Etnogeneze Velké Moravy

[Českej Pepík]

Pravda je jako barová tanečnice, každému tančí dle jeho gusta. (volně dle Čechoslováka Egona Bondyho). To jen pro odlehčení.
Já to neuváděl jako nějakou do kamene tesanou pravdu. Jediné o čem bych si na základě těchto dvou krátkých sentencí dovolil uvažovat je, že v časovém období vzniku zdroje (9. století u Annales Tiliani) je znám pojem Cihu - Češi. Protože se jedná o popis stejné události u obou zdrojů (tažení syna Karla Velikého do dnešních Čech - identifikováno názvy řek Labe a Ohře na jiných místech zdrojů ), dá se z toho odvodit, že příslušníci této entity (Cihu) jsou usídleni ve stejných místech jako příslušníci entity nazývané mnohem častěji např. Beheimare. Z toho tedy s určitou pravděpodobností vyplývá, že Cihu - Češi rovná se Beheimares a jedná se tedy o pojmenování stejné entity různých způsobem. Samozřejmě s mnohem menší pravděpodobností z toho vyplývá, že Beheimares jsou pouze a jedině Cihu - Češi.
To je všechno, co bych k tomu chtěl říct a omlouvám se pokud jsem se vyjádřil příliš neobratně.

[Návšteva]

Pravda je jako barová tanečnice, každému tančí dle jeho gusta. (volně dle Čechoslováka Egona Bondyho). To jen pro odlehčení.
Já to neuváděl jako nějakou do kamene tesanou pravdu. Jediné o čem bych si na základě těchto dvou krátkých sentencí dovolil uvažovat je, že v časovém období vzniku zdroje (9. století u Annales Tiliani) je znám pojem Cihu - Češi. Protože se jedná o popis stejné události u obou zdrojů (tažení syna Karla Velikého do dnešních Čech - identifikováno názvy řek Labe a Ohře na jiných místech zdrojů ), dá se z toho odvodit, že příslušníci této entity (Cihu) jsou usídleni ve stejných místech jako příslušníci entity nazývané mnohem častěji např. Beheimare. Z toho tedy s určitou pravděpodobností vyplývá, že Cihu - Češi rovná se Beheimares a jedná se tedy o pojmenování stejné entity různých způsobem. Samozřejmě s mnohem menší pravděpodobností z toho vyplývá, že Beheimares jsou pouze a jedině Cihu - Češi.
To je všechno, co bych k tomu chtěl říct a omlouvám se pokud jsem se vyjádřil příliš neobratně.

Takže výklad, nie striktný historický prepis. Bolo by to zbytočne zmätočné. Súhlasím.

[slavicekvac]

Minimálně v staroslověnské legendě - muži čeští zpychli, protože jejich kníže byl malý a mladý.

Ktorý rok?

Je to text k roku 921, smrti knížete Vratislava, dokonce lze i den - 21. 2. 921

[slavicekvac]

Dobrý den,
Eodem anno misit exercitum suum cum filio su Karolo in teram Sclavorum, qui vocabantur Cihu.

Z Annales Tiliani k roku 805 snad jen pro zajímavost či doplnění k "prvnímu výskytu Čechů".

„Anno 805, indicta 12. Natio Sclavorum studio satis asperi bella, quos Beheimare vocitant, in se levitate procaci irritans Francos, Caroli commoverat iram“- Poeta Saxo

Co s tím teď, český pepíku??? Kde je pravda?

