Kopec Žiži

[KOMOŃ]

V tomto případě tedy zkusím přiblížiti jiným příkladem: myslím, že výklad pana Petra Charváta je velmi podařený, kousek cituji: Během první poloviny 9.stol. proběhl ritual, kdy přední mužové a ženy vykonali obřad,kterým vznesli nárok na suverenitu vlády nad touto zemí. Na dopředu vyhlédnutém NEJVYŠŠÍM místě středního bloku ostrohu,uctili velké bohy(tedy kultovní místo-v jeho blízkosti dnešní obelisk) ,poté nedaleko východním směrem ,,snad,, kolem kněžiště dnešní katedrály,vztyčili kamenný blok ,kterým určili ,,osu světa,,-columna mundi,, tedy pozdější přemyslovský kamenný stolec.

A teď pro zajímavost zjistit, kam dopadají paprsky při jarní rovnodennosti.

[Boeman]

Bohužel to bude mnohem složitější, když jsem naposledy četl informace tak se ve všech případem tyto ,,studie,, zabývaly datací kostelů a jejich orientací,důvod byl v devadesáti procentech případů nesouhlas k datacím osobních dat prvních Přemyslovců, o jakékoliv práci na téma ,,obětiště,, (myšlena pozice ,,žiži,,) jsem zatím neslyšel. Samozřejmě i já bych byl zvědav,na internetu by se možna něco našlo, avšak věřiti těmto mnohdy nestoudným ,,faktům,, není radno.

[KOMOŃ]

Bohužel to bude mnohem složitější, když jsem naposledy četl informace tak se ve všech případem tyto ,,studie,, zabývaly datací kostelů a jejich orientací,důvod byl v devadesáti procentech případů nesouhlas k datacím osobních dat prvních Přemyslovců, o jakékoliv práci na téma ,,obětiště,, (myšlena pozice ,,žiži,,) jsem zatím neslyšel. Samozřejmě i já bych byl zvědav,na internetu by se možna něco našlo, avšak věřiti těmto mnohdy nestoudným ,,faktům,, není radno.

Právě z Karlova mostu, je vidět při letním slunovratu, kotouč nad sv.Vítem - snad nad hrobkou sv.Václava...
Tak by právě nebylo od věci zjistit, kam mohou sahat paprsky při rovnodennosti nebo slunovratech... Třeba k udávanému místu, kde ta vyvýšenina měla stát . Náhoda to určitě nebude. Dokonce i rotundy ve středních Čechách, mají vchody orientované na významná "sluneční" data...

[Ingolf]

V tomto případě tedy zkusím přiblížiti jiným příkladem: myslím, že výklad pana Petra Charváta je velmi podařený, kousek cituji: Během první poloviny 9.stol. proběhl ritual, kdy přední mužové a ženy vykonali obřad,kterým vznesli nárok na suverenitu vlády nad touto zemí. Na dopředu vyhlédnutém NEJVYŠŠÍM místě středního bloku ostrohu,uctili velké bohy(tedy kultovní místo-v jeho blízkosti dnešní obelisk) ,poté nedaleko východním směrem ,,snad,, kolem kněžiště dnešní katedrály,vztyčili kamenný blok ,kterým určili ,,osu světa,,-columna mundi,, tedy pozdější přemyslovský kamenný stolec.

Tak tohle mě hodně zajímá, o světové ose mám rozdělaný článek. Osa stála na nějakém nejvyšším místě, buď to byla hora, nebo něco uměle navršeného - třeba v Mezopotámii zikkurat. Nebo se přistoupilo ke kombinaci obého, na hoře se zasadil ještě sloup. Na skalnaté vyvýšenině pražského hradu si to umím představit, stejně jako uměle navršený pahorek ohrazený příkopem, který tu nutnou výšku ještě umocňuje.
Osa spojuje zemi s nebem a podzemím. Usazení knížete na stolec, pokud by stolec měl význam osy, by mohlo znamenat, že se vládce dostává do kontaktu s bohy, ochránců jeho lidu, aby plnil jejich vůli. Ale píšu z hlavy, podložené to nemám a nikde jsem na to takhle ještě nenarazil.. A suverenita nad zemí se dělala právě v místě, kde stál se vetknul sloup nebo obelisk, není mi jasné, proč Charvát klade místo vetknutí obelisku a místo rituálu jinam.
Jiná světová osa v Čechách, ap odle mě doložená, je Říp. Tady došlo k zaujetí země, "vyhlášení suverenity nad ní", tady stojí kostel, který spojuje zemi s nebem, kde sídlí Bůh. A symbolika podzemí, chaotických, nebezpečných sil, je v případě Řípu dána zasvěcením roundy sv. Jiří, který tyto síly spoutává, jak na to odkazuje jeho známý souboj s drakem, kterého drží přišpendleného kopím. Pokud by tedy Žiži stál na místě, kde byl pak postavem kostel sv. Jiří, tak mi to dost dobře zapadá..

