Ludvík Veliký z Anjou

[Otto von Ottenfeld]

Rád bych načal tuto velkou postavu uherských a polských dějin a obzvlášť bych se rád dočkal nějaké komparace s jeho současníkem Karlem IV.

Nejprve nějaká fakta o Ludvíkovi

žil v letech 1326-82
král uherský a později i polský

byl synem Karla Roberta z Anjou krále uherského a Alžběty polské, což z něj činilo synovce polského krále Kazimíra III. Velikého

Co ho spojovalo s Karlem?
- byli současníky a několikrát se setkali, Ludvík sám si vzal Karlovu dceru, Ludvíkova dcera Marie se vdala za Zikmunda syna Karla
- oba byli příslušníky 2. generace importovaných dynastií, s vazbou na Francii
- jejich vlády jsou zlatým věkem obou států ve kterých vládli
- oba zřídili první univerzitu ve své zemi

Co je činilo rozdílnými?

- Ludvík byl veliký válečník, prakticky celý život vedl války na všech frontách uherského království, co víc vedl je úspěšně,
dobyl Neapolské království, Bosnu, porazil Turky, Bulhary i Zlatou hordu
- narozdíl od Karla prosadil kodifikaci domácích zákonů
- několikrát se s Karlem dostal do sporů a válka byla na spadnutí
- Ludvíkovi se nenarodil syn nástupce, měl pouze dvě dcery a jeho království tak připadlo Lucemburkům)

nějaké další poznatky?

[Robert]

Rád bych načal tuto velkou postavu uherských a polských dějin a obzvlášť bych se rád dočkal nějaké komparace s jeho současníkem Karlem IV.
nějaké další poznatky?

Ľudovít mal syna, ale zomrel v detskom veku. V Uhorsku (v resp. v Maďarsku) je dodnes považovaný za veľkého panovníka, počas ktorého sa obzvlášť darilo rytierskej kultúre. Uhorský nižší šľachtic sa práve v tomto období definitívne mení z východného jazdného bojovníka na rytiera západného typu.
V Poľsku za až tak veľkého panovníka považovaný nie je, nepodarilo sa mu zlomiť moc aristokracie a upevniť moc ústrednej vlády. V období, keď bol totiž kráľom aj tam, bol chorý, je celkom možné, že mal lepru.
Pridal by som ešte toľko, že Anjouovci boli v Uhorsku považovaní za "domácu" dynastiu - po ženskej línii boli totiž potomkami Árpádovcov. Za prvého "importovaného" panovníka (pomerne nespravodlivo) je považovaný až Žigmund Luxemburský.

[Ingolf]

Ferdinand Seibt nazývá období poloviny 14. století generací Velikých, čímž myslí panovníky různých zemí s tímto přídomkem. V Polsku vládne Kazimír Veliký, Ludvík Veliký v Uhrách, Štěpán Veliký v Srbsku, Rudolf Zakladatel a Rakousku, Waldemar Atterdag v Dánsku, Alfons XI. Kastilii a Petr IV. v Aragonii (taky Heinrich von Kniprode v řádovém pruském státě). Vyznačují se tím, že zvyšují bohatství své země, i území, ale ani ne tak válkou (i když ta hrála taky roli), jako spíš koupí nebo sňatky. K vnitřnímu rozvoji patří i zakládání univerzit jako sídlu učenosti, kodifikace právních norem (snaha v Zlaté bula Karla IV. r. 1356, Ludvík byl v kodifikaci úspěšnější).
Seibt to vysvětluje vnějšími podmínkami, to je oslabení dosavadního centra, konkrétně stoletá válka mezi Francií a Anglií, a tím následuje rozvoj periferií od Španělska, přes Balkán a Střední Evropu až do Dánska. Země žily v relativním míru, populace narůstala (pokud samozřemě nezasáhla morová epidemie), moudrý státník měl vhodné podmínky k úspěšné vládě.

[Robert]

......taky Heinrich von Kniprode v řádovém pruském státě....

Keď si to už spomenul, u johanitov veľmajstruje tiež skvelý diplomat a vzdelanec (už menej úspešný rehoľník - a vojvodca) označovaný ako "Grand Seigneur" Juan Fernadez de Herendia. Patrí medzi najvýznamnejších vm rádu a vymenované atribúty platia aj na neho.)