Oba prameny jsou pravda. Boiohaemi se psalo běžně při menší znalosti, či při širším záběru kmenů v české kotlině. Výše uvedený pramen cituje přímo Čechy, protože šlo o užší pojem uvnitř české kotliny. Je to také známka toho, že jednotlivé kmeny se svými knížaty se jasně vždy spojovaly do společného vojska, a tak byli známi jako Boiohaemi. ( Třebaže i to bylo jen přenesené jméno známých Keltů z antických pramenů - těch kteří prohráli svou invazi s římskou republikou v pádské nížině ). " Cihu " byli jen Češi. U Václavských legend je to podobné, protože proti Václavovi se nespikly jiné kmeny, například ty které můžeme označit jako součást Slavníkovské domény. Nakonec ani ne všechny z Přemyslovské domény, která nepochybně zahrnovala také Pšovany, Charváty a jiné, zřejmě západnější území. V Boleslavi ovšem byl Václav na území Čechů, kteří se spikli.
Pak je otázka opravdu, zda Cihu lze označit jako název národa. V této době to ještě byl jeden kmen uvnitř společenství kmenů sjednocené řekněme zahraničními otázkami pod pražským knížetem. Ale s územní autonomií pod vlastním knížetem, zde Boleslavem, v Libici Slavníkem, v Čáslavi Čáslavem a podobně. Dle jedné mince soudím, že ten Čáslav Byl OCZIESLAV DUX.

[Napo_Leon]

Oba prameny jsou pravda. Boiohaemi se psalo běžně při menší znalosti, či při širším záběru kmenů v české kotlině.

Tím se dostáváme k největší záhadě raně středověkých českých dějin. České kmeny či kmen Čechů? Toť otázka skutečně Hamletovská, na kterou existuje mnoho vysvětlení. Právě díky práci Dušana Třeštíka je SOUČASNÝ stav českého bádání v této otázce tento - v 9. století existoval v Čechách jeden velký kmen Čechů, kterému vládla navzájem soupeříci knížata z hradišť, která se v případě nutnosti dokázala spojit a vyvolit si nad sebou jednoho knížete.

[sempat]

Etnogenézija Velkej Moravy, jak sem nazval túto tému, je pojednávaní o etnikách, kmeňoch, keré pobývali na území Velkej Moravy zhruba v časi její existencije. A následňe aj o kontinuice vývoja tychto etnik aš do dnešnich časú. Etnikum je organizované společenstvo ludí, keré obvykle má společní jazyk a ten je aj jeho hlavnim venkajšim rozlišovacim znakem, má také povjedomí o společní identice, má svoju kultúru. Každé etnikum ale neni organizované, ani nebylo, ve vlastnim štáce, nemjelo vlastní štát. Hranice štátú sa stáročá mjenili a mjeňá, tak neni tady namísce sa bavit v rozmjeroch dnešnich štátú, ty nejsú reprezentantem etnik žijúcích ftedy na Velkej Moravje. Potomkama sú ludé a etnika. Kulturní a štátnické následovníctvo možeme nechát fčil bokem...

[Napo_Leon]

Etnogenézija Velkej Moravy, jak sem nazval túto tému, je pojednávaní o etnikách, kmeňoch, keré pobývali na území Velkej Moravy zhruba v časi její existencije. A následňe aj o kontinuice vývoja tychto etnik aš do dnešnich časú. Etnikum je organizované společenstvo ludí, keré obvykle má společní jazyk a ten je aj jeho hlavnim venkajšim rozlišovacim znakem, má také povjedomí o společní identice, má svoju kultúru. Každé etnikum ale neni organizované, ani nebylo, ve vlastnim štáce, nemjelo vlastní štát. Hranice štátú sa stáročá mjenili a mjeňá, tak neni tady namísce sa bavit v rozmjeroch dnešnich štátú, ty nejsú reprezentantem etnik žijúcích ftedy na Velkej Moravje. Potomkama sú ludé a etnika. Kulturní a štátnické následovníctvo možeme nechát fčil bokem...

Samozřejmě, to je ten slovenský pohled vyplývající z toho, že slovenský stát nikdy po Velké Moravě nevznikl. Není to pohled špatný, ale úplně ucelený také ne. My Češi jsme stát měli a byl to jeden z nástupnických států Velké Moravy (dokonce první, budovaný podle vzoru Velké Moravy). I z tohoto důvodu nemůžeme (a také to většinou nečiníme) při diskuzi o Velké Moravě a jejím odkazu nezmínit vznik českého státu, státnosti a národní tradice, které s Velkou Moravou bezprostředně souvisí.

[slavicekvac]

Oba prameny jsou pravda. Boiohaemi se psalo běžně při menší znalosti, či při širším záběru kmenů v české kotlině.

