České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I.
Moderátor: Ježek
Re: Kristiánova legenda o sv. Václavu a sv. Ludmile
Zásadní problém tzv. Svatováclavského denáru je ovšem v tom, že se vyskytuje pouze v pokladech z oblasti Baltu (na našem území nebyl dosud nalezen žádný exemplář), navíc ve společnosti mincí z konce X. a začátku XI. století. Krom toho se jedná o technicky nedokonalou minci v širokém rozpětí hmotnosti i ryzosti, raženou patrně z neupravovaného šperkového stříbra a pocházející evidentně z jediného páru razidel.
Osobně jsem přesvědčen, že se jedná o propagační monetu, kterou si nechal narazit sv. Vojtěch na svoji poslední misijní cestu a jejíž zásoba zřejmě padla do rukou Prusům. Dosud spolehlivě nerozluštěný opis na druhé straně mince (nelze totiž rozhodnout, která je aversem a která reversem) je snad možno číst jako ADALBERTVVS.
Osobně jsem přesvědčen, že se jedná o propagační monetu, kterou si nechal narazit sv. Vojtěch na svoji poslední misijní cestu a jejíž zásoba zřejmě padla do rukou Prusům. Dosud spolehlivě nerozluštěný opis na druhé straně mince (nelze totiž rozhodnout, která je aversem a která reversem) je snad možno číst jako ADALBERTVVS.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: Kristiánova legenda o sv. Václavu a sv. Ludmile
Propagační ve vztahu ke komu?Iohannes píše: Osobně jsem přesvědčen, že se jedná o propagační monetu, kterou si nechal narazit sv. Vojtěch na svoji poslední misijní cestu a jejíž zásoba zřejmě padla do rukou Prusům.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Re: Kristiánova legenda o sv. Václavu a sv. Ludmile
Ve vztahu k pohanům. Dalo by se to dokonce vykládat ještě dále - na straně VENCEZLIVVS je v kroužku křížek, na straně ADALBERTVVS je zase v kroužku skupinka tří liter, která by se dala číst i jako LVX. Tudíž: Václav vám přináší kříž a Vojtěch světlo.Ježek píše:Propagační ve vztahu ke komu?Iohannes píše: Osobně jsem přesvědčen, že se jedná o propagační monetu, kterou si nechal narazit sv. Vojtěch na svoji poslední misijní cestu a jejíž zásoba zřejmě padla do rukou Prusům.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Kristiánova legenda o sv. Václavu a sv. Ludmile
Patří to do jiného tématu, admin by to měl přesunout. Ale díky za názor. Jistě jsi četl Viktora Katze ohledně tohoto denáru. Bohužel nejsem sto sehnat slušné fotky a dělat s otiskem tuhou dneska nejde, to je celý problém čitelnosti mnoha denárů, zvláště tohoto. Já vycházím ze srovnání typu. Jakkoliv jsou Katzův obrázek a dostupné fotky nezřetelné, tak tento denár je typově shodný s denárem Jindřicha Ptáčníka I. Rozhodně není nijak shodný s tzv. denáry Vojtěchovými ( které podle mne nejsou jeho ) a už vůbec ne s denáry Boleslava Chrabrého. Tato podstatná shoda mne vede k tomu, že denár JE denárem Václava Svatého. Jde o shodu s denárem Heinrich rex: 1) typu písma 2) velikosti střížku 3) váhy 4) provedením opisu 5) provedením vnitřku mezikruží s textem. Spolehlivě čtené jméno Venciezlavs je potvrzeno jazykovědci jako možná varianta. Uvnitř mezikruží čtu DVX, ale je to nutné potvrdit dobrou fotkou. Na denáru Heinrich Rex je titul umístěn do mezikruží také, je to podstatná shoda. Problém je s čtením reverzu, kde nezřetelnost dostupných fotek a obrázků je neskutečná. Moje úsilí získat od Švédů a Národního muzea v Praze fotku je bezvýsledná. Protože Viktor Katz také neměl lepší náhledy, tak svůj názor na Václava jako mincovního pána odvolal pod tlakem domácí kritiky. Současně je přijímán nejvíce názor, že jde o Boleslava Chrabrého, jako výraz úcty svatováclavské. To z výše uvedených důvodů odmítám zásadně. Tato úcta byla vyjádřena nejdříve knížetem Oldřichem a hlavně Břetislavem I při umístění Václava Svatého na minci jako nebeského vládce země a jejího ochránce. To jako součást zásadní reformy mince, zmenšení váhy na polovinu a osamostatnění od mince imperia Romani Ottonů.Iohannes píše:Zásadní problém tzv. Svatováclavského denáru je ovšem v tom, že se vyskytuje pouze v pokladech z oblasti Baltu (na našem území nebyl dosud nalezen žádný exemplář), navíc ve společnosti mincí z konce X. a začátku XI. století. Krom toho se jedná o technicky nedokonalou minci v širokém rozpětí hmotnosti i ryzosti, raženou patrně z neupravovaného šperkového stříbra a pocházející evidentně z jediného páru razidel.
