Richenza

Dějiny od roku 1197 do roku 1378 (smrt Karla IV.) - Přemyslovští králové od Přemysla Otakara I. až k Václavu III., první Lucemburkové (Jan a Karel). Světové dějiny v 13. a 14. století

Moderátoři: elizabeth, Katerina, Ježek

Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

No tak dobrá, to by nám to tady umřelo na rozpačitost :lol:

Náš hradecký dvůr má z nejvyšších úředníků maršálka, hofmistra, komořího, stolníka, číšníka, korouhevníka, kapitána osobní stráže její Milosti a gardistů, chrudimského purkrabího. Manželky, dcery a neteře těchto úředníků tvoří jádro královnina fraucimoru. Dále má dvůr sekretáře a současně osobního zpovědníka Její Milosti, medikuse, magistra iure, iluminátora a tanečního mistra. Dvorskou službu ve smyslu obsluhy vykonávají družiníci jednotlivých pánů v souvislosti s jejich úřady. Duchovní rytířské řády zastupují Teutoni a Johanité, kteří sídlí v Hradci. Města zastupují královnini rychtáři. Hosty dvora jsou opavský princ Mikuláš II. se svým dvorem, který v jeho nepřítomnosti nastálo zastupuje jeho hejtman Dobrohost z Ronšperka, dále vévoda Jindřich Javorský se svou matkou a vlastním dvorem, Berthold z Cimburka, Jan z Klingenberka, Vítek z Landštejna a mnozí další. Ke dvoru také neodmyslitelně patří i urození družiníci jednotlivých knížat a korouhevních pánů.

...ale to je jenom naše představa, kterou jsme získali na základě studia a která je poměrně opatrná u přímých hodnostářů a naopak velmi tolerantní u hostů (mnohé z nich bychom v reálu ke dvoru dostali těžko, pokud by se nejednalo o důležité politické jednání - jsou tu ale podobné projekty představující další dvory, které s námi touto formou spolupracují...). Prakticky nemáme k hradeckému dvoru žádné doklady ohledně obsazených úřadů a už vůbec e ohledně jejich jmen.

Ovšem jedna víkendová otázka, kdo z osobností na našem dvoře chybí? :lol:

A druhá víkendová otázka, kdo dále vám na takovém dvoře chybí?
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Ryksa napsala: "Poptávka honosného dvora jistě přilákala i přední mistry uměleckých, oděvních a dalších řemesel, již dříve zde sídlili brníři, helméř, ostruháři a výrobce pergamenu"

... to už jsem někde četl? Pokud se nemýlím, je to ze studie o věnných městech Její Milosti, konkrétně Hradec za pobytu Její Milosti ? :lol:

Děkuji za tvůj příspěvek, vzácná paní, i za upomenutí, na dvoře se pohybuje i opat benediktínského opatovického kláštěra :wink: .
Uživatelský avatar
Ryksa
Selka
Příspěvky: 56
Registrován: 31 led 2007 19:20

Nový příspěvek od Ryksa »

Ano, byla to citace, proto jsem dala úvozovky...
Nemám teď u sebe většinu svých materiálů. Omlouvám se, že
píšu jen útržkoviě, ale jsem v zaměstnání.
Maminka Jindřicha Javora byla dcera braniborského markraběte Oty V.Dlouhého?
Uživatelský avatar
Ryksa
Selka
Příspěvky: 56
Registrován: 31 led 2007 19:20

Nový příspěvek od Ryksa »

Správou Hradce byl pověřený purkmistr. Ke dvoru patřila nejspíš i knižní dílna a cechovní mistři. A takový úřad jako byl třeba dveřník, ten mohli zastávat i šlechtici... Později se tam navezl nejspíš i někdo z inkvizitorů. Co Hartman z Plzně?
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Nový příspěvek od elizabeth »

Maršálek píše:No tak dobrá, to by nám to tady umřelo na rozpačitost :lol:

Náš hradecký dvůr má z nejvyšších úředníků maršálka, hofmistra, komořího, stolníka, číšníka, korouhevníka, kapitána osobní stráže její Milosti a gardistů, chrudimského purkrabího. Manželky, dcery a neteře těchto úředníků tvoří jádro královnina fraucimoru. Dále má dvůr sekretáře a současně osobního zpovědníka Její Milosti, medikuse, magistra iure, iluminátora a tanečního mistra. Dvorskou službu ve smyslu obsluhy vykonávají družiníci jednotlivých pánů v souvislosti s jejich úřady. Duchovní rytířské řády zastupují Teutoni a Johanité, kteří sídlí v Hradci. Města zastupují královnini rychtáři. Hosty dvora jsou opavský princ Mikuláš II. se svým dvorem, který v jeho nepřítomnosti nastálo zastupuje jeho hejtman Dobrohost z Ronšperka, dále vévoda Jindřich Javorský se svou matkou a vlastním dvorem, Berthold z Cimburka, Jan z Klingenberka, Vítek z Landštejna a mnozí další. Ke dvoru také neodmyslitelně patří i urození družiníci jednotlivých knížat a korouhevních pánů.

...ale to je jenom naše představa, kterou jsme získali na základě studia a která je poměrně opatrná u přímých hodnostářů a naopak velmi tolerantní u hostů (mnohé z nich bychom v reálu ke dvoru dostali těžko, pokud by se nejednalo o důležité politické jednání - jsou tu ale podobné projekty představující další dvory, které s námi touto formou spolupracují...). Prakticky nemáme k hradeckému dvoru žádné doklady ohledně obsazených úřadů a už vůbec e ohledně jejich jmen.

Ovšem jedna víkendová otázka, kdo z osobností na našem dvoře chybí? :lol:
Nevim, jak ostatnim, me tam chybi z osobnosti Jindrich z Lipe, ale je mozny, ze je zakuklen jinde. I kdyz zastaval spis funkce v ceskem kralovstvi nez na hardeckem dvore. Tam mel funkci spis cestnou.

Ja materialy k odpovedim nemam nikdy. Pokud si k tyden konzultovane veci, je asi tak ctvrty den nevezmu. V praci by mi to nikdo netrpel, uz dost, ze mi trpi ty odpovedi sem.

Vsem nove prichozim na forum se omlouvam za psani bez diakritiky, zrejme se to blbe cte, ale operacni system UNIX ceske pismo ani gramatiku "nebasti".
Uživatelský avatar
Ryksa
Selka
Příspěvky: 56
Registrován: 31 led 2007 19:20

Nový příspěvek od Ryksa »

Jan Lucemburský i Jindřich z Lipé dojížděli do Hradce. Jindřich mohl mít nějaké své lidi trvale v Hradci, ale sám asi ke dvoru ER nepatřil (možná ke konci Eliščina pobytu).
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Nový příspěvek od elizabeth »

Ryksa píše:Jan Lucemburský i Jindřich z Lipé dojížděli do Hradce. Jindřich mohl mít nějaké své lidi trvale v Hradci, ale sám asi ke dvoru ER nepatřil (možná ke konci Eliščina pobytu).
To jako, ze Mikulas II. Opavsky nebo Jindrich Javorsky k tomu dvoru trvale patrili? Taky pochybuji, ze tam byli "ustaleni". Obzvlast u Jindricha Javorskeho bych se tomu dost divila. Ale myslim, ze Marsalek psal, ze se s dvorem Jindricha z Lipe rozesli. Dotaz byl, kdo nam chybi, me teda ten Jindrich chybi. Druha vec je, co treba Fridrich Slicny, obcas prece take zavital. A chybi take. Marsalek mozna odpovi az po vikendu ( byla to prece vikendova otazka), tak mame o cem premyslet. Ted jsem se jeste divala na Jana z Vartemberka, jestli ho Marsalek jmenoval, i ten mohl byt hostem.
Uživatelský avatar
Ryksa
Selka
Příspěvky: 56
Registrován: 31 led 2007 19:20

Nový příspěvek od Ryksa »

