Potíž je, že právě v této nejhustší oblasti nemáme dost archeologie. To je neskutečný hřích. Ad Český ráj doporučuji skepsi Lutovského, kterého moc rád nemám, ale tady je skepse namístě. Podrobněji v Slavníkovci: Lutovský, Petráň.KOMOŃ píše:V zásadě platí několik věcí.
1) orientace podle předchozích hradišť - Slovani osidlovali dříve vybudovaná hradiště, sídliště a uzpůsobovali si je k obrazu svému.
2) podle podnebí - to doplňuje první bod. Špatné podnebí není důvodem zakládání větších sídlišť a tím pádem nebyl prvotním zájmem Slovanských kolonizátorů.
3) osidlování dolních toků - osidlování obvykle postupovalo proti toku. Proto i dnes můžeme na mapách najít vesnice, které se jmenují např. Roztoky, protože z pohledu postupu osídlení, se voda vlastně roztékala i když logicky by to měl být soutok...
Výjimky potvrzují pravidlo. Můžu jmenovat jen v Českém ráji...
Kdo by si chtěl udělat mapu s nejhustějším osídlením prvních Slovanů, tak by měl zakreslit vše kolem Labe od Středohoří až po Hradec. Vltava přibližně od jižních hranic Středočeského kraje přes Prahu...
Samozřejmě je výjimka o které vím v Českém ráji, kde slovani údajně přišli těsně před koncem šestého století...
Slovanské osídlení Čech
Moderátor: Ježek
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Slovanské osídlení Čech
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1404
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 45 times
Re: Slovanské osídlení Čech
To je možná příklad Češova na Jičínsku, směrem na jih k Polabí, tvar valů ukazuje na možné osídlení Keltů. Valy jsou kruhové, směrem ke vchodu se začnou míjet a trochu s eminou, takže vzniká brýána ve tvaru "esíčka", lépe uhajitelná, a takové stavěli právě Kelti. To je asi největší skvost na Jičínsku, kde se jěště nekoplo.., některé nálezy jsou jen odo amatérksých hledačů, resp. zlatokopů, a nějaký takový nález snad taky ukazuje na Kelty.KOMOŃ píše: 1) orientace podle předchozích hradišť - Slovani osidlovali dříve vybudovaná hradiště, sídliště a uzpůsobovali si je k obrazu svému.
podnebí v Čechách je véce méně stabilní a liší se od sebe málo, teplejší klima je v nížinách, a v nížinách jsou i řeky, takže se ot dá spojit s dalším bodem -KOMOŃ píše: 2) podle podnebí - to doplňuje první bod. Špatné podnebí není důvodem zakládání větších sídlišť a tím pádem nebyl prvotním zájmem Slovanských kolonizátorů.
Tak etymologii Roztok jsme neznal osidlování proti toku, to vyplynulo samo sebou. Z východu Slovani narazili na Labe, šli po proudu, došli až do dnešního Německa (Polabští slovani se takto ustanovili). A protože do Labe teče většina dalších českých řek, tak na něn migranti narazili u ústí do Labe a části populace šly proti proudu..KOMOŃ píše: 3) osidlování dolních toků - osidlování obvykle postupovalo proti toku. Proto i dnes můžeme na mapách najít vesnice, které se jmenují např. Roztoky, protože z pohledu postupu osídlení, se voda vlastně roztékala i když logicky by to měl být soutok...
V Českém Ráji vím o Prachovských skalách, má je i Měřínský v Českých zemích od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. http://www.necteme.cz/ceske-zeme-od-pri ... avu-i.html Konkrétní místo jičínské muzeum prý tají, aby ho uchránilo před narušiteli.. Prachovské skály jsou pro rané Slovany atypické, není tu voda, přímo ve skalách není dost půdy na pole.. měřínského ocituji (s.235): "Někdy v literatuře uváděné Prachovské skály byly časově řazeny příliš časně již na sklonek 7. či počátek 8.století, přičemž R.Turek vycházel při jejich dataci ze zd enalezených železných třmenů typických rámcově pro 8.-9. století a misky tzv. slezského typu vyskytujících se průběžně až do 9. století."KOMOŃ píše: Kdo by si chtěl udělat mapu s nejhustějším osídlením prvních Slovanů, tak by měl zakreslit vše kolem Labe od Středohoří až po Hradec. Vltava přibližně od jižních hranic Středočeského kraje přes Prahu...
Samozřejmě je výjimka o které vím v Českém ráji, kde slovani údajně přišli těsně před koncem šestého století...