Tím se dostáváme k největší záhadě raně středověkých českých dějin. České kmeny či kmen Čechů? Toť otázka skutečně Hamletovská, na kterou existuje mnoho vysvětlení. Právě díky práci Dušana Třeštíka je SOUČASNÝ stav českého bádání v této otázce tento - v 9. století existoval v Čechách jeden velký kmen Čechů, kterému vládla navzájem soupeříci knížata z hradišť, která se v případě nutnosti dokázala spojit a vyvolit si nad sebou jednoho knížete.

Dost nerozřešitelné. Nemáme jazykovědné, ani archeologicky doložitelné rozdíly v něčem, čemu bychom mohli říkat kmen Čechů, Charvátů, ale aspoň kroniky, anály, a místní názvy to rozlišují. Čili jakási identita tu je. Jak dlouho trvala, jakou měla sílu, to lze jen spekulovat. Řekl bych, že identita osob v čele hradišť: civitas ( Praha, Visegrad, ILUS, CSLAV, Malin, Melnic ) a osob duces ( Boleslav, Vacslav, Sobeslav, Ocsiezlav, Heriman, Vitizla etc. ) případně comites ( comes VOK ), to je snad reálie, kterou lze i písemně doložit. Viz seznamy v cizích análech a v našich legendách a na mincích. Třeštíkova nabídka interpretace tohoto stavu je více méně přijatelná a nechává i možnosti zpřesnění pro příští zjištění, např. archeologická. Třebaže jak říká Lutovský, na těch kamenech není napsáno jméno rodu, který je stavěl.

[Napo_Leon]

Třeštíkova nabídka interpretace tohoto stavu je více méně přijatelná a nechává i možnosti zpřesnění pro příští zjištění, např. archeologická.

Je to tak, ukáže budoucnost. Snad poté přestane být tato otázka záhadou.

[nika]

Oceňujem dETEKTíVA orieška, držal sa.
Česká strana tu má evidentne problém uznať to, čo bude možno o pár rokov už nevyvrátiteľné, že priamimy potomkami veľkej moravy sú naozaj slováci. Aj názov slovieni vznikol umelo len z českej strany, aby sa trochu zahmlievalo. Bohužiaľ, slovenská história bola vždy pod tlakom českej, alebo maďarskej strany. Veda ide dopredu, napríklad prednedávnom fiasko pre maďarov - že sú vlastne genetický slovania /slováci/, časť génov germánska... Česi majú tiež bližšie ku germánom.
Významná Rastislavova pevnosť bol Devín. Na ten sa s obľubou zabúda a radšej sa hľadá niekde na morave...
Napr Mikulčice - tam nebolo nič. Keď už, tak Valy u Mikulčic, a medzi nimi a Mik. bol močiar. Avšak tieto valy patrili k dnešnému územiu Slovenska, koryto rieky moravy bolo posunuté na západ. Toto hradisko malo len jednu bránu a to smerom na slovensko a kostol Margity antiochijskej, najstaršej zachovanek stavbe z tohto obdobia.....

[Ingolf]

priamimy potomkami veľkej moravy sú naozaj slováci. ... Veda ide dopredu, napríklad prednedávnom fiasko pre maďarov - že sú vlastne genetický slovania /slováci/,

Podle těchto dvou tvrzení jsou tedy Maďaři taky potomky Velké Moravy.. Ostatně kdo ve středoevropském prostoru není..

[Robert]

Oceňujem dETEKTíVA orieška, držal sa.
Česká strana tu má evidentne problém uznať to, čo bude možno o pár rokov už nevyvrátiteľné, že priamimy potomkami veľkej moravy sú naozaj slováci. Aj názov slovieni vznikol umelo len z českej strany, aby sa trochu zahmlievalo. Bohužiaľ, slovenská história bola vždy pod tlakom českej, alebo maďarskej strany. Veda ide dopredu, napríklad prednedávnom fiasko pre maďarov - že sú vlastne genetický slovania /slováci/, časť génov germánska... Česi majú tiež bližšie ku germánom.
Významná Rastislavova pevnosť bol Devín. Na ten sa s obľubou zabúda a radšej sa hľadá niekde na morave...
Napr Mikulčice - tam nebolo nič. Keď už, tak Valy u Mikulčic, a medzi nimi a Mik. bol močiar. Avšak tieto valy patrili k dnešnému územiu Slovenska, koryto rieky moravy bolo posunuté na západ. Toto hradisko malo len jednu bránu a to smerom na slovensko a kostol Margity antiochijskej, najstaršej zachovanek stavbe z tohto obdobia.....