[Otto von Ottenfeld]

Jelikož sem přispívají i lidé z bývalých Horních Uher (no offense) chtěl bych se zeptat jaký je výklad jejich historiků při následujícíh událostech spjatých s Ludvíkem:

Já jsem čerpal z Dějiny zemí Koruny české v datech kde se píše, že:

Leden 1345 vytvořena protilucemburský koalice - Bavorsko, Míšeňsko, Braniborsko, Polsko, Uhry a Rakousy ( docela síla )

iniciativy se chopil Kazimír Veliký a po neúspěšném pokusu zajmout Karla při cestě z Litvy napadlo jeho vojsko v červnu Ratibořsko a Opavsko, král Jan svolal zemskou hotovost a vytáhl Kazimírovi vstříc, zahnal ho zpět a oblehl Krakov....

zde se český zdroj a maďarsko-polský rozchází:
český: Jan obléhal Krakov, zpustošil okolí a Kazimír pod tlakem byl nucen uzavřít příměří
maďarský: Ludvík vytáhl na pomoc strýcovi Kazimírovi, který čelil obležení Krakova.Ludvík Čechy porazil a donutil je uzavřít příměří

Neznáte podrobnosti této události?

[Robert]

Jelikož sem přispívají i lidé z bývalých Horních Uher (no offense) chtěl bych se zeptat jaký je výklad jejich historiků při následujícíh událostech spjatých s Ludvíkem

Mno, ako Roberta B. de Eotsheny et Questeu s maďarskými a nemeckými predkami (erb je tiež rodový, neskorá baroková verzia) - mňa rozhodne označením "Horných Uher" uraziť nemôžeš. Skôr naopak. Narýchlo som sa po tej udalosti pozrel na maďarskú wilipédiu, ale tá udáva iba maďarskú verziu príbehu, a naviac bez podrobností.
O to viac je podrobností o Ľudovítovi samotnom - hovoril nasledovnými jazykmi : maďarsky, francúzky, taliansky,nemecky a latinsky. Jeho rytierskym idolom bol predchoca na uhorskom tróne Árpádovec, sv. Ladislav. S tým ho medzi iným spájalo aj to, že obaja králi mali poľské matky. O to paradoxnejšie je, že Ľudovít údajne nehovoril žiadnym slovanským jazykom, čo mu neskôr, keď sa sám stal poľským kráľom, chýbalo.

[Katerina]

Jelikož sem přispívají i lidé z bývalých Horních Uher (no offense) chtěl bych se zeptat jaký je výklad jejich historiků při následujícíh událostech spjatých s Ludvíkem:

Já jsem čerpal z Dějiny zemí Koruny české v datech kde se píše, že:
Leden 1345 vytvořena protilucemburský koalice - Bavorsko, Míšeňsko, Braniborsko, Polsko, Uhry a Rakousy ( docela síla )
iniciativy se chopil Kazimír Veliký a po neúspěšném pokusu zajmout Karla při cestě z Litvy napadlo jeho vojsko v červnu Ratibořsko a Opavsko, král Jan svolal zemskou hotovost a vytáhl Kazimírovi vstříc, zahnal ho zpět a oblehl Krakov....
zde se český zdroj a maďarsko-polský rozchází:

český: Jan obléhal Krakov, zpustošil okolí a Kazimír pod tlakem byl nucen uzavřít příměří
maďarský: Ludvík vytáhl na pomoc strýcovi Kazimírovi, který čelil obležení Krakova.Ludvík Čechy porazil a donutil je uzavřít příměří Neznáte podrobnosti této události?

No tohle je u Lucemburků téměř rodinná historka - a má oblíbená. Pokud věříš alespoň trochu Karlovi - tak zrovna o tomto píše ve svém životopise.
Pokud si moc nevymýšlí (což bohužel občas děla) - tak se Jan L. opět převedl jako pravý rytíř.
Českým pánům se totiž na pomoc napadenému Opavsku a Ratibořsku vůbec nechtělo a opět jednou vytáhli inaugurační dekrety a jiné Janovy sliby , že hotovost mimo království si musí Lucemburkové pěkně zaplatit, pokud se páni rozhodnou , že do toho půjdou.
Jan se tehdy rozčílil, že napadení mu složili lenní slib a tudíž jsou pod ochranou české koruny a proto on .. (bohužel to neumím přesně z hlavy) se opásá mečem a vyrazí jim na pomoc , ale že si můžou být jisti, že se bude bedlivě ohlížet, kdo z pánů by byl tak opovážlivý, že by se ho odvážit nenásledovat. (Vzhledem k tomu, že v té době myslím už moc dobře neviděl, to byl takovej černej žertík.
No, jeli samozřejmě všichni. Mladí páni z Lipé, synové Jindřicha st. se při útoku na Krakov prý tak rozdováděli, že si ani nevšimli , že obránci stahují mříže u brány , a málem či snad dokonce opravdu tam zůstali. Juknu do toho Vitae Caroli, jestli ho nemáš. Jak to bylo ovšem doopravdy .. ale můžem to zkusit zjitit.