Eliška Přemyslovna

[Maršálek]

Nevím o nezvratném důkazu o tom, že by Eliška Přemyslovna vydala rozkaz či pokyn k popravě Lipého, nicméně její politika a osobní postoje nepřímo opakovaně naznačují velkou nevraživost vůči Lipému a Richenze. protože Jan Lucemburský byl velkým obdivovatelem pana Jindřicha, předpokládá se, že tím, kdo je dva postavil proti sobě byla především královna Eliška Přemyslovna, Janova cho. nepochybně za tím stáli i jeho političtí rivalové, je ovšem otázkou, zda by iniciovali takhle radikální řešení, protože to že Lipého zatčení povede k občanské válce bylo zjevné, stejně jako fakt, že by to nejspíše jeho popravou zdaleka neskončilo... O tom, jak se postavila Eliška Přemyslovna k žádostem Jindřichových straníků o jeho propuštění dokonale svědčí charakter následné války dvou královen (by i o ní jsou toliko pramenné střípky). O její hádavé povaze dokonale svědčí i to, jak si dokázala postupně znepřátelit všechny své ochránce a zastánce. Já osobně jsem o jejím zásadním podílu na zatčení Lipého pevně přesvědčen a osobně se domnívám, že to nebyla ona, kdo by mu ponechal hlavu na krku – ale to je můj subjektivní pohled, tak ho prosím neberte moc vážně

[Maršálek]

[Maršálek]

Ještě k původu. Němec žijící v Čechácm mohl být na tehdejší poměry dobrým českým "vlastencem". Snad jen kromě Židů všichni byli považováni za lidi Přemyslovců tj. za český národ, bez ohledu na etnický původ. Že se Němci nehlásili k českému národu je jiná věc

K tomu hlášení se Němců k německé národnosti – ono to asi z některých Dalimilových poznámek vyznělo zavádějícím dojmem, ale když kárá (kupčíky) nebo naopak chválí (havíře brnící Kutné Hory) Němce v Čechách, nenaráží na národnost proto, že by se považovali za Němce z důvodu etnického, ale proto že se označovali za Němce pro privilegium svého emphyteutického práva.
Česky a velmi zjednodušeně – ve městech byli Němci, disponující běžně privilegiem užívat svého Práva, které si s sebou v rámci kolonizace přinesli. Protože tak byli částečně vyjmuti z našeho tradičního práva (v rámci jistých specifik – např. trestní záležitosti menšího rozsahu, dědictví, atd.), zakládali si na svém „němectví“, ačkoli byli dobrými a obvykle věrnými Čechy, za něž se etnicky považovali
Když to tak po sobě čtu, přijde mi to jako ještě složitější a větší guláš

[Katerina]

Nevím o nezvratném důkazu o tom, že by Eliška Přemyslovna vydala rozkaz či pokyn k popravě Lipého, nicméně její politika a osobní postoje nepřímo opakovaně naznačují velkou nevraživost vůči Lipému a Richenze. protože Jan Lucemburský byl velkým obdivovatelem pana Jindřicha, předpokládá se, že tím, kdo je dva postavil proti sobě byla především královna Eliška Přemyslovna, Janova cho. :

Ano, o Eliščině podílu na zatčení nepochybuji, Janovi se do toho určitě nechtělo, a už vůbec ne způsobem, kterým zatčení mělo proběhnout. Já jsem spíš reagovala na to, že to byla Eliška, která žádala JIndřichovu hlavu- tím, že důkazy nemáme, a jediná zmínka je v Dalimilovi. Ten však zminňuje přímo krále, ne královnu.

"Král řek, že mu Zajíc Jindřicha má dát,
že se na něho už těší v Praze kat.
Zajíc však pravil, že není nelida
že králi Jindřicha nikdy nevydá..."

Osobně si také myslím, že pokud by to měla být pravda, pak by tím žadatelem o popravu byla opravdu spíš královna Eliška, (ostatně paralelu bychom našli hned u jejího otce), ale za tehdejší situace by to byl čin spíš sebevražedný. A kdyby se tehdy proti nim postavil i Vilém z Valdeka, poté co by takovou žádost odmítl by mu asi nic jiného nezbylo, lucemburská strana by na to byla dost bídně.

Měla bych ještě sama sebe opravit či doplnit, existuje ještě někdo, kdo a kupodivu ve verších zmiňuje, že král Jan si doma uměl udělat pořádek a neposlušníkům srazit hlavu - byl to Giullaume (de Machaut), ale u něj to spíš byla bud neznalost či básnická licence.

[Katerina]

Přenesla jsem Violčin příspěvek sem, aby se nám nemotala v ostatních princeznách ..