Osobně jsem přesvědčen, že se jedná o propagační monetu, kterou si nechal narazit sv. Vojtěch na svoji poslední misijní cestu a jejíž zásoba zřejmě padla do rukou Prusům. Dosud spolehlivě nerozluštěný opis na druhé straně mince (nelze totiž rozhodnout, která je aversem a která reversem) je snad možno číst jako ADALBERTVVS.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: Kristiánova legenda o sv. Václavu a sv. Ludmile
To ale zní tak, že by Václav přímo nebo za pomoci svých bojovníků šířil víru v Pobaltí.Iohannes píše: Tudíž: Václav vám přináší kříž a Vojtěch světlo.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4265
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 174 times
- Been thanked: 43 times
Re: Kristiánova legenda o sv. Václavu a sv. Ludmile
Labudovy teorie ohledně česko-polských vztahů bych bral s velkou reservou, možná snad i jako úsměvné anekdoty.slavicekvac píše:Ohledně šíření víry je to velmi problematické. Kostelík v Krakově na Wawelu je zřejmě Přemyslovský, Labuda si myslí, že biskupský,
Otázka je jakou formu měl v té době kult svatého Václava, jeho forma (spíše kníže, nebo spíše světec) a jak se to dalo využít v cizině.Iohannes píše: Zaživa tam rozhodně nebyl. Ovšem svatý Vojtěch byl velikým ctitelem svatého Václava a určitě se jej snažil využít při své misijní činnosti.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
Abych shrnul problematiku tzv. svatováclavského denáru:
1) po jedné straně nese čitelný opis VENCEZLIVVS (patrně bez sanctus) a křížek v kroužku
2) po druhé straně má nečitelný opis, z něhož je zřetelný pouze závěr -VVS (jedná se tudíž nejspíše rovněž o osobní jméno), a v kroužku trojici nezřetelných literek, která se dá číst všelijak (např. DVX, CIV, LVX atd.)
3) ikonograficky se blíží denárům karolinským, u nás ani v Polsku nemá obdoby
4) pochází z jediného páru razidel, bylo tudíž naraženo jen malé množství exemplářů
5) jednotlivé exempláře se liší velkým rozptylem hmotnosti i ryzosti, pro běžný peněžní styk byl proto nepoužitelný
6) vyskytuje pouze v nálezech z oblasti Baltu společně s mincemi z konce X. a začátku XI. století
Z toho je patrno, že body 3 a 6 (a patrně i 1) jsou v časovém rozporu 100-200 let.
1) po jedné straně nese čitelný opis VENCEZLIVVS (patrně bez sanctus) a křížek v kroužku
2) po druhé straně má nečitelný opis, z něhož je zřetelný pouze závěr -VVS (jedná se tudíž nejspíše rovněž o osobní jméno), a v kroužku trojici nezřetelných literek, která se dá číst všelijak (např. DVX, CIV, LVX atd.)
