Benešovici

[Ježek]

To Jan Jenkovič by taky mohlo znamenat Jan Jičínský ne?

V Długoszovi to je ve smysl Jan, syn Jana (Jenka), čili Jenkovič.

Na wikipedii se píše, že 49. korouhev vypravoval Lacek z Kravař, ale vedl ji jeho hejtman Jan Helm.

To je blbost. Za prvé to není nikde doloženo (jelikož to byl významný moravský šlechtic, tak by to doloženo bylo, spíše než účast Sokola a jiných). Za druhé Lacek z Kravař byl významným hodnostářem dynastie a nemohl se zásadně stavět proti oficiální politice, která stranila řádu. Jako propolský politik sháněl vojáky pro budoucí kampaň, jím vymožená milost pro posádky loupežnických hradů šla chápat i jako úleva zemi. Kdyby se účastnil Grunwaldu, tak mu to přeruší jeho kariérní postup. Václav IV. by ho nejmenoval později moravským hejtmanem.

Dlugosz tedy buď má pravdu v účasti Jana, ale má špatně podrobnosti, nebo si spletl příslušníka rodu a nebo, což také nevylučuju, personifikoval podporu Lacka z Kravař polské straně, do jeho příbuzného - teoreticky se tak nikdo nemusel účastnit.

[Ježek]

Špatně jsem četl ten příspěvek, Lacek z Kravař měl určitě rozhodující vliv na vyslání korouhve, ale určitě jí nevelel. V době bitvy u Grunwaldu je doložen v Brně.

K té naší záležitosti (z připravovaného článku):

V Polsku byla tato kronikářova relace rozvíjena dále – do působivého, leč těžko věrohodného příběhu. Na počátku příběhu byl Jan z Jičína, otec. Ten byl vyslán na konci roku 1390 polským králem Vladislavem, aby zachránil Alžbětu Granovskou, jedinou dědičku sandoměřského vévody. Tato bohatá šlechtična byla unesena a donucena ke sňatku slezským rytířem Vislou Čamborem. Jan z Jičína svůj úkol splnil a o dva roky později si Alžbětu vzal za ženu. Jejich štěstí netrvalo věčně, v roce 1395 Jan umírá (Alžběta vstupuje ještě do dalších dvou manželství, jejím posledním ženichem byl sám král Vladislav). Ale ani pro pána z Kravař, ani pro paní z Pilczy to není první manželství, Jan má z prvního syna, který nese jméno po otci, Alžběta mj. dceru Ofku. Právě ta je pro náš příběh důležitá, neboť ona se vdává v roce 1423 právě za Jana mladšího z Jičína.
Tento, nazývejme ho polský, Jan, pán z Kravař a držitel statků především na Moravě, měl vést jednu korouhev na Grunwald. Polské bádání ho dále zná jako spolupracovníka Jana Husa, univerzitního učitele, účastníka odpustkových bouří a poté umírněného táborského teologa. Nikdo takový ovšem neexistoval.

[Ježek]

Jak je to ted s Janem Žižkou, který u Grunwaldu byl a pak se stal Václavovým purkrabím v Praze?

Žižku dokládá ve svých Letopisech Długosz, ne přímo v bitvě u Grunwaldu, ale jako držitele hradu Radzyń (společně se Sokolem), z čehož a priori vyplývá, že se bitvy účastnil. Pravděpodobně jako jeden z bývalých lapků, omilostněných na zásah Lacka z Kravař.

[Laurentius]

Tak jsem to myslel, že se na vyslání podílel Lacek z Kravař. Tak snad ten Jan Jenkovič podle Dlugosze byl Jan z Jičína. Díval jsem se na internetu na nějaký ten přepis korouhví podle Dlugosze. Češi a Moravané se vyskytovali asi v hojném počtu. Dlugosz je uvádí i u jiných korouhví. Hned u 2. korouhve je mezi šesti veliteli uváděn třeba Zikmund Pykna z Lichtenburka (jako Zygmunt Pikna).
U té 4. korouhve sv. Jiří uvádí dva velitele Sokol, Zbyslawek a korouhevníka jménem Jan Sarnowski. Jestli tomu rozumím dobře. Ten Zbyslawek byl mohl být někdy uváděný Zbyslav z Tvorkova. Taky z rodu Benešoviců. To jméno Jan Sarnowski mně nic neříká.