Jinak Jičínsko je výběžkem raného osídlení díky říčce Cidlině, ta vtéká do Labe u Libice nad Cidlinou, proslulého slavníkovského sídla.. další osídlení šlo od další řeky, Jizery, směrem k dnešnímu Turnovu. A stejně tak zakládání vrcholně středověkých měst bylo ovlivněno nutností mít poblíž vodu, a malé řeky typu Cidliny čekaly na vysazení města až na dobu, kdy už všude jinde města byla, tak vznikl na Cidlině až koncem 13. stol. Nový Bydžov a Jičín, na horní Jizeře Turnov taky myslím až v 2. pol. 13.stol..
Re: Slovanské osídlení Čech
Podnebí v Čechách, se zdá stabilní pouze zdánlivě. Je potřeba nezapomínat na kamenité podloží, srážkové stíny a otevřený přístup od severu. To vše jsou skutečnosti, které z hlediska zemědělství nejsou příznivé ani dnes...
Osidlování řek proti proudu, je věc spíše trochu mladší...
Například Mělník. Podle etymologie, se jméno odvozuje podle bělavého podloží zámeckého vrchu. Ve skutečnosti by to mohlo být, že se voda mělní-vlévá se jedna řeka do druhé a tím rozmělňuje (rozřeďuje). Ale to je čistě moje spekulace...
K osidlování starých hradišť bych se vrátil později. Teď k tomu nemám potřebný podklady a lovit z paměti se mi zrovna nechce.
K Prachovským skalám a zejména lokalitě Starý hrádek, mám nějaké informace ze sborníku od archeologa Waldhausera a v jeho knize Český ráj očima archeologa - včetně ukázek několika nálezů. Z paměti nějaké Avarské. Avarské předměty nalezli archeologové též na velmi významném hradišti Divoká Šárka...
Každopádně se Prachov počítá k nejstarším osídlení na území Českého ráje. Účel hradiště, které je opravdu na vyschlém a "prašném" místě, je neznámý. Podle počtu valů a až úzkostlivého zabezpečení, se už rovnou smí prohlásit, že se jednalo o velmi významné místo...
Osidlování řek proti proudu, je věc spíše trochu mladší...
Například Mělník. Podle etymologie, se jméno odvozuje podle bělavého podloží zámeckého vrchu. Ve skutečnosti by to mohlo být, že se voda mělní-vlévá se jedna řeka do druhé a tím rozmělňuje (rozřeďuje). Ale to je čistě moje spekulace...
K osidlování starých hradišť bych se vrátil později. Teď k tomu nemám potřebný podklady a lovit z paměti se mi zrovna nechce.
K Prachovským skalám a zejména lokalitě Starý hrádek, mám nějaké informace ze sborníku od archeologa Waldhausera a v jeho knize Český ráj očima archeologa - včetně ukázek několika nálezů. Z paměti nějaké Avarské. Avarské předměty nalezli archeologové též na velmi významném hradišti Divoká Šárka...
Každopádně se Prachov počítá k nejstarším osídlení na území Českého ráje. Účel hradiště, které je opravdu na vyschlém a "prašném" místě, je neznámý. Podle počtu valů a až úzkostlivého zabezpečení, se už rovnou smí prohlásit, že se jednalo o velmi významné místo...
Bez piva to není ono.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1404
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 45 times
Re: Slovanské osídlení Čech
Podnebí chápu jako klima, neodvislé od půdy nebo kamenitého podloží.., ale rozdíly mezi Libercem a jižní Moravou jsou skutečně markantní
Avarské nálezy jsou z více míst, na Jičínsku Kal u Nové Paky, u Podbořan kopec Rubín, ten se díky takovýmto nálezům z doby Sámovy říše nálezům počítá mezi možné lokalizace Wogastisburku. Slovem avarské msíme ale vnímat avarsky vypadající, Slované přebírali prvky avarské nebo franské elity, nechávali si sami vyrábět věci po vzoru sousedů..
Účel Prachova - každý zarputilý pohan, co tam byl, ti poví, že tam je doteď cítit stará síla Jinak osídlení ve skalách odpovídá útočištné funkci, jít se sem schovat, kde to nikdo nezná, najde mě hůř než v otevřené krajině, dá se tam dobře opevnit.. Ale na Prachově bylo myslím stálé osídlení, nevíš?
Avarské nálezy jsou z více míst, na Jičínsku Kal u Nové Paky, u Podbořan kopec Rubín, ten se díky takovýmto nálezům z doby Sámovy říše nálezům počítá mezi možné lokalizace Wogastisburku. Slovem avarské msíme ale vnímat avarsky vypadající, Slované přebírali prvky avarské nebo franské elity, nechávali si sami vyrábět věci po vzoru sousedů..
Účel Prachova - každý zarputilý pohan, co tam byl, ti poví, že tam je doteď cítit stará síla Jinak osídlení ve skalách odpovídá útočištné funkci, jít se sem schovat, kde to nikdo nezná, najde mě hůř než v otevřené krajině, dá se tam dobře opevnit.. Ale na Prachově bylo myslím stálé osídlení, nevíš?