3) ikonograficky se blíží denárům karolinským, u nás ani v Polsku nemá obdoby
4) pochází z jediného páru razidel, bylo tudíž naraženo jen malé množství exemplářů
5) jednotlivé exempláře se liší velkým rozptylem hmotnosti i ryzosti, pro běžný peněžní styk byl proto nepoužitelný
6) vyskytuje pouze v nálezech z oblasti Baltu společně s mincemi z konce X. a začátku XI. století
Z toho je patrno, že body 3 a 6 (a patrně i 1) jsou v časovém rozporu 100-200 let.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
Bod 2) čtení nezřetelného opisu jako jména není správné, protože čtení jména VENZIEZLIAVS je dost spolehlivé. Neexistuje jediný denár, který by měl dvě jména emitenta, mincovního pána. Nečitelný opis snad bude rozluštěn nad digitální fotkou všech exemplářů, a s vysokou praděpodobností jde o místo mincovny.Iohannes píše:Abych shrnul problematiku tzv. svatováclavského denáru:
1) po jedné straně nese čitelný opis VENCEZLIVVS (patrně bez sanctus) a křížek v kroužku
2) po druhé straně má nečitelný opis, z něhož je zřetelný pouze závěr -VVS (jedná se tudíž nejspíše rovněž o osobní jméno), a v kroužku trojici nezřetelných literek, která se dá číst všelijak (např. DVX, CIV, LVX atd.)
3) ikonograficky se blíží denárům karolinským, u nás ani v Polsku nemá obdoby
4) pochází z jediného páru razidel, bylo tudíž naraženo jen malé množství exemplářů
5) jednotlivé exempláře se liší velkým rozptylem hmotnosti i ryzosti, pro běžný peněžní styk byl proto nepoužitelný
6) vyskytuje pouze v nálezech z oblasti Baltu společně s mincemi z konce X. a začátku XI. století
Z toho je patrno, že body 3 a 6 (a patrně i 1) jsou v časovém rozporu 100-200 let.
Bod 3) není pravdivý, ikonografická shoda je pouze s denáry Heinrich I. REX. S karolinskými rozhodně ne, ani obrazy, ani opisy, ani váhou, ani velikostí střížku.
Bod 4) neznám Tvůj pramen, ale dokud nemám fotky všech tuším 12ti exeplářů, tak bych o jednom kolku - razidle pochyboval. Rozptyl nálezů je dost značný územně a tak předpoklad více emisí je pravděpodobnější. Ale opravdu mohla být jen jedna emise. Václav zřejmě vládnul 4 roky. Kdyby platila Třeštíkova data, tak 10 let, a pak by emisí mohlo být více. Počet mincí dochovaných rozhodně není krtérium četnosti emisí a množství vyražených mincí. Staré mince se užívaly jako pagament, to je pro nové ražby. Například Boleslava I.
Bod 6) jediné skutečně pravdivé hledisko časování mince v depotech je čas uložení pro nejmladší minci depotu. Výpověď o nejstarší není žádná s ohledem na možný depot jakékoliv starší mince, třebaže již neobíhající.
Proto žádný časový rozpor uvedený v Tvém příspěvku není. Rozhodně ne takový, aby vyloučil Václava jako emitenta mince. Kolísání váhy bylo u Heinrich I také. Sjednocení váhy ( cca 1,2 g ) na dělení hřivny je stabilizované teprve za dalších Ottonů. A bylo pravidlem za Karolinců. I to je indicie, ža tato mince nemá s Karolinci nic společného.
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
2) o tom jsme již jednou mluvili - pokud to je jméno mincovny, tak nemůže být v kroužku DVX, nýbrž spíše CIV. Ovšem nenapadá mne lokalita, zakončená na -VVS.slavicekvac píše: Bod 2) čtení nezřetelného opisu jako jména není správné, protože čtení jména VENZIEZLIAVS je dost spolehlivé. Neexistuje jediný denár, který by měl dvě jména emitenta, mincovního pána. Nečitelný opis snad bude rozluštěn nad digitální fotkou všech exemplářů, a s vysokou praděpodobností jde o místo mincovny.
Bod 3) není pravdivý, ikonografická shoda je pouze s denáry Heinrich I. REX. S karolinskými rozhodně ne, ani obrazy, ani opisy, ani váhou, ani velikostí střížku.
Bod 4) neznám Tvůj pramen, ale dokud nemám fotky všech tuším 12ti exeplářů, tak bych o jednom kolku - razidle pochyboval. Rozptyl nálezů je dost značný územně a tak předpoklad více emisí je pravděpodobnější. Ale opravdu mohla být jen jedna emise. Václav zřejmě vládnul 4 roky. Kdyby platila Třeštíkova data, tak 10 let, a pak by emisí mohlo být více. Počet mincí dochovaných rozhodně není krtérium četnosti emisí a množství vyražených mincí. Staré mince se užívaly jako pagament, to je pro nové ražby. Například Boleslava I.