[Ježek]

Tři korouhve z 50 polských. Długosz uvádí 51 polských, ale ta poslední je Zikmunda Korybuta, čili by měla být započítána mezi litevské.

Zbyslav z Tvorkova, k tomu sem se taky dostal.

[Laurentius]

Koukám, že Petr z Aspeltu je pořád v Benešovicích. Je nutné upřesnit jednu informaci o jeho původu. Dost často se u nás uvádí, že pochází z měšťanské rodiny a to z Trevíru. Myslel jsem si to i já. To nebude asi tak docela přesné. Teď jsem četl zrovna o Aspeltu v Lucembursku. V Aspeltu žili ve středověku dva ministeriální rody. Jeden z rodů (ten Petrův) se uvádí jako ministeriálové benediktinského kláštera sv. Maximin. Ten druhý můžu dohledat.

[elizabeth]

Přemýšlel někdo nad tím, zda skutečně byl biskup Tobiáš zapojen do války (guerra moderna) na přelomu let 1283/84? Osobně se totiž domnívám, že právě on byl takovou "nadstranickou" osobou, jak po ní historikové volají (když tvrdí, že byl na takový pohled tehdy Václav ještě příliš mlád), a nemyslím si, že by se do konfliktu zapojil. Vždyť jen kvůli vypovězení Jindřicha z Garsu královnou Kunhutou roku 1279 vyhlásil Jan III. z Dražic interdikt. Kdyby byl Tobiáš v konfliktu zapojen, měl by obrovské možnosti, jak pohnout mladého krále, jeho matku či Záviše k poslušnosti, ale neučinil tak... Z vývoje v Čechách jistě nebyl nadšen ale pověsti a domněnky o jeho zapojení se do těchto bojů podle mě vznikly tím, že byl zaměněn se svým bratrancem Tobiášem z Bechyně, zdejším purkrabím.

[mmac]

ehm ... osměluji se dotaz k tomuto tématu ...
Kravařové se rozdělili (zjednodušeně řečeno) na dvě hlavní rodové větve, na Strážnici a na Plumlově. Pravděpodobně od Strážnických z Kravař pochází rod z Kvasic a stejně tak rod z Gansberka. Víte někdo nějaké podrobnosti o tomto příbuzenství ?
A ... má někdo povědomí o tom, jakým řízením osudu se rod ze Štítiny ocitl na Přerovsku ?

[Ježek]

Ty vedlejší menší větve se podle mne oddělily již ke konci 13. století, ještě před vzestupem Kravařské větve, která se rozdělila na ony dvě větve.

Ten rod kolem poloviny 14. století prodal hrad Štrálek a přestěhovali se na Přerovsko - těch majetků tam měli víc, i když jen asi v řádech jednotkách vesnic. Shodou okolností se tomu chci věnovat v nejbližší době.

Zatím jen jeden výpisek: Beneš ze Štrálku s bratry v roce 1349 kupuje od Jitky poloviny vesnic Mísečné Lhoty (dnes Lhotsko mezi Bezuchovem a Blazicemi) a nelokalizované Kozářiny Lhoty (zřejmě také poblíž).

[mmac]

Jo - Beneš Šišma ze Štrálku .... tu oblast nemám moc zmapovanou, protože jsem zatím nedostal do ruky nějaké podrobnější dějiny dřevohostického panství ... ale beztak něco existuje v rámci Vlastivědy moravské ... Několik málo zmínek je v dějinách města Bystřice p. Host. od Hosáka, ale to se týká vzniku samotného bystřického panství (můžu vypsat bude-li zájem), takže jde o vesnice na bystřickém panství ... Nějaké zmínky o bratřích Benešovi a Drslavovi ze Štrálku jsou i v knížce o Kravařích od Baletky, ale ten se věnuje jen těm, kteří se psali z Kravař ...
Protože na Štrálku žila vlastně jen jedna generace rodu, hledali si bratři Beneš a Drslav ze Š. jiné místo k životu, a usadili se v kraji severně od Dřevohostic. Snad pod patronací svých helfštejnských příbuzných skupovali menší majetky, aby vytvořili ucelenější statek, ale moc se jim nedařilo ... snad.
O Kozářině (znám Kozrál) a Mísečné Lhotě slyším poprvé ... ono dnešní Lhotsko samozřejmě znám (i když by mě zajímalo, kdo to tam postavil) - ale široké údolí s potokem je dobré místo na vesnici ... proč by ne
O těch z Kvasic a těch z Gansberka nevíte něco ?