Re: Slovanské osídlení Čech
Já myslel klima a napsal celkové podmínky pro obdělávání půdy. Sice jsem to nerozdělil, ale co už...Ingolf píše:Podnebí chápu jako klima, neodvislé od půdy nebo kamenitého podloží.., ale rozdíly mezi Libercem a jižní Moravou jsou skutečně markantní
Avarské nálezy jsou z více míst, na Jičínsku Kal u Nové Paky, u Podbořan kopec Rubín, ten se díky takovýmto nálezům z doby Sámovy říše nálezům počítá mezi možné lokalizace Wogastisburku. Slovem avarské msíme ale vnímat avarsky vypadající, Slované přebírali prvky avarské nebo franské elity, nechávali si sami vyrábět věci po vzoru sousedů..
Účel Prachova - každý zarputilý pohan, co tam byl, ti poví, že tam je doteď cítit stará síla Jinak osídlení ve skalách odpovídá útočištné funkci, jít se sem schovat, kde to nikdo nezná, najde mě hůř než v otevřené krajině, dá se tam dobře opevnit.. Ale na Prachově bylo myslím stálé osídlení, nevíš?
Ten tísnivý pocit v "Prachovkách" měl již archeolog Turek
Velmi zhruba by se osídlení dalo napsat takto :
hradiště: 6-7 stol. do 950 - tady to mají přesně, takže lze asi předpokládat, že mladší nálezy zatím nikdo nenašel. K tomu mohylová pohřebiště a vše, co k původním slovanům patří.
1000 - 1400 vesnické osídlení s kostelem a pohřebištěm
15 stol. - 16. - vrcholně středověké vesnice.
Další data není potřeba jmenovat, protože Prachovské skály jsou obývány mimo několika krátkých přestávek prakticky nepřetržitě od dob Slovanů...
Ty Avarské třmeny a železa budou asi opravdu skutečné. Jeden třmen by mohl být z prostředí pobaltsko-vikingského. Ta zpráva o nálezu je trochu zmatečná. Nevím, co si o tom mám myslet.
Takhle to čtu u Waldhausera...
Bez piva to není ono.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1404
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 45 times
Re: Slovanské osídlení Čech
Teď nebudu psát úplně vědecky, ale ostražitej pocit mají i lidi na Češově z těch valů, jedna známá odjinud mi to popisovala podobně, podle mě jsou na Češově taky silnýpřírodní síly, od lidí mají odstup a možná je to jeden z důvodů, proč tu ještě archeologové nekopliKOMOŃ píše: Ten tísnivý pocit v "Prachovkách" měl již archeolog Turek
Měřínský odmítá i to 7. století jako příliš rané. I ta vikinská doba počíná rokem 800, jestli je ten třmen ovlivněn vikinskou kulturou., tak by to sedělo na 9. stol.. Waldhausera nemám, až na něj narazím, kouknu do něj..KOMOŃ píše: Velmi zhruba by se osídlení dalo napsat takto :
hradiště: 6-7 stol. do 950 - tady to mají přesně, takže lze asi předpokládat, že mladší nálezy zatím nikdo nenašel. K tomu mohylová pohřebiště a vše, co k původním slovanům patří.
Ty Avarské třmeny a železa budou asi opravdu skutečné. Jeden třmen by mohl být z prostředí pobaltsko-vikingského. Ta zpráva o nálezu je trochu zmatečná. Nevím, co si o tom mám myslet.
Takhle to čtu u Waldhausera...
Re: Slovanské osídlení Čech
Zvláštní je, že stísněnost pociťují lidé tam, kde se vyskytují Kelti... Vsadím se, že kdyby o Keltech nevěděl, třeba na nějakém hradišti, kde nejsou znát opevnění, např. Semín, tak by takový člověk určitě nic nepoznal...
Co se týká datování nálezů, tak je to názor od názoru. Někdy mi příjde a asi nebudu daleko od pravdy, že si to dělají archeologové schválně a to čistě z lidské závisti...
Co se týká datování nálezů, tak je to názor od názoru. Někdy mi příjde a asi nebudu daleko od pravdy, že si to dělají archeologové schválně a to čistě z lidské závisti...
Bez piva to není ono.
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Slovanské osídlení Čech
KOMOŃ píše:Zvláštní je, že stísněnost pociťují lidé tam, kde se vyskytují Kelti... Vsadím se, že kdyby o Keltech nevěděl, třeba na nějakém hradišti, kde nejsou znát opevnění, např. Semín, tak by takový člověk určitě nic nepoznal...
Co se týká datování nálezů, tak je to názor od názoru. Někdy mi příjde a asi nebudu daleko od pravdy, že si to dělají archeologové schválně a to čistě z lidské závisti...
