TV tipy

[Zany]

Kdo ještě neviděl:

Pilíře země (1/8) Anarchie
ČT2, neděle 11. 11. 2012 22:05
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1039 ... lire-zeme/

[Viola]

Záhada znojemské rotundy:

http://tv.seznam.cz/porad/detail?id=12394946

[Ježek]

Sámo: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1015 ... storie-cs/

[Zany]

Historie.cs

Vznik Pražského hradu.
Byl dříve Pražský hrad nebo Vyšehrad? Kdo sídlil jako první na ostrohu nad Vltavou? Kdy tam přišli Slované?
Premiéra: sobota 19. 1. – 21:05 – ČT24
Opakování: neděle 20. 1. – 15:05 – ČT24
poté v iVysílání


Ferdinand Tyrolský
Nikdy nebyl skutečným českým panovníkem, ale proměnil zemi. Zanechal nám originální architekturu i tajuplný milostný příběh. Raději svou lásku než nějaké království
Premiéra: sobota 26. 1. – 21:05 – ČT24
Opakování: neděle 27. 1. – 15:05 – ČT24
poté v iVysílání

[Viola]

Panenská královna

26. 1. 2013, 22:45 - ČT 2
http://tv.seznam.cz/porad/detail?id=12913252

[Viola]

Mýty a fakta historie: Kondotiér Fortebraccio

26. 1. 2013, 20:00 - ČT 2

http://tv.seznam.cz/porad/detail?id=12913249

[Ingolf]

V dílu Historie.cs o Pražském hradu zaznělo opakovaně, že pokud se v raném středověku používá jméno Praha, tak je tím míněn právě Hrad, nikoli sídelní aglomerace s centrem namístě dnešního staroměstského náměstí.
Diskutující to vztáhli na minimálně dva písemné prameny. Jeden je cestopis Ibrahima ibn Jakuba, ten psal k r. 965 o „velikém městě Slovanů jménem Praha“, čímž je tedy míněn Hrad. Druhým je Kosmou podaná věštba kněžny Libuše, která měla tu známou vizi „Vidím město veliké“, což diskutující a podle jejich slov i nové překlady Kosmovy kroniky prezentují jako „Vidím hrad veliký“.
V jedné knížce o pražském Hradu k tomu mám dva prameny náboženské, jeden je Utrpení svatého Vojtěcha z 11. století, tam se píše: „Jakmile se však biskup přiblížil ke vznešené Praze, zdvihl se hrad a veškerý lid mu v ústrety běžel.“ … „Ráno pak do hradu Prahy dostavil se kýžený posel … vzrušil se celý hrad.“
Druhý pramen je liturgický zpěv k svátku sv. Václava prý už z 10. století: „Vesele plesá dnes Praha, přeslavný Hrad tvůj.“ … „Svaté tělo tvé, blažený, přijala dnes Praha, přechvalný hrad tvůj.“

[Zany]

Z kuchyně českého diplomatáře
31. 1. 04:25 – ČT2
http://www.ceskatelevize.cz/porady/8942 ... plomatare/

[slavicekvac]

V dílu Historie.cs o Pražském hradu zaznělo opakovaně, že pokud se v raném středověku používá jméno Praha, tak je tím míněn právě Hrad, nikoli sídelní aglomerace s centrem namístě dnešního staroměstského náměstí.
Diskutující to vztáhli na minimálně dva písemné prameny. Jeden je cestopis Ibrahima ibn Jakuba, ten psal k r. 965 o „velikém městě Slovanů jménem Praha“, čímž je tedy míněn Hrad. Druhým je Kosmou podaná věštba kněžny Libuše, která měla tu známou vizi „Vidím město veliké“, což diskutující a podle jejich slov i nové překlady Kosmovy kroniky prezentují jako „Vidím hrad veliký“.
V jedné knížce o pražském Hradu k tomu mám dva prameny náboženské, jeden je Utrpení svatého Vojtěcha z 11. století, tam se píše: „Jakmile se však biskup přiblížil ke vznešené Praze, zdvihl se hrad a veškerý lid mu v ústrety běžel.“ … „Ráno pak do hradu Prahy dostavil se kýžený posel … vzrušil se celý hrad.“
Druhý pramen je liturgický zpěv k svátku sv. Václava prý už z 10. století: „Vesele plesá dnes Praha, přeslavný Hrad tvůj.“ … „Svaté tělo tvé, blažený, přijala dnes Praha, přechvalný hrad tvůj.“

Lze k tomu přiřadit i existenci podhradí - například podle Frolíkových posledních vykopávek na Malé Straně? Menší Město pražské? Je myslím celkem jasné, že přenos názvu je z hradu. Dal by se vznik města Prahy definovat prvním opevněním podhradí? Co takhle vznik biskupského paláce - sídla na malé Straně? Zřejmě už taky s fortifikací? Jaký je myslitelný rozdíl mezi URBS a CIVITAS v pramenech? Třeba i pro Slavošov - dnes vesnička - s označením URBS? Urbs antiquas Rastizi? O kterém dosud neumíme říct kde bylo Což myslím patří do diskuse o raném středověku.