[Ježek]

Ta lokalita Kozral by to mohla být - k tomu mám zatím nalezeno jen, že se v roce 1374 Zdeněk ze Šternberka soudí o Kozraly a Kurovice.

Kvasické panství, zatím:

Kvasické panství lze rekonstruovat také až pro nejdříve polovinu 14. století a také na základě věn manželek pánů z Kvasic. Hned první (rok 1365), i když je na pouhých 80 hřiven stříbra, odhaluje nejvíce lokalit – tvrz (munitione) Kvasice, městečko s mlýnem Kvasice a sedmičku vesnic. (ZDO I, č. 823, s. 41 Bílov, Vyesdecze, Nová ves, Střešnice, Ohnískovice, Sulimov, Kladruby). Další zápis na 500 hřiven zmiňuje jen 5 vsí, ale není důvod se domnívat, že by rozsah panství podlehl nějaké změně. Konečně v roce 1420 Anna z Benešova Aleši z Ronova zapisuje pouze tvrz Kvasice. K panství patří také Tlumačov, na konci 14. století uváděný jako městečko (je zde věno na 20 kop grošů platu, hodnota bude ale k 600 kop), ten se součástí benešovického dominia nestal dříve než v 70. letech 13. století, kdy se podle Tlumačova píše Zášit. Další součástí benešovického dominia byla vesnice Trávník, kde v roce 1397 stála tvrz. I tento majetek se stával věnem, v roce 1420, společně s městečkem Tlumačovem za 1000 kop.

[mmac]

S kým se soudil ?

Ten Kozrál, který znám já, je samota na místě zaniklé vesnice. Mám ale dojem, že tato vždycky patřila k prusinovickému statku. Je to z Prusinovic směrem na Dřevohostice na úpatí Kosteleckého lesa, teče tam i stejnojmenný potok. Myslím, že to ani nikdy nebyla Lhota. Mohlo jít ale o podobné vesnice, jako jsou nedaleké Radkovy a Radkova Lhota, i když tyto Kozrály by nebyly hned vedle sebe. Ona Lhota mohla být osídlena osadníky z Kozrálu ... snad

Nejde ani tak o samotný rozsah kvasického panství jako spíš o držitele hradu. Teda zmiňuje se skoro vždycky tvrz, ale dva metry silné zdi této původní tvrze mluví samy za sebe ... Benešovici se v Kvasicích připomínají už roku 1248 (Ondřej z Benešova a Kvasic). Roku 1269 se po Kvasicích psal Milota (pravděpodobně Ondřejův synovec), který až později (1278) užil známějšího predikátu z Dědic. Posledním z rodu byl rovněž Milota, který údajně padl při dobývání Kvasic husity roku 1423. Zůstala po něm vdova a dcery.

O tom Zašitovi z Tlumačova moc nevím, ale nebyl to nikdo bezvýznamný. Tlumačov je na druhém břehu Moravy naproti Kvasicím, mohl být (a podle mého názoru i byl) příslušníkem kvasické větve. Tento Zašit se později (1276) psal po sousedních Kurovicích a dalším známým držitelem Kurovic byl Beneš Hus z Kurovic, který prokazatelně (nedaří se mi dohledat kde jsem to vyčetl) pečetil zavinutou střelou. Tento Beneš Hus roku 1339 Kurovice prodal biskupovi a koupil Suchov, kde vystavěl hrad Gansberg (Gans = něm. husa, tedy hrad pojmenoval po sobě )

Předpokládám, že prapůvodní území získané některým příslušníkem rodu Benešoviců, sahalo od kroměřížských majetků biskupa na severu po zeměpanský majetek v Napajedlech na jihu, západní hranici přirozeně tvořily Chřiby a na východě se dotýkal území drženého rodem Šternberků. Jedná se o mírně zvlněnou rovinu se zemědělsky využívanou půdou - tedy nejspíš výnosný majetek. Pozdější rozdrobení mohlo být příčinou jednak dělením mezi rodové příslušníky, tak i odměňováním kvasických vazalů ... co ??

