Pověsti o možné Richardově 4% orientaci a důvod, proč vůbec vznikly, jsme již řešili na str. 1, tohoto tématu - já jsem si dovolila zkopírovat svůj poslední a bohužel obsáhlý příspěvek- překlady kronik a článků o tomto tématu. Bohužel je straší, tak problém s českými fonty. proč ho sem ale dávám znovu - protože jsem později narazila ve zmínce o Richardově otci, bohužel už si nepamatuji zdroj - na to, že důvod, proč se tak podivoval a především zlobil nad náhle tak přátelským vztahem mezi svým synem Richardem a svým v zásadě protivníkem Filipem Francouzským. Ten důvod byl, že původně se měli s Filipem setkat a působit na něj společně, jenže mezitím se Richard domluvil s Filipem proti otci a v zásadě se mu oba nejen postavili, ale také vysmáli .. Ona to ostatně byla Filipova taktika štvát syny proti otci, ne že by to zas tak potřebovali, prchliví Platageneti.
Nicméně Jindřichovo rozlobené udivení zapsali kronikáři .. a začali spekulace . ..
Copy : kateřina napsala :
Richard, později vévoda Akvitánský, syn krále Anglie, zůstával s Filipem, králem Francie , který ho tak ctil , a tak dlouho, že spolu každý den jedli ze stejného stolu a ze stejného talíře, a v noci nebyly jejich postele od sebe odděleny. A král Francie ho miloval jako svou vlastní duši , a milovali jeden druhého ztak moc, že král Anglie byl absolutně v úžasu (no, ani se Jindřichovi nedivím ) z vášnivé lásky mezi nimi a divil se tomu.
K tomu bych dodala , že je to tedy opravdu lišácky napsané - na počátku bych se rvala o to- že pasáž o té jejich jednotě a o tom, jak Filip Richarda obdivoval je prostá ukázka obdivu kronikářova k Richardovu šarmu a vlivu (trochu i pochlebnictví , jak už to tak u kronikářů bývá).
Pak ale přijde ten kousek, jak je Jindřich udiven z té jeich vášně a jeden by začal pochybovat Skoro se mi zdá, že to byl Hovedenův úmysl - takové pocity vyvolat. Co myslíte ???
Jenže ... v případě pochybností.... : taky to totiž může být o překladu z latiny do angličtiny , a ten dělal až pozdější historik - Boswell .
Autor pochybností zde uvádí:
Pamatuj, že lectus - zde znamená postel, lehátko a nic jiného a "deligo" je asi nejlépe přeložit jako láska , přestože může též znamenat úctu.
Riley přeložil pasáž takto:
After the peace was thus made. Richard, earl of Poitou, remained with the King of France, though much against the will of his father and the King of France held him in such high esteem that every day they ate at the same table and from the same dish, and at night had not separate chambers. In consequence of this strong attachment which seemed to have arisen between them, the King of England was struck with great astonishment, and wondered what it could mean.
A já Rileyho
: Poté, co byl uzavřen mír, Richard earl z Poitou zůstal s králem Francie, navzdory přání svého otce a král Francie ho měl v takové veliké úctě , že každý den jedli ze stejného stolu a ze stejného talíře a v noci nebyly jejich pokoje odděleny. V návaznosti na takovou velkou oddanost, která mezi nimi vznikla , zůstal král Francie jako zasažený velkým údivem a dohadoval se , co to může znamenat.
Jak vidíme- tento překlad nevykládá událost tak jednoznačně .
Je tedy vskutku možné - že překladem Hovedenova latinského textu do angličtiny pozdějšími historiky, kteří , jak už víme Richarda v lásce neměli - ano, připomíná to onoho krále cizince - došlo k výkladu, který mohl navodit diskusi o Richardově sexuální orientaci. A možná, že zcela záměrně.
Na druhou stranu o Janovi se to prý vědělo vždy - ale dva bratři v jedné rodině to je dost nepravděpodobné.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
