpověď.
Pevnější pravidla stanovil r. 1473 zemský sněm v Benešově. Iniciátor odpovědi musel svému nepříteli doručit odpovědní list, a to tak, aby ho obdržel osobně (tedy ne strčit do plotu u jeho sídla); posel odpovědného listu byl pod ochranou práva, nemělo se mu nic stát (v reálu na život poslovi asi nikdo nikdy nesáhnul, ale třeba ho vykoupali v rybníce nebo nějak zneuctili). Po doručení odpovědi byla stanovena třídenní doba klidu zbraní, aby se příjemce odpovědi stačil nachystat (popř. urovnat spor mírově). Sankce za porušení pravidel byla stanovena vysoko, došlo by ke ztrátě a víry; z dnešního pohledu se to nezdá jako hodně, ale pro šlechtice byla čest a dobré jméno hlavní devízou, vyšší než majetek a někdy i život (kvůli cti se v souboji život riskoval).
Vladislavské zřízení zemské stanovilo, že k odpovědi se může sáhnout tehdy, pokud nefunguje právo a spravedlnosti se nelze dosíci u soudu. Pokud soudy fungují, jednalo by se o narušení zemského míru a iniciátor by stal zemským škůdcem.
V listu se od nějaké doby muselo určit, kdo všechno se stává nepřítelem, jestli jenom šlechtic, nebo i jeho poddaní. Smírná podoba řešení sporu byla možná, pokud byla vůle obou stran. Obě strany jmenovaly dva soudce, ubrmany, a ti jmenovali patého, nejvyššího. Společně stanovili rozsudek, tzv. výpověď, ale do provedení už nezasahovali, k tomu neměli pravomoc ani moc. V podstatě fungovali jako dnešní mediační služba pro mimosoudní vyrovnání.
***
Ordály a Boží soudy - přednášející se zaměřil na ordál v užším slova smyslu, tedy jako na akt rozsudku pomocí zkouškou ohněm nebo vodou. V širším slova smyslu lze mluvit o Božím soudu tam, kde Boží vůle určuje vinu nebo nevinu pomocí zázraku nebo jinými projevy. Tak třeba obviněný, ale i misionář se posadili na loď bez vesel a nechali se zanést tam, kam to Bůh určil - misionář tam, kde ho bylo třeba, obviněný došel záchrany ne břehu, nebo šel ke dnu, pokud byl vinen. Vina ve sporu dvou lidí se měla ukázat v souboji, kde Bůh měl dát vítězství tomu, kdo byl v právu; pokud šlo o krále, tak se jakožto Boží soud chápala bitva obou zainteresovaných, takto byla v Evropě vnímána i bitva na Moravském poli. Saský kronikář Helmhold popsla situaci, kdy nějaký saský vojevůdce dobyl pevnost, a když do ná vstupoval, tak na něj spadla brána a zabila ho, taky to mělo být výrazem Boží vůle..
Ještě v širším významu se Božího soudu mělo dovolávat při ikonoklasmu, tedy ničení obrazů svatých s odůvodněním, že jde o modly. Pokud byl obraz skutečně nadán svatou mocí, tak ničitel pronášel, ať mu tedy zčerná ruka, pokud na něj sáhne ve zlém úmyslu.. Mně k tomu napadá podobná praxe sv. Bonifáce, ten na misii u Germánů porazil uctívaná dub zasvěcená bohu Donarovi, a taky předtím pronesl, že jestli je germánský bůh pravý, tak ať mu v tom zabrání.. V jiném případě prý sv. Dominik v diskusi s katary zkoušeli hodit do ohně katarské spisy a Bibli - katarské spisy shořely, Bible ne.
Ordál v úzkém slova smyslu vypadal tak, že člověk sáhl rukou na žhavé železo a pokud byl nevinný, nespálil se (jak se říká doteď, že spravedlivého nepálí, tak to podle mě vzato z téhle praxe). Jinou možností bylo vytáhnout z vařící vody prsten nebo jiný předmět, další formou byla chůze po rozžhaveném železe.
Mimo zkoušky ohněm fungovala zkouška vodou, obviněný byl položen na vodu a pokud se potopil nebo nepotopil, tak se určovala vina - to ale nevím, jestli potopení určovalo vinu nebo nevinu. Převzala to myslím inkvizice v tý groteskní, absurdní formě, že pokud se někdo se svázanýma rukama hodli na vodu a plaval, tak to znamenalo, že ho voda nepřijala, a tudíž byl spojen s ďáblem a upálen. Pokud ho voda přijala, tak se utopil, takže výsledek byl tragický tak jako tak..
S ordály se dalo nějak společensky pracovat, panovník je mohl využívat/zenužívat jako pohrůžku, že šlechtice, se kterým je ve sporu, povolá k takové zkoušce, a ten si předem rozmyslí, aby riskoval bolest nebo ztrátu cti, když mu bude prokázána vina.. Mnich Sázavský popisoval fiktivní dialog mezi Soběslavem a říšským králem Lotharem po vyhrané bitvě r. 1126. Podle Soběslava Bůh ukázal v bitvě, na čí straně je právo, tudíž by to měl německý král pochopit a neprotivit se a odtáhnout.. Jak k tomu podotkl Wihoda, ten dialog se vztahoval k aktuální době, byl směřován na Barbarossu, který byl ve sporu s Vladislavem II.
Kritika ordálů probíhala už ve středověku. Jednak bývalo jasné, že člověk upoutaný těžkou nemocí na lůžko nevyhraje v souboji nad zdravým protivníkem.. A jednak se sáhlo k postoji, že člověk by neměl pokoušet Boha, jak to definoval už sv. Augustin. Bůh není nástroj, který slouží člověku na zavolání, není to lidský sluha.. Ostatně přivolávání bytostí vyšších nebo nízkých používá magie pomocí nějakých formulí, a používat magické praktiky na Boha, to by bylo trochu moc..
Hodně provokativní případ pokoušení Boha si vybavuju u Mussoliniho, ten na jednom shromáždění prohlásil, že jestli existuje Bůh, tak ať ho do několika minut (do dvou nebo do pěti, musel bych to najít) nějak sejme, a vytáhnul hodinky a odpočítával čas..