Mám malou poznámku k té zavinuté střele ... jako šíp s kusem látky na konci se erb vyobrazoval až snad někdy ... prostě později - např. u Sedlnických. Prý to sloužilo k zapalování střech ... lukostřelec musel být pěkný tvrďák, když namočil ten hadr na konci šípu do smůly, zapálil ho a pak s ním střílel - asi s azbestovou rukavicí a tětivou Jde mi o ten název "odřivous" ... že někdo někomu odstřelil šípem kníra je pohádka pro děcka. Ví ale někdo, jak kdysi dávno vypadal nástroj na odírání vousů ?? Nemuselo jít zrovna o holení, ale třeba o odírání srsti z kůží ... totiž na pečetích i na erbech to spíš připomíná nějaký nástroj se široce rozevřeným ostřím a na konci s držátkem - šíp s takovouto špicou by asi mnoho škody nenadělal. Proto si myslím, že název "odřivous" přesně vystihuje vyobrazení na pečetích - nástroj na odírání vousů. Co vy na to ??

[Ježek]

Vladykové ze Štrálku podle záznamů ze zemských desek, procházel jsem jen jedny půhonné knihy a vůbec ne lenní knihy olomouckých biskupů a td. Vchází mi z toho, že asi těsě před rokem 1348 koupili Hradčany, Všechovice a Šismu (možná i menší majetky - Tučín), postupně spíš chudli a zřejmě byli nepsanými klienty pánů z Kravař.

Beneš ze Štrálku je v roce 1348 ještě doložen v prostor svého hradu, tehdy resignuje Anně, naželce Oneše z Újezda k rukám Štěpána ze Šonvaldu, to co měl Petr v Měrotíně, Libině, Břevenci a Plinkoutu. Zároveň paní Zbyňka s bratry Benešem a Dobešem ze Šismy vstupuje do nedílu na Švábenice, Šismu, Hradčany, 12 kop platu ve Vranovicích a 36 kopách ve Vážanech.
Beneš ze Štrálku s bratry v roce 1349 kupuje od Jitky poloviny vesnic Mísečné Lhoty (dnes Lhotsko mezi Bezuchovem a Blazicemi) a nelokalizované Kozářiny Lhoty (zřejmě také poblíž). Dobeš ze Štrálku tyto majetky, společně s Šišmou, prodává o deset let později za 252 kop grošů Jenkovi ze Špránku.
V roce 1351 Černín z Libosvár postupuje, to co má v Libosvárech Beneši ze Štrálku. Naopak o pár stran v MZD později Beneš a jeho bratr Dobeš prodávají 4 lány a veškeré své příslušenství v Tučíně kravařským bratrům.
Podobný osud jako Šisma mají (alespoň na čas) Hradčany, ty v roce 1359 nechá zapsat Zdeňkovi ze Šternberka.
Beneš v roce 1368 jako věno Kunce zapisuje Hradčany v sumě 200 kop grošů, Dobeš 60 kop v Senici. Tehdy se objeví také zřejmě třetí z bratří, Milota, kterému Anežka, manželka Ješka z Turovic zapisuje svoje věno v Olbramovicích.
V roce 1373 se Drslav se svojí ženou Annou stávají podílníky ve spolku na Pouzdřany, o pět let později se ke spolku přibírá Erhart z Drahotuš. Svůj podíl (která, postupně vystoupá na polovinu vsi) prodávají markraběti Joštovi v roce 1381.
Ofka ze Štrálku, poprvé a naposledy v pramenech v roce 1373, dává Markétě z Dobrotic a Pavlíkovi ze Sovince své věno v Pasece.
K roku 1374 Beneš, syn Drslava, zapisuje své matce Anně v Kozářině Lhotě v hodnotě 150 kop dvůr, popluží, dva lány a mlýn. Beneš Šisma je také žalován Ofkou ze Žákovic, za to, že jí dluží 80 kop hřiven.
V roce 1376 Unka z Majetína zapisuje Beneši Olbramovice (zaniklá ves mezi Kladníky a Šišmou), ten ji zapisuje Anně, manželce Drslava v hodnotě 100 kop.
V roce 1381 Beneš ze Štrálku se svým synem Drslavem uzavírají nedíl, zároveň Beneš Šisma ze Štrálku v nejmenované vesnici zapisuje Anně 5 hřiven ročního platu. Zároveň Beneš, syn Dobeše, zapisuje Beneši dvůr a tři podsedky v Simři.
Drslavovi ze Štrálku jsou Geblem z Kučerova tehdy také zapsány Moutnice, za protestů Erharta z Drahotuš a Jindřicha z Nevojic, jeho tchána (dokonce dvakrát). I na tyto majetky vstupuje Drslav do nedílu s otcem.
Vok z Kravař v roce 1382 Beneši ze Štrálku a jeho synu Drslavovi zapisuje do desek polovinu Lhotky s horním mlýnem.
V roce 1385 Beneš Šišma zapisuje Anně věno v Olbramicích 60 kop, což je celá vesnice.
Drslav své manželce, také Anně zapisuje 400 kop na Hradčanech, i s místní tvrzí. Tato částka jde k rukám Jindřicha z Nevojic. Drslav v tomto roce prodává Moutnice Ctiborovi z Cimburka a zároveň čtvrtinu Násedlovic Erhartu z Drahotuš a polovinu Nesovic Markvartu z Modřic. Markéta, vdova po Jankovi Kolkovi z Lukové prodává své majetky tamtéž Drslavovi v roce 1386, dvůr s podsedkem, hospodu, celkem za 45 kop. Ve stejném roce Drslavovi a jeho příbuznému Benešovi Vok z Kravař zapisuje polovinu Lhoty u Újezda.
V roce 1386 je zaznamenán kněz Zbyněk ze Štrálku, který se účastní transkace ohledně jednoho lánu v Žešově, za spásu jeho duše je tento malý majetek zmiňován i v roce 1392.
V roce 1391 Drslav ze Štrálku prodává své majetky v Lukové (u Brodku) – dvůr, hospodu. Beneš Šisma prodává Jaroši Hvězdlickému z Cimburka kopu platu v Nemochovicích. Poté ustavuje svého staršího syna Drslava poručíkem nad mladším synem Zbyňkem.
V roce 1392 Beneš Šisma, právem řečeným nabyt, zapisuje Anně polovinu svých majetků v Hradčanech a Olbramicích. Proti tomu protestuje jeho syn Jan.