Zajímavý , cos ted´napsal s těma Keltama.. , fakt .. mě bylo trochu divně na Plešivci .. i když neím, jestli tam byli oni..
Máš k tomu něco ... ted´nemyslím literaturu, ale zkušenosti známejh a tak ..
Mě teda bylo stísněně na Velehradě, ale to bylo tou barokní hmotou .. bylo jí tam prostě strašně moc ...
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Re: Slovanské osídlení Čech
Nic k tomuhle nemám.
Osobně si myslím, že se jedná velmi často o psychosomatické příčiny. Pokud by takový člověk opravdu něco cítil, tak by na keltském hradišti Semín, v místě, kde je o slunovratu vidět kotouč slunce přímo mezi věžmi hradu Trosky, určitě nezůstal klidný... Možná taky proto, že o Semíně nic nevěděl.
Semín jsem nevybral náhodou. Jedná se o největší Keltské opevnění v Čechách a zřejmě tato plocha sloužila pouze k náboženským účelům.
Ale nevylučuji věci mezi nebem a zemí...
Osobně si myslím, že se jedná velmi často o psychosomatické příčiny. Pokud by takový člověk opravdu něco cítil, tak by na keltském hradišti Semín, v místě, kde je o slunovratu vidět kotouč slunce přímo mezi věžmi hradu Trosky, určitě nezůstal klidný... Možná taky proto, že o Semíně nic nevěděl.
Semín jsem nevybral náhodou. Jedná se o největší Keltské opevnění v Čechách a zřejmě tato plocha sloužila pouze k náboženským účelům.
Ale nevylučuji věci mezi nebem a zemí...
Bez piva to není ono.
Re: Slovanské osídlení Čech
Na tom Semíně jde přímo o východ slunce za slunovratu? Jsou v tom místě stopy terénních úprav?
Re: Slovanské osídlení Čech
Pozorování lze uskutečnit z nejvyššího místa čelního valu...
Bez piva to není ono.
Re: Slovanské osídlení Čech
také znám místo s valem...
Čistě pro informaci, je možné datovat dobu zhotovení oceli, skla, a dalších materiálů, kdy byl v procesu výroby využíván uhlík biologického původu, dřevo, dřevěné uhlí, popeloviny, saze atd. Tedy klasickou metodou C14. K analýze pomocí AMS jsou potřeba vzorky cca 0.1 -1 g podle obsahu uhlíku. Tedy pokud do procesu nevstoupil uhlík např z uhlí, který by samozřejně deformoval výsledek, je možné i materiály datovat pomocí C14.
Čistě pro informaci, je možné datovat dobu zhotovení oceli, skla, a dalších materiálů, kdy byl v procesu výroby využíván uhlík biologického původu, dřevo, dřevěné uhlí, popeloviny, saze atd. Tedy klasickou metodou C14. K analýze pomocí AMS jsou potřeba vzorky cca 0.1 -1 g podle obsahu uhlíku. Tedy pokud do procesu nevstoupil uhlík např z uhlí, který by samozřejně deformoval výsledek, je možné i materiály datovat pomocí C14.
Re: Slovanské osídlení Čech
To je jedna z metod, ale často se nepoužívá, protože je drahá. K tomuhle se přistupuje jedině v tom případě, že není žádný vzorek, se kterým by se dala datace porovnat. Tím ale vznikají časté rozpory v dataci a celkově může dojít k velkým nepřesnostem - viz. hradiště v Prachově.
Bez piva to není ono.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1404
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 45 times
Re: Slovanské osídlení Čech
Kopce a skály byly považovány za místa síly, už jen proto, že pokud existovalo místo odolné k erozi, tak to nějakou větší sílu značí.Katerina píše:Zajímavý , cos ted´napsal s těma Keltama.. , fakt .. mě bylo trochu divně na Plešivci .. i když neím, jestli tam byli oni..KOMOŃ píše:Zvláštní je, že stísněnost pociťují lidé tam, kde se vyskytují Kelti... Vsadím se, že kdyby o Keltech nevěděl, třeba na nějakém hradišti, kde nejsou znát opevnění, např. Semín, tak by takový člověk určitě nic nepoznal...
Osobně si myslím, že se jedná velmi často o psychosomatické příčiny. Pokud by takový člověk opravdu něco cítil, tak by na keltském hradišti Semín, v místě, kde je o slunovratu vidět kotouč slunce přímo mezi věžmi hradu Trosky, určitě nezůstal klidný... Možná taky proto, že o Semíně nic nevěděl.
Semín jsem nevybral náhodou. Jedná se o největší Keltské opevnění v Čechách a zřejmě tato plocha sloužila pouze k náboženským účelům.