Bod 6) jediné skutečně pravdivé hledisko časování mince v depotech je čas uložení pro nejmladší minci depotu. Výpověď o nejstarší není žádná s ohledem na možný depot jakékoliv starší mince, třebaže již neobíhající.
Proto žádný časový rozpor uvedený v Tvém příspěvku není. Rozhodně ne takový, aby vyloučil Václava jako emitenta mince. Kolísání váhy bylo u Heinrich I také. Sjednocení váhy ( cca 1,2 g ) na dělení hřivny je stabilizované teprve za dalších Ottonů. A bylo pravidlem za Karolinců. I to je indicie, ža tato mince nemá s Karolinci nic společného.
3) křížek v kroužku je typický pro karolinské denáry
4) odhaduje se, že z jednoho páru razidel bylo možno vyrazit cca 5000 kusů denárů o celkové váze 5 kg, což je pro řádný peněžní oběh směšné množství.
5) nalezené denáry mají rozměry v rozpětí 18-22 mm, hmotnost 0,940 - 1,454 g a ryzost 950/1000 - 750/1000 !
6) mince v oněch nálezech pocházejí z let 965-1012, denár z roku 929 mezi ně tudíž jaksi nepasuje.
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
Svatováclavský denár máme pro srovnání zde:
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
2) verze opisu může být zcela jiná, je to prostě z obrázku a dosavadních fotek neznámá.
3) Ten karolinský kříž je zcela jiný typově. Souhlasím, že je to obraz užívaný i Heinrichem I, ale to neznamená karolinskou minci.
4) Jiná literatura uvádí až 50 tisíc kusů jedné emise před výměnou kolku.
5) jistěže, podívej se na karolinské a ty mají zcela jiné parametry, velmi stabilní.
6) opakuji, že depot má časovou definici jen nahoru, nejmladší mince. Nejstraší mince může být klildně mnohem starší, například z římského císařství. Tím také nelze vyloučit rok 929 současným uložením mincí z roku 965.
3) Ten karolinský kříž je zcela jiný typově. Souhlasím, že je to obraz užívaný i Heinrichem I, ale to neznamená karolinskou minci.
4) Jiná literatura uvádí až 50 tisíc kusů jedné emise před výměnou kolku.
5) jistěže, podívej se na karolinské a ty mají zcela jiné parametry, velmi stabilní.
6) opakuji, že depot má časovou definici jen nahoru, nejmladší mince. Nejstraší mince může být klildně mnohem starší, například z římského císařství. Tím také nelze vyloučit rok 929 současným uložením mincí z roku 965.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
Zcela nepoužitelný obrázek pro jakoukoliv solidní práci. Při vší úctě k Viktoru Katzovi.Iohannes píše:Svatováclavský denár máme pro srovnání zde:
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
No byla by to podivuhodná souhra náhod, aby ve všech devíti nálezech byl mezi tisícovkami mincí svatováclavský denár pokaždé tím nejstarším.
Jinak jsem od začátku mluvil jen o ikonografické shodě s karolinskými denáry, neustálená hmotnost se dá těžko s něčím srovnávat. Ovšem žádný typologický rozdíl mezi těmi kříži opravdu nevidím.
Ale můžu podpořit tvůj názor - co když na druhé straně je opravdu BOLEZLAVS, jak navrhoval již Suchodolski, ovšem nikoli DVX (tedy Boleslav Chrabrý podle Suchodolského), nýbrž CIV a svatý Václav měl svoji mincovnu na Staré Boleslavi? A to by pak byl také dobrý důvod k vraždě...
Jinak jsem od začátku mluvil jen o ikonografické shodě s karolinskými denáry, neustálená hmotnost se dá těžko s něčím srovnávat. Ovšem žádný typologický rozdíl mezi těmi kříži opravdu nevidím.
Ale můžu podpořit tvůj názor - co když na druhé straně je opravdu BOLEZLAVS, jak navrhoval již Suchodolski, ovšem nikoli DVX (tedy Boleslav Chrabrý podle Suchodolského), nýbrž CIV a svatý Václav měl svoji mincovnu na Staré Boleslavi? A to by pak byl také dobrý důvod k vraždě...