Beneš Šisma prodává v roce 1397 Řehořovi ze Simře své majetky v této vesničce – dvůr s třemi podsedky. V tomto roce Drslav se stává poručníkem dětí a majetků Čeňka z Tučína tamtéž. Drslav ze Štrálku se také zavazuje, že pokud nebude Jindřih z Příluk schopen vyplatit své manželce Kateřině věno, zbytek dorovná právě Drslav.
V roce 1398 se mezi sebou vypořádávají Beneš ze Štrálku a Hradčan zapisuje svému synu Drslavovi Hradčany s tvrzí i dvorem a v Nahošovicích jeden lán, který se nazývá Nivy. Drslav svému otci Benešovi a bratrtovi Zbyňkovi zapisuje dvůr v Kozářině Lhotě, podsedka v Blazicích a vesnici Křtomil (u Dřevohostic) s mlýnem. Celá rodina (otec Beneš, bratři Drslav, Zbyněk a Jan následně uzavírají nedíl.
V roce 1406 Drslav se Zbyňkem získávají od Lacka z Kravař Nahošovice celé. Ve stejném roce Drslav postupuje Petříkovi ves Křtomili, tento muž zde obratem (ve skutečnosti je chronologicky mladší zápis v deskách první) zapisuje věno 50 kop pražských grošů – vše kromě rychtářství. A to k rukám právě Drslava.
O rok později se Drslav stává členem spolku s Heřmanem z Rataj. Zbyněk naopak vstupuje do nedílu se svojí matkou Annou z Lhoty na její majetky v Olbramicích.
Drslav ze Štrálku je jmenován v roce 1412 u dvou věn. Poprvé, když Předbor z Cimburka zapisuje prakticky celé dřevohostické panství (tak, aby dostáhlo 500 kop, Dřevohostice, Turovice, Lipová a případně Radkovy) své manželce Elišce. Podruhé při věnu Markéty z Kostelce od Dětřicha na 50 kop. Tehdy se také, s predikátem z Všechovic, účastní zasedání zemského soudu.
Před husitskými bouřemi, v roce 1415, vdova po Drslavovi ze Štrálku, s polovinou svého majetku vstupuje do nedílu se Zbyňkem, bratrem Drslava. S druhou polovinou věna na Hradčanech vstupuje do nedílu s Benešem z Podolí a jeho manželkou Eliškou. Konečně Zbyněk vstupuje do spolku se svým vzdáleným příbuzným a co je důležitější, nejvyšším olomouckým komorníkem Petrem Strážnickým z Kravař a také se stává poručníkem
V roce 1417 Zbyněk ze Štrálku jinak ze Všechovic Anně, manželce Čeňka z Tučína dává dvůr v Olbramovicích a lán v Nahošovicích (v hodnotě 100 kop). Jeho ručitelem je Petr ze Strážnice, který původně věno zapsal na Uherském Brodě.

