Císař Zikmund Lucemburský

Byl císař Zikmund "liškou ryšavou", proradný, vychytralý pragmatik, který Husa v Kostnici obětoval jako pěšáka na šachovnici, nebo byl alespoň trochu důstojnějším nástupcem svého otce, Karla IV. v politice?

Nový příspěvek od **Ježek** » 04 bře 2006 13:51

Jiøí Motyèka píše:Byl císař Zikmund "liškou ryšavou", proradný, vychytralý pragmatik, který Husa v Kostnici obětoval jako pěšáka na šachovnici, nebo byl alespoň trochu důstojnějším nástupcem svého otce, Karla IV. v politice?

Já bych o něm neřekl, že byl špatný, zlý. Asi odpovím na něco jiného. Kvalit svého otce nedosahoval, řekl bych, ale byl to relativně schopný panovník (narozdíl od Václava). Sice se mu mnoho plánů nepodařilo, dědictví Polska, zastavení expanze Turků, přesto patřil mezi nejmocnější vládce.
Husa neobětoval, Husa nechal "obhájit se" na církevním koncilu. Nevím, jestli by pro něj mohl udělat více než glejt, zaručující mu bezpečný průchod říší (ten v podstatě splnil). Proces Hus byla věc církevní, ne světský, kdo mohl tušit, co se stane po jeho smrti.
Zikmund byl katolík a hlavně po právu dědic českého království a navíc jako císař se musel angažovat v boji proti "kacířům" v čechách. Nemohl nic nedělat, co by pak s ním bylo, nevycházel by s mocnou církví, hrozila by nějaká vzpoura šlechty v říši. prostě proti Husitům musel bojovat, už jen kvůli cti. Tvrdě narazil.
Co opravdu nevyřešil dobře, byla jeho roční vláda v čechách, ukončená potupným útěkem a smrtí ve Znojmě.

Ježek píše:...Husa neobětova, Husa nechal "obhájit se" na církevním koncilu. Nevím, jestli by pro něj mohl udělat více než glejt, zaručující mu bezpečný průchod říší (ten v podstatě splnil) ... Co opravdu nevyřešil dobře, byla jeho roční vláda v čechách, ukončená potupným útěkem a smrtí ve Znojmě.

Ale také pro něho výrazně nehnul prstem, pouze mu stále "otcovsky" domlouval, aby odvolal. A mimochodem: glejt zaručoval Husovi i bezpečný návrat (asi pouze pro případ, kdyby nebyl odsouzen).
Jeho roční angažmá v českém království po vyhlášení Jihlavských kompaktát bylo poznamenáno primitivní filosofií. Já jim vše slíbím a až budu korunován, tak postupně na všechny sliby budu rezignovat. Dokonce mu to i vycházelo. Narazil pouze ve 2 citlivých případech. Nejenže neprosadil uznání Jana z Rokycan arcibiskupem, ale ještě začal usilovat o to, aby byl Rokycana tohoto stolce zbaven. Druhým případem byla potupná poprava bouřliváka Jana Roháče z Dubé po dobytí jeho Sionu. Každý očekával maximálně Roháčovo uvěznění, nebo peněžitou pokutu. To, jak se s příslušníkem šlechty vypořádala "liška ryšavá", byla silná káva i pro některé představitele katolické šlechty, natož pro kališnické pány. Zikmundovi v čechách začala opět, jako mnohokrát v dřívějších dobách, hořet půda pod nohama a skončil neslavně tak, jak píšete...

Nový příspěvek od **Ježek** » 06 bře 2006 21:47

Copak se měl jako nejvyšší světský představitel (alespoň teoreticky) křesťanstva postavit proti církvi, obhajovat kacíře a odpadlíka (byť měl pravdu)?

Asi ne... A potom také šlo o to, že kostnický koncil měl hlavně odstranit trojhlavou hydru papežského schizmatu. Ve světle tohoto úkolu byla pak Husova kauza druhořadou, a to i pro Zikmunda.

Nový příspěvek od **Ježek** » 08 dub 2006 13:21

Přesto to byl nejschopnější syn Karla IV., ale jeho kvalit zdaleka nedosahoval. Spoustu situací mohl řešit diplomatickou cestou jako jeho otec. Ovšem, neměl k tomu předpoklady, potomky, jako jeho otec, který toho výrazně využíval k zisku nových území (a Zikmund byl důkazem úspěšné politiky Lucemburků). Karel IV. touto politiou také eliminoval spojenectví okolních států proti němu. Za Zikmunda byla jiná situace, husitství nemohl eliminovat sňatkem.