[KOMOŃ]

Je to tak, jak jsem si myslel.Opravdu tam procházela slunovratná přímka... Našel jsem to na netu, ale ověřit se to dá i jinak.
Akorát se to kreje s biskupským palácem a tam má být Žiži (údajně).

[Boeman]

V tomto případě tedy zkusím přiblížiti jiným příkladem: myslím, že výklad pana Petra Charváta je velmi podařený, kousek cituji: Během první poloviny 9.stol. proběhl ritual, kdy přední mužové a ženy vykonali obřad,kterým vznesli nárok na suverenitu vlády nad touto zemí. Na dopředu vyhlédnutém NEJVYŠŠÍM místě středního bloku ostrohu,uctili velké bohy(tedy kultovní místo-v jeho blízkosti dnešní obelisk) ,poté nedaleko východním směrem ,,snad,, kolem kněžiště dnešní katedrály,vztyčili kamenný blok ,kterým určili ,,osu světa,,-columna mundi,, tedy pozdější přemyslovský kamenný stolec.

Tak tohle mě hodně zajímá, o světové ose mám rozdělaný článek. Osa stála na nějakém nejvyšším místě, buď to byla hora, nebo něco uměle navršeného - třeba v Mezopotámii zikkurat. Nebo se přistoupilo ke kombinaci obého, na hoře se zasadil ještě sloup. Na skalnaté vyvýšenině pražského hradu si to umím představit, stejně jako uměle navršený pahorek ohrazený příkopem, který tu nutnou výšku ještě umocňuje.
Osa spojuje zemi s nebem a podzemím. Usazení knížete na stolec, pokud by stolec měl význam osy, by mohlo znamenat, že se vládce dostává do kontaktu s bohy, ochránců jeho lidu, aby plnil jejich vůli. Ale píšu z hlavy, podložené to nemám a nikde jsem na to takhle ještě nenarazil.. A suverenita nad zemí se dělala právě v místě, kde stál se vetknul sloup nebo obelisk, není mi jasné, proč Charvát klade místo vetknutí obelisku a místo rituálu jinam.
Jiná světová osa v Čechách, ap odle mě doložená, je Říp. Tady došlo k zaujetí země, "vyhlášení suverenity nad ní", tady stojí kostel, který spojuje zemi s nebem, kde sídlí Bůh. A symbolika podzemí, chaotických, nebezpečných sil, je v případě Řípu dána zasvěcením roundy sv. Jiří, který tyto síly spoutává, jak na to odkazuje jeho známý souboj s drakem, kterého drží přišpendleného kopím. Pokud by tedy Žiži stál na místě, kde byl pak postavem kostel sv. Jiří, tak mi to dost dobře zapadá..