Plešivec v Brdech je staré kultovní místo, měly se tu slétat čarodějnice, kdysi tu měli sídlit obři. Na vrcholu kopce jsou vidět zbytky valů z kamenů s příkopem. Hradiště má 56 hektarů a nejstarší osídlení je datováno do 12.-10. stol. př. n.l. Přes ohromnou plochu hradiště se píše, že nesloužilo asi k osídlení, ale ke kultovním účelům.
Co místním přijde divný, že tam lidi, asi trampové, staví na sebe všude možně ploché oblázky.. Na účel už jsem viděl více dotazů na internetu, bez odpovědi, ale podle mě to může odkazovat na viklan, který leží na jednom místě na Plešivci a kde je koncentrace těchto kamenných ministaveb největší.. Viklan je tvar, kde na sobě leží dva kameny, může jít o přírodní výtvor či o megalitickou stavbu. Plešivecký viklan za bouře při tření ploch vrzal, pak do něj praštil blesk a vrzat přestal..
Atmosféra tam je zvláštní, místní se trochu hory obávají, turisti, co tam zažili bouři nebo přespali, to taky neurčitými slovy popisují jako zvláštní pocity. osobně po tamní bouři jsem měl pocity, hlavně když jsem se ráno vzbudil, takový očisty, kdy člověku nic nechybí, je nabitej a spokojenej.. Kopec je to kamenný, stavby z kamenů vypadají možná pro někoho neesteticky, ale myslím že neškodí.., obři bývají spjati také s "živlem" kamenů.. Celé je to podbné s Prachovskými skalami, jednak těmi kameny, jednak osídlením v místech, kde bychom to u zemědělských populací nečekali, jednak "tísnivým pocitem, co tam pociťují někteří.
***
Komoni tebe by tam asi zaujalo, že u Plešivce fungovala svatyně s podobnou funkcí jako hradiště u té Semínovy Lhoty. Svatyně je z kultury halštatsko-laténské, tedy také keltské jako u Semínovy Lhoty, leží u obce Skřipel. Svatyně měla jediný vchod, orientovaný směrem na Plešivec. Podle ročního období zpadá Slunce nad horou v jiných místech, a na dny 1.11. a 1.2. zapadá slunce nad místem, kde je vchod do plešiveckého hradiště..
V keltském kalendáři se tyto dny jmenují Samhain (na podzim) a Imbolc. Keltské cyklické svátky se nacházely mezi slunovratem a rovnodenností (nebo mezi rovnodenností a slunovratem). Takže na Samhain vychází, že je mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem, je to vzhledem k přírodnímu stavu temný svátek, spjatý se záhrobím - česká kultura to slaví jako Dušičky, americká jako Helloween. Imbolc je mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností, příroda se chystá k probuzení, česká kultura ho zná jako Hromnice. Nejpopulárnější svátek z tohoto ranku leží mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem na 30. dubna, je to keltský Beltain a v Čechách převzatý jako Čarodějnice.
Co se ještě podobá u obou příkladů, tak je to obrovská plocha hradiště zároveň s domněnkou, že hradiště sloužilo kultu místo osídlení..
Re: Slovanské osídlení Čech
To hradiště je na plošině, kde je dvůr Semín, tedy od Trosek na jihozápad, Lhota Semínova je od Trosek na druhou stranu. Jinak nahoře na Troskovicích u křižovatky na Jívinu je zachované pěkné malé motte z doby před hradem.
Re: Slovanské osídlení Čech
Přesně tak. Hradiště je poměrně skryté a musím se přiznat, že jsem tam musel jet dvakrát, abych se ujistil, jestli se nacházím na hradišti nebo se procházím kolem nějakého obyčejného poletravonah píše:To hradiště je na plošině, kde je dvůr Semín, tedy od Trosek na jihozápad, Lhota Semínova je od Trosek na druhou stranu.
Ingolf: o Plešivci vím jen málo. Mám k tomu doma jen pár statí. Jinak jsem odkázán na tom, co kdo napíše na netu. Co je velmi zajímavé, tak pověsti, které se hradišť a kultovních míst týkají, jsou právě založené na podstatě, že na nich žili obři nebo jiné neřádstvo. Dodnes si nemůžu vysvětlit, jak mezigenerační podání, dokázalo přetrvat prakticky dodnes a ještě v podobě o nadpřirozených bytostech.
Že to není jen plácnutí do vody svědčí i fakt, že J.L. Píč chodil po Českém ráji, a vyptával se na takové pověsti. Když se dozvěděl pod Drábskými světničkami o obrech, tak tam ihned šel a znovuobjevil hrad- ale to už je středověk...
Pokud se týká Semína, tak tam je věc celkem komplikovaná. Dodnes se vedou spory o tom, jestli se vůbec smí nazývat opidem - to mi příjde z hlediska budoucího výzkumu nevýznamné...