Genetika nehovorí nič o dnešných národoch. Nechápem tiež, prečo by to bol pre nás (Maďarov) debakel, že máme aj slovanské gény ? A keď už, máme možno kopu slovanských génov, ale celkom isto nie slovenských, Slováci - tí dnešní, sú oveľa mladší a výsledkom aspoň takého istého genetického mixu, ako všetci okolo. Je vždy neuveriteľne trapné, keď slovenskí "tiežhistorici" stotožňujú všetko slovanské s dnešným slovenským, alebo si pletú históriu ranného stredoveku s obdobím existencie moderných národov. ( Ak to pôjde takto ďalej, za chvíľku sa začnú merať nosy a zakrivenia lebiek...)
P.S. Nemám nič proti VM, ale osobne sa budem vždy radšej stotožňovať ( zrejme tak isto mylne ) s tými lukostrelcami v huňatých baraniciach na malých škaredých koníkoch.

[Ingolf]

Etnogenézija Velkej Moravy, jak sem nazval túto tému, je pojednávaní o etnikách, kmeňoch, keré pobývali na území Velkej Moravy zhruba v časi její existencije. A následňe aj o kontinuice vývoja tychto etnik aš do dnešnich časú.

Česká strana tu má evidentne problém uznať to, čo bude možno o pár rokov už nevyvrátiteľné, že priamimy potomkami veľkej moravy sú naozaj slováci.

Genetika nehovorí nič o dnešných národoch. Nechápem tiež, prečo by to bol pre nás (Maďarov) debakel, že máme aj slovanské gény ? A keď už, máme možno kopu slovanských génov, ale celkom isto nie slovenských, Slováci - tí dnešní, sú oveľa mladší a výsledkom aspoň takého istého genetického mixu, ako všetci okolo. J

Maďaři mají mít slovanské geny, Češi mají germánské, keltské.., já to plně uznávám a beru to.
Totéž se ale týká i Slováků, mohou být "přímými potomky Velké Moravy?", když ani Maďaři mluvicí maďarsky nejsou úplně přímými potomky oněch kočovníků, proč by zrovna Velkomoravané, i kdyby to skutečně byli předchůdci Slováků, měli být odolní proti genetickému míšení? Proč by nemohli být potomky i jiných etnik jako jejich sousedi? Nacházet jen jednu linii, která vede od dnešních Slováků přímo pouze a jen k VM, by šlo určitě i proti genetickým objevům..

[Robert]

Maďaři mají mít slovanské geny, Češi mají germánské, keltské.., já to plně uznávám beru to.
Totéž se ale týká i Slováků, mohou být "přímými potomky Velké Moravy?", když ani Maďaři mluvicí maďarsky nejsou úplně přímými potomky oněch kočovníků, proč by zrovna Velkomoravané, i kdyby to skutečně byli předchůdci Slováků, měli být odolní proti genetickému míšení? Proč by nemohli být potomky i jiných etnik jako jejich sousedi? Nacházet jen jednu linii, která vede od dnešních Slováků přímo pouze a jen k VM by šlo určitě i proti genetickým objevům..

Na BBC bol jeden podobne ladený zábavný program. Reportér si vytipoval tých najväčších "národovcov" a potom ich poprosil o genetickú vzorku. A bola zábava - ukázalo sa že jedna pani mala pravdepodobne čínskych predkov ( na mieste, kde mal jej otec obchod, bol zhodou okolností v čase nakrúcania čínsky obchod ), u iného sa našli gény, ktoré ukazovali na Rumunsko, či Ukrajinu, iná dáma mala zasa predkov rómskych (chcela reportéra žalovať....). Jediný jeden človek spĺňal genetické predpoklady - lord, ktorý aj predtým hlásal, že "nikdy sa mu v zahraničí nepáčilo".