Ano máš pravdu v tom ,že se na tomto místě vztyčoval ,,sloup,, tedy kamenný objekt ,bud přímo v místě vyzvednutý ,čili vyzvednutím nějakého skaliska,(samozřejmně v důsledku tipu krajiny) a ono místo bylo samozřejmně i ohraničeno(chápej ve smyslu ne chráněno ,ale vysoce respektováno) pan Charvát dále uvádí ,že osu světa určili a svůj požadavek(tedy nárok na krajinu) vznesli jménem cituji: pána slunce a strážce neporušitelnosti smluv Mithry, jemuž tento objekt odevzdali,, . Ono místo bylo zcela určitě také záměrně ještě navršeno, v tom souhlasím.
Stejně tak máš pravdu v nastolení , při kterém samotný ,,nastolovaný,, se sám dostává do kontaktu s bohem a nebo již bohy samotnými , kterým získává jejich ,,požehnání,, .
K pochopení výkladu pana Charváta se já osobně domnívám ,že rituální místo(tedy místo vznesení nároků) muselo stát logicky jinde než samotný nastolovací ,tedy požehnávající prostor, ve kterém již nejde o požadavek nároku ,nýbrž o jeho posvěcení.
Samotný výklad rituálu zní :
nejprve má obětník vyhledati nejvyšší místo v okolí, sklánějící se od výchdu k západu a jeli možno ,také k severu, to se stane prvním obětištěm a západním polem celého obřadu. Na tomto místě má vykonat obět ,,somy,, , oslovit velké bohy( Indru, Varunu a Mithru), a vyžádat si jejich souhlas k vykonání druhé části obřadu. Tou je vztyčení oné osy světa.

Ovšem neslouhlasím s tvrzením ,že tato PRVNÍ svatyně( Žiži) stála na dnešním Svatojiřském náměstí, tam stál kamenný stolec, tento objekt stál v místech dnešního obelisku!!
Pokud jde o postavení kostela sv.Jiří na Pražském hradě tak ten založil až Vratislav, zde musím opět souhlasit s panem Charvátem a jeho názorem ,že nikdo si zřejmně nedovolil postavit kostel na starém posvátném místě, všichni stavěli mimo tuto plochu( Bořivoj - kostel panny Marie,, Spytihněv -,,přebudování,, kostela panny Marie, Vratislav -kostel sv.Jiří) všechny tyto stavby mimo toto uzemí. Až kníže Václav postavil svou rotundu v těchto místech!!!!! Pan Charvát skvělou dedukcí dodal: tím si (Václav) podrobil božstvo dávné přísahy a ztělesnění vladařské suverenity nad českou zemí - Mithru - vládě křestanského boha. Dávný Mir se tak stal ,,Mirem Václava,, jako důkaz uvádí : který se při nastolení každého nového knížete ocital v jeho ruce, jak praví klauzule pečetí českých knížat a králů od Vladislava II. až po Václava II.---- tedy ,,Pax sancti Wencezlai in manu ducis,, nebo regis,, .
Tímto pohledem by se možná mělnil i ten samotný na Václava, protože on by potom byl zakladatelem celé české státnosti,, když ,,potomci,, přebírají jeho ale již křestanský ,,Mir svatého Václava,, .

[slavicekvac]

delOvšem neslouhlasím s tvrzením ,že tato PRVNÍ svatyně( Žiži) stála na dnešním Svatojiřském náměstí, tam stál kamenný stolec, tento objekt stál v místech dnešního obelisku!!
Pokud jde o postavení kostela sv.Jiří na Pražském hradě tak ten založil až Vratislav, zde musím opět souhlasit s panem Charvátem a jeho názorem ,že nikdo si zřejmně nedovolil postavit kostel na starém posvátném místě, všichni stavěli mimo tuto plochu( Bořivoj - kostel panny Marie,, Spytihněv -,,přebudování,, kostela panny Marie, Vratislav -kostel sv.Jiří) všechny tyto stavby mimo toto uzemí. Až kníže Václav postavil svou rotundu v těchto místech!!!!! Pan Charvát skvělou dedukcí dodal: tím si (Václav) podrobil božstvo dávné přísahy a ztělesnění vladařské suverenity nad českou zemí - Mithru - vládě křestanského boha. Dávný Mir se tak stal ,,Mirem Václava,, jako důkaz uvádí : který se při nastolení každého nového knížete ocital v jeho ruce, jak praví klauzule pečetí českých knížat a králů od Vladislava II. až po Václava II.---- tedy ,,Pax sancti Wencezlai in manu ducis,, nebo regis,, .
Tímto pohledem by se možná mělnil i ten samotný na Václava, protože on by potom byl zakladatelem celé české státnosti,, když ,,potomci,, přebírají jeho ale již křestanský ,,Mir svatého Václava,, .[/quote]
Místo s obeliskem nemá odpovídající geologický profil diskutovaný i zde. naopak mu odpovídá nejvýchodnější chórová kaple katedrály. Václav svou rotundu nepostavil na tomto místě, ale u něj. Konstrukce takto odvozená není reálná. Princip Václava svatého, jako věčného vládce země zavedl Karel IV, také posunutím katedrály na předchozí nastolovací místo a na řekněme tomu božiště? obětiště? posvátný okrsek starých Slovanů? Raní křesťané příliš neriskovali střety s náboženstvím předků, spíše to bylo postupné přebírání posvátných míst. Třebaže se traduje někde přímé zničení a zavední nového kultu. Obvyklou postupnost a mírový proces převzetí je dokumentován užitím obětního rybníku na staré Kouřimi, jeho přetvoření na baptisterium, dobře popsané archeology, nezpochybněné, ani velkými skeptiky současnými. Výsledek osobního účtování Václava a Zličana jako konec občanské války.