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
No to je kouzelná hypotéza Humoru je tady málo, tak houšťIohannes píše:No byla by to podivuhodná souhra náhod, aby ve všech devíti nálezech byl mezi tisícovkami mincí svatováclavský denár pokaždé tím nejstarším.
Jinak jsem od začátku mluvil jen o ikonografické shodě s karolinskými denáry, neustálená hmotnost se dá těžko s něčím srovnávat. Ovšem žádný typologický rozdíl mezi těmi kříži opravdu nevidím.
Ale můžu podpořit tvůj názor - co když na druhé straně je opravdu BOLEZLAVS, jak navrhoval již Suchodolski, ovšem nikoli DVX (tedy Boleslav Chrabrý podle Suchodolského), nýbrž CIV a svatý Václav měl svoji mincovnu na Staré Boleslavi? A to by pak byl také dobrý důvod k vraždě...
Ale když tak začnu vážně uvažovat, nijak nemožné to není. Václav o 16 let starší než Boleslav klidně mohl razit minci v Boleslavi. Každé hradiště mohlo být mincovnou. Začnu příkladem Ottonů - Nappurk, dnešní Nabburg kousek za hranicemi. U nás - Vyšehrad , Mělník, jak tvrdím já taky Čáslav, známý Malín. Takže razit v Boleslavi, proč ne. Otázka je pak geneze jména toho místa, ale nic proti tomu, že po malém Boleslavovi se nazve hradiště, a on je skutečně ovládá jako sídelní až od plnoletosti. Ale nemyslím si, že by to byl důvod k vraždě Václava. Hele, další důvod proč mít pořádné fotky těhle denárů. Začnu zase dusit držitele po celé Evropě. Nic by jim neudělalo, kdyby denáry nafotili a pověsili fotky na net. V čele s Národním Muzeem. Což je dnes odloženo dle informace Dr. Polanského proto, že se celé oddělení stěhuje do Terezína ! Abychom konečně nespekulovali podle omalovánek
-
- Poddaný
- Příspěvky: 5
- Registrován: 11 čer 2012 10:55
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
Pánové zaujala mě tato diskuze, v dohledné době se na hypotetické hradiště vydám a následně zde poreferuji.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
Doporučuji podívat se předem na Google earth a případně na Františkovo I mapování. Díky za zprávy. Jen doufám, že tam nebudeš rabovat železné artefakty minohledačkou. Nejdůležitější není ten předmět, ale místo, vrstva, kde se najde a dokumentace minimálně digifotkou, souřadnice etc.Jirka_Marounek píše:Pánové zaujala mě tato diskuze, v dohledné době se na hypotetické hradiště vydám a následně zde poreferuji.
-
- Poddaný
- Příspěvky: 5
- Registrován: 11 čer 2012 10:55
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
Zdravím, rabovat určitě nic nebudu, principy dokumentování v terénu a přípravu na tuto činnost znám. Přesto děkuji za rady a snad jen upozorňuji, že ani ty bys neměl jakkoli zasahovat do terénu.
Včera jsem na domnělém hradišti strávil rekognoskací terénu asi 2,5hodiny. Výsledek mého bádání sem snad v brzku dodám. Předem však upozorňuji, že lokalita podle mého skromného názoru pozůstatkem jakékoli fortifikace není. Přesto se tam nacházejí (novověké) terénní relikty, které pod archeologii spadají a měly by být minimálně evidovány.
Včera jsem na domnělém hradišti strávil rekognoskací terénu asi 2,5hodiny. Výsledek mého bádání sem snad v brzku dodám. Předem však upozorňuji, že lokalita podle mého skromného názoru pozůstatkem jakékoli fortifikace není. Přesto se tam nacházejí (novověké) terénní relikty, které pod archeologii spadají a měly by být minimálně evidovány.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
quote="Ježek"]Obecně se teď uznává, že razit začal až Chrabrý:
http://www.denary.com.pl/boleslaw-chrob ... logia.html[/quote]
To jsem četl. Jenže Měško mince existuje. A není od Boleslava. Stejně tak existuje Jindřich Vogler I, a nikdo nepopírá, že razil. Jsou to mince menší, než denáry jeho syna Otto I. Představa, že někdo v denárovém, dobře zvládaném a respektovaném období pevné mince, stejné váhy při tažbě al marco, začne někdo razit menší, méně kvalitní, s jinými obrazy a zvyklostmi, zcela jinou minci, která se navíc velmi shoduje s Jindřichem Voglerem, tak to je pitomost už jen logicky. Boleslav Chrobry byl součástí denárového období ottonů - čili renovatio imperii Romani, a Měško, Václav svatý razili pro svou dobu s pravidly Jindřicha Voglera Ptáčníka. Těch mincí je tak málo, protože byly použity na ražbu následných denárů s jasnou vahou, pravidly obrazu i opisu za Otto I, až po Jaromíra u nás. Pak byly další reformy už od Oldřicha.