Ježek píše:...Za Zikmunda byla jiná situace, husitství nemohl eliminovat sňatkem.

Svatá pravda, zajímavá úvaha.

Ledaže by si Zikmund vzal za manželku Žižkovu dceru, když ovdověla po bitvě u Malešova, kde padl její manžel Ondřej/Jindřich(?) z Dubé, spolubojovník přesvědčivého vítěze nad první panskou jednotou. Ale to je představa mírně řečeno absurdní, že?

Nechci si hrát se slovíčky, ale řekněme, že Zikmund nebyl "nejschopnější syn", ale byl spíše schopnějším politikem i vladařem než jeho bratr Václav. Mohli bychom konstatovat, že to byl (všeho)schopný člověk.

Nový příspěvek od **Ježek** » 10 dub 2006 18:02

Ale kdyby nebyl takový jaký byl, mohl pokročilejší diplomacií získat za spojence Vladislava Jagella, polského krále a nemuselo by dojít k situaci, kdy se mohl stát českým králem litevec Zikmund Korybut. Vladislav byl zpočátku ochoten Zikmunda podpořit, za předpokladu, že Zikmund rozhodne ve sporu s Ordo Theutonicum ve prospěch "Poláka". řád byl víceméně po Grunwaldu v rozkladu a Zikmund s ním nevycházel nejlépe (což by měl). V téhle oblasti se nemohl spolehnout na nikoho, přesto, že zde byly dvě znepřátelené strany. Tam na severu si to měl vyřešit.

Nový příspěvek od **Volfštejn** » 15 črc 2006 09:45

Ježek píše:
Jiøí Motyèka píše:Byl císař Zikmund "liškou ryšavou", proradný, vychytralý pragmatik, který Husa v Kostnici obětoval jako pěšáka na šachovnici, nebo byl alespoň trochu důstojnějším nástupcem svého otce, Karla IV. v politice?
Já bych o něm neřekl, že byl špatný, zlý. Asi odpovím na něco jiného. Kvalit svého otce nedosahoval, řekl bych, ale byl to relativně schopný panovník (narozdíl od Václava). Sice se mu mnoho plánů nepodařilo, dědictví Polska, zastavení expanze Turků, přesto patřil mezi nejmocnější vládce.
Husa neobětoval, Husa nechal "obhájit se" na církevním koncilu. Nevím, jestli by pro něj mohl udělat více než glejt, zaručující mu bezpečný průchod říší (ten v podstatě splnil). Proces Hus byla věc církevní, ne světský, kdo mohl tušit, co se stane po jeho smrti.
Zikmund byl katolík a hlavně po právu dědic českého království a navíc jako císař se musel angažovat v boji proti "kacířům" v čechách. Nemohl nic nedělat, co by pak s ním bylo, nevycházel by s mocnou církví, hrozila by nějaká vzpoura šlechty v říši. prostě proti Husitům musel bojovat, už jen kvůli cti. Tvrdě narazil.
Co opravdu nevyřešil dobře, byla jeho roční vláda v čechách, ukončená potupným útěkem a smrtí ve Znojmě.

V tomto se dá jen souhlasit.Snad kdyby se Václav IV.narodil dřív a nebyl tak rozmazlován svým otcem,byl by rozdíl mezi ním a jeho bratrem Zikmundem menší.
Zikmund se musel víc učit na cestě k moci,jenž poté získal,a na koncilu v Kostnici měl zcela jiný a vážný úkol,než zaobírat se nějak podrobněji Janem Husem.

Nový příspěvek od **Ježek** » 13 led 2007 15:24

Zikmund měl problémy i v Uhrách, dokonce byl i zajat šlechtou, ztratil Dalmácii, byl poražen u Nikopole, poté se marně snažil zorganizovat alianci proti Turkům. Oproti problémech při převzetí vlády v Čechách se ale jeho vláda v Uhrách jeví jako klidná.

Ježek píše:Zikmund měl problémy i v Uhrách, dokonce byl i zajat šlechtou, ztratil Dalmácii, byl poražen u Nikopole, poté se marně snažil zorganizovat alianci proti Turkům...

... a v dědičných zemích Koruny české husitské války a kacířský plevel. Z toho aby si jeden uzoufal...

Nový příspěvek od **acoma** » 09 úno 2007 22:44

Pardon, nemuzu odolat a nedat ho sem.