[Zany]

k otázce nejvyššího místa naposledy zřejmě monografie Příběh pražského hradu na str. 31:
"Důležité svědectví uchovávají přízemí a sklepy Starého proboštství v sousedství katedrály sv. Víta na III. nádvoří. Budova stojí na soklu a do jejího přízemí vede schodiště o 14 stupních. Úroveň přízemí představuje nejvyšší bod skalního podloží, který se dodnes na Hradě dochoval. Uvnitř objektu se pod podlahami na skále nezachoval půdní pokryv, což znamená, že původní úroveň terénu musela ležet ještě výše. Odhad výšky skalního hřbetu se pohybuje v rozmezí tří až čtyř metrů nad současným povrchem III. nádvoří. Hřbet v těchto místech snad vytvářel pahorek, zasahující zhruba do místa, kde se vypíná Plečnikův monolit. Západním směrem se pahorek pozvolna svažoval až někam k Matyášově bráně.
Skalní hřbet byl značně snížen i před průčelím svatojiřské baziliky a zřejmě také na místě, kde se bazilika rozkládá. Podloží se zde nachází bezprostředně pod dlažbou a je patrné, že jednotlivé vrstvy břidlic a křemenců jsou zprohýbaný. Směr ohybu naznačuje, že skála musela převyšovat Jiřské náměstí o několik metrů. Téměř nezměněna je naopak úroveň hřbetu v místech IV. nádvoří a křídla s Obrazárnou, kde se dokonce dochoval někdejší půdní horizont, do kterého byly jednotlivé stavby zakládány."

[Ingolf]

Ano máš pravdu v tom ,že se na tomto místě vztyčoval ,,sloup,, tedy kamenný objekt ,bud přímo v místě vyzvednutý ,čili vyzvednutím nějakého skaliska,(samozřejmně v důsledku tipu krajiny) a ono místo bylo samozřejmně i ohraničeno(chápej ve smyslu ne chráněno ,ale vysoce respektováno) pan Charvát dále uvádí ,že osu světa určili a svůj požadavek(tedy nárok na krajinu) vznesli jménem cituji: pána slunce a strážce neporušitelnosti smluv Mithry, jemuž tento objekt odevzdali,, . Ono místo bylo zcela určitě také záměrně ještě navršeno, v tom souhlasím.
...
Samotný výklad rituálu zní :
nejprve má obětník vyhledati nejvyšší místo v okolí, sklánějící se od výchdu k západu a jeli možno ,také k severu, to se stane prvním obětištěm a západním polem celého obřadu. Na tomto místě má vykonat obět ,,somy,, , oslovit velké bohy( Indru, Varunu a Mithru), a vyžádat si jejich souhlas k vykonání druhé části obřadu. Tou je vztyčení oné osy světa.
Ovšem neslouhlasím s tvrzením ,že tato PRVNÍ svatyně( Žiži) stála na dnešním Svatojiřském náměstí, tam stál kamenný stolec, tento objekt stál v místech dnešního obelisku!!
Pokud jde o postavení kostela sv.Jiří na Pražském hradě tak ten založil až Vratislav, zde musím opět souhlasit s panem Charvátem a jeho názorem ,že nikdo si zřejmně nedovolil postavit kostel na starém posvátném místě, všichni stavěli mimo tuto plochu( Bořivoj - kostel panny Marie,, Spytihněv -,,přebudování,, kostela panny Marie, Vratislav -kostel sv.Jiří) všechny tyto stavby mimo toto uzemí. Až kníže Václav postavil svou rotundu v těchto místech!!!!! Pan Charvát skvělou dedukcí dodal: tím si (Václav) podrobil božstvo dávné přísahy a ztělesnění vladařské suverenity nad českou zemí - Mithru - vládě křestanského boha. Dávný Mir se tak stal ,,Mirem Václava,, jako důkaz uvádí : který se při nastolení každého nového knížete ocital v jeho ruce, jak praví klauzule pečetí českých knížat a králů od Vladislava II. až po Václava II.---- tedy ,,Pax sancti Wencezlai in manu ducis,, nebo regis,, .
Tímto pohledem by se možná mělnil i ten samotný na Václava, protože on by potom byl zakladatelem celé české státnosti,, když ,,potomci,, přebírají jeho ale již křestanský ,,Mir svatého Václava,, .