[Ingolf]

Nebo to můžeme založit jako vlastní téma, Dějiny Prahy třeba.. Urbs a Civitas nechám na vysvětlení latiníkům, v Kosmovi v Libušině proroctví má být urbs, a má to znamenat tedy hrad.. Osobně mám za to, že urbs je sídlo ve smyslu hradiště, tedy pospolitost více vrstev, kde je eventuálně velmož oddělen ve vlastním dvorci, ale stále v kontaktu, to celé obehnané valovou hradbou, kdežto civitas jako město ve smyslu středověkém, se samosprávou, většina lidé tvoří jen jednu vrstvu, tedy měšťanů, to celé obehnané kamennými hradbami..
Podhradí - pokud jsme v tom 10. století, tak podhradí byla dvě, dnešní Malá Strana směrem od Hradu k Vltavě a dnešní Hradčanské náměstí, když se jde k Hradu seshora. Obojí tvořilo zázemí pro Hrad, dnešní Hradčanské náměstí bylo centrem mezinárodního obchodu.
Na Malé Straně jsou zachovány románské základy mnoha domů, ale malostranské i hradčanské podhradí bylo dost zpustošeno za obléhání Hradu Konrádem Znojemským r. 1142 (tehdy zapálili i kostel sv. Jiří na Hradě). Po r. 1140 zároveň Přemyslovci opouští Vyšehrad a na významu začíná nabývat cetrum kolem dnešního Staroměstského náměstí, tedy ne dříve než v polovině 12. století..

Staroměstské náměstí nabylo na tvaru v 12. století, vznikl tu Ungelt - povinné sídlo a zároveň celnice pro zahraniční kupce. Náměstí vzniklo na křižovatce cest, jedna k Vltavě k brodu, z velké části zachovaná v dnešní Dlouhé ulici, další cesta k dnešnímu Karlovu mostu, tam stával v 12. století most dřevěný, další cesta na jih vedla přes dnešní Václavák, ten vůbec vyrostl podél této cesty..
Románská zástavba měla pár center, jedno je linie Celetné ulice, druhým směrem se dochováno zdivo v domech na Malém náměstí, v domě U Rotta, pak směrem k Vltavě dominikánský kostel sv. Jiljí vyrostl na románských základech, kolem kostela ulice Michalská nebo Jilská, asi 50 metrů od kostela sv. Jiljí je nejvýznamější dochovaný pražský románský sklep v domě u Kunštátů. Tyhle románské prostory původně sloužily jako normální domácí síně a pokoje, ale dnes fungují jako sklepy - ona se zvedla úroveň terénu umělou navážkou asi o tři čtyři metry, byla to prevence proti rozvodněné Vltavě.
Obehnání hradbami ale proběhlo až v gotice za Václava I. Vznikaly nové domy, paláce, do ochrany hradeb se stěhovaly kláštery. Až tady se dá mluvit o klasickém středověkém městě.. A toto město dostalo název Staré město pražské, pak proběhly lokace dalších městských částí, za Přemysla Otakara II. obnova Malé Strany (nebo-li Menšího města pražského) a myslím i Hradčan (pás hradeb je patrný dodnes až k Pohořelci), za Karla IV. lokace Nového města pražského.
Tedy pražská města ve smyslu středověkých měst vznikala od 12. století - Staré město v polovině 12. stol. přebírá centrální funkci osídlení a trhu, za Václava I. je opevněno, Menší město pražské je lokováno za Přemysla Otakara II. a Nové město za Karla IV.

[Ingolf]

Taky už jsem na to narazil jinde, že civitas je raně středověké hradiště.. Urbs by tedy mohlo být město ve smyslu antického města? Komu žehná papež "Orbi et urbi?", že to je světu a městu, to si přeložím, ale jestli takhle žehnají odjakživa, tak tím městem by bylo město antiky, možná samotný Řím..
Pak mě ještě sepnulo, ale zase by to byla otázka na jazykovědce. Hrad je německy "Burg", ale "Bürger", tedy obyvatel hradu, je přeloženo jako "měšťan" (starosta je německy Bürgermeister) nebo "občan". nějak by to mohlo být příbuzné s francouzským "burgeois", tedy "měšťan" (resp. "buržoa", termín profláklý komunisty, takže už příliš nepoužívaný). A protože Francouizská revoluce znamenala svržení stavů šlechty a církve, tak se městská pravidla rozšířila na celý stát a z "měšťana" se stal státní "občan", příslušník státu..
Tak jestli takový podobný přesun významu proběhl i ve středověku, kdy se z příslušníka "hradu" stal příslušník města..

[Ježek]

Tak jestli takový podobný přesun významu proběhl i ve středověku, kdy se z příslušníka "hradu" stal příslušník města..

Jo, ale pak se dostaneš do okamžiku, kdy se to používá libovolně (podobně jako zámek a hrad), nebo to naopak odlišuje různé typy měst (podobně jako zámek a hrad dnes).

Tohle nejde paušalisovat, zvlášť, když nebyla ve středověku ustálená terminologie.