Trochu listuju Zbraslavskou kronikou a zaujala mě pasáž věnující se událostem roku 1317 u nás - zajímavé je, že Petr Žitavský , možná trochu proti zvyklostem, jasně deklaruje Eliščinu úlohu u nás za nepřítomnosti jejího manžela a odchodu Petra z Aspeltu z Čech ("spočívala správa celého království a péče o ně na paní královně Elišce"). Také glosuje jednání znesvářené šlechty a neúspěšnou snahu o smíření s královnou ze strany šlechty a zejména Jindřicha z Lipé, dokonce čteme mezi řádky trochu kárání, přestože se Petr snaží Eliščino jednání omluvit ("duch královnin se tak popudil, že byl spíše nakloněn vykonat pomstu než dáti milost; tato jistě spravedlivá tvrdost či správněji tvrdá spravedlnost v ženské mysli tak zatvrzelá způsobila v Čechách mnoho útrap").

[Ježek]

V Pátečním večeru nazvaném Eliška Přemyslovna a její královský život nahlédneme s historičkou umění Klárou Benešovskou v širším dobovém kontextu do všedních dnů dědičky českého trůnu a matky Karla IV. (24. 2. od 20.00).
http://www.vltava.rozhlas.cz

[elizabeth]

Podoba Elišky Přemyslovny z dolního triforia pražské svatovítské katedrály (vytvořena Parléřovou hutí z let 1375-1378).

Rejčka z jejího antifonáře. Je to ta postavička vlevo v iniciále...

Přesunu to do tématu o Richenze, vůbec nechápu, proč je to tady...

[slavicekvac]

Podoba Elišky Přemyslovny z dolního triforia pražské svatovítské katedrály (vytvořena Parléřovou hutí z let 1375-1378).

Rejčka z jejího antifonáře. Je to ta postavička vlevo v iniciále...

Přesunu to do tématu o Richenze, vůbec nechápu, proč je to tady...

Já taky ne, asi jsem se spletl ve výběr v hledačce Díky za přesun.

[elizabeth]

Rejčka z jejího antifonáře. Je to ta postavička vlevo v iniciále...

Přesunu to do tématu o Richenze, vůbec nechápu, proč je to tady...

Já taky ne, asi jsem se spletl ve výběr v hledačce Díky za přesun.

Rádo se stalo. A my děkujeme za obrázek.

[Viola]

Vrtá mi hlavou ona údajná Eliščina fundace dominikánek u sv. Anny v Brně. B. Kopičková píše, že "šlo o první a zároveň poslední založení círk. instituce královskými manžely. Nakonec nevyšlo, protože Lucemburk se o klášter nestaral a Eliška sama neměla dostatek fin. prostředků. Z těchto důvodů svěřila budování kláštera Kateřině z Lomnice." - Eliška Přemyslovna, s. 108. Přitom na internetu se lze často dočíst, že šlo o klášter založený právě Eliškou.

[Ježek]

Musíme jít do listin... (=nevim o tom nic)

Z hlavy, neangažovali se Lomničtí taky v klášteře naproti- čili v rejčtině?

[Viola]

Listina RBM III č. 80 a RBM III č. 349

[Katerina]

No, jo, ta první listina je z roku 1312 ! a Jan tedy zakládá klášter Zahrada krále -(regis (?) přd Brnem, v podhradí, jako 16 tiletý , 1 rok po své korunovaci, a 2 roky po nástupu na trůn a jeho otec je ještě naživu... a bylo to na pamět Eliščina otce,
jak jsem se dočetla , muselo to být krásné místo, byl tam ovocný sad - tvrz a velká zahrada (proto asi ten název) a někde tam museli být ještě pod Špilberkem křížovnící, to by tak odpovídalo zvyku, usazovat se na kraji města

zatímco ty druhá, kde se Kateřina z Lomnice angažuje v nových fundacích pro klášter dominikánek Sv. Anny je z roku 1317, to bylo v zásadě v době, kdy už ty jejich vzájemné vztah i vztah Jana k Čechám byly o něčem jiném ..

od jeho založení, rozuměj věnování toho místa Janem Elišce až k jeho dokončení - 1312 -1317 to je pouhých 5 let, to je celkem krátká doba, ale Jan už se asi angažoval někde jinde ..

[Viola]

Ale ty listiny se obě týkají téhož kláštera.

[Katerina]

Ale ty listiny se obě týkají téhož kláštera.

Jo, jo, to já vím - já psala o tom rozložení v čase. na začátku v roce 1312 (asi plný entuziasmu a nadšení) dává Jan dal Elišce pozemek - Tu zahradu královu - aby se tam založil klášter na pamět Eliščina otce Václava , a pak se o něj přestal starat a pět let na to, můžeme hypoteticky předpokládat, že to byl akorát dostavěn mu další fundace, aby mohl fungovat dávají Lomničtí ...
ale je pravda, že Eliška tím pádem je mimo dění okoo kláštera .. asi měla také jiné starosti v té době .. pak se ovšem vynořuje otázka, kdo byl tedy reálně stavitelem .. někdo to postavit (a financovat) musel ..

[elizabeth]

No, jo, ta první listina je z roku 1312 ! a Jan tedy zakládá klášter Zahrada krále -(regis (?) přd Brnem, v podhradí, jako 16 tiletý , 1 rok po své korunovaci, a 2 roky po nástupu na trůn a jeho otec je ještě naživu... a bylo to na pamět Eliščina otce,
jak jsem se dočetla.