U Charváta mám ten problém, že udává za fakta něco, co nemůže stoprocentně doložit, tohle mi připadá taky z toho soudku - Mithra a mír jsou si podobná slova,. ale znamenají stoprocentně totéž?, proslov v Praze vzývající bohy doložené v Indii, zatímco ignoruje bohy slovanské..
Zasvěcení kostela sv. Jiřímu můžem mít víc důvodů, ten s tou osou je jen jeden, nijak neprosazuji, že Žiži by musel být svatojiřským kostelem převrstven. Na druhou stranu svatému Jiřímu byly ze stejného důvodu jako místa světových os zasvěcovány i kašny, protože voda je smybolem toho podzemního chaosu, a na Hradě je na III. nádvoří bronzová socha sv. Jiří z doby Karla IV.: "Tato socha původně stála před klášterem sv. Jiří patrně již jako součást kašny,... v r. 1662 byla přemístěna na Carattiho kašnu" - http://zhola.com/praha/cz.php?st=pramen ... nyaFontany Nechávám si tu možnost otevřenou.. Podle Zanyho odkazu by před svatojiřským kostelem bylo vyvýšené místo, nyní zarovnané, tak to by taky do sebe zapadalo..
Stavění kostelů na plochách s původním pohanským významem ale probíhalo, jako byl postaven kostel na Řípu. Strategie církve byla převrstvit původní význam, když to nešlo zákazem a zapomenutím, tak se na místě bývalé svatyně pohanského boha postavil kostel světce, který má podobné atributy jako onen bůh. Lidé nadále chodili uctívat a prosit za něco, ale třeba pomoc ve válce už neposkytoval nějaký božský hromovládce a hromotluk typu Peruna, ale silný rytíř sv. Jiří nebo Martin.
Sv. Václav jako nadpozemský věčný vládce, který propůjčuje vládu konkrétnímu knížeti, to byla idea Čech knížecích. Češi se titulovali jako čeleď sv. Václava, uznávali ho za svou hlavu. Náběhem na královský, autokratický styl vlády tahle idea mizí, král chce vládnout sám a za sebe, ne jen jako "leník" sv. Václava. Něco podobného fungovalo v Norsku se sv. Olafem, ten zemřel necelých sto let po Václavovi. Nejstarší norské zákony, i když jsou vydány po Olafově smrti, jsou signovány jeho jménem. Oba dva světci jsou blízko svých vojsk, když táhnou do bitev. Václav se zjevil při bitvě Soběslava I. s císařem Lotharem nebo v bitvě u Kresenbrunnu (Přemysl Otakar II. proti Uhrům). Václav bývá zobrazován s atributem kopí, Olaf s vikinskou sekerou.. U toho nadpozemského vládce předpokládám taky kontinuitu ze starších dob, Nory do Norska podle Královských ság přivedl bůh Ódin, který přešel do zásvětí, odkud shlíží na svůj lid a vede ho, a po smrti: „Dokud byl mezi nimi, vládl dobře, tím lepší musí být jeho rozhodnutí z Božího světa. A tak Ódin jako by byl stále s nimi.“ (Ale zase v jiném překladu Královských ság tohle není, tak zase nevím..)

