Jasně, juknu. Jan celkem institut lenního vztahu dost využíval - viz. např. slezská knížata - a taky je sám dodržoval.Viola píše:Díky, budeš hodná. Mně šlo hlavně o tu změnu (?) vztahu krále ke šlechtě a lenním či kvazilenní vztahy, o nichž psal Ježek.
globálně se ti na to podívám doma, možná bude něco i v Bobkové - územní zisky prvních Lucemburků.
JInak jsem zatím vypozorovala za Jana - 2 druhy lenních vztahů, které jsem si pracovně pojmenovala - vnitřní a vnější
Vnější - mimo hranice českých zemí - na ty byl Jan přeborník ! -např. již Ježkem zmíněný mladý Mikuláš Opavský II., který králi přísahal, složil lenní slib a stal se tak dědičným vévodou opavským, Jan vlastně vytvořil vévodský opavské už ne jen de facto, ale i de iure.
Po jeho "křižáckém" tažení do Mazovska mu ve Vratislavi složila lenní slib témeř všechna hornosleszká piastovská knížata, pak i Konrád Olešnický a Jindřich Zaháňský - o něco podobného se pokusil i v Plisensku a Vogtlandu - tedy na západě - tam mu lenní slib složili fojti z Plavna, ale to se nelíbilo Wettinův a tady by asi bylo zajímavé vědět podrobnosti, zřejmě byl tento vztah nějak zrušen a území se dostalo pod jejich svrchovanost.
Celé to na mě působí dojmem - že to byl způsob - jak tyto oblasti přičlenit pod českou korunu - systémem lenních vztahů.
Vnitřní - vynechám ted ty globálnější - ale Jan zavedl zajímavý způsob. Podporoval , resp. inicioval výstavbu nových hradů - do jejich stavby se mu samotnému zdá se nechtělo, stojí to přece jen peníze - takže stavitelům nových hradů je rovnou uděloval v léno
- zdá se , že to byl oboustraně výhodný obchod - pokud z tohoto lenního vztahu vyplývala leníkovi alespoň nějaká branná /vojenská povinnost (asi ano, a dá se předpokládat, že za to Jan mohl obdržet i finanční hotovost. Zároveň měl v zemi systém pevných hradů, což ovšem mohlo být obousečné ...
Držitel pak dostal právo na hrad a asi i něco k tomu.
Údajně ty podmínky měly být výhodné- což vedlo k tomu, že posléze se tento princip přenesl i na hrady již postavené a držené starými českými rody (asi zástavou) , takže za lenní slib a výhodné podmínky jim je Jan také udělil léno. Prý takto měl Boreš držet svůj Rýzmburk již kolem roku 1323.
Podíváme se ještě na právo na hrad .. vznikají tady docela zajímavé otázky.
Pak by mě tedy zajímalo jak to bylo s městy. Na ty se Jan také rád obracel - víme, že např. mnohá guelfská města na počátku jeho italského tažení ho požádala o ochranu a uznala ho za svého pána - signora - mohlo toto být na bázi lenního vztahu - či to platilo pouze pro šlechtu a církev ???