Pěkný výtah
Dnes jsem koukala do té Rambovy monografie a zjistila jsem, že Mudr. tam svou italskou hypotézu ještě rozvádí.
S rozporností zprávy ve Villaniho kronice se přitom vyrovnává po svém - nejprve uvádí Villaniho mezi zahraničními kronikáři, kteří kolem Karlovy nemoci mlžili různými dohady (o otravě) a z doslechu. Potom se k němu vrací a najednou píše:
"Přesto však existuje medicínsky nesmírně cenná a zajímavá zpráva. Florentský kronikář Matteo Villani zapsal, že "lékaři při léčbě sáhli k nejsilnějším prostředkům, kdy Karlovi byly vytrhány vlasy z hlavy". (...)
Současně se zdá, že Karlův úraz se přece jenom stal v Itálii. Jak jinak by se tuto skutečnost florentský kronikář dozvěděl?"
A konečně o kus dál:
"S největší pravděpodobností došlo k úrazu v Itálii, kam patrně Karel odjel s určitým záměrem. Zda to bylo v souvislosti s návštěvou Coly di Rienzo v Praze, lze těžko říci. Celkem trojí důvěrné slyšení, které král bývalému lidovému tribunovi udělil, svědčilo o mimořádném Karlově zájmu o Colovy úvahy, směřující k obradě pravého křesťanstva s obnovením římské světovlády. Colova výzva z tažení do Říma ke slavné císařské korunovaci mu jistě zněla příjemně, neboť mnu bylo jasné, že od Klimenta VI. císařskou korunu nikdy nezíská. K tomu mu poslal důvěrný list samotný Petrarca a naléhavě jej nabádal, aby "odložil veškerou váhavost a rozpaky a vypravil se do Itálie jako nositel spásy, neboť je čas pro výpravu do Říma nejvhodnější. Cesta bude snadná, všechno je urovnáno a otevřeno."
Takové představy jistě lahodily uchu našeho poněkud ješitného a nedočkavého krále. A je tedy možné, že neodolal a do Itálie se vydal."
Tady se Ramba dost výrazně odchyluje od mínění většiny dnešních historiků, podle kterých Karel oba Italy respektoval na poli intelektuálním, ale jejich plamenné výzvy k ovládnutí Itálie, také vzhledem k vlastním zkušenostem z mládí, blahosklonně přecházel.
Každopádně nositel spásy se dle Ramby vydal do Itálie, tam si odskočil na souboj a vrátil se do Čech po čtrnáctidenním zmizení, nutnému k prvotnímu přežití, a to bez povšimnutí, zcela
"ukryt v kočáře před slídivými zraky okolí".
Návrat do vlasti Ramba předpokládá ve specielně upraveném kočáře, který měl nahrazovat vlastnosti dnešní vakuové matrace, s neustálou fixací hlavy, krku a beder. (Nevím, stále mi to trochu evokuje Verneovky
) Rekonvalescence v Čechách měla probíhat na Bezdězu - k tomu se opět váže zajímavý autorův protimluv:
a)
"Kdo absolvoval i dnes příkrou a krokolomnou cestu na hrad Bezděz, ví nejlépe, jakou by byl musel král Karel vynaložit námahu provázenou klouzáním po rozpukaných, místy hladkých znělcových balvanech...Mohl tam však být vynesen na židli nebo na nosítkách. Proč by ale takovou štrapaci dělal a navíc ne zcela doléčený? A že by byl k tomu jeho lékař svolil? To by bylo od něho krajně nezodpovědné."
hned v zápětí b)
"V Čechách v té době bylo ideální místo, ne příliš vzdálené od Prahy, kde se král mohl v klidu léčit, přitom však být na dosah pražského sídla a neztratit tak kontinuitu s úřadem. Jde o Bezděz, raně gotickou stavbu reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II..."
Hm, s veškerou úctou k dedukcím lékařským, při recepci až druhotně odvozených dedukcí historických tady doporučuji obezřetnost.