[slavicekvac]

k otázce nejvyššího místa naposledy zřejmě monografie Příběh pražského hradu na str. 31:
"Důležité svědectví uchovávají přízemí a sklepy Starého proboštství v sousedství katedrály sv. Víta na III. nádvoří. Budova stojí na soklu a do jejího přízemí vede schodiště o 14 stupních. Úroveň přízemí představuje nejvyšší bod skalního podloží, který se dodnes na Hradě dochoval. Uvnitř objektu se pod podlahami na skále nezachoval půdní pokryv, což znamená, že původní úroveň terénu musela ležet ještě výše. Odhad výšky skalního hřbetu se pohybuje v rozmezí tří až čtyř metrů nad současným povrchem III. nádvoří. Hřbet v těchto místech snad vytvářel pahorek, zasahující zhruba do místa, kde se vypíná Plečnikův monolit. Západním směrem se pahorek pozvolna svažoval až někam k Matyášově bráně.
Skalní hřbet byl značně snížen i před průčelím svatojiřské baziliky a zřejmě také na místě, kde se bazilika rozkládá. Podloží se zde nachází bezprostředně pod dlažbou a je patrné, že jednotlivé vrstvy břidlic a křemenců jsou zprohýbaný. Směr ohybu naznačuje, že skála musela převyšovat Jiřské náměstí o několik metrů. Téměř nezměněna je naopak úroveň hřbetu v místech IV. nádvoří a křídla s Obrazárnou, kde se dokonce dochoval někdejší půdní horizont, do kterého byly jednotlivé stavby zakládány."

Otázka zní - který hrb byl vyšší. Já se kloním k chórové kapli, kde byl taky hrob bojovníka, jak se mu říká. Což by výrazně podporovalo význam místa jako Žiži.

[KOMOŃ]

Možná trochu mimo téma, ale není od věci se podívat na západ slunce o slunovratu.

http://www.youtube.com/watch?v=POp3eNr0 ... ure=g-feat

[Ingolf]

Komoni odkud přesně je to snímáno, z nějaký věže na Karlově Mostu nebo jiného významného místa na mostě? Západ slunce mi vždycky může zapadat nad nějakým bodem, pokud se postavím dostatečně šikovně.., aby tam byla jistota, že je něco orientováno na západ slunce o slunovratu, musí být dány dva pozemské body a západ na konci jejich pomyslné přímky..

[KOMOŃ]

Komoni odkud přesně je to snímáno, z nějaký věže na Karlově Mostu nebo jiného významného místa na mostě? Západ slunce mi vždycky může zapadat nad nějakým bodem, pokud se postavím dostatečně šikovně.., aby tam byla jistota, že je něco orientováno na západ slunce o slunovratu, musí být dány dva pozemské body a západ na konci jejich pomyslné přímky..

Všechno je popsáno v tomhle článku : http://www.metropol.cz/zpravy/z-prahy/p ... teho-vita/
Podle všeho, to bylo pod Staroměstskou mosteckou věží. Jinak jsem nalezl stránky nějakého fanatika, který takových "slunečných" přímek, zná několik. Je to čistá matematika a měření. Musím říct, že to by byl první případ, kdy přesný výpočet toleruje náhody...

[Boeman]