Jasně, byl to Janův tchán, vždyť se to tam i píše: quod socer noster, d. Wenceslaus quondam Boemie et polonie rex pie memorie – že náš tchán, pan Václav, kdysi král Čech a Polska, blahé paměti...

Chcete ta dvě regesta přeložit?

[Katerina]

No, jo, ta první listina je z roku 1312 ! a Jan tedy zakládá klášter Zahrada krále -(regis (?) přd Brnem, v podhradí, jako 16 tiletý , 1 rok po své korunovaci, a 2 roky po nástupu na trůn a jeho otec je ještě naživu... a bylo to na pamět Eliščina otce,
jak jsem se dočetla.

Jasně, byl to Janův tchán, vždyť se to tam i píše: quod socer noster, d. Wenceslaus quondam Boemie et polonie rex pie memorie – že náš tchán, pan Václav, kdysi král Čech a Polska, blahé paměti...

Chcete ta dvě regesta přeložit?

Ahojky, to s tím tchánem jsem si náhodou přeložila v pohodě milá Bettynko, já nevím jak Violka .. já už to tak letem světem přelétla .. další listiny z roku 1317 určitě netřeba, v zásadě jsou to donace, vesnic apod. vždy se souhlasem někoho z rodiny.

Možná spíš, pokud by se ti chtělo, jestli v té první je něco víc o Eliščině roli v tom celém ...

[Viola]

Úplné znění je zde. Přimlouvám se spolu s Katkou za vypíchnutí Eliščiny úlohy v té první listině. Děkujeme.

[elizabeth]

Úplné znění je zde. Přimlouvám se spolu s Katkou za vypíchnutí Eliščiny úlohy v té první listině. Děkujeme.

Notum facimus...nuncupari.


Dáváme na vědomí všem i jednotlivým, jak budoucím, tak i nynějším pokolením, že my, rozvažujíce vroucí přání, které měl náš tchán, pan Václav, kdysi, blahé paměti, slovutný král Čech a Polska, k založení kláštera mnišek na místě řečeném Narození krále, před Brnem, za přítomnosti naší nějdražší družky paní Elišky, vznešené královny Čech a Polska kvůli úctě a cti k našemu Pánu Ježíši Kristovi a jeho matce Panně Marii, a také vyvolené svaté Alžbětě, zjednali jsme, aby na tom místě byl založen klášter řádu mnišek sv. Dominika, který chceme nazvat Narozením krále.

Jinak ortus je supinum nebo participium minulé od orior – vznikat, rodit se atd… může tedy zanmenat východ, původ či vznik nebo narození.

Více jsem k Elišce v textu nenašla, pokud najdete vy, dejte vědět.

Doufám, že si vážíte toho, že jsem kvůli vám přerušila sledování filmu o tyrolském národním hrdinovi Andreasi Hoferovi (už jsem taky tý němčiny Napoleonových vojsk a dalších měla dost)

[Katerina]

Úplné znění je zde. Přimlouvám se spolu s Katkou za vypíchnutí Eliščiny úlohy v té první listině. Děkujeme.

Notum facimus...nuncupari.


Dáváme na vědomí všem i jednotlivým, jak budoucím, tak i nynějším pokolením, že my, rozvažujíce vroucí přání, které měl náš tchán, pan Václav, kdysi, blahé paměti, slovutný král Čech a Polska, k založení kláštera mnišek na místě řečeném Narození krále, před Brnem, za přítomnosti naší nějdražší družky paní Elišky, vznešené královny Čech a Polska kvůli úctě a cti k našemu Pánu Ježíši Kristovi a jeho matce Panně Marii, a také vyvolené svaté Alžbětě, zjednali jsme, aby na tom místě byl založen klášter řádu mnišek sv. Dominika, který chceme nazvat Narozením krále.

Jinak ortus je supinum nebo participium minulé od orior – vznikat, rodit se atd… může tedy zanmenat východ, původ či vznik nebo narození.

Více jsem k Elišce v textu nenašla, pokud najdete vy, dejte vědět.

Doufám, že si vážíte toho, že jsem kvůli vám přerušila sledování filmu o tyrolském národním hrdinovi Andreasi Hoferovi (už jsem taky tý němčiny Napoleonových vojsk a dalších měla dost)

No, my to velice oceňujeme a moc děkujem - jen malá poznámka, v té listině je jednou v textu na místě zvaném Horto regis ante Brnam s H nikolv ortus , ale Horto regis- což je Zahrada krále, a ono se tak to místo mělo i jmenovat, protože tam velká zahrada u té původní tvrze byla a snad i hospodářský dvůr a ovocný sad, proto jsem si také myslela, že to ortus podruhé - je písařská chyba, i když to je asi blbost - ale bylo by pak možné, že na místě zvaném Horto regis ante Brnam bude vybudován klášter Ortus regis ?? Mělo by to svou logiku ...Přijde mi totiž i divné, že by se ten pravděpodobně královský statek s tvrzí a sadem a zahradou jmenoval Narození krále ?