Ronovci

Nový příspěvek od **acoma** » 02 bře 2007 23:34

Příslušníci tohoto panského rodu patřili mezi přední šlechtice českého království. Nezahrnuje totiž jen pány z Lipé, ale také pány z Dubé a z Lichtenburka. Jmenujme například Hynka z Dubé či Raimunda z Lichtenburka, kteří byli za vlády posledních Přemyslovců ve významných dvorských úřadech. Ovšem zdatných mužů se v tomto rodě narodilo mnohem víc.

Nový příspěvek od **Viola** » 04 bře 2007 20:22

Za zakladatele rodu je považován Smil Světlický, věrný druh Přemysla I., a to i ve vyhnanství. Měl dva syny, Jindřicha, zakladatele lichtemburské větve, a Častolova, zakladatele větví z Dubé a z Lipé. Vyšvihli se koncem vlády PO I. a V I., kdy kolonizovali oblasti Severních Čech, Budyšínska a Zhořelecka. Založili Žitavu, Budyšín, Zhořelec.
Smil z Lichtemburka, syn Jindřicha, přesídlil na Vysočinu, patrně kvůli majetkům své ženy. Lichtemburkové se zejména díky Smilovu vlivu těšili královské přízni, těžili stříbro v Brodě (přitom horní regál byl výsadou panovníka).
Ronovci jsou podle mě trochu podceňováni, protože jejich dominium nebylo pospolité jako u Vítkovců, Jindřich z Lipé zase přesídlil na Moravu, takže v původní doméně S. Čech zůstali jen páni z Dubé.

Nový příspěvek od **Katerina** » 04 bře 2007 23:08

Viola píše:Za zakladatele rodu je považován Smil Světlický, věrný druh Přemysla I., a to i ve vyhnanství. Měl dva syny, Jindřicha, zakladatele lichtemburské větve, a Častolova, zakladatele větví z Dubé a z Lipé. Vyšvihli se koncem vlády PO I. a V I., kdy kolonizovali oblasti Severních Čech, Budyšínska a Zhořelecka. Založili Žitavu, Budyšín, Zhořelec.

Myslím, že je nezaložili, ale byli kastelány - tedy synové - Jindřich a Častolov, a této příležitosti využili, aby zde získali co nejvíce území.
Václav I. se tomu zřejmě nijak nebránil, zřejmě mu tím pomáhali zajistit jeho vládu.
Žitava se skutečně stala centrem jejich panství, drželi ji společně, a psali se po ní.
JIndřichův syn, také Smil , se také začal psát z Ronova, (hrad Rohnau nad Nisou), a máme to Ronovce - kteří se úspěšně rozrůstali a větvili a hlavně drželi při sobě.
(jen pro zajímavost - první Jindřich ze Žitavy byl třetím a posledním manželem paní Sibyly z Křižanova, matky Zdislavy z Lemberka, takže byl otčím blahoslavené Zdislavy).

Přemysl Otakar je donutil vzdát se Žitavy, a tak - podobně jako u Vítkovců se Ronovci na několik let ztrácí ode dvora.
Stáhli se zpět na jih, do severních Čech a na Frýdlanstko.
Takže vlastně Přemyslu Otakaru II. vděčí nejznámější člen tohoto rodu opět Jindřich, za to, že se psal z Lipé. (trochu jsem to zkrátila).
K.

Nový příspěvek od **Viola** » 05 bře 2007 09:08

Vidéíš, tak já pořád žiju v tom, že ta města založili... Onen Smil z Lichtemburka, otec Jindřicha, co si vzal Sybillu, měl za ženu Sybillinu další dceru a Zdislavinu sestru Elišku / Alžbětu.

Nový příspěvek od **Katerina** » 05 bře 2007 12:08

Viola píše:Vidéíš, tak já pořád žiju v tom, že ta města založili... Onen Smil z Lichtemburka, otec Jindřicha, co si vzal Sybillu, měl za ženu Sybillinu další dceru a Zdislavinu sestru Elišku / Alžbětu.

Oni začali kastelánovat nejprve v Budyšíně, který byl tehdy královským hradem - tedy Jindřich, Smilův syn cca v roce 1232 až do roku 1237.
Hned na to 1238 se Častolov poprvé píše ze Žitavy, svědčil Václavu I. v lisině pro klášter v Marienthalu.