To je věc názoru, mně by se líbilo, kdyby Jindřich z Lipé zůstal v Hradci tajným ctitelem, který nepatří ke dvoru...
Co se týče ostatních pánů, na dvoře se odlišovali stálí dvořané a hosté Pan Maršálek může stvořit dvůr určitého času, kdy se tam nacházeli výše jmenovaní a není důležité, že byli právě hosty...
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Nový příspěvek od elizabeth »

Ryksa píše: Co se týče ostatních pánů, na dvoře se odlišovali stálí dvořané a hosté Pan Maršálek může stvořit dvůr určitého času, kdy se tam nacházeli výše jmenovaní a není důležité, že byli právě hosty...
To sice muze, ale co by pak melo za smysl ptat se nas vsech, jaka osobnost nebo kdo nam tam chybi? To bychom rovnou mohli delat konkurz na manazera prodeje a vyslo by to nastejno. Omlouvam se, vyzniva-li to jizlive, je to jen srovnani za ucelem priblizeni realnemu svetu.
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Ryksa píše:Správou Hradce byl pověřený purkmistr. Ke dvoru patřila nejspíš i knižní dílna a cechovní mistři. A takový úřad jako byl třeba dveřník, ten mohli zastávat i šlechtici... Později se tam navezl nejspíš i někdo z inkvizitorů. Co Hartman z Plzně?
S onou citací to nebyla výčitka, naopak mě potěšilo, že mě někdo cituje :lol: Publikoval jsem cca před 3 lety studii na věnná města Její Milosti, kde jsem uváděl tuto úvahu i doložené řemeslníky z Knihy pozůstalostí z roku 1339 :wink:
Ke tvé otázce - ano, matka Jindřicha Javorského a tedy tchýně princezny Aněžky byla vévodkyní javorskou a vürstenberskou a markraběnkou braniborskou.
Správou města byl pověřen rychtář - člověk nastolený vladařem a zastupující jeho vládu. Purkmistr a městská rada mu byly podřízeni. Městská rada byla volená předními m칝any a každý z radních byl jeden měsíc purkmistrem (velmi zjednodušeně – on totiž prakticky neexistuje univerzální model středověkého města, který by se dal napasovat na všechna ostatní). Aby to nebylo tak jednoduché, celé se to zásadně obrací na sklonku vlády Václava IV., kdy politická moc měst stoupá a za husitských válek pak následuje známé soupeření měst se šlechtou. Tam je skutečným představeným města purkmistr a městská rada - rychtář se dostává do podřízené pozice – má na starosti veřejný pořádek a zodpovídá se radním. Zásadně se to opět mění za nástupu Habsburků, kdy jsou města potrestána za vzpouru proti panovníkovi odebráním svých privilegií a dosazením královských rychtářů - tj. konec samosprávy, ale to je již mimo naše sledované období.
K tomu hradeckému rychtáři: listinou z roku 1291 postupuje Václav II. pražskému m칝anovi Meinhartovi rychtářství města Hradce nad Labem na čtyři léta, začež má odvésti do komory královské 100 hřiven stříbra, 10 hřiven zlata a 4 postavy sukna Gentského. (Čelakovský Jaromír:Privilegia královských měst venkovských, čís. 44., Praha, 1895). Hradec a Chrudim měly navíc prokazatelně ve městě královské hrady a ty spravoval purkrabí – šlechtic.
K úřadu dveřníka, kterým byl za Václava IV. například Jan Žižka z Trocnova – jednalo se prakticky o úřad hejtmana (kapitána) osobní stráže. Označení vychází z toho, že jeho nositel je přímo odpovědný za bezpečí svého vladaře – je to stráž u dveří.
Pokud jde o inkvizitora, o jeho pobytu u dvora bych velmi pochyboval. Nakonec nesnesl je u sebe jako vynucené hosty ani pražský biskup Jan IV. z Dražic a vyhnal je přes přímé papežské nařízení Jana XXII. Pochybuji že by si je živila Richenza, která již navíc v době procesů ve východních Čechách prokazatelně sídlila v Brně :lol:
Uživatelský avatar
Ryksa
Selka
Příspěvky: 56
Registrován: 31 led 2007 19:20