[slavicekvac]

Tak jestli takový podobný přesun významu proběhl i ve středověku, kdy se z příslušníka "hradu" stal příslušník města..

Jo, ale pak se dostaneš do okamžiku, kdy se to používá libovolně (podobně jako zámek a hrad), nebo to naopak odlišuje různé typy měst (podobně jako zámek a hrad dnes).

Tohle nejde paušalisovat, zvlášť, když nebyla ve středověku ustálená terminologie.

Taky to myslím aspoň jám nepaušalizuji. K termínu je třeba vždy dodat období používání, kdy je význam ještě ustálen.
Civitas denárů končí s Břetislavem I. Urbs antiquas Rastizi je spíš pozdní vyjádření a urbs bude nejspíš významově volnější než civitas denárů.

[Zany]

Nenahrává někdo na kinoSvět seriál "Šlechtické rody Čech a Moravy"?

[Zany]

Historie.cs - České princezny

Přemyslovské dcery a jejich urozené osudy. Jaké to bylo být českou princeznou? Zakladatelky klášterů, dánská královna, i nešťastná matka největšího Čecha.
Narodit se jako královská dcera a tedy princeznou vyhlíží jako záviděníhodný osud. Alespoň podle pohádek. Život ovšem pohádkový nebývá. Přesvědčily se o tom i skutečné české princezny – dcery českých králů z rodu Přemyslovců. Co dcera, to odlišný životní příběh. Svatá Anežka našla své osudové naplnění v životě klášteře, přestože se jí nabízelo několik lákavých sňatků. Středověký klášter však v rozporu s dnešním vnímáním byl pro ženy místem svobody. Založením kláštera se proslavila i Mlada, dcera Boleslava I. Další Přemyslovna Markéta se stala dánskou královnou Dagmar, i po mnoha staletích v Dánsku neobyčejně uctívanou. Eliška Přemyslovna se jako jediná z dcer stala sama českou královnou, ale sňatek s Janem Lucemburským jí osobní štěstí nepřinesl. Vedle těchto nejslavnějších Přemysloven, jsou však i osudy některých dcer záhadné až mystické, o kterých se dodnes historici pouze dohadují.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1015 ... 801400010/

[slavicekvac]

Historie.cs - České princezny

Přemyslovské dcery a jejich urozené osudy. Jaké to bylo být českou princeznou? Zakladatelky klášterů, dánská královna, i nešťastná matka největšího Čecha.
Narodit se jako královská dcera a tedy princeznou vyhlíží jako záviděníhodný osud. Alespoň podle pohádek. Život ovšem pohádkový nebývá. Přesvědčily se o tom i skutečné české princezny – dcery českých králů z rodu Přemyslovců. Co dcera, to odlišný životní příběh. Svatá Anežka našla své osudové naplnění v životě klášteře, přestože se jí nabízelo několik lákavých sňatků. Středověký klášter však v rozporu s dnešním vnímáním byl pro ženy místem svobody. Založením kláštera se proslavila i Mlada, dcera Boleslava I. Další Přemyslovna Markéta se stala dánskou královnou Dagmar, i po mnoha staletích v Dánsku neobyčejně uctívanou. Eliška Přemyslovna se jako jediná z dcer stala sama českou královnou, ale sňatek s Janem Lucemburským jí osobní štěstí nepřinesl. Vedle těchto nejslavnějších Přemysloven, jsou však i osudy některých dcer záhadné až mystické, o kterých se dodnes historici pouze dohadují.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1015 ... 801400010/

Jsou taky pěkně vymyšlené, jejich jména jsou jen hypotéza. BIAGOTA, ADIVEA, ENMA. To jsou denárové evergreeny, které vznikly jen chybným čtením denárů. K tomu se už nabalilo spousta krásných historek, poslední je ztotožnění ENMA s vdovou po Lotaru II, jako EMMA manželka Boleslava II. Která jistě byla, ale HEMMA a ne ENMA jak je na denárech o něčem zcela jiném. Chybí jasné digitální fotky denárů a pak tyhle pohádky skončí.

[Ingolf]

Bohemia incognita, nový týdenní pořad ČT, dosud proběhla Houska, Brandýs nad Labem, 4.5. v 10,25 bude Tetín. Archiv dílů ke spuštění on-line - http://www.ceskatelevize.cz/porady/1039 ... nita/dily/

[slavicekvac]

Bohemia incognita, nový týdenní pořad ČT, dosud proběhla Houska, Brandýs nad Labem, 4.5. v 10,25 bude Tetín. Archiv dílů ke spuštění on-line - http://www.ceskatelevize.cz/porady/1039 ... nita/dily/

Díky za info, Tetín bude zajímavý.

[Viola]

Marketa Lazarová v remasterované verzi 4.5. na ČT 1:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1626 ... 238361722/

[slavicekvac]

Bohemia incognita, nový týdenní pořad ČT, dosud proběhla Houska, Brandýs nad Labem, 4.5. v 10,25 bude Tetín. Archiv dílů ke spuštění on-line - http://www.ceskatelevize.cz/porady/1039 ... nita/dily/

Díky za info, Tetín bude zajímavý.

Natočil jsem ale ještě neviděl