Že silueta vyvřelin pozdějšího hradu Trosky musela dříve přitahovat, je nepochybné. Přímo pod věží Baba, byla nalezena právě keltská keramika a nejen ta. Obecně se soudí, že blízké okolí hradu, byl jakýsi posvátný háj, kam jen tak nikdo nesměl vstupovat. V souvislosti byl zřejmě postaven i Semín. Podle archeologie se snad smí poukázat na to, že hradiště bylo postaveno a ve druhé fázi polepšeno o lepší opevnění - ale na to by byl zřejmě potřeba další výzkum, který by to definitivně potvrdil nebo vyvrátil.
Další věc, která zaráží, je nízký zájem kolonizovat Český ráj Slovany. Na tom se spekulovalo a spekuluje neustále. Nepřehledné a skalnaté území poskytovalo solidní zázemí. Pokud se týká zemědělství, tak Český ráj na tom nebyl úplně špatně. Jako důkaz uvádím jednoduchý fakt, že jednou obydlené místo slovany, je obydleno nepřetržitě až dodnes...
Bez piva to není ono.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Slovanské osídlení Čech
[del
Ingolf: o Plešivci vím jen málo. Mám k tomu doma jen pár statí. Jinak jsem odkázán na tom, co kdo napíše na netu. Co je velmi zajímavé, tak pověsti, které se hradišť a kultovních míst týkají, jsou právě založené na podstatě, že na nich žili obři nebo jiné neřádstvo. Dodnes si nemůžu vysvětlit, jak mezigenerační podání, dokázalo přetrvat prakticky dodnes a ještě v podobě o nadpřirozených bytostech.
Že to není jen plácnutí do vody svědčí i fakt, že J.L. Píč chodil po Českém ráji, a vyptával se na takové pověsti. Když se dozvěděl pod Drábskými světničkami o obrech, tak tam ihned šel a znovuobjevil hrad- ale to už je středověk...
del
Plešivec je blízko Stradonic, velkého oppida. Podle mne i jiných byla obě místa osídlena i Slovany. Já tvrdím, že nedaleký Hýskov je také starohradištní doba. Jsem přesvědčen, že je to Osseka ( Hesseka - město Hesovo ) z Kosmovy Kroniky Čechů. A z Hájkovy kroniky české, která se za pramen nepovažuje, třebaže jím být může pro užití starých ztracených pramenů, které cituje a jejichž soupis uvádí. Pro existenci brodu a existenci otrocké cesty Praha Chýnice, Otročíněves, Otročín, Regensburk a dále královská cesta až do Granady, to kvalifikuje Hýskov jako ochranný bod cesty. Také Plešivec na druhé straně řeky. Zde je podle mne možné hledat také mohylu Kazi, která by podle mě mohla být v lese nad Berounkou ( Mží ) na úpatí Plešivce. Určitě nebyla v zátopovém území, aby nebyla zničena. To kvalifikuje Plešivec jako místo pohřební, náboženské úcty. Keltové to tak měli obvykle - jeden kopec na život a druhý bylo obětiště. Viz Zbraslav Závist a kopec vedle, Hrazany, Hostýn na jednom kopci oboje, Liptovská Mara podobně. Asi by se dalo v roztříštěných zprávách o těchto nalezištích najít pravdpodobnou situaci pro tu kterou dobu.
Ingolf: o Plešivci vím jen málo. Mám k tomu doma jen pár statí. Jinak jsem odkázán na tom, co kdo napíše na netu. Co je velmi zajímavé, tak pověsti, které se hradišť a kultovních míst týkají, jsou právě založené na podstatě, že na nich žili obři nebo jiné neřádstvo. Dodnes si nemůžu vysvětlit, jak mezigenerační podání, dokázalo přetrvat prakticky dodnes a ještě v podobě o nadpřirozených bytostech.
Že to není jen plácnutí do vody svědčí i fakt, že J.L. Píč chodil po Českém ráji, a vyptával se na takové pověsti. Když se dozvěděl pod Drábskými světničkami o obrech, tak tam ihned šel a znovuobjevil hrad- ale to už je středověk...