Nový příspěvek od Ryksa »

Jde o vnímání těch historických postav, o obraz, který tvoříme. Jindřich z Lipé patřil především ke dvoru českého krále, a byla to tak výrazná postava, že nějak nechci, aby v Hradci zastiňoval Elišku. Ona by tam měla zůstat suverénní panovnicí. I když Jindřich Elišce zřejmě hodně radil (např. měl zájem na sňatku Anežky s Jindřichem Javorem), ráda bych mu přisoudila roli pro královnu hodnou Dumase, tj. něco jako vévoda z Buckinghamu a Anna Rakouská. Dělím Hradec(zde Eliška vládla) a Brno ( Eliška a Jindřich byli spolu).
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Mé dámy, já jsem své otázky jistě nemyslel jízlivě :lol: Skutečně nám dosud chybí Jindřich z Lipé, jan z Vartenberka a Fridrich Sličný. I král Jan by se snesl :lol: Ale holt nejsou lidi :lol: :lol: :lol:

Se dvorem pánů z Lipé jsme se před lety rozešli pro zásadně odlišné představy o takovém projektu a z něho plynoucích závazků, např. ve smyslu kurtoazie. Asi máme moc vysoké nároky, ale bohužel jsme přišli i o pana z Vartenberka, který byl ovšem přesně podle našich ředstav :cry: Nu a Jana Lucemburského ani Fridricha Sličného asi také nepotkáme... Mrzí nás to, ale chápeme, že těmi nemůže být jen tak někdo. navíc nemohou být takoví vladaři bez odpovídajících družin, to by působili přinejmenším úsměvně :lol:


Ale jsem dále zvědavý na Vaše úvahy, zatím jsou velmi podnětné a rozhodně nikoli nezajímavé...
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Ryksa píše:Jde o vnímání těch historických postav, o obraz, který tvoříme. Jindřich z Lipé patřil především ke dvoru českého krále, a byla to tak výrazná postava, že nějak nechci, aby v Hradci zastiňoval Elišku. Ona by tam měla zůstat suverénní panovnicí. I když Jindřich Elišce zřejmě hodně radil (např. měl zájem na sňatku Anežky s Jindřichem Javorem), ráda bych mu přisoudila roli pro královnu hodnou Dumase, tj. něco jako vévoda z Buckinghamu a Anna Rakouská. Dělím Hradec(zde Eliška vládla) a Brno ( Eliška a Jindřich byli spolu).
patří ti můj hold, krásná paní
Uživatelský avatar
Ryksa
Selka
Příspěvky: 56
Registrován: 31 led 2007 19:20

Nový příspěvek od Ryksa »

Reakce na pana Maršálka:
Děkuji! Určitě si ráda utřídím názory a získám nové vědomosti. Nešlo mi ale o vysvětlení funkce purkmistra, spíš o to, že by měl patřit ke dvoru.
V otázce inkvizice a Elišky R. nemám jasno, četla jsem rozporuplné informace. Inkvizici se mělo vyjít vstříc a přikázal to i Jan Lucemburský. Pokud jde o pána z Dražic, tak upadl v nemilost pro své smýšlení. Neví se přesně, kdy Eliška odešla do Brna a četla jsem v Hradeckém Patriotovi, že Elišku dávali do souvislosti s Hartmanem z Plzně.
Uživatelský avatar
acoma
Královna
Příspěvky: 1039
Registrován: 19 srp 2006 00:38

Nový příspěvek od acoma »

Muzu se zeptat, co presne tam psali?
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Uživatelský avatar
Ryksa
Selka
Příspěvky: 56
Registrován: 31 led 2007 19:20

Nový příspěvek od Ryksa »

„Hradecká královna“ – Eliška Rejčka
Eliška Rejčka byla dcerou nejmocnějšího z polských knížat, velkopolského vévody Přemysla II., který se v roce 1296 stal polským králem a půl roku nato byl zavražděn. Její matka, švédská princezna Luitgarda odešla ze světa stejným způsobem dva roky před ním.
Osiřelá dědička polských území byla ve dvanácti letech (r.1300) provdána za českého krále Václava II., kterému v té době bylo 29 let a byl vdovcem. V roce 1303 ji Václav II. Nechal korunovat současně na českou i polskou královnu. V šestnácti letech poprvé ovdověla a zůstala s několikadenním novorozenětem sama. Následující manželství s Rudolfem Habsburským také netrvalo dlouho – zemřel 3.července 1307. Téhož roku přichází královna-vdova s celým svým dvorem do Hradce.
Pobyt královny a jejího skvělého dvora posílil prestiž města a vedl k jeho rozkvětu. Elišce je také připisován podnět a finanční příspěvek k výstavbě chrámu sv. Ducha. V benediktinském klášteře v Opatovicích a snad i přímo v Hradci soustředila písaře a malíře, kteří vytvořili větší knižní dílnu. Dnes známe 9 velmi kvalitních, miniaturami zdobených rukopisů liturgického obsahu z jejich produkce. Tvorba písařské dílny kulturně ovlivňovala široké okolí, které nebylo znalé čtení a psaní.
Eliška v Hradci pobývala zpočátku nepřetržitě a později s přestávkami až do roku 1320. V roce 1315 se totiž sblížila s významným šlechticem Jindřichem z Lipé, kterého později následovala do Brna.
Po otci Polka po matce Švédka, vychována na braniborském dvoře, nezakořenila ve svém Hradci ani později na Moravě. Její mládí plné otřesů, směs severogermánských pověr, které ji ovlivňovaly, a život v přepychu daný dobovou panovnickou etiketou, z ní učinili osobu plnou rozporů. Ani jazyk, který používala – němčina, jí nepomohl lépe se sžít s okolím. Donedávna neznámé historické prameny hovoří o jejím podílu na inkvizičních procesech prováděných v Hradci inkvizitorem Hartmanem z Plzně v letech 1318-19. Neobvyklá byla královnina aktivita při výsleších, poznamenaná jejími pověrečnými představami i to, že osobně vydávala příkazy k předvolání podezřelých osob.
.
Uživatelský avatar
acoma
Královna
Příspěvky: 1039
Registrován: 19 srp 2006 00:38

Nový příspěvek od acoma »

Dekuju moc. Ten článek zřejmě opět vychází z informací od Hledíkové. :wink:
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Uživatelský avatar
acoma
Královna
Příspěvky: 1039
Registrován: 19 srp 2006 00:38

smetí na netu.:)

Nový příspěvek od acoma »

Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Re: smetí na netu.:)

Nový příspěvek od Maršálek »

kvalita citované literatury vypovídá i o kvalitě článků :lol:
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 364
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Ryksa píše:„Hradecká královna“ – Eliška Rejčka
Eliška Rejčka byla dcerou nejmocnějšího z polských knížat, velkopolského vévody Přemysla II., který se v roce 1296 stal polským králem a půl roku nato byl zavražděn. Její matka, švédská princezna Luitgarda odešla ze světa stejným způsobem dva roky před ním.
Osiřelá dědička polských území byla ve dvanácti letech (r.1300) provdána za českého krále Václava II., kterému v té době bylo 29 let a byl vdovcem. V roce 1303 ji Václav II. Nechal korunovat současně na českou i polskou královnu. V šestnácti letech poprvé ovdověla a zůstala s několikadenním novorozenětem sama. Následující manželství s Rudolfem Habsburským také netrvalo dlouho – zemřel 3.července 1307. Téhož roku přichází královna-vdova s celým svým dvorem do Hradce.
Pobyt královny a jejího skvělého dvora posílil prestiž města a vedl k jeho rozkvětu. Elišce je také připisován podnět a finanční příspěvek k výstavbě chrámu sv. Ducha. V benediktinském klášteře v Opatovicích a snad i přímo v Hradci soustředila písaře a malíře, kteří vytvořili větší knižní dílnu. Dnes známe 9 velmi kvalitních, miniaturami zdobených rukopisů liturgického obsahu z jejich produkce. Tvorba písařské dílny kulturně ovlivňovala široké okolí, které nebylo znalé čtení a psaní.
Eliška v Hradci pobývala zpočátku nepřetržitě a později s přestávkami až do roku 1320. V roce 1315 se totiž sblížila s významným šlechticem Jindřichem z Lipé, kterého později následovala do Brna.
Po otci Polka po matce Švédka, vychována na braniborském dvoře, nezakořenila ve svém Hradci ani později na Moravě. Její mládí plné otřesů, směs severogermánských pověr, které ji ovlivňovaly, a život v přepychu daný dobovou panovnickou etiketou, z ní učinili osobu plnou rozporů. Ani jazyk, který používala – němčina, jí nepomohl lépe se sžít s okolím. Donedávna neznámé historické prameny hovoří o jejím podílu na inkvizičních procesech prováděných v Hradci inkvizitorem Hartmanem z Plzně v letech 1318-19. Neobvyklá byla královnina aktivita při výsleších, poznamenaná jejími pověrečnými představami i to, že osobně vydávala příkazy k předvolání podezřelých osob.
.

stále mně udivuje, kolik lidí srdnatě publikuje o problematice, ke které sám nic neví...

- Richenzin příjezd do Hradce máme spolehlivě datován Nymburskou listinou ze srpna 1308 (tady se autor sekl ani ne o rok)
- s celým dvorem z Prahy do Hradce? o tom si dovoluji pochybovat, když na podzim 1307 utíká z Prahy toliko s jedinou komornou a se svou dcerkou v náručí (Zbraslavská kronika) a v létě 1308 se vrací s Klostenneuburgu :lol: v Nymburce pečetí sekretní pečetí, nikoli majestátní (sekretní je prakticky doplňková, nebo je improvizací) - to by nám mohlo být dostatečným dokladem toho, že s sebou neměl onen zmiňovaný dvůr a sestavovala ho až na Hradci...

Tvorba písařské dílny kulturně ovlivňovala široké okolí, které nebylo znalé čtení a psaní. - tak tento pohled je již také dávno překonaný :wink: mimochodem v jednom ze svých rukopisů je Richenza vyobrazena jak předčítá řádovým sestrám...

Její mládí plné otřesů, směs severogermánských pověr, které ji ovlivňovaly, a život v přepychu daný dobovou panovnickou etiketou, z ní učinili osobu plnou rozporů. Ani jazyk, který používala – němčina, jí nepomohl lépe se sžít s okolím. - kde dospěl autor k této úvaze? zaujaly mě jak ty severogermánské pověry, tak typické pro české prostředí, i její neznalost jiných jazyků než němčiny - asi proto měla vlastní rukopisy v latině bohatě luminované... aby si pomola komiksem :lol:

Donedávna neznámé historické prameny hovoří o jejím podílu na inkvizičních procesech prováděných v Hradci inkvizitorem Hartmanem z Plzně v letech 1318-19. Neobvyklá byla královnina aktivita při výsleších, poznamenaná jejími pověrečnými představami i to, že osobně vydávala příkazy k předvolání podezřelých osob - ony odkazované prameny jsou toliko jedinou nepřímou zmínkou, která ovšem svědčí spíše o její nechuti k inkvizici :wink: a odkud čerpal autor informace o osobních příkazech k předvolání? to jsou opět ničím nedoložené divoké spekulace :lol:

... děkuji paní Rykse za dohledání tohohle úsměvného článku, který mě svou kvalitou zpracování, naprostou nenalostí historických faktů a divokostí spekulací nápadně připomíná Šifru mistra Leonarda :lol:

Já jsem historik a kdybych přišel ještě jako student s takovou prací, srazili by mě za její kvalitu a ignorování historických faktů ze schodů. Kdybych se dnes pod něco takového podepsal, tak bych karierně u odborné veřejnosti skončil :lol:

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bingbot, Common Crawl Bot a 0 hostů