Sovadina docela zajímavě vysvětluje jak došlo k přesunu jejich sídla na hrad Lipý.
Když se museli hnout ze Žitavy do severních Čech, tak Chvalovi připadla severní část území mezi českou Lípou a Ojvínem (po kterém se později psal starší bratr našeho Jindřicha z Lipé Čeněk. Jenže Ojvín po té co ztratili Žitavu zůstal témeř bez hospodářského zázemí. Lipý ležel v té nejosídlenější části Chvalova podílu, tak se stal sídlem celého území. Zároveň ležel velmi příhodně u dvou dálkových komunikací z Čech na sever - do Lužice a Saska.
Když pak dostal JIndřich z Lipé na počátku 14. století Žitavu zpátky, mohl začít velkorysé spojování těchto území i jejich společný hospodářský rozvoj, což se mu , jak víme velmi dobře dařilo.

K.

Nový příspěvek od **Viola** » 05 bře 2007 14:28

Tak jsem si trochu hrála a vytvořila takovou mapičku... Vychází mi z ní ale, že spojení Ojvína a Lipého je trochu divné... Nu, posuďte sami, opravám se nevyhýbám

Nový příspěvek od **Katerina** » 05 bře 2007 16:22

[quote="Viola"]Tak jsem si trochu hrála a vytvořila takovou mapičku... Vychází mi z ní ale, že spojení Ojvína a Lipého je trochu divné... Nu, posuďte sami, opravám se nevyhýbám

Ty hračičko

, já teď píšu chudák v práci "pod lavicí"...

Ono to opravdu bylo protáhlé území, Ojvín ležel na nejzažší části Chvalova území, které se dle Sovadiny táhlo v šíři 10km zhruba od České lípy až k Žitavě, tedy v délce 30km.Osídlené území právě leželo v rovině na sever od Ojvína, nikoliv v pásmu Lužických hor. Lipý také nebyl ve středu jejich území, ale v té nejvíce osídlené části (díky psídlení údolí Ploučnice. Takže takové dva protipoly na dlouhém, úzkém území.

JInak moc díky za tu mapku, probudila jsi ve mě nostalgické vzpomínky na dětství , zjistila jsem, že jsme jako děti běhaly s panem z Lipé na stejných místech, leč každý bohužel v jiném století

K.

Nový příspěvek od **Viola** » 05 bře 2007 16:27

No já tu dneska většinou nemám šéfa, jindy to tak žhavý není

Spíš jsem to chtěla udělat pro srovnání, že ačkoliv Ojvín patřil k ronovskému panství, bylo s ním špatn spojení a muselo se pravděpodobně objíždět přes území jiných pánů...

Nový příspěvek od **Ježek** » 05 bře 2007 18:09

Viola píše:
Obrázek

Nebylo by možné odbočit v Jablonném, podél potoka (přibližně po dnešní 270tce) přejít "hranice" a dojít do Ojvína? Nevím, je to lepší než nábližka přes Žitavu.
Byl problém, že se tam jelo přes markvartické dominium?

Nový příspěvek od **Viola** » 05 bře 2007 20:15

Nebylo by možné odbočit v Jablonném

Nebylo, ta cesta víceméně kopíruje hory.
Nevím, jestli to byl problém, spíš je to docela blbý, když ze dvou vlastních center nemůžeš jet jen po svém - si čistě teoreticky představ, že v nějaké domácí válce stojí obě strany na opačných stranách barikády... Jsi na Ojvíně, na Lipým máš rodinu, kterou chceš varovat, jsi vlastně "doma", ale musíš přes nepřátelský území...

Viola píše:...spojení Ojvína a Lipého je trochu divné...

Proč myslíš? Dovolím se trochu vkrást do debaty...

Mapka je to příjemná, jen bych trochu upřesnil, že je Lipý zakreslen přibližně v místech "trojúhelníku hradů" Pihel-Svojkov-Sloup, ve skutečnosti je ještě o půl cesty níž.