Zikmund založil rytířský řád Draka pro ty, co se vyznamenali v bojích proti husitům a Turkům.

Nový příspěvek od **acoma** » 22 úno 2007 21:29

Vubec jsem netusila, ze Zikmund byl velky "cestovatel" - po katastrofalni porazce krestanske armady v bitve u Nikopole vyvazl jen tak tak a pak se rok placal po Cernem mori a pak se pres Konstantinopol vratil domu. Podle rumunskych historiku polozil zaklady novemu obrannemu systemu proti Osmanum tak, ze se snazil posunot vlastni uherskou hranici hluboko na jih do Bosny a do slavonskeho a severinskeho banatu a snazil se o zlepseni armady, ktera by se zaroven moghla opirat o jakousi zemskou hotovost.

Nový příspěvek od **Viola** » 23 úno 2007 14:38

Co mu taky zbylo, když Čechy dostal Václav... Ono by to všechno bylo možná trošku jinak, kdyby byl Zikmund prvorozený a základnu měl v Čechách... Tedy původně.

Viola píše:Co mu taky zbylo, když Čechy dostal Václav...

Já měl na mysli pochopitělně období v českých zemích až po Václavově smrti, kdy se Zikmundovi nepodařilo získat své dědictví ani prostřednictvím desetitisícových intervenčních armád...

Nový příspěvek od **Viola** » 24 úno 2007 11:40

Tak jsem to nemyslela. Spíš z toho hlediska, že si k Čechám nedokázal vytvořit pořádný vztah - a Češi k němu. Že kdyby to od začátku bylo opačně, nepotřeboval by třeba ani ty armády...

Nový příspěvek od **acoma** » 14 bře 2007 00:25

Byl Sigmund postavy výtečné, měl oči jasné, čelo prostranné, líce jemně se rdící, bradu dlouhou a hojnou, chtěl duchem velkým všelicos, ale nestále, liboval si v žertech, rád víno pil, po ženách jen hořel, cizoložství tisícera se dopouštěl, kvapný ke hněvu, snadno dal se udobřiti, nedržemný pokladův a dárce rukotržný, více sliboval nežli plnil, a klamal častokrát. Když byl v Římě u Eugenia papeže:"Tři jsou věci, nejsvětější otče," řekl "ve kterých se nesnášíme, a opět tři ve kterých se shodujeme" ty ráno spáváš, já přede dnem vstávám, ty vodu piješ, já víno, ty žen se štítíš, já se po nich sháním. Ale v tom se snášíme, že ty štědře rozdáváš poklad církevní, a já ničeho sobě nenechávám, ty máš špatné ruce, já špatné nohy, ty kazíš církev, a já říši svatou. (tolik Aeneas Sylvius Piccolomini, budoucí papež Pius II.)

Nový příspěvek od **acoma** » 14 bře 2007 00:37

Zikmund

Ladislav Pohrobek

Kosterní pozůstatky Zikmunda Lucemburského jsou ztracené, měly by se nacházet na území Rumunska.

Emanuel Vlček porovnával skicy Zikmundovy tváře v profilu superprojekcí s lebkou jeho matky Elišky Pomořanské. Ukázala se překvapivá shoda. Ovšem s portrétem otce již ne. Zikmund měl narozdíl od Karla (ten měl "typický" mohutný, masitý lucemburský nos) nos po matce - dlouhý a zahnutý. Zajímavé je, že při dalším srovnávání Zikmundova portrétu superprojekcí s lebkou jeho vnuka Ladislava Pohrobka se opět dědičnost projevila.

acoma píše:Byl Sigmund postavy výtečné, ...(tolik Aeneas Sylvius Piccolomini...

Tento známý citát Eneášův je ještě zajímavější tím, že císaře líčí objektivně a vyváženě. To je velice pozoruhodné o to víc, že Zikmund sám sebe pasoval do role jakéhosi ochránce a defensora katolické církve a světského meče proti kacířům. To velkému znalci českých poměrů nebránilo v tom, aby Zikmunda vylíčil i jako známého "dívkaře", vínapitele a toho, kdo nedodržoval úmluvy...

Nový příspěvek od **Katerina** » 30 srp 2007 19:18

No jo, nejen díky Jiráskovi a obrozencům by od většiny Lucemburků - s vyjimkou Karla (a snad Jana Zhořeleckého) pes kůrku nevzal - hlavně od chudáka Zikmunda, ten si na určitou rehabilitaci musel počkat ještě déle než jeho děd.

Fórum zájemců o historii