del
Plešivec je blízko Stradonic, velkého oppida. Podle mne i jiných byla obě místa osídlena i Slovany. Já tvrdím, že nedaleký Hýskov je také starohradištní doba. Jsem přesvědčen, že je to Osseka ( Hesseka - město Hesovo ) z Kosmovy Kroniky Čechů. A z Hájkovy kroniky české, která se za pramen nepovažuje, třebaže jím být může pro užití starých ztracených pramenů, které cituje a jejichž soupis uvádí. Pro existenci brodu a existenci otrocké cesty Praha Chýnice, Otročíněves, Otročín, Regensburk a dále královská cesta až do Granady, to kvalifikuje Hýskov jako ochranný bod cesty. Také Plešivec na druhé straně řeky. Zde je podle mne možné hledat také mohylu Kazi, která by podle mě mohla být v lese nad Berounkou ( Mží ) na úpatí Plešivce. Určitě nebyla v zátopovém území, aby nebyla zničena. To kvalifikuje Plešivec jako místo pohřební, náboženské úcty. Keltové to tak měli obvykle - jeden kopec na život a druhý bylo obětiště. Viz Zbraslav Závist a kopec vedle, Hrazany, Hostýn na jednom kopci oboje, Liptovská Mara podobně. Asi by se dalo v roztříštěných zprávách o těchto nalezištích najít pravdpodobnou situaci pro tu kterou dobu.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1404
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 45 times
Re: Slovanské osídlení Čech
Každý zarputilý pohan na to odpoví, že tady nehraje roli mezigenerační informační výměna, ale kontakt s těmi bytostmi, formou nějakého jasnovidného vnímání.., co se týče odborného bádání, tam se s tímhle kalkulovat nedá.., spojovat se to pokouší třeba Cílek, když píše o krajině z hlediska geologie (to vystudoval), pak z hlediska pověstí a o přírodních bytostech se zmiňuje taky.., knihy se prodávají, mají úspěch, ale ve vědecké komunitě se jeho názory reflektovat nebudou..KOMOŃ píše: Co je velmi zajímavé, tak pověsti, které se hradišť a kultovních míst týkají, jsou právě založené na podstatě, že na nich žili obři nebo jiné neřádstvo. Dodnes si nemůžu vysvětlit, jak mezigenerační podání, dokázalo přetrvat prakticky dodnes a ještě v podobě o nadpřirozených bytostech.
Že to není jen plácnutí do vody svědčí i fakt, že J.L. Píč chodil po Českém ráji, a vyptával se na takové pověsti. Když se dozvěděl pod Drábskými světničkami o obrech, tak tam ihned šel a znovuobjevil hrad- ale to už je středověk...
Věda s tím udělá to, že sebere co nejvíc zmínek, zklasifikuje, nakolik jsou stejné, nakolik odpovídají jiným zmínkám z jiného prostředí a času.. Třeba vyšla knížka Hromové klíny a hrnce trpaslíků, Tam autor Karel Sklenář, archeolog, sebral zprávy o tom, jak vesničani sbírali na polích neolitické sekerky, věřili tomu, že padaly z nebe spolu s blesky a údery hromu a používali je jako ochranu proti bouřkám. Že je dávali do základů budov, na okna, nebo když se v sekerce zachovala dírka, tak do ní dali ještě hromničku, to je svíčka proti bouřce, a celé to dali taky za okno..
Informace z té knihy se dají spojit s indoveropskou mytologií, kde Hromovládce jezdí po nebi, zabíjí netvory hodem kamenné sekery, když se trefí, tak ten kámen křísne, vznikne blesk a rána v podobě hromu.. Ale k dalšímu vysvětlení těchti představ se věda nedostane, jak to píše i Třeštík, jedinou vědeckou metodou ohledně práce s mytologií je srovnávací mytologie.. Ale jak se představy o tom, že za úderem blesku je vrh kamenné sekery, zachovaly od původních Indoveropanů až někam do 18. století, do křesťanské kultury, tam už následuje jen krčení rameny..
Ale i v křesťanství je to podobné - na čedičových vyvřelinách nebo skalách nad vodou stávají kostely zasvěcené sv. Michalu nebo Jiřímu. Oba světci svazují chaotické síly, a chaosem může být v konkrétním případem ta vody nebo ta vyvřelina. Existují tedy kostely sv. Jiří na Řípu (čedičová hora), na ostrožnách nad vodou základy kostela sv. Jiří v Sadech u UIherského Hradiště z dob Velké Moravy, zaniklý kostel sv. Jiří na ostrožně nad říčkou Kouřimkou z děpoltické fáze Kouřimi, bazilika sv. Jiří na Hradě nad Vltavou a zároveň snad na místě původního posvátného pahorku Žiži, pevnost sv. Jiří v Lisabonu na skále u oceánu, kterou dobyli křižáci cestou na druhou křížovou výpravu do Palestiny..