To ovšem pro účel mapy není nijak podstatné.
Upravil bych však trochu ještě směr "modré cesty", která na Jablonné vedla přes Zákupy-Mimoň a pak vzhůru na Jablonné, nikoliv tak vysoko přes Cvikov-Kunratice, tam ani nevím jestli nějaká spojnice byla? (Ale klidně mě oprav, nejsem vševěda

).
A nyní je konečně přibližuju k odpovědi na mou úvodní otázku na Tvojí pochybnost.

Tvá "červená cesta" opravdu přibližně zachycuje směr středověké cesty na Žitavu! Nejsem si sice jist jestli stoupala přímo ke Svoru a výše lesama nebo podcházela Cvikovem, ale v každém případě původní cesta vedla od Lipého kolem Svojkova k dnešnímu N. Boru a někde tam se dělila na směr přes Tolštejn k Rumburku a na směr přes Ojvín k Žitavě.
Tato cesta pak tuším vedla přímo po ronoveckém území a nemusela nestrategicky obcházet po sousedním markvartickém. Berkové z Dubé měli na ochranu této cesty někde uprostřed postavený hrad MILŠTEJN.
Podle R.Anděla dokonce existuje listina z r. 1343, "že na Milštejně bývalo vždy několik zbrojnošů, kteří doprovázeli kupecké vozy přes pohoří."
Lužické hory byly celkem protkány středověkými cestami, neprostupné však byly vedlejší Jizerské hory, kde tamní močály dovolily větší osídlení a průchod teprve kolem XVI. století....
Obrázek

Někdejší hrad Milštejn střežící cestu k Žitavě.

Nový příspěvek od **Viola** » 06 bře 2007 13:29

Páni! Krásný výklad... Pravdou je, že mi ten Lipý trochu ujel z mapy, jenže se mi to nechtělo předělávat, tak jsem ho "prskla" přibližně někam dolů

Kde tedy vlastně stál ten Milštejn? Někde v Lužických horách? Mně se to teda nezdálo hlavně proto, že vlastně dodnes se přes hory víceméně nejezdí, takže si moc nedovedu představit, jak se tamtudy táhli koně třeba i s povozy, a to hlubokým sněhem... Ale je to jen moje domněnka

Viola píše:...Kde tedy vlastně stál ten Milštejn?

Místo hradu Milštejna (ta výše položená značka zříceniny):
http://amapy.atlas.cz/default.aspx?q=mi ... @geoType=1
Jinak díky za pochvalu.

Nový příspěvek od **Viola** » 06 bře 2007 14:22

hmmm... To je zvláštní, pořád žiju v tom, že do Žitavy vedla jediná normální cesta přes Jablonné (Lemberk byl postaven na této cestě snad s úmyslem ji chánit, Jablonné díky tomu zažívalo rozkvět). Jestli ale ta stezka vedla i přes L. hory, pak tím padá celá moje teorie...
MImochodem, proč byl vlastně postaven Ojvín?

Viola píše:...do Žitavy vedla jediná normální cesta přes Jablonné (Lemberk byl postaven na této cestě snad s úmyslem ji chránit..)
...proč byl vlastně postaven Ojvín?

Částečně máš pravdu s tím Jablonným. Tudy opravdu vedla významná obchodní stezka, navíc frekventovaně užívaná. Vlastně pojímala dva hlavní směry od Prahy (I. přes Mělník-Lipý a II. Boleslav-Turnov), které byly přímou spojnicí českého vnitrozemí s Lužicí a dále pak na sever.
Pak ale existovala ještě řada podružných a spojovacích cest. Zemské stezky však byly jištěny strážními hrady a někdy opatřeny i clem nebo mýtem. Příkladem je někdejší mýtný hrad Karlsfried na Žitavsku, pouze skrze jehož hradbu bylo možno projít cestou dále.
Někdy se ale užívaly i pobočné stezky z nichž jedna Žitavu obcházela do Zhořelce (Görlitz, Zgorzelec) přes Frýdlant a tak byla r. 1351 zakázána císařem. (Žitava by tak přicházela o zisk z obchodu).
Jinak o Lemberku se uvažuje v tom smyslu, že byl postaven ve 40tých letech pro zabezpečení hranic proti, tehdy aktuální, hrozbě tatarského vpádu. Samozřejmě, že pak jistou ochrannou funkci zajišoval již ve vlastním zájmu i blízkým cestám.
Cestu severně od Lemberka (podobně jako vedlejší cestu Milštejn) zajišoval ještě hrad Falkenberk.
A o Ojvínu toho moc nevím.

