Já se včera chtěl letmo podívat na nějaké základní informace z netu a nic jsem nenašel.Ani historické a ani pověsti.slavicekvac píše:Ten obrázek tady někdo přinesl, jsou to dveře Gniezdno katedrála, kde byl sv. Radim, Vojtěchův brácha levoboček arcibiskupem od r. 1000. V Otročíněvsi se podle mě nekopalo. Něco v Otročíně, ale nejspíš to bylo strážní hradiště u brodu. Otroci podle mě v hradištích nepřespávali. Ta jména vsí mohou a nemusí znamenat souvislost. Ale jsou na stezce do Regensburku a dál po královské až do Granady.komoń píše:S koženýma řemenama tu už se něco řešilo.
Nějaká freska, nebo teď nevím v hnězdenském? kostele, to má dokazovat.Teď jsem na tenkém ledu, přesně nevím.Koneckonců jedna freska nic definitívního nedokazuje...
Každopádně když toto hledají archeologové, tak asi vědí, že to nedělají nadarmo.
Ale to zas není tak moc podstatné.
Ta Otročíněces zní ale docela zajímavě.Jsou nějaké nálezy, nebo tak něco podobného?
Otroctví
Re: Re:
Bez piva to není ono.
Re: Otroctví
Otroci vvCechách,někde jsem četl,že židé u nás kupovali chlapce.Tyto vozili do Verdunu kde je vykleštili aprodali dále Arabům.
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Otroctví
Dá se to nějak doložit?thovtt píše:Otroci vvCechách,někde jsem četl,že židé u nás kupovali chlapce.Tyto vozili do Verdunu kde je vykleštili aprodali dále Arabům.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Re: Otroctví
A dost pravděpodobně židé otroky dováželi.thovtt píše:Otroci vvCechách,někde jsem četl,že židé u nás kupovali chlapce.Tyto vozili do Verdunu kde je vykleštili aprodali dále Arabům.
Bez piva to není ono.
Re: Otroctví
O továrnách na eunuchy ve Verdunu se píše v knize Maurové a Evropa,autor Hans Kaufmann,1982,str.148.
Re: Otroctví
Je uvedený pramen, kde k informaci přišel ?thovtt píše:O továrnách na eunuchy ve Verdunu se píše v knize Maurové a Evropa,autor Hans Kaufmann,1982,str.148.
Všechno je jinak.
Poznávej cesty Páně.
Poznávej cesty Páně.
Re: Otroctví
Vzadu v knize jr mnoho odkazů ,ale příliš všeobecně.Nedá se tedy určit co k danému tématu patří .
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4250
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 152 times
- Been thanked: 41 times
Re: Otroctví
Dočteno Slavery in Árpád-era Hungary in a Comparative Context od Cameron Sutt. (Leiden 2015)
Servus/servi vykládá na základě početných uherských zákoníků (porovnává je s bavorskými) jako otroky (při mnohoznačné latině to mohou být i poddaní nebo služebníci), ti podle něj pracovali v prediích (predium se občas objevuje i v našich pramenech, ale mnohem méně než villa nebo curia), což jsou většinou, ale ne ne nutně dvorce nebo statky. Jak v zákonicích, tak i v listinách jsou servi chápáni jako věc, se kterou lze volně disponovat (dokonce mohli být i zastaveni). Otroctví v Maďarsku je navíc doloženo i v kronikách (Kosmas 1039, arabské prameny).
Otroka definuje pomocí 4 aspektů: 1/ jeho pán s ním může volně nakládat 2/ otrok je vyňat z dědických/rodinných vazeb - nemůže dědit, i když může vlastnit nějaký majetek nebo mít děti 3/ míra otrocké práce závisí na vůli pána 4/ manželství otroků nemá právní ochranu. Ve většině těch bodů je postavení normálního poddaného lepší - je garantována jeho míra práce, dědictví i manželství - i když pro středověk diskutujeme, co to je svoboda, když i s ním může pán nakládat, dávat ho klášterům.
Otroctví v Uhersku zaniká až v průběhu 13. století. Přičin je několik. Snaha o lepší managemant lidských sil - zde existuje kategorie osvobozeného otroka - libertinus. dále příchod kolonistů - hospites, útěk otroků k jiným pánům a jejich osídlení za lepších podmínek. No a hlavně přechod od naturální k peněžní ekonomice. Zároveň se mění i charaktech osídlení - predia zanikají nebo se mění na kolonizační rozměřené vsi, doplněné o dvorce.