Pahorek ,,žiži,, kopec ,,žiži,, ????
Kultovní ,kulturní místo českých ,tedy našich dějin? Okultní prostor jenž je klíčem ku vládě nad ,,českým,, prostorem.
,,Pahrbek,, na kterém stávalo nejsvětější místo pohanského období?
,,Pahrbek,, na kterém docházelo k ,,nastolení,, vlády knížat ,,českých,,.
,,Pahrbek,, na kterém díky Bořivojově či Svatoplukově invenci ,,vzniklo,, ,,centrum,, ranně ,,Přemyslovských,, ,,křestanských,, Čech,,?
Místo ,které bylo již za dob pohanských a pro nás bohužel nedatovatelných časů místem nejvyšší svátosti a respektu??
Kde se hned v sousedství nacházel ,,nastolovací kámen či trůn,, všech knížat ,,českých,,?
Co o něm dovedeme říci s určitostí???
Bohužel , každý cituje pana Třeštíka, nebo se snaží vlastní tezí říci to ,co je nenávratně ztraceno. A bohužel ,bez vlastní invence v problém samotný.
Rád bych odpověděl všem , přes veškerou svou sebedůvěru, přes odborné bádání skvělě zasvěcenných odborníků, nebo přeze mýtus ,který je k dannému místu kořenem samotným.
Potom bych nejprve začal otazníky a pokusem o jejich interpretaci ,která by veškerá ,,ale, vylučovala.
1) V naší zemi existuje pouze toto místo???
2) Proč právě toto místo? Proč ne jinde??
3) Proč je právě toto místo ,,dominantem,,??

Rád bych poprosil a tím myslím zejména cílovou skupinu ,která se ,,specializuje,, na ,,počátky vzniku Českého státu,, o otázky které je zajímají a právem!
Poprosil bych také o interpretaci tohoto ,,posvátného,, ,avšak současně velmi tajemného místa, pro které nemáme dostatek historických pramenů.

[Ježek]

1) V naší zemi existuje pouze toto místo???

Klidně jich mohlo existovat i více (kde byli nastolováni vládci Velké Moravy?), ale vydrželo jen jedno - to které bylo svázáno s jednou dynastií a jedním sjednoceným státem.

[slavicekvac]

Pahorek ,,žiži,, kopec ,,žiži,, ????
delPotom bych nejprve začal otazníky a pokusem o jejich interpretaci ,která by veškerá ,,ale, vylučovala.
1) V naší zemi existuje pouze toto místo???
2) Proč právě toto místo? Proč ne jinde??
3) Proč je právě toto místo ,,dominantem,,??

Rád bych poprosil a tím myslím zejména cílovou skupinu ,která se ,,specializuje,, na ,,počátky vzniku Českého státu,, o otázky které je zajímají a právem!
Poprosil bych také o interpretaci tohoto ,,posvátného,, ,avšak současně velmi tajemného místa, pro které nemáme dostatek historických pramenů.

Je tam hrob tzv velmože s výbavou velkomoravskou včetně meče. Je to místo geograficky jednoznačně vrcholem hradu. je obvyklé pro předhistorickou dobu, aby bylo užito k podobným věcem jako je nastolování, pohřby, kostely etc.

[Boeman]

Kde byli nastolováni knížata Velkomoravská??

To je celkem zásadní otázka, samozřejmně známe několik příkladů z evropy (korutanský stolec, skotský kámen osudu).
V tomto případě je nejdůležitější otázkou, které hradisko bylo ,,sídelním,, místem knížete. Bohužel toto se stoprocentní jistotou nevíme , i přes to ,že asi nejpravděpodobněji šlo o Mikulčice (pouze moje osobní lokalizace).

Pokud bych dal příklad na ,,korutanském stolci,, tak se podívejme na jeho polohu a umístění v okolní krajině- žádné vyvýšené nebo snad dokonce nejvyšší místo okolí. Tedy alespon podle map které jsem použil pro lokalizaci tohoto místa( zkusil jsem - mapy-cz, google map,, google earth a domácí atlas).

Pokud bych dále vzal skotský ,,kámen osudu,, tak z informací které jsem získal byla jeho původní poloha na dnešním hradě Edinburg. Přesnou původní polohu se mi nepodařilo bohužel zatím blíže lokalizovat. Ale je to podle všecho jedno z dominantních míst širokého okolí.

Tyto dva příklady dle mého zjištění prokazují ,že výběr místa dle nadmořské výšky se zde vylučuje. Snad i proto kladli někteří badatelé pozici ,,přemyslovského stolce,, třeba na Staroměstské náměstí

Pokud by někdo měl daleko podrobnější fakta o ,,korutanském stolci,, a jeho pozici v okolní krajině, stejně tak o ,,skotském kameni osudu,, velice rád bych je uvítal! Děkuji předem!