Klášter sv. Michala v Normandii, na skále, která byla za přílivu oddělená od pevniny, pevnost sv. Michala, kterou vybudovali Portugalci při obsazování Asie po r. 1500, pevnost je také nad oceánem.. Kaple sv. Michala na Bezdězu, čedičové skále, poblíž nedávno objevená kaple na Housce, kde mělo prý strašit, tak nad místem údajného vchodu do pekla je kaple, v ní odkryty malby sv. Michala, který spoutává pekelné síly.. taky se můžeme ptát, jak se tato zasvěcení dokázala udržet přes takové věky a na tolika místech, anebo vzít za své, že se na těchto místech projevuje bytost, kterou mají lidé za světce.. Vystavět kostel sv. Michala v Normandii přikázal sv. Michal nějakému opatovi ve snu, a na hoře Monte Gargano v Itálii, taky nad mořem, se sv. Michal měl zjevovat.. díky zjevením z let 490, 492 a 493 tu byl vybudován kostel sv. Michala, první poutní kostel v Evropě vůbec (známý i návštěvou císaře Oty III. r. 999).. Ještě jedno zjevení proběhlo r. 1656.. A zase je věcí náboženského postoje, jestli ta zjevení brát jako skutečná, nebo jestli za zasvěcení brát jako předávání tradice..
Oppidem se tu myslí místo obydlené Kelty, nebo přímo ten typický keltský tvar kruhu nebo oválu?KOMOŃ píše: Pokud se týká Semína, tak tam je věc celkem komplikovaná. Dodnes se vedou spory o tom, jestli se vůbec smí nazývat opidem - to mi příjde z hlediska budoucího výzkumu nevýznamné...
Tak jednak jsou Trosky taky čedičovou vyvřelinou, na ktreých docházelo ke styku těch chaotických sil s božskými, které je spoutávají, takže u takových pahorků podle mě fungovalo posvátno u více etnik, minimálně u indoevropských, kde se dají dokázat..KOMOŃ píše: Že silueta vyvřelin pozdějšího hradu Trosky musela dříve přitahovat, je nepochybné. Přímo pod věží Baba, byla nalezena právě keltská keramika a nejen ta.
Co jsem slyšel, tak nějaké keltské nálezy jsou u Jičína pod Zebínem, a Zebín je taky z čediče, je tam i lom na čedič..
Český ráj byl v porovnání s jinými územími hustě osídlen v mezolitu, to je doby posledních lovců před příchodem zemědělských kultur.. Lidi bydleli pod sklaními převisy, těch je hlavně v Prachovských skalách spousta.., tam stačí kopnout do země a vylézají pazourky.., ale nedoporučuju, prorože tím se samozřejmě nenávratně ničí archeologický materiál, protože na těcht místech se dají zkoumat různé vrstvy osídlení, pod sebou jsou položena ohniště z různých dob, a podle radiokarbonové metody se dá zjistit i datace.. a tohle ničí i trampové, když si tam dělají oheň a vyhazují hlínu, aby měli víc místa..KOMOŃ píše: Další věc, která zaráží, je nízký zájem kolonizovat Český ráj Slovany. Na tom se spekulovalo a spekuluje neustále. Nepřehledné a skalnaté území poskytovalo solidní zázemí. Pokud se týká zemědělství, tak Český ráj na tom nebyl úplně špatně. Jako důkaz uvádím jednoduchý fakt, že jednou obydlené místo slovany, je obydleno nepřetržitě až dodnes...
Existuje teorie, že původní mezolitičtí lovci koexistovali s novými zemědělci tím způsobem, že zemědělci osídlili nížiny a lovci vyšší území, kde bylo dost zvěře.. V Českém Ráji by tedy přežívali to lovci, se zemědělci jsou navíc dokázané obchodní vztahy, nějaký kámen z Jablonecka, který tam používali mezolitci ještě před příchodem neolitců, se po kontaktu s neolitci začal vyvážet k nim a dobové nálezy pocházejí dokonce až z Itálie.. Je to takový doklad historického mírového soužití namísto válečného..
Psal jsem už někde v tomto tématu, že jestli máme v sobě geny nejen Slovanů, ale i Keltů nebo předindoevropských kultur, tak zbyytky starých etnik mohly přežívat v okrajových částech Čech, mimo nížiny.., Kelti měli v oblibě kopcovité terény, vedle zemědělství se živili lovem (alespoň ve srovnání se Slovany ve větší míře) tak proč by nemohli přežívat právě v Českém Ráji, a bránit pronikání Slovanů.. ale přímé důkazy na to chybí, je to jen můj nápad..
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Slovanské osídlení Čech
Daleko větší prokazatelné přetrvání Keltů je v Jižních Čechách. Odlehlost a osazení rýžovišť zlata. jsou tam výrazné stopy, také hradiště. Asi ne dosud oppida, protože to osídlení bylo asi řidší i za Keltů.
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 22 Odpovědi
- 14381 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
-
- 54 Odpovědi
- 4319 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Simplex
-
- 21 Odpovědi
- 12165 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Wladislaus
-
- 31 Odpovědi
- 26704 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Viola
-
- 62 Odpovědi
- 38207 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bingbot a 1 host