Servus/servi vykládá na základě početných uherských zákoníků (porovnává je s bavorskými) jako otroky (při mnohoznačné latině to mohou být i poddaní nebo služebníci), ti podle něj pracovali v prediích (predium se občas objevuje i v našich pramenech, ale mnohem méně než villa nebo curia), což jsou většinou, ale ne ne nutně dvorce nebo statky. Jak v zákonicích, tak i v listinách jsou servi chápáni jako věc, se kterou lze volně disponovat (dokonce mohli být i zastaveni). Otroctví v Maďarsku je navíc doloženo i v kronikách (Kosmas 1039, arabské prameny).
Otroka definuje pomocí 4 aspektů: 1/ jeho pán s ním může volně nakládat 2/ otrok je vyňat z dědických/rodinných vazeb - nemůže dědit, i když může vlastnit nějaký majetek nebo mít děti 3/ míra otrocké práce závisí na vůli pána 4/ manželství otroků nemá právní ochranu. Ve většině těch bodů je postavení normálního poddaného lepší - je garantována jeho míra práce, dědictví i manželství - i když pro středověk diskutujeme, co to je svoboda, když i s ním může pán nakládat, dávat ho klášterům.
Otroctví v Uhersku zaniká až v průběhu 13. století. Přičin je několik. Snaha o lepší managemant lidských sil - zde existuje kategorie osvobozeného otroka - libertinus. dále příchod kolonistů - hospites, útěk otroků k jiným pánům a jejich osídlení za lepších podmínek. No a hlavně přechod od naturální k peněžní ekonomice. Zároveň se mění i charaktech osídlení - predia zanikají nebo se mění na kolonizační rozměřené vsi, doplněné o dvorce.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Otroctví
To darování nebo zobchodování poddaného by se teoreticky nemělo jeho svobod týkat. Poddaný odváděl dávky pánovi, po prodeji nebo darování tytéž dávky odváděl jinému pánovi nebo tomu klášteru. Jako kdyby moje obec byla převedena pod jiný kraj a já pak platil daň z nemovitosti jinému finančnímu úřadu v jiném kraji.
Ti hospites - hosté nebyli v českých podmínkách klasičtí kolonisti. to byli druhorození potomci poddaných, kteří už neměli nárok na nějaké dědictví, takže zůstali s prázdnýma rukama. A tito lidé nastoupili jako "hosté" na půdu, kterou ji šlechtic pronajal. Práv moc neměli, vlastní půdu taky ne, majetku tak akorát na přežití, ale otroci to nebyli. Po nich by se měly jmenovat obce s názvy Hostín.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4250
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 152 times
- Been thanked: 41 times
Re: Otroctví
Já mám za to, že to u nás jsou spíš různé cizí skupiny obyvatel - jako kupci na Vyšehradské ulici, kteří dostávají privilegia od Soběslava II. Ale kouknu na to.Ingolf píše: ↑28 zář 2024 21:13 Ti hospites - hosté nebyli v českých podmínkách klasičtí kolonisti. to byli druhorození potomci poddaných, kteří už neměli nárok na nějaké dědictví, takže zůstali s prázdnýma rukama. A tito lidé nastoupili jako "hosté" na půdu, kterou ji šlechtic pronajal. Práv moc neměli, vlastní půdu taky ne, majetku tak akorát na přežití, ale otroci to nebyli. Po nich by se měly jmenovat obce s názvy Hostín.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Otroctví
Takhle ty hosty a Hostíny vysvětluje Petráček v monografii o poddaných v raném středověku- https://www.databazeknih.cz/knihy/nevol ... tek-158384
Žemlička píše v Čechách v době knížecí, že hosté ve smyslu cizinců byli i najatí vojáci, takhle to měli v Uhrách i Polsku. (s. 210) A taky že to mohi být zajatci usazení na půdě. (s. 174)
jestli mají být hosté náhradou za otroky, tak mi to vychází na tu Petráčkovu kategorii nebo na ty zajatce.
Ti němečtí kupci s privilegii vlastního práva jsou taky hosté, ale víc v tom dnešním slova smyslu.
Němečtí kolonisti pak byli "hospes" ve smyslu hosté i ve smyslu cizinci.
Pro poutníky do Jeruzaléma nebo Compostely pak fungovala hospotia, tedy ubytovny pro hosty. To byl zase úplně jiný typ hosta.. Tato hospotia dávala poutníkům mimo ubytování a jídla ještě zdravotní péči (poutníky sužovaly nemoce i zranění), a z toho by měl vzniknout pojem hospital ve smyslu špitál, tedy nemocnice, a také hospic. Rytířské řády, které dávaly oputníkům vojenskou ochranu, se nazývaly také jao řády špitální, protože ta vojenská ochrana byla vlastně jen přídavkem k dosavadní péči o poutníky.
Vůbec si myslím, ale musím to dozjistit, že pojem hostinec je také od hosta, protože v hostinci dostal kupec ubytování a jídlo (ten význam doznívá v pojmu zájezdní hostinec) a pojem hospoda by mohl být od toho latinského hospes. Pak by paradoxně instituce hospod a hospiců měly stejný prazáklad..
Žemlička píše v Čechách v době knížecí, že hosté ve smyslu cizinců byli i najatí vojáci, takhle to měli v Uhrách i Polsku. (s. 210) A taky že to mohi být zajatci usazení na půdě. (s. 174)
jestli mají být hosté náhradou za otroky, tak mi to vychází na tu Petráčkovu kategorii nebo na ty zajatce.
Ti němečtí kupci s privilegii vlastního práva jsou taky hosté, ale víc v tom dnešním slova smyslu.
Němečtí kolonisti pak byli "hospes" ve smyslu hosté i ve smyslu cizinci.
Pro poutníky do Jeruzaléma nebo Compostely pak fungovala hospotia, tedy ubytovny pro hosty. To byl zase úplně jiný typ hosta.. Tato hospotia dávala poutníkům mimo ubytování a jídla ještě zdravotní péči (poutníky sužovaly nemoce i zranění), a z toho by měl vzniknout pojem hospital ve smyslu špitál, tedy nemocnice, a také hospic. Rytířské řády, které dávaly oputníkům vojenskou ochranu, se nazývaly také jao řády špitální, protože ta vojenská ochrana byla vlastně jen přídavkem k dosavadní péči o poutníky.
Vůbec si myslím, ale musím to dozjistit, že pojem hostinec je také od hosta, protože v hostinci dostal kupec ubytování a jídlo (ten význam doznívá v pojmu zájezdní hostinec) a pojem hospoda by mohl být od toho latinského hospes. Pak by paradoxně instituce hospod a hospiců měly stejný prazáklad..
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4250
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 152 times
- Been thanked: 41 times
Re: Otroctví
Nový na začátku 70. let. "mohu jen konstatovat, po prověření všech pramenů, že Kroftův soud, publikovaný roku 1949, lze plně akceptovat. V tomto smyslu nutno pokládat hospites za sociální produkt vnitřní kolonizace Čech 10.—12. století, tj. za převážně osobně „svobodné" lidi, kteří se usazovali na zeměpanské půdě. Použijeme-li analogie z nejbližšího českého okolí, lze pak přijmout i obdobný termín, totiž tzv. „Königsfreien".Ingolf píše: ↑29 zář 2024 16:06 Takhle ty hosty a Hostíny vysvětluje Petráček v monografii o poddaných v raném středověku- https://www.databazeknih.cz/knihy/nevol ... tek-158384
Žemlička píše v Čechách v době knížecí, že hosté ve smyslu cizinců byli i najatí vojáci, takhle to měli v Uhrách i Polsku. (s. 210) A taky že to mohi být zajatci usazení na půdě. (s. 174)
jestli mají být hosté náhradou za otroky, tak mi to vychází na tu Petráčkovu kategorii nebo na ty zajatce.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Otroctví
To by asi odpovídalo - osobně svobodní, ale nemajetní, takže si berou půdu do nájmu.
Kolonizace to je vnitřní, tedy česká. Ta raně středověká kolonizace šla těsně za hranici starého sídelního území, ne do pohraničí jako kolonizace vnější německá.
A ty dochované Hostíny odpovídají spíš okrajům starého sídelního území - jeden je u Mělníka - https://mapy.cz/zakladni?q=Host%C3%ADn& ... 90166&z=13 , druhý na Mělnicku před soutokem Labe s Vltavou - https://mapy.cz/zakladni?q=Host%C3%ADn& ... 32234&z=12 . Ten druhý Hostín je doložený k r. 1088, ten první až ze 14. století. Našel jsem jeden Hostín ve středním Povltaví, ten je doložen až ze 16. stol.
Kolonizace to je vnitřní, tedy česká. Ta raně středověká kolonizace šla těsně za hranici starého sídelního území, ne do pohraničí jako kolonizace vnější německá.
A ty dochované Hostíny odpovídají spíš okrajům starého sídelního území - jeden je u Mělníka - https://mapy.cz/zakladni?q=Host%C3%ADn& ... 90166&z=13 , druhý na Mělnicku před soutokem Labe s Vltavou - https://mapy.cz/zakladni?q=Host%C3%ADn& ... 32234&z=12 . Ten druhý Hostín je doložený k r. 1088, ten první až ze 14. století. Našel jsem jeden Hostín ve středním Povltaví, ten je doložen až ze 16. stol.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů