Ježek píše:Nemslím si, že za tím vším byla snaha stát je leníkem krále, spíš snaha získat vlastní doménu. Ono, Jan Soběslav by asi příliš s Václavem IV. nespolupracoval, když ten měl pokaždé jiné kandidáty, které prosazoval i přes široký odpor.
Tady právě jde víceméně jen o 70tá léta. Za Karla IV. byl vychováván na pražském dvoře, kde si zvyknul na život tzv. na vysoké noze a tak potřeboval peníze v hotovosti spíš, než majetkové državy. Proto dával po smrti otcově Joštovi do zástavy podíl svého dědictví a Jošt mu za to ochotně poskytoval peníze, tentokrát místo otce, což už tak zadarmo nebylo.
Nelze tedy souhlasit s tím, že by si budoval vlastní doménu - spíše naopak.
Já jsem to spíš pochopil tak, že J. Soběslav chtěl zůstat při dvoře Karlově, než-li Václavově. Po smrti Karla IV. se situace trochu změnila a bratři hledali další východisko pro J. Soběslava, protože bylo jasné, že zadlužený Václav nemohl mladému markraběti poskytnout tak vysoký standard, na jaký byl Soběslav zvyklý.
Ona cílevědomá církevně kariérní snaha, min. od roku 1380, zde byla zjevná. Ale to zas bylo za předpokladu, že to nebudou mít rozházený se stávajícím papežem (Urbanem VI.). Možná však nepočítali s tím, že problém bude představovat jejich český bratránek a nakonec i přímá podpora pro-vzdoropapeženců od Prokopa.