Nyní přejdu k různým interpretacím a zminkám o ,,pahorku žiži,, nastolovacího místa knížat českých , ,,kamenného stolce,, , ,,pohanského kultovního okrsku,,.
Kosmas (zemřel 1125)
: jako první uvádí toto místo včetně jména jež je ,,žiži,, a zápis datuje k roku 1004 kdy kníže Oldřich vyhání poláky Boleslava Chrabrého z Pražského hradu. Budu zde citovati pouze: ,, věrný služebník rozkaz vykonal, a vystoupil v noci uprostřed hradu na vyvýšené místo jež slove žiži,,.

Vincencius (zemřel 1167)
:zápis je datován k roku 1142 a zminuje se o ,,kameni stojícím vprostřed hradu, o nějž v bojích položilo život mnoho bojovníků,

Dodávám pro uplnost ještě svatováckavsé legendy které se zminují o posazení Václava a již jeho předchůdců na stolec předků (viz. I staroslověnská legenda), která uvádí ,,stol -ded -ni,, což vykládáno znamená stolec předků.
Toto jsou nejstarší písemné záznamy o tomto místě.

Než přejdu k interpretacím našich nejvýznamnějším a v tomto tématu nejzasvěcenějších historiků (p.Třeštík,p.Frolík,p.Charvát etc) projděme si prosím archeologické nálezy 7.-9.století v prostoru Pražského hradu.

Co nám přinášejí nálezy 7.století??

[KOMOŃ]

Co nám přinášejí nálezy 7.století??

Nic moc. V té době existovali daleko významnější lokality v Praze - Divoká Šárka. Je zdokumentováno jedno žárové pohřebiště ze 6. století. Trvalejšího osídlení, by se měl Pražský hrad dočkat až v 8. století. Ani to však neznamenalo zřejmě nějaké významnější místo. Nejstarší zděná stavba je až z roku 885. Jedná se o kostel Pany Marie, přičemž na začátku 9. století začala hrad obývat nějaká významnější elita...
Takže sedmé století je z hlediska výzkumu Žiži pasé.
Otázkou zůstává, jestli byl nějaký nastolovací kámen před Pražským hradem, nebo vznikl až v době, kdy Bořivoj přenesl své mocenské centrum z Levého Hradce na Pražský hrad.

[KOMOŃ]

Co nám přinášejí nálezy 7.století??

Nic moc. V té době existovali daleko významnější lokality v Praze - Divoká Šárka.

Z Pražského hradu je zdokumentováno jedno žárové pohřebiště ze 6. století. Trvalejšího osídlení, by se měl Pražský hrad dočkat až v 8. století. Ani to však neznamenalo zřejmě nějaké významnější místo. Nejstarší zděná stavba je až z roku 885. Jedná se o kostel Pany Marie, přičemž na začátku 9. století začala hrad obývat nějaká významnější elita...
Takže sedmé století je z hlediska výzkumu Žiži pasé.
Otázkou zůstává, jestli byl nějaký nastolovací kámen před Pražským hradem, nebo vznikl až v době, kdy Bořivoj přenesl své mocenské centrum z Levého Hradce na Pražský hrad.

[slavicekvac]

Co nám přinášejí nálezy 7.století??

Nic moc. V té době existovali daleko významnější lokality v Praze - Divoká Šárka.

Z Pražského hradu je zdokumentováno jedno žárové pohřebiště ze 6. století. Trvalejšího osídlení, by se měl Pražský hrad dočkat až v 8. století. Ani to však neznamenalo zřejmě nějaké významnější místo. Nejstarší zděná stavba je až z roku 885. Jedná se o kostel Pany Marie, přičemž na začátku 9. století začala hrad obývat nějaká významnější elita...
Takže sedmé století je z hlediska výzkumu Žiži pasé.
Otázkou zůstává, jestli byl nějaký nastolovací kámen před Pražským hradem, nebo vznikl až v době, kdy Bořivoj přenesl své mocenské centrum z Levého Hradce na Pražský hrad.

To osídlení není až tak významné. jestli to bylo významné pohřebiště a nastolovací, sněmovní kopeček, pak tam osídlení být nemuselo vůbec, či jen jakési udržbově správní. Teprve s Bořivojem se z toho stalo to co dnes.