[mmac]

Trochu moc informací najednou ... toto budu přežvýkávat delší dobu.
První dojem je ale takový, že předpokládaná snaha o budování ucelenějšího panství vycházela naprázdno. Majetky se mi zdají příliš roztříštěné na to, aby takovouto snahu vůbec naznačovaly ...
Píšete, že jste prošel jen část pramenů, tak nějaké poznámky přidám :
Roku 1365 vložil Jeník z Dobrotic Benešovi Šišmovi ves Křtomil (ZDO I, 871 In. Dějiny města Bystřice pod Hostýnem, 1980).
Vklad vdovy Markéty Ddslavovi ze Štrálku (a jeho bratřím) z roku 1386 se týká (podle stejného pramene) majetků ve vsi Loukov u Bystřice p. Host. a ne Lukové u Brodku. Ono Lhotsko mezi Bezuchovem a Blazicemi, kam lokalizujete zaniklou ves Mísečná Lhota, stojí (opět podle Lad. Hosáka) v místě jiné Lhoty - Mladé či Mladotovy. To jenom poznamenávám jako alternativu - rozhodné netvrdím, že se mýlíte ...
Uvádíte trojici bratrů Beneš, Dobeš a Milota ze Štrálku (popř. ze Šišmy). Na listině bratrů Jana (Ješka) a Drslava z Kravař z roku 1329 svědčil (mmj.) Tobiáš a jeho bratr (asi Beneš) ze Štrálku (CDM VI, 381 In. Tomáš Baletka : Páni z Kravař, 2003). Asi tento Tobiáš spolu s Benešem ze Štrálku prodali roku 1351 Janovi (Ješkovi) z Kravař čtyři lány v Tučíně (podle stejného pramene). Ve stejné knize uvádí autor Drslava a Zbyňka ze Štrálku jako "klienty" pana Lacka Helfštejnského.

Mám na Vás dotaz. Jistě jste si všiml, že čerpám z různých publikací. Vy ale uvádíte jako zdroj zemské desky, půhonné a lenní knihy ... Jak se pecivál jako já (tj. velký) dostane k takovým pramenům ??

Osobně jsem velice zajásal nad objevem Markéty z Dobrotic z roku 1373, o jejíž existenci jsem neměl doposud tušení ... ovšem nemám potuchy, kam ji do (velice chudého) rodokmenu vladyků z Dobrotic zařadit

[mmac]

Toto téma je věnováno Benešovicům ... jde mi o příbuzenské vztahy mezi jednotlivými rodovými větvemi a osobami ... má někdo k dispozici nějaký rodokmen prvních Benešoviců ?
K jaké teorii o původu rodu se přikláníte ?

[Ježek]

První dojem je ale takový, že předpokládaná snaha o budování ucelenějšího panství vycházela naprázdno. Majetky se mi zdají příliš roztříštěné na to, aby takovouto snahu vůbec naznačovaly ...

Zřejmě jen na začátku - kolem roku 1350, by se dalo mluvit o něčem jako zárodku stabilnějšího panství.

Vklad vdovy Markéty Ddslavovi ze Štrálku (a jeho bratřím) z roku 1386 se týká (podle stejného pramene) majetků ve vsi Loukov u Bystřice p. Host. a ne Lukové u Brodku.

To je asi pravděpodobnější - je to blíže jejich majetkům.

Ve stejné knize uvádí autor Drslava a Zbyňka ze Štrálku jako "klienty" pana Lacka Helfštejnského.

To bych také předpokládal.

Mám na Vás dotaz. Jistě jste si všiml, že čerpám z různých publikací. Vy ale uvádíte jako zdroj zemské desky, půhonné a lenní knihy ... Jak se pecivál jako já (tj. velký) dostane k takovým pramenům ??

Internety: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=7" onclick="window.open(this.href);return false; (jako rejstřík z deskám tam je Ukazatel, který je, až na zaniklé vesnice poměrně přesný). Lenní knihy - Lechner I a II jsou tuším pod Varia.