[Viola]

Tady je seznam akcí k výročí založení Zlaté Koruny.

[Zany]

Na některé z přednášek bych se docela zajel podívat

[Rubáš z Hrádku]

Ĺubomíra Turčana jsem měl na PVK o gotických plastikách, umí docela dobře vyprávět, akorát mi trvalo půl roku, než jsem ho uhnal k zápisu zápočtu

Ve vinárně vypravoval hezky, to je fakt
Ale prohlídka byla taky hezká ...

[Ježek]

Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo.
Vernisáž výstavy u příležitosti 1150. výročí příchodu byzantské misie Konstantina/Cyrila a Metoděje na Moravu. Historicky orientovaný projekt představí cyrilometodějskou misi s důrazem na její vliv pro formování českého národního společenství. Prezentovány jsou výsledky více než půlstoletí trvajícího výzkumu Moravského zemského muzea a partnerských organizací vztahujících se k Velké Moravě před, v době i po působení Cyrila a Metoděje. Výstava je doplněna multimediálním průvodcem s použitím QR kódů.
Ve středu 27. března 2013 v 17.30 hodin, Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno.

[Ježek]

Cyril a Metoděj. Doba, život, dílo.
Vernisáž výstavy u příležitosti 1150. výročí příchodu byzantské misie Konstantina/Cyrila a Metoděje na Moravu. Historicky orientovaný projekt představí cyrilometodějskou misi s důrazem na její vliv pro formování českého národního společenství. Prezentovány jsou výsledky více než půlstoletí trvajícího výzkumu Moravského zemského muzea a partnerských organizací vztahujících se k Velké Moravě před, v době i po působení Cyrila a Metoděje. Výstava je doplněna multimediálním průvodcem s použitím QR kódů.
Ve středu 27. března 2013 v 17.30 hodin, Palác šlechtičen, Kobližná 1, Brno.

[Ježek]

Posílaj to brzo Aspoň, že jim vězni dodělali ty modely

[Ježek]

Hodnotící komise pro habilitační řízení,
Vědecká rada Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
a
Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

si Vás dovolují pozvat na veřejnou přednášku

VRATISLAV
MEZI PRAHOU A ŘÍMEM

(ÚVAHY NAD POLITICKOU KOMUNIKACÍ V POZDNÍM STŘEDOVĚKU),

kterou přednese

MGR. MARTIN ČAPSKÝ, PH.D.

(SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ)

Přednáška se koná v rámci habilitačního řízení

v pondělí dne 15. dubna 2013 v 15.50 hod.
v posluchárně M 13

(Budova M, Komenského nám. 2, 1. nadzemní podlaží)

Ještě předtím se v pátek 12. dubna ve 14:00 uskuteční další medievistický pátek, věnovaný problematice vztahů papežské kurie ke střední Evropě na přelomu středověku a novověku. Vystoupí kolegové doc. Antonín Kalous, Ph.D. M.A z Olomouce, Mgr. Jan Hrdina, Ph.D. z Prahy a Mgr. Tomáš Parma, Ph.D. z Olomouce. Pozvánku rozešleme hned po Velikonocích!

[Ježek]

21. další medievistickej pátek v Brně. Téma král a kláštery, přednášet bude L. Reitinger, J. Šrámek a třetí jméno mi vypadlo, moderovat bude T. Borovský.

a termín?

21.6. Budu v Brně, den předtím bych měl mít pohovor.