To by se´s musela zeptat Ronovců, proč jej ve XIII. stol. zakládali.

Nový příspěvek od **Viola** » 06 bře 2007 15:41

To je krása

Jak to do sebe zapadá. Mně z toho ten Ojvín vycházel vždycky trochu mimo, protože jsem předpokládala, že přes hory nevedla žádná významnější stezka, kterou by bylo nutné střežit. Tvůj krásný výklad mi to všechno naboural

Ale moc hezký...

Nový příspěvek od **Katerina** » 06 bře 2007 17:10

Trochu jsem se popídila po Ojvínu. Založil ho Chval a měl sloužit právě jako strážní hrad respektive hrádek na ochranu obchodní cesty z České Lípy do Žitavy.
Tento první Ojvín, ale zanikl, a byl nějakou dobu pustý. Jindřich z Lipé, pak na původním místě cca kolem roku 1310 vystavil pevný hrad.
Ten pak dostal v rámci nám známého vyrovnání od krále Jana Jindřich Javorský.
Ojvín patřil ke hradům, které dle Maiestas Carolinae mohl král zastavit, ale pouze na dobu 6 let. Karel IV. zde také vystavěl klášter.

Ty dálkové cesty u hradu Lipý jak jsem o nich psala výše byly dvě : ze středních Čech do Mnichova Hradiště přes Jablonné (viz výše) do Žitavy.

Druhá přes Litoměřice přes Kravaře k Ploučnici, a západně od České Lípy nabrala směr na sever do Německa k Sebnitz.

K.

Nový příspěvek od **Katerina** » 08 bře 2007 12:35

Tak druhý pokus o nahrání mé neobratně vytvořené mapky, jak asi vypadalo panství Ronovců v severních Čechách kolem roku 1300, jednak území pánů z Dubé, soustředěné kolem Dubé, Tuháně a Frýdlantu, v jižní části ronovského území, jejich druhé území od Krásného Buku k Hohensteinu- severozápadně od území pánů z Lipé, což byl ten zmiňovaný protáhlý pás cca 10km x 30km od jihu - Lipý, k severu Ojvín, a vyznačila jsem tam i Žitavsko. Je dost dobře vidět, proč o něj Ronovci tak stáli. Na východě, a později i na západě kolem nich državy Markvarticů, a samozřejmě (před 1300) zde byly i kolonizační pokusy Přemysla Otakara II. (tak jako v jižních Čechách zde to bylo hlavně kolem Bezdězu.
K

Nový příspěvek od **Viola** » 08 bře 2007 12:42

Katko, už se na to moc těším! Akorát to edituj a přenes img hned za obrázek:-)

Nový příspěvek od **Katerina** » 10 bře 2007 16:20

Já bych ty Ronovce ještě v krátkosti sesumarizovala:

Zakladatel Smil "Světlík" se uvádí jako z Tuhaně , což má být nejstarší lokalita spojená s tímto rodem.
Jeho dva syny jsme už zmiňovali :

A: Jindřich ze Žitavy : což jsou Lichtemburkové, které bychom mohli rozdělit na tři rody - Krušinové ( i vnuci ZzF)
choceňská linie , ta začíná Oldřichem z L, pražský pukrabí, viz zatčení JzL
a bítovští Lichtemburkové

B: Častolov ze Žitavy: což jsou páni z Dubé, velmi rozkošatělí - z Frýdlantu, Škopkové, Berkové
dále z Přibyslavi a Ronova
z Klinštejna
a samozřejmě z Lipé.
Byla to tedy opravdu rodová síla, a když připočteme všechny leníky, či rody spřízněné sňatkem..¨

hned např. Vartemberkové, JzL a Jan z Vartemberka byli přátelé, ale též příbuzní, protože Janova matka, Anežka z Ronova, byla sestra JzL.

Fórum zájemců o historii

Ronovci

Ronovci

støedovìká stezka Lipý-Ojvín-Žitava

MILŠTEJN

pøes LEMBERK

Ronovci

Ronovci

Kdo je online