[mmac]

Jejda ... děkuju moc za ten odkaz ... určitě už jsem na ty stránky kdysi narazil a nevěnoval jsem jim pozornost ...
A ještě dotaz - pletu se moc, když považuju Beneše ze Štrálku z roku 1348 a Beneše Šišmu za dvě osoby ??
No a o tom zárodku panství ... právěže zůstalo jenom u toho zárodku. Pravděpodobně nebyli dostatečně ekonomicky silní na to, aby ten zárodek rozšířili. Asi ani nebyli schopni vytvořit dostatečný tlak na okolní majitele, aby prodávali ...
O rodu ze Štrálku se mluví jako zchudlé větvi rodu ze Štítiny. Asi : území "nadějné na těžbu stříbra" zřejmě nesplnilo jejich očekávání, stavba hradu taky něco stála a malé štrálecké panství nejspíš nebylo schopno pokrýt náklady ... Stejné to bylo asi i na Přerovsku.

K tomu Tobiášovi ze Štráku ... asi jsem napsal blbost - nejspíš je totožný s Dobešem (viz Stralek na http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 1&page=485" onclick="window.open(this.href);return false;)

[mmac]

Ehm ... existují někde na netu taky ZDO II a další ??

[Ježek]

Ehm ... existují někde na netu taky ZDO II a další ??

Další než je ta polovina 15. století, kdy to končí? (ZDO II je druhá kniha, v třetí čtvrtině - napamatuju si přesně léta - 14. století)

Nevím o tom.

[Ježek]

Dodělával sem ten rest, pány z Kvasic a kanšperka (prolíná se to, na počátku museli být blízcí příbuzní).
Jak to tak bývá, nic sem nevyřešil, ale vyskočilo mi daleko víc námětů, co zkoumat a řešit.

Páni z Kanšperka

V roce 1334 na Melicích před zraky biskupských leníků Gertruda z Kurovic a její syn Beneš zvaný Hus prodávají Kurovice a Třebětice. Beneš Hus byl možná biskupským leníkem nebo alespoň jeho blízkým přítelem, neboť v roce 1339 vydává olomoucký biskup Jan listinu, podle níž Beneš dává věno 5 kop platu v Újezdu své sestře Anežce a její manžel Hynek z Bystřice, zcela jistě biskupský leník, 10 kop v Haňovicích.
V roce 1360 Pavlík ze Strání jménem sirotků Miloty a Beneše prodává Frankovi, Petrovi a Václavovi z Kunovic třetinu (pravděpodobně Horního) Němčí, třetinu Korytné a část Volenova (dnes součást Nivnice) za 160 kop.
23. září 1366 je již Beneš z Kanšperka zcela jistě zletilý, účastní se zemského sněmu. A ne náhodou, uzavírá a do desek vkládá svůj spolek s Ctiborem z Lipové na majetky v Lipové, Korytné a Němčí. Další spolek Beneš Hus uzavírá o dva roky později, společně se svými syny mužského pohlaví (takto je to výslovně uvedeno v latinském zápisu) a Chotěborem, synem Miloty ze Strání. Chotěbor v této době nebyl zletilý, zletilým ho prohlásil markrabě Jan Jindřich. Beneš je zároveň ve spolku s Benešem z Kravař na Strážnici a poručník jeho syna Václava z Kravař.
V roce 1371 Beneš Hus prodává Radslavovi z Měnína Nemotice se vším příslušenstvím, tedy s tvrzí, dvorem a patronátem místního svatostánku.
O rok později Eliška, manželka Jana z Lomnice postupuje své nároky na majetky Beneši Husi. Jí Jan v roce 1371 zapsal jako věno 10 lánů v Ořechově.
Vernuš z Gansberka v roce 1379 prodává Svatobořice (s výjimkou 1,5 lánu) Jindřichovi z Nevojic, tento zápis je ještě téhož roku vložen do desek znovu, jediný rozdíl je to, že je uváděn i Vilém z Gansberga (Vilém své manželce na Svatobořicích zapisuje 21,5 kop ročního platu). Zbylý lán oba prodávají Filipovi řečenému Hlava
Spolek s Ctiborem z Lipové nebyl vázán jen osobou Beneše Husi, ale i jeho syna Vernuše. V roce 1379 vladykovi z Lipové tento spolek nevyhovoval a podařilo se mu ho zásahem markraběte zrušit. V roce 1381 Ctibor z Lipové, s Vernušem a Vilémem z Lipové prodávají vesnice Lipové (přeškrtnuto jako město), polovinu Němčího, v Korytném dvůr a 7 lánů.