Přesazovat tyhle mince velikosti obolu do denárové doby, zvláště Boelslava Chrobreho je prostě omyl. Evidentně pro mne z toho plyne, že není dobře zvládnuta denárová doba, nejsou odvozena pravidla opisu a obrazu, která byla prostě pevná. Čtení nejsou udělána dobře, protože se nečtou digitální fotky, ale memorují se otisky... Smutné. Pokusím se a pokouším se o zvrat. O vlastní katalog. Chybí mi k tomu udělat denárové období Ottonů z Hahna a dostupných fotek. Pro legraci: na jednom denáru v SRN se traduje Boleslav I Bohmen... Je na něm OTLO I Gana... A je to dost slušně čitelné, protože tu minci dobře vyfotili v Berlíně
http://www.denary.com.pl/boleslaw-chrob ... logia.html[/quote]
To jsem četl. Jenže Měško mince existuje. A není od Boleslava. Stejně tak existuje Jindřich Vogler I, a nikdo nepopírá, že razil. Jsou to mince menší, než denáry jeho syna Otto I. Představa, že někdo v denárovém, dobře zvládaném a respektovaném období pevné mince, stejné váhy při tažbě al marco, začne někdo razit menší, méně kvalitní, s jinými obrazy a zvyklostmi, zcela jinou minci, která se navíc velmi shoduje s Jindřichem Voglerem, tak to je pitomost už jen logicky. Boleslav Chrobry byl součástí denárového období ottonů - čili renovatio imperii Romani, a Měško, Václav svatý razili pro svou dobu s pravidly Jindřicha Voglera Ptáčníka. Těch mincí je tak málo, protože byly použity na ražbu následných denárů s jasnou vahou, pravidly obrazu i opisu za Otto I, až po Jaromíra u nás. Pak byly další reformy už od Oldřicha.
Přesazovat tyhle mince velikosti obolu do denárové doby, zvláště Boelslava Chrobreho je prostě omyl. Evidentně pro mne z toho plyne, že není dobře zvládnuta denárová doba, nejsou odvozena pravidla opisu a obrazu, která byla prostě pevná. Čtení nejsou udělána dobře, protože se nečtou digitální fotky, ale memorují se otisky... Smutné. Pokusím se a pokouším se o zvrat. O vlastní katalog. Chybí mi k tomu udělat denárové období Ottonů z Hahna a dostupných fotek. Pro legraci: na jednom denáru v SRN se traduje Boleslav I Bohmen... Je na něm OTLO I Gana... A je to dost slušně čitelné, protože tu minci dobře vyfotili v Berlíně
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
UFF ... Tak jsem se tímto tématem po několika hodinách prokousal a koukám, že poslední příspěvek je již půl roku starý a kauza není vyřešena. Má to nějaké pokračování? Myslím tím nějaký odborný posudek té lokality?
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: České a jiné raně středověké denáry - před Břetislavem I
Frolík se zatím nepodíval, tak to čeká na jaro. Taky snad se podaří udělat rekonstrukci z dat katastrálního úřadu, který má laserové měření. Dělá to jedna fakulta na ČVUT, pokud budou ochotni dělat právě tohle.kacuro píše:UFF ... Tak jsem se tímto tématem po několika hodinách prokousal a koukám, že poslední příspěvek je již půl roku starý a kauza není vyřešena. Má to nějaké pokračování? Myslím tím nějaký odborný posudek té lokality?
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 0 Odpovědi
- 895 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
-
- 0 Odpovědi
- 2374 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od camerarius de bethov
-
- 3 Odpovědi
- 344 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od elizabeth
-
- 1 Odpovědi
- 676 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
-
- 38 Odpovědi
- 17330 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ingolf
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host