[Ingolf]

iná dáma mala zasa predkov rómskych (chcela reportéra žalovať....).

O jakou částku?, ty cikáni jdou ale po penězích

[Robert]

O jakou částku?, ty cikáni jdou ale po penězích

Neviem. Ale išlo a akúsi veledôležitú manažérku nejakej "local heritage"... Sranda ešte bola, že reportér začal tým, že síce po otcovi jeho predkovia prišli s Viliamom Dobyvateľom (jeho predok bol kastelánom akéhosi hradu) ale po mamke je Francúz, tak všetci, vrátane tejto manažérky nad ním ohŕňali nosmi....

[Ingolf]

Jeden genetický výzkum se provedl na kostře, která byla nalezena v kaňonu Cheddar Gorge v Anglii. Stáří kostry bylo určeno asi do doby 7000 let př. n. l. Institut molekulárního lékařství v Oxfordu porovnal vzroky DNA s lidmi žijícími v okolí a jenoho místíního učitele nalezl příbuzenství: „ Experiment nade vší pochybnost prokázal, že člověk žijící v Británii koncem dvacátého století je v mateřské linii přímým potomkem osoby, která v téže lokalitě žila ve střední době kamenné.“ Možnost omylu byla vyčíslena na jedna ku bilionu.
Genetika ukazuje, že v genotypu národa nejsou jen přistěhovalci, ale i starší vrstvy osídlení, že odvozovat členy dnešního národa geneticky pouze od jednoho etnika je vážně scestné.

[Ingolf]

Etnogenézija Velkej Moravy, jak sem nazval túto tému, je pojednávaní o etnikách, kmeňoch, keré pobývali na území Velkej Moravy zhruba v časi její existencije. A následňe aj o kontinuice vývoja tychto etnik aš do dnešnich časú. ... Potomkama sú ludé a etnika. Kulturní a štátnické následovníctvo možeme nechát fčil bokem... .

Zvolené téma etnogeneze je poměrně výbušnější než jiné otázky, které by se týkaly např. toho odkazu kulturního nebo státnického. Je to téma konfliktní z více důvodů, nejen spojováním států vzdálených od sebe tisíc let, ale už volbou tématu. Téma etnogeneze je takové, které rozděluje, pokud se za nástupce VM bude považovat více dnešních národů, mohou z toho vylézt jenom spory. Ale pokud položíme otázku jinak, dejme tomu odkaz Velké Moravy, vyjde už něco, co spojuje. Odkazu VM je skutečně hodně, ve středoevropském prostoru to byla první slovanská stabilnější říše, která se nerozpadla smrtí svého knížete jako Sámova, která se vnitřně rozvíjela, přebírala vlivy z byzantské, z franské říše, dozvuky říše avarské, zaváděla písmo. Pochází z ní pravděpodobně služebná organizace (ačkoli právě na VM přímé důkazy bohužel chybí), kdy se kolem hradského střediska zakládají služebné vsi se zemědělskou nebo řemeslnou specializací, na což navazoval uherský, polský i český stát. Můžeme se bavit o tom, jak Velká Morava přispěla k rozvoji raně středověkých států, jak mu napomohla služebná organizace, jak se rozvíjela kultura díky novému písmu, jaké stopy zůstaly zachovány ve středoevropském křesťanství. VM znamenala přínos, posunula vývoj středu evropy vpřed, za to jí mohou být vděčni Slováci stejně jako Poláci nebo Maďaři a může jim být jedno, jaké etnikum zrovna na VM sídlilo.
Když jsme u křesťanství, na VM byly vlivy iroskotských misií, u kterých se bavíme také hlavně o přínosu, specifikách tohoto typu křesťanství, a ne o tom, kolik bylo v misiích procent Irů a kolik procent Skotů.., etnicita je tady to, co můžeme nechat bokem.
***
Nebo jiný příklad, co se vám vybaví pod jménem Matka Tereza. Většině lidí obětavá žena, která se dala do služeb Bohu cestou starosti o chudé, budoucí světice, držitelka Nobelovy ceny míru, provozovatelka útulků a hospiců, pro někoho i vzor. To na Balkáně řeší spor, zda byla matka Tereza, vlastním jménem Agnes Bojaxhiu, narozená v makedonské Skopji r. 1910, Albánka, nebo Makedonka? Tam je z toho hrozný problém. Život a dílo blahoslavené jde bokem, kdyby mohli, zkoumali by procentuální zastoupení genů..
V případě Makedonie existuje ještě jedna paralela, makedonský národ neexistoval odjakživa, ustanovil se ještě později než slovenský, po druhé světové válce. Osmanská říše ovládala Balkán ještě počátkem 20. století, včetně masy slovanských poddaných. Balkánské války znamenaly pro Turecko ztrátu území, které si rozdělily Srbsko, Řecko a Bulharsko. Bulhaři se cítili podvedeni rozdělením, vznikl další konflikt, který Bulharsku odtrhl ještě další území. Srbský zisk nesl pojmenování Vardarská Makedonie. Za první světové války ji v odvetě obsadilo Bulharsko, nastolilo trend pobulharšťování. Po válce se Makedonie stala částí Jugoslávie (resp. do r. 1929 oficiální název Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), která nastolila tvrdou srbizaci. Za druhé světové šla Makedonie zpět k Bulharsku. Po druhé světové rozsekl Tito problém, jestli mají být Makedonci Bulhaři nebo Srbové, tím, že Makedonii ustanovil jako samostatnou svazovou republiku (podle hesla silná Jugoslávie znamená slabé Srbsko) a ta si vyvíjela vlastní identitu. V bojích při rozpadu Jugoslávie získala Makedonie úplnou samostatnost.
Slované, kteří se po válkách s Tureckem ocitli v Bulharsku, se stali Bulhary, z části řeckých Slovanů odsunutých do Bulharska také, zatímco ze Slovanů připojených k Srbsku se stali Makedonci, a nebýt vítězství komunistů, zřejmě by z nich dnes byli Srbové..
Pro makedonský národ vyvstala otázka, koho považovat za své etnické předchůdce, notabene v oblati, kde se identita měřila více podle náboženství než podle původu. Na některých státních dokladech se objevily dokonce symboly odkazující na dynastii makedonských králů, mezi něž patřil Alexandr Makedonský, čímž jen vyvolaly obavy a ekonomické embargo ze strany Řecka.
A další otázka, mohla být Makedonka Matka Tereza, narozená na území Turecka dva roky před vypuknutím osvobozeneckých válek, kdy ještě nebylo vůbec jasné, že jednou vznikne makedonský stát a národ? A mohl být Slovákem Svatopluk Veliký, když ještě vůbec nebylo dané, že jednou vznikne slovenský stát a národ?
Název tématu je daný striktně jako etnogeneze - proč vás zajímá zrovna tohle a ne odkaz kulturní nebo státnický? Proč je tak důležitá etnicita Svatopluka a dalších obyvatel, než to, co vykonali, v čem byl jejich přínos pro Střední Evropu?

[Ježek]

Ale pokud položíme otázku jinak, dejme tomu odkaz Velké Moravy, vyjde už něco, co spojuje. Odkazu VM je skutečně hodně, ve středoevropském prostoru to byla první slovanská stabilnější říše, která se nerozpadla smrtí svého knížete jako Sámova, která se vnitřně rozvíjela, přebírala vlivy z byzantské, z franské říše, dozvuky říše avarské, zaváděla písmo. Pochází z ní pravděpodobně služebná organizace (ačkoli právě na VM přímé důkazy bohužel chybí), kdy se kolem hradského střediska zakládají služebné vsi se zemědělskou nebo řemeslnou specializací, na což navazoval uherský, polský i český stát.

Ta služebná organisace je v poslední době dost zpochybňována, protože, tak jak ji představuje Třeštík a Žemlička je příliš vykonstruovaná, neschopna doložení v takové míře, jak je předkládána (nelze automaticky předpokládat, že np. v Psárech se chovali psi (a neví se, zda všichni obyvatelé na "plný úvazek" - ad absurdum to dovedl Papajík - v Jedovarech se vařil knížeti jed (jen nenapsal zda pro jeho osobní potřebu, nebo pro likvidace nepohodlných příbuzných)).

Profesor Wihoda v Moravě v době knížecí pojmenovává VM Starou Moravou (podle mne to moc připomíná fiktivní etnikum staré Slováky s jejich fiktivním Starým Slovenskem a jeho králem Slověnem) a jako její největší (možná jediný) odkaz vidí vybudování církevní organisace a biskupství, které mělo být obnoveno (proto se mluví, aby používaná liturgie byla latinská, obnova biskupství papeži připomínala slovanskou liturgii) na počátku 70. let 10. století.

Jinak ale na VM život nezanikl, snad jen byli sesazeni Mojmírovci a zanikla část elit - zbylé uzavřeli různé dohody s Maďary, Čechy a kolem milenia s Poláky. K výraznějším sociálním změnám na Moravě mohlo dojít po vyhnání Poláků (kolem 1029, ne 1019(20)), kdy část elit byla nahrazena (a nahrazována) elitami z Čech.

[slavicekvac]

Ale pokud položíme otázku jinak, dejme tomu odkaz Velké Moravy, vyjde už něco, co spojuje. Odkazu VM je skutečně hodně, ve středoevropském prostoru to byla první slovanská stabilnější říše, která se nerozpadla smrtí svého knížete jako Sámova, která se vnitřně rozvíjela, přebírala vlivy z byzantské, z franské říše, dozvuky říše avarské, zaváděla písmo. Pochází z ní pravděpodobně služebná organizace (ačkoli právě na VM přímé důkazy bohužel chybí), kdy se kolem hradského střediska zakládají služebné vsi se zemědělskou nebo řemeslnou specializací, na což navazoval uherský, polský i český stát.

Ta služebná organisace je v poslední době dost zpochybňována, protože, tak jak ji představuje Třeštík a Žemlička je příliš vykonstruovaná, neschopna doložení v takové míře, jak je předkládána (nelze automaticky předpokládat, že np. v Psárech se chovali psi (a neví se, zda všichni obyvatelé na "plný úvazek" - ad absurdum to dovedl Papajík - v Jedovarech se vařil knížeti jed (jen nenapsal zda pro jeho osobní potřebu, nebo pro likvidace nepohodlných příbuzných)).

Profesor Wihoda v Moravě v době knížecí pojmenovává VM Starou Moravou (podle mne to moc připomíná fiktivní etnikum staré Slováky s jejich fiktivním Starým Slovenskem a jeho králem Slověnem) a jako její největší (možná jediný) odkaz vidí vybudování církevní organisace a biskupství, které mělo být obnoveno (proto se mluví, aby používaná liturgie byla latinská, obnova biskupství papeži připomínala slovanskou liturgii) na počátku 70. let 10. století.

Jinak ale na VM život nezanikl, snad jen byli sesazeni Mojmírovci a zanikla část elit - zbylé uzavřeli různé dohody s Maďary, Čechy a kolem milenia s Poláky. K výraznějším sociálním změnám na Moravě mohlo dojít po vyhnání Poláků (kolem 1029, ne 1019(20)), kdy část elit byla nahrazena (a nahrazována) elitami z Čech.

Dost to ovšem platí - Vinařice, Vřetovice na Kladensku dost jasně ukazují na převahu, koncentraci profese ve vztahu k Budči. Neřekl bych ale nikdy služebnost: Proč by to nemohl být normáílní profesní vztah včetně zúčtování penězi, nebo směnou? Podle mě je ranný středověk ještě daleko jakémusi poddanství.
O VM po maďarském vítězství si myslím, že teď dost svědčí Olomoucké vykopávky. Vršek VM byl dost zachovalý, taky víc k Čechám, kdežto jih byl zřejmě více rejdištěm Maďarů. Než to zase zřejmě Břéťa otočil a uvedl do vztahu k Čechám. Jsou pro to i jakési morfologické, krajinné důvody. Moraváci tu hranici jistě dobře znají. Jak začne úval, pokud si